Diskuse (19 příspěvků)
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
June 11, 2017 v 11.36
Mít a být
Ano; jestliže na DR znovu a znovu diskutujeme možnosti vytvoření nějaké postkapitalistické společnosti, pak jsou tyto úvahy skutečně profilovány základní myšlenkou, že takováto změna musí být nutně doprovázena i hlubokým přerodem lidské osobnosti. A to sice jejím přeorientováním z - přibližně řečeno - z materialisticky podmíněného egoismu směrem k vyšším humánním a duchovním hodnotám, jakož i k altruistické pospolitosti.

Potud tedy dobře. Na straně druhé se ovšem znovu a znovu vynořuje ten základní problém, jak toho dosáhnout. A sotva se zdá být reálně možným, takovouto zásadní změnu sebepojímání člověka (a především jeho reálného jednání) dosáhnout jenom a pouze na základě nějaké v principu dobrovolné a uvědomělé sebekultivace.

Připomeňme si: takový Aristoteles svůj ideál dokonalého člověka a občana viděl sice právě v tomto: ve všestranně kultivovaném a zduchovnělém jedinci. Osvobozeném od všech profánních materiálních vazeb.

Ale: na straně druhé je to ten samý Aristoteles, který p r á v ě vlastnictví materiálních statků (a jejich řádnou správu, v osobě řádného hospodáře) staví na samý počátek dobrého státu, a tedy této cesty k řádnému a všestranně kultivovanému občanu!

A stejně tak Marx: cestu k osvobozené společnosti spatřuje sice na straně jedné v osvobození od soukromého vlastnictví a tlaků slepého (kapitalistického) trhu; ale na straně druhé je touto cestou zase - vlastnictví! Jenom v jiné, totiž v pospolité, kolektivní formě.

Takže, o co se jedná: ano, pokrok vpřed je skutečně nutno hledat v osvobození se lidské bytosti od přízemního materialismu (tedy od onoho "mít"). Ale na straně druhé, ten vztah k materiálnímu světu je pro člověka natolik základní a zásadní, že cesta k onomu vyššímu "bytí" vede nikoli přes nějaké naprosté vzdání se vlastnictví, nýbrž naopak, přes zásadní přeorientování charakteru toho světa věcí vůbec.

Krátce řečeno: jde o to, aby to "mít" samo nabylo charakter pravého, autentického bytí.
HZ
Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
June 11, 2017 v 16.44
Jak dosáhnout
přeorientování z materialisticky podmíněného egoismu směrem k vyšším humánním a duchovním hodnotám, jakož i k altruistické pospolitosti?
Napadá mě jen jedno:
Vyvolat příslušnou globální módní vlnu na sociálních sítích. :-)
JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
June 11, 2017 v 18.1
Zdá se mi, paní Zemanová, že to co navrhujete, se už dávno děje.
Ne ovšem prostřednictvím sociálních sítí. Ta módní vlna je spíše vyvolávána "odshora dolů", ale bohužel nesměřuje k vyšším humánním a duchovním hodnotám a k altruistické pospolitosti, jen to o sobě tvrdí a někdo tomu i věří. Podle Vladimíra Bukovského, bývalého sovětského disidenta, který strávil 12 let v pracovních táborech a psychiatrických léčebnách (psychiatrie se v SSSR zneužívala proti disentu) je to spíše směr ke gulagu, než směr k vyšším humánním hodnotám.

Nám zbývá doufat, že to nebude tak horké.
JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
June 11, 2017 v 18.4
"Mít" znamená také "mít pravdu" - "mít moc" a toužit po jejím rozšíření.
Konzum nemusí být jen materiální, bez hlubšího vztahu ke spotřebovávanému, stejného rázu může být třeba konzum sexuální.

Obávám se, že od těchto významů "mít" se mnozí Frommovi vyznavači a následovníci Frankfurtské školy neosvobodili.

Mít moc, mít moc rozhodovat o tom, co je "pravda", vlastnit pravdu, mít moc rozhodovat o osudech lidí - to je cílem a podstatou revolučního boje, i když je skrytý.
PM
Petrasek Milan, penzista
June 11, 2017 v 23.0
Poznejmež sami sebe a uvědomme si, že
sebeuvědomění souvisí se sebeanalýzou s využitím psychoanalytických postupů ku rozpoznávání příkladně zákonitostí tvorby mocenských společenských struktur.
From hledá odpověď na odvěky otevřenou otázku, jakým způsobem otupit strukturaci moci ve společnosti vycházející z majetkové dominance.
Bohužel plně nevyužil radikální analytické zkoumání a tak za překonání nekrofilních povahových rysů považuje situaci, kdy se člověk už nedefinuje jako jsem to, co vlastním, ale platí již jsem, co dělám a jsem, co jsem.
Eva Hájková, penzistka
June 12, 2017 v 6.45
Kdo ví, co by si Fromm myslel, kdyby se dožil dnešních časů (zemřel 1980).
Potvrdil by si svou teorii?
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
June 12, 2017 v 11.7
Teď si nejsem zcela jistý, kam směřujete, pane Petrasku. K čemu by do mělo vést, kdyby se "plně využilo radikální analytické zkoumání"?
PM
Petrasek Milan, penzista
June 12, 2017 v 20.52
Mělo by to vést k naplnění romantické touhy nejen E.F. pane Poláčku
Ve zmíněné knize zhruba napsal:
V závěru mé analýzy rozdílnosti povah existenčních pojetí/orientací těchto dvou psychologických premis, ve kterých je současně dominantou egoismus, nabízím posouzení vlivu/relevance těchto dvou vlastností na případné vzepětí společenských snah zabránit současnému zničujícímu socioekonomickému vývoji.
Ono vzepětí From očekává od synthezy/racionalizace jak romantického tak religiózního idealismu s přispěním analytického zkoumání.
Otázkou ale stále zůstává, jak ozřejmit většině, že prioritou by neměly být úvahy o tom co dělat, ale o tom kdo jsem.
A to formou radikálně analytického zkoumání lidských mentálních dispozic.
Tedy okrajovým způsobem myšlení zcela v plenkách .......bych dodal.
Eva Hájková, penzistka
June 13, 2017 v 9.38
Koneckonců jde o hledání identity, kterou nelze hledat jinak než ve svém nitru.
MP
Martin Profant
June 13, 2017 v 11.49
Milanu Petráskovi
Vlastně použil, v prvních pracích vydaných v Zeitschrift für Sozialforschung.

+ Další komentáře