Diskuse (6 příspěvků)
Jan Kopecký, sociolog
December 31, 2010 v 11.45
pseudopolitika
Důsledkem úradku (spiknutí) uzavřených mocenských elit je, že většina lidí dnes vnímá politiku jako něco, co ZVENČÍ bezohledně narušuje jejich osobní životy, co je arogantně ignoruje. Stát je tudíž chápán jako – „ONI“ (vrchnost). To je pseudopolitika.
Naopak skutečná politika, tj. taková, ve které se rozum projevuje především jako vědomí sounáležitosti, ukazuje, že stát jsme MY, že stát je naším společným úkolem. Tento úkol jsme převzali od těch, kdo tu byli před námi, od těch, pro něž moderna nebyla jen pouhým pojmenováním uplynulé epochy a osvícenství dávno uzavřenou kapitolou. – Takové chápání politiky a státu logicky nemůže akceptovat ani „řecké lži“ ani vyprávěnky o „vydírajících“ lékařích nebo parasitujících nezaměstnaných. Skutečná politika z obce nevylučuje, není nikomu uzavřena. Skutečný občan odmítá pseudopolitiku, jejíž produkty zde Josef Šlerka výstižně nazval „nutností a přijatelným zlem“.
Zdeněk Vyšohlíd
January 1, 2011 v 18.21
Aby spiknutí bylo legitimní
Veřejnost se dozvěděla o skandálu: stal se veřejným – a byl vyřešen tajnou dohodou, což bylo veřejně deklarováno a přiznáno. Aby se tento styl nestal zvykem, je třeba s ním nesouhlasit, protože je to jakási inverzní, „demokratická“ podoba úradku či spiknutí. Inverzní politické počasí přináší perverzní větry z Hradu. Ani ti, kteří si hradního pána zvolili, z toho nemohou mít radost: špinavé prádlo se, jak se říká, pere doma – ale veřejně deklarovat, že se sice pere, ale tajně, to pochyby, zda se vypere všechno, nemůže rozptýlit. Z Hradu nepěkně zavanulo.
Jan Kopecký, sociolog
January 1, 2011 v 20.0
déja vu
-- Fungování demokracie komplikuje i role tzv. nereprezentativních elit, např. ekonomických, vojenských, zpravodajských, či jak říká Brzezinski podnikajících ve sféře obrany a bezpečnosti. „Nereprezentativními elitami jsou však i další elity nezatížené režimem legitimity např. nadnárodní korporace a koncerny“ Politolog Zdeněk Zbořil v tomto kontextu odkazuje i na argument J. Bystřického, že veřejnost často nemůže jakkoliv nahradit tyto elity, které si nezvolila, ale které vstupují do prostoru politického jednání a rozhodování. Veřejnost nemá žádné nástroje, aby mohla upravit vliv všech těch, kteří vládnou zákulisí. K tomu filosof Zdeněk Vyšohlíd výstižně poznamenal: „Je-li veřejná diskuse zakalena postranními korupčními úmysly, nereprezentativní elity vládnou více než je zdrávo, navíc v informačním kalu žijící většina se stává bezděčným spiknutím neinformovaných“. -- ( = z vystoupení Jana Kavana v Bratislavě v listopadu 2009 - http://kavan.blog.idnes.cz/c/129211/Prispel-pad-komunismu-a-boj-za-lidska-prava-ke-svetu-bez-valek.html):

Lháře na Hradě ani lháře ve Strakovce nezajímá ani Česká republika a její ústava ani život lidí zde, nýbrž soukromé ratingové agentury. K nim vzhlížejí, kdykoli žvaní o „rozumu“ a „odpovědnosti“. Sami jsou jen bandou břídilů provinčního formátu.
(Klaus už dosahuje Husákova formátu, jak si dnes v BL povšiml Jan Čulík. - http://blisty.cz/art/56444.html)
JD
Jan Dospiva
January 2, 2011 v 20.28
Vidím, že nejsem jediný, koho paralela Klaus - Husák napadla. Snad se už lidé skutečně proberou.
FJ
František Jonáš, technik
January 3, 2011 v 6.33
paralely...
Těch paralel je více, ale tato osobnostní leccos objasňuje i v dnešní neosobní a téměř nelidské vládě trhovnictví za každou cenu, kde TRH a jeho ruka, je zbožštěn více než Lenin, či SSSR a jeho vůdci.
Jan Kopecký, sociolog
January 3, 2011 v 16.58
chytrá horákyně?
Vyšohlídův obraz "úradku, veřejně, ba skoro slavnostně prohlášeného za tajnou dohodu" hezky dokreslují dnes v DR uvedená slova vrchního sociálního inženýra o tom, že vlastně žádná dohoda uzavřena nebyla.
Šlo tedy jen o to, aby se na sebe "méně mračili a více usmívali". Pochopili, že to je to JEDINÉ, co dluží Květoslavě Hyldebrantové.