Duchovní život na prodej?

Zájem o esoterickou literaturu může mít stejný původ jako fronty u stolečků věštců, zejména pokud jde o populární návody na použití člověka. Některé knihy však po čtenářích požadují něco tak neuvěřitelného jako myšlení nebo dokonce meditaci.

S rozpukem jara je už po léta spojen veletrh či festival esoteriky, pod různými měnícími se názvy, ve všech prostorách Průmyslového paláce v Praze na Výstavišti. Obsazen bývá i obrovský stan nahrazující roku 2008 vyhořelé levé, jihozápadní křídlo. Člověka potěší čilý obchod s biopotravinami a dalšími snad zdravými a k životnímu prostředí šetrnými produkty. Hostu udělá radost i to, že jde často o malé firmy, které se tu snaží nejen prodat, ale i získat pozornost zákazníků odlákaných levnějšími a dobře zásobenými obchodními řetězci a drahými, leč všudypřítomnými obchody zneužívajícími pracovitost, píli a ukázněnost vietnamských zaměstnanců k provozu v neuvěřitelných otvíracích hodinách. Na festivalu se projevuje originalita tvořivých jednotlivců.

Potěšení je trošku zchlazeno u výrobků a služeb, jejichž kvalita a užitečnost je sporná. Přemýšlejícího návštěvníka zaujme nenápadný závěr levého křídla s řadami stolků, kde úřadují věštci nejrůznějšího druhu, kartáři a astrologové, numerologové. Obchod jen kvete. Je těžké posoudit, nakolik jim tušení posílené tou či onou pomůckou ukáže něco, co může klientovi pomoct. Připusťme to. Znepokojení spíš budí nedůvěra těchto zákazníků v budoucnost, lépe řečeno jejich špatná zkušenost s poměry ve společnosti a obava, že vše směřuje k horšímu. Hrozí-li dlouhodobá nezaměstnanost, předlužení, potíže s bydlením, následné partnerské a rodinné problémy a chybí-li jak vlastní iniciativa tak reálná solidarita, zbývá už jen čekat na špetku naděje nabídnuté ze zásvětních sfér.

Velkou část nabídky tvoří literatura. Před pár lety jsem jednal o vydání chystaného kompendia religionistiky s nakladatelem, který se dosud zaměřoval téměř jen na odbornou ekonomickou literaturu, ale chystal se zahájit novou ediční řadu. Nakonec jsem se u něj s religionistikou neuplatnil, protože mu šlo o to, čemu knihkupci a nakladatelé říkají duchovní literatura. Divil jsem se, proč zrovna tento typ publikací. Dal mi osobní vysvětlení, že je bývalým svědkem Jehovovým a že se chce k těmto svým dřívějším zájmům oklikou vrátit. Ujistil mne však, že jeho rozhodnutí je ekonomicky racionální, protože duchovní literatura všude roste, a v některých zemích zaujímá již třetinu knižního trhu.

Část zdejší knižní produkce věnované těmto tématům je u nás zastoupena mohutným nakladatelstvím, které nijak netají svůj ryze pragmatický přístup. Ostatně vedle údajné esoteriky a buddhismu produkuje také komerčně vždy úspěšné sexuální a kulinární kuchařky a návody, jak zbohatnout. Pokud však kuchyňským receptům věnuje stejnou redakční péči jako receptům duchovním, musí už hodně čtenářů mít zažívací potíže. Vedení nakladatelství pokládá za hospodárné přenechat redakční práci včetně korektur autorovi nebo překladateli.
Prostě předá do tiskárny to, co dostane. Tržba za nulovou práci a téměř nulové riziko, to je opravdu úspěšný byznys, zvláště když to nakladatelství u kritiků léta prochází. Perly z této produkce se tradují už druhé desetiletí, např. když překladatel hinduistického textu tlumočil anglická slova originálu ancient Indian Vedas say: … českými slovy Indiánská babička Vedas řekla:…

Vedle něčeho takového působí na festivalu až nepatřičně malí soukromí nakladatelé, kteří připravují knihy téměř na koleně a jejichž (téměř) každá kniha je kulturním počinem. Sami by to neřekli, protože mluví střízlivě, ale pokládají vydávání knih spíše za poslání než za kšeft. Nejsou moc ochotni slevovat ze svých nároků na sebe a jen neradi si nechají poradit, že musí populárními tituly zaplatit pečlivě vypravené knihy pro pár set českých čtenářů. Nutno připomenout na výstavišti přítomného Jakuba Hlaváčka a jeho nakladatelství Malvern a nakladatelství DharmaGaia vedené Lumírem Kolíbalem. Je ostatně příznačné, že jsou za své nadání a za svou píli náležitě trestáni tržním mechanismem, který preferuje bezvýznamnost, snadnost, průměr a podprůměr, líbivost a vulgaritu (ve které nemusí být žádná takzvaně neslušná slova). A je nutno ocenit, že to nevzdávají. S podobným obdivem by se dalo mluvit o nakladatelství Herrmann a synové, o osiřelém, ale pokračujícím nakladatelství Trigon, jakož i o Martinu Mrskošovi a jeho skromném brněnském nakladatelství Horus.

Zájem o esoterickou literaturu může mít stejný původ jako fronty u stolečků věštců, zejména pokud jde o populární návody na použití člověka, jak jednou nešťastně označil dřívější vydavatel skvělých a trhem zničených časopisů Mana a Baraka Vlasta Marek své jinak zajímavé eseje. Některé knihy však po čtenářích požadují něco tak neuvěřitelného jako myšlení nebo dokonce meditaci (která není relaxací). Mimo jiné vynikající nová neoficiální (a nepojmenovaná) ediční řada hranického nakladatelství Fabula (Hana Jankovská) s reprezentativními jmény autorů jako Georg Kühlewind, Dennis Klocek, Arthur Zajonc a připravovaný John Allison. Jejich čtenáři touží po změně, a sice změně radikální. V osobním životě to už od starověku reprezentují iniciační praktiky a rituály dávných mystérií. O změně smýšlení (metanoia) mluví křesťanství jako o participaci na Ježíšově smrti a vzkříšení nebo jako novém narození.
Jakoby v něm mystéria vystoupila podzemních temnot na denní světlo.
 
Tato změna od kořene, toto hlubinné uzdravení a osvobození má i sociální dimenzi. Duchovní osvobození je falešné, není-li spojeno s osvobozením sociálním, s emancipací dotud zpředmětněného člověka, konkrétněji různých utlačených skupin a vrstev obyvatel.

Esoterika jde ruku v ruce se společensko-politickým aktivismem. Očekává se to právem od křesťanství, které vděčí za popularitu ve svých počátcích tomu, že mělo co říct masám zotročeného a utištěného obyvatelstva Římské říše. Svou sociálně kritickou a sociálně kreativní dimenzi si ponechalo a vždy znovu ji odvážní křesťané připomínali, mimo jiné v podobě křesťansko-sociálního (resp. socialistického) hnutí v jeho římskokatolické i protestantské podobě, distributivismu, demokratického korporativismu, anglokatolického socialismu, africké teologie (a praxe) revoluce, latinskoamerické teologie a rovněž praxe osvobození. Církevní instituce zejména u nás v Česku se však postupně nechaly koupit, a zapomněly na své prorocko-kritické poslání. Když se v Krupce na Teplicku v pátek 8. dubna v době policií chráněného neonacistického pochodu modlilo několik desítek Romů a jiných křesťanů pod vedením pravoslavného (ve zprávě chybně uvedeno, že řeckokatolického) a evangelického faráře a proti bohoslužbě brutálně zasáhli neonacisté spolu s policií, církevní představitelé (zatím?) zbaběle mlčí.

S tím, čemu se dnes říká esoterika, bylo od počátku spojeno radikální emancipační hnutí. Např. zakladatelská generace dnes již prakticky zaniklého theosofického hnutí v posledních desetiletích 19. století byla spojena s dobovým liberálním, demokratickým, feministickým a socialistickým hnutím. K jeho napojení na nábožensko-politický konzervativismus výjimečně docházelo, dobře to dokumentuje britský badatel Nicolas Goodrick-Clarke a náš Milan Nakonečný, ale je to nepřirozené spojení. Pokud to křesťanství vzdá, může hermetická tradice ukázat svůj potenciál.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.