0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

DR

V Deníku Referendum jsou změny klimatu klíčovým tématem od jeho vzniku v roce 2009. Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického redaktora.
×

Oranžové nebe a nejšpinavější vzduch na světě: Kalifornie trpí rekordními požáry

Ačkoliv nejhorší období lesních požárů v Kalifornii má teprve přijít, už nyní tamní úřady hlásí rekordní plochy spálených porostů. A to výrazně i oproti předchozím rekordům. Nebe nad San Franciscem změnilo barvu z modré do oranžova.

Rozhovor ze San Francisca: oranžová obloha mě šokovala, nedá se pořádně dýchat

Se slovenskou studentkou Barborou Krišovou, která už druhým rokem žije v San Franciscu, jsme mluvili o tom, jak město prožívá letošní rekordní sezónu požárů a proč tamní úřady přeceňují nezodpovědnost lidí. V článku také fotogalerie.

Louisianu zasáhl hurikán Laura. Pozorovatelé mluví o environmentálním rasismu

Devastace způsobená hurikánem Laura zvýraznila environmentální nerovnost panující v oblasti Mexického zálivu. Úniky ze zasažených průmyslových komplexů zhoršily již tak zdevastované životní prostředí pro místní černošské komunity.

Klimakemp 2020

Rozhovor z rypadla ve Vršanech: Chceme rychlý a spravedlivý konec uhlí

Vedli jsme rozhovor s Janem Freidingerem z Greenpeace, který spolu se sedmi dalšími lidmi vylezl na rypadlo v lomu Vršany. Jak probíhala třídenní blokáda a o co Greenpeace usiluje?

Stovka lidí okupuje lom Vršany. Chtějí co nejrychlejší konec těžby uhlí

Stovka aktivistů okupuje lom Vršany. Ráno také čtveřice lidí vylezla na rypadlo a vystřídala tak blokádu, kterou ve středu zahájilo Greenpeace. Společně protestují za rychlý a spravedlivý konec uhlí. Policie už všechny zadržela.

Klimakemp 2020: můžeme se úspěšně vzbouřit proti zkáze, pandemii navzdory

Letošní Klimakemp potvrdil, že klimatické hnutí je při síle, což dokumentuje i fotogalerie v textu. Fosilní průmysl přehrává nejen přímými akcemi, ale i komunikačně. Je zřejmé, že otázkou už není, zda uhlí skončí, ale kdy a jak se to stane.

Cyklus Klimageddon

Rozhovor s klimatologem: I doktoři jsou v komunikaci s lidmi lepší než my

Podle Rasmuse Benestada z Norského meteorologického institutu se při snahách o řešení klimatické krize ukazuje, že vědci neumí dost dobře komunikovat — ani s politiky ani s veřejností.

Rozhovor s novinářkou: moc fosilních korporací závisí na veřejném mínění, a dobře to vědí

Kniha Anne Karin Sætherové o norském ropném průmyslu se stala bestsellerem. Na konference ji zvou nejen ekologové, ale i zástupci byznysu. Dobře totiž vědí, že odmítnou-li zodpovědět její otázky, veřejnost je uvrhne v nemilost.

Rozhovor s ekopsychologem: Nestrašte lidi koncem světa, přepnou na fotbal

Per Espen Stoknes se v čase klimatické krize zabývá tím, jak přimět lidský mozek, aby si dokázal představovat pozitivní budoucnost. Je přesvědčen, že nemáme mluvit pouze o nákladech na katastrofické scénáře, ale také o lepší kvalitě života.

Rozhovor s filosofkou vzdělávání: Učitelé musí předstírat, že svět je vlídný

Klimatické poměry na planetě se v příštích letech dramaticky změní. Pokud ale chceme, aby naše děti byly psychicky v pořádku, nemůžeme je učit, že svět je hrozné místo, říká norská filosofka vzdělávání Ingerid S. Straumeová.

Green Deal

Hra na zelenou transformaci zakrývá špinavou realitu. Potřeba jsou hlubší změny

Tak jako po krizi v roce 2008, i tentokrát rétorika o „zelené“ obnově hospodářství maskuje oživování fosilního byznysu a rozšiřování jeho moci. Je stále zjevnější, že záchrana planety se neobejde bez zásadnějších změn v ekonomickém systému.

Šedá, nikoliv zelená dohoda. Fosilní firmy sabotují plány EU na ochranu klimatu

Organizace Corporate Europe Observatory a Přátelé Země vydaly analýzy Evropské zelené dohody, podle nichž mají na formování evropské klimatické politiky nepřijatelně silný vliv fosilní korporace.

Dotace EU na využití biomasy ničí přírodu a prohlubují klimatickou krizi

Evropská komise pod záminkou řešení klimatické krize dotuje korporace zaměřené na využívání biomasy. Ty vysávají veřejné rozpočty na projekty, které přitom vedou k ničení přírody a příčiny oteplování prohlubují.

Fosilní plyn je most do pekla

O plynu se často mluví jako o „mostu“ k bezuhlíkové ekonomice. Ve skutečnosti je další rozvoj plynové infrastruktury s řešením klimatické krize neslučitelný. Snahu fosilních korporací přejít od uhlí k plynu bude potřeba zastavit i u nás.

Energetika

Poslanecká sněmovna rozhodne jak dál s odpady

Účinnému a obecně výhodnému nakládání s odpady se do cesty staví dílčí obchodní zájmy. České odpadové hospodářství se ale přesto ubírá dobrým směrem. Vše je teď na poslancích.

Křetínského elektrárna chce novou spalovnu. Podle expertů není potřeba

Elektrárna Opatovice opět zvažuje stavbu nové spalovny. Města se plánu nebrání tolik jako v minulosti, podle expertů je však nová spalovna zbytečná. Důležitější než budovat nové kapacity pro spalování je podle nich podpora recyklace.

Aktivismus

Češi, Němci a Poláci protestovali v pohraničí proti rozšiřování velkolomu Turów

Lidé na pomezí České republiky, Německa a Polska protestovali proti rozšiřování hnědouhelného dolu Turów. Ten podle kritiků ničí pohraniční zdroje vody. Polští těžaři výtky odmítají. Spor se v dohledné době přesune k Evropské komisi.

Protest Extinction Rebellion v Brně: zastavte plánovaný růst emisí z dopravy

Klimatické hnutí Extinction Rebellion protestovalo proti nedostatečnému plánu na snížení brněnských emisí. Vadí jim zejména plánované zvýšení emisí z dopravy. Podle magistrátu ovšem město nemá na soukromou dopravu vliv.

Protesty za vodu jako zpráva pro ekology: hledejte spojence, ne kompromis s mocí

Protesty tisíců lidí u Uherského Ostrohu ukazují cestu i pro ekologické hnutí. Pokud chce skutečnou systémovou změnu, mělo by své snahy opírat právě o lokálně zakotvená spojenectví v kauzách odhalujících ekologickou nespravedlnost.

Sucho v ČR

Sucho navzdory dešťům neodeznělo. A bude se pravidelně vracet

Dlouhá suchá období, jaké jsme zažili v posledních pěti letech, se podle vědeckých předpovědí budou v důsledku klimatické krize vracet stále častěji. Budou je však střídat vlhké roky provázené přívalovými dešti, které zvýší riziko povodní.

Meliorace prohlubují sucho. Stát je ale neřeší, vyhovují totiž agrokorporacím

Staré meliorace dál odvodňují českou krajinu. Jejich rušení brání byrokratické překážky, stát je ale nechce odstranit. Také proto, že vyhovují korporacím jako je Agrofert, říkají ekologové i drobní zemědělci.

Přehrady? Některé možná ano, ale rozhodně ne takto

Autor, který byl v letech 2007—2011 koordinátorem úspěšné iniciativy Stop přehradě, odhaluje pozadí návrhu ministerstva zemědělství na nové přehrady. Formuluje také související dilemata, která budeme muset vyřešit.

Povodně i sucho mají stejné příčiny a stejná řešení

Zelený kandidát, který se uchází v krajských volbách o přízeň voličů na Liberecku, vysvětluje, že právě daná úroveň samosprávy nese stěžejní odpovědnost za péči o vodozádržnou schopnost krajiny.

Důl Túrow

Důl Turów: evropský parlament naléhavě žádá komisi o zásah proti nelegální těžbě

Europoslanci se poprvé zabývali peticí proti rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów, který odčerpává vodu z českého pohraničí. Ekologové požadují po české vládě, aby Polsko žalovala u Evropského soudního dvora.

Důl Turów — Kdy začne česká vláda hájit životní prostředí a zdraví občanů?

Česká republika už poslala kvůli plánovanému rozšíření těžby v dole Turów do Polska stohy připomínek. Bezvýsledně. Brabcovo ministerstvo životního prostředí přesto váhá s podáním žaloby, která je poslední šancí na nápravu.

„Neuvěřitelná arogance.“ Polsko rozhodlo o rozšíření lomu Turów

Polsko pokradmu prodloužilo o šest let povolení těžby v lomu Turów, který má závažné dopady na spodní vodu v příhraničních českých obcích. Ekologové, kraj i místní volají na pomoc EU a chtějí se soudit.

Velkolom Turów se má navzdory protestům rozšířit. Liberecký kraj podá odvolání

Polští úředníci odsouhlasili rozšíření dolu Turów u českých hranic. Proti rozhodnutí se staví česká vláda a Liberecký kraj, který je připraven obrátit se na soud. Hrozí totiž, že těžba naruší zásobování příhraničních obcí vodou.

DR

Jsme jediné české noviny, které od svého vzniku věnují soustředěnou pozornost klimatické krizi. Prosíme, podpořte Deník Referendum a pomozte nám učinit z klimatu i u nás společenskou prioritu.
×

Rozhovory

Vojtěch Filip: V Temelíně by měli stavět společně Westinghouse a Rosatom

S předsedou KSČM Vojtěchem Filipem jsme mluvili v rámci seriálu rozhovorů s předsedy politických stran o změnách klimatu. Jaký má názor na evropskou Zelenou dohodu a proč podporuje jadernou energii a výstavbu přehrad?

Vít Rakušan: Kvalita života je důležitější než rychlý ekonomický růst

S předsedou Starostů a nezávislých (STAN) Vítem Rakušanem jsme mluvili o roli obcí a měst při zvládání klimatické krize, nutnosti skončit s uhlím či Zelené dohodě. A taky o důležitosti kvalitního života v čistém životním prostředí.

Pekarová Adamová: životní prostředí se musí stát tématem, které rozhoduje volby

S předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou jsme mluvili o nesmyslnosti projektů na stavbu nových přehrad, nutnosti ukončit těžbu uhlí a využít Zelenou dohodu k inovaci ekonomiky či rizicích spojených se stavbou nových jaderných bloků.

Ivan Bartoš: Evropská Zelená dohoda je šance změnit se z montovny na mozkovnu

S předsedou Pirátské strany Ivanem Bartošem jsme mluvili o nutnosti transformovat zemědělství a ukončit spalování uhlí. A také o tom, že ve vládě je příliš mnoho ministrů průmyslu a obchodu.

Marian Jurečka: Stát neřeší stav krajiny a jaderná lobby válcuje energetiku

S předsedou KDU-ČSL a bývalým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsme mluvili o lidoveckých plánech na zvládání sucha, budoucnosti energetiky, nových blocích jaderné elektrárny Dukovany nebo o Zelené dohodě.

Příroda

Lesy ČR svým postupem nadále ničí lužní lesy známé jako Moravská Amazonie

České vědecké společnosti varují před snahou Lesů ČR minimalizovat ochranu lužních lesů jižní Moravy. Státní firma podle nich hospodaří zejména s ohledem na výnosy dřeva. Žádají také omluvu náměstka z Ministerstva zemědělství.

V Beskydech potkal vlk rysa. Video je symbolem jejich návratu

Ochránci zvířat poprvé zachytili na fotopasti společně vlka i rysa, a to v lesích na Vsetínsku. Jejich dosavadní sledování a jedinečné setkání komentují koordinátoři Vlčích a Rysích hlídek z Hnutí Duha.

Péče je taky práce. Lépe ji ohodnocovat může prospět lidem i přírodě

Pandemie poukázala na klíčový význam i neuspokojivý stav pečujících sektorů: zdravotnictví, vzdělávání či sociálních služeb. Jejich posílení by mohlo pomoci zlepšit kvalitu života a připravenost na krize i přejít k ekologičtější ekonomice.

Návrh územního plánu města Brna o zeleni přemýšlí jak v 80. letech

„Plochy městských zahrad jsou velkým bohatstvím Brna, které nám jiná města mohou závidět. Jsou funkční součástí městského organismu, profitují z nich všichni obyvatelé města a budou z nich profitovat i další generace.“

Covering Climate Now

Prázdna nádrž. Doprava pomaly, ale isto mieri do éry bez spaľovacích motorov

Podobně jako jiné sektory i doprava stojí na prahu epochální změny — rychle musí opustit spalování fosilních paliv. To obnáší vedle ekologických i zásadní sociální aspekty. Současná krize ale ukazuje, že velké změny lze provádět i náhle.

Deník Referendum se opět účastní akce světových médií za klima

Čtyři stovky médií z celého světa se již podruhé připojily k novinářské akci Covering Climate Now, jejímž cílem je zvýšit intenzitu a kvalitu psaní o klimatu. Deník Referendum je jediným partnerem projektu z České republiky.

Jak pohřbít fosilní průmysl a nahradit jej energetikou budoucnosti

V rámci akce světových médií Covering Climate Now publikujeme rozsáhlou analýzu, která rozkrývá, jak by bylo možné u nás i ve světě transformovat energetiku, pokud bychom začali brát hrozbu klimatické apokalypsy s odpovídající vážností.

Zemědělství budoucnosti? Bez chemie a agrokorporací

Zemědělství musí projít radikální proměnou, pokud má přežít klimatickou krizi. Úspěšná transformace předpokládá změnu vlastnické struktury, podporu rodinných farem, ekologizaci, lokalizaci produkce či omezení chemie a živočišných výrobků.

V překladu

Vlády v pandemii selhávají stejně jako tváří v tvář klimatické krizi

Postup většiny států vůči šíření koronaviru je opožděný, neefektivní a nekoncepční. Stejný je náš přístup ke klimatické krizi. Budeme opakovat stejné chyby?

Pět věcí, které jste chtěli vědět o klimatické změně a koronaviru

Klimatická změna usnadňuje vznik pandemií. Lidé dýchající znečištěný vzduch onemocní koronavirem snáze. Nejen tomu se věnuje americká televize CBS v rozhovoru s jedním z expertů Světové zdravotnické organizace.

Klimatické krize nouzový stav ještě prohloubí. Víme, jak se vypořádat s obojím

Americký plán s názvem „Zelený stimul“ navrhuje masivní zelené investice do ekonomiky. Jedině tak se dá podle jeho autorů předejít zničující kombinaci klimatické a koronavirové krize.

Analýzy

Sedm stupňů sem, sedm stupňů tam: přehánění ochraně klimatu nepomůže

Informování o vedrech na Sibiři je plné nepřesností a dezinformací. Rekordní horka panující i za polárním kruhem však otevírají spoustu důležitých otázek o stavu naší planety. Nafukovat je či podceňovat s řešením klimatické krize nepomáhá.

Kácíme budoucnost. Sázením stromů Tykač zakrývá emise i holoseče v Krušnohoří

Ekologická Nadace Partnerství chce v rámci ochrany klimatu vysázet deset milionů stromů. Už má za sebou první půlmilion. Většinu vysadily firmy uhlobarona Tykače v rámci povinné rekultivace, zatímco jinde jeho rodina vytváří holoseče.

Média chybují v psaní o klimatické krizi. V čem a proč?

Řešení klimatické krize je komplexní politická otázka, a tudíž novinářům často plete hlavu. Autor, který byl půl roku klimatickým reportérem DR, navrhuje, jak se s ní popasovat.

Média ignorují Afriku. Na kontinent přitom klimatická krize dopadá nejhůře

Fridays for Future kritizují přehlížení afrických ekologů. Téma otevřela kauza, při které agentura AP ořízla z fotografie ugandskou aktivistku. Afrika těžce trpí klimatickou krizí, přestože vypouští minimum emisí skleníkových plynů.

Environmentální žal

Žal a truchlení nejsou špatnou odpovědí na destrukci přírody, jak ji známe

Automatickou lidskou reakcí na strach a nebezpečí je podle psychologie buďto boj, útěk nebo zamrznutí. Jak tyto mechanismy vypadají v souvislosti s klimatickou hrozbou? A jakou roli mají žal a truchlení?

Rozhovor se Zdeňkou Voštovou: Duševní nemoc může být i odrazem vnějšího světa

Klimatická krize i pandemie se navzájem podobají, říká v rozhovoru terapeutka Zdeňka Voštová. Oběma krizím musíme předcházet s pomocí radikálních opatření, ještě než naplno propuknou. Obě mohou u veřejnosti způsobovat hluboké trauma.

Lidí, kteří se trápí kvůli ohrožení přírody, je mnoho. Narážejí na nepochopení

Se Zdeňkou Voštovou, první českou terapeutkou, která se zabývá environmentálním žalem, jsme hovořili i o tom, jaké je trápit se ohrožením světa, jak jej známe, a zároveň při své snaze zvrátit nepříznivý vývoj čelit lhostejnosti ostatních.

Úzkost z budoucnosti

Zprávy o stavu životního prostředí z poslední doby neskýtají právě optimistický obraz budoucnosti. Jak se s nimi vyrovnat? A právě zde má podle Evy Hájkové své místo křesťanská víra a naděje.