Je to teprve osm dní, co předseda vlády České republiky Petr Nečas v pondělí 11. dubna sdělil, že odvolává ministry vlády Dobeše a Johna, a odnesl návrh na jejich odvolání prezidentovi republiky k podpisu. V úterý 19. dubna týž Nečas sdělil, že Dobeš zůstává ministrem školství a John setrvává jako místopředseda vlády, bude pro něj stvořena nová ministerská pozice. Na ministerstvo vnitra nastoupí Jan Kubice. Ministr dopravy Bárta, který podal demisi, se prý bude moci do vlády vrátit, až se očistí z podezření z korupce. Jako standard tedy premiér uznává rozdávání obálek s půjčkami na poslaneckém klubu.

Taková je současná situace na politické scéně. Členové tříčlenné koalice se v posledních měsících vzájemně obviňovali z celé řady politických, ekonomických i kriminálních deliktů. Vůli k pokračujícímu společnému vládnutí zdůvodňují nutností provést zásadní reformy, o kterých tvrdí, že k nim dostali mandát od voličů.

Události na bláznivé české politické scéně se valí s intenzitou, která se každý den stupňuje nejen v rychlosti, ale i v neuvěřitelnosti jednotlivých aktů. Věci i osoby, které by si zasloužily důkladné zatracení a odsouzení, se za pár dní zapomenou, jsouce zamaskovány novou událostí, ještě šílenější než ty předtím.

Člověk stále doufá, že horší to být nemůže, protože nic horšího už neexistuje. Druhý den následuje frustrace. Když jsem včera večer zaslechl spekulace o možném budoucím ministrovi vnitra, spontánně jsem vykřikl: „Toto přece není možné!“ Ale druhý den předseda vlády vyhlásil Kubiceho za příštího ministra vnitra. Místopředseda Kalousek k tomu dodal: „Ten člověk je kvalifikovaný a mravně integrovaný.“

O Kubicem je záznam na Wikipedii: „Do ledna 1994 řídil Ochrannou službu Policie ČR, která zabezpečuje ochranu vysokých ústavních činitelů, do konce roku 1994 byl ředitelem útvaru operativní dokumentace kriminální policie. Ředitelem ÚOOZ byl od vzniku útvaru v roce 1995. Policii opustil počátkem roku 2008 po neshodách s ministrem vnitra Ivanem Langerem a vedením policie. V současné době má soukromou firmu zabývající se bezpečnostním poradenstvím.“ Tu můžete najít na adrese subsa.cz, kde si přečtete: „Poskytujeme tedy bezpečnostní služby, detektivní služby, ochranu před odposlechem, vyhledávání odpolechů (na webu s tímto překlepem), zajišťujeme ochranu před sledováním, bezpečnostní audity a bezpečnostní prověrky osob a firem. Též vyhledání a zajištění důkazů.“

Přirozený cit většinou nepovažuje ani práci u policie, ani soukromé podnikání za dobrou kvalifikaci pro vládní funkci. Tím spíše, jde-li o bezpečnostní agenturu. A obzvláště ve chvíli, kdy se má řešit vládní krize, která vznikla především kvůli nerespektování zdravého rozumu přesně v této věci, jen s jinou bezpečnostní agenturou.

V současné rozbouřené atmosféře je rovněž na pováženou jmenovat do vlády člověka, jehož druhé jméno je aféra. Významná část Kubiceho profesního životopisu zní takto: „Čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny v květnu 2006 předal členům sněmovního branného a bezpečnostního výboru zprávu, v níž uvedl, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů.“

Nedávno se premiér Nečas vyjádřil k události zcela marginální ve srovnání s bezprecedentním ovlivňováním voleb takto: „Chci věřit, že je to jeden iniciativní blb a že nebyl úkolován.“

Vláda se neustále zaklíná nutností vykonat reformy, ať už jsou jakékoli. Občas ještě někteří členové vlády spojují možnost provedení reforem aspoň verbálně s nutností nějaké důvěryhodnosti vlády. Zdá se však, že slova politiků ztratila původní význam, pokud jsou schopni při svém konání používat slovo důvěra.