Nikdo teď neohrožuje Babiše tak jako Piráti. Jediní nemluví k minulosti

Jan Gruber

Hlasování o důvěře druhé vládě Andreje Babiše ukázalo, že sněmovní pravice není s to myšlenkově vybřednout z devadesátých let, neboť za hlavní hrozbu nadále považuje návrat komunistů k moci. Usvědčuje se tak z politického diletantismu.

Když v lednu před Sněmovnu předstoupila první vláda Andreje Babiše se žádostí o důvěru, všichni věděli, že ji nezíská. Nepředpokládal to ostatně ani sám premiér, který v následujících měsících překonal tuzemský rekord ve spravování země bez důvěry. Cílem cvičení tehdy bylo vypoklonkovat ze Strakovy akademie kabinet Bohuslava Sobotky, aby prezidentův oblíbený oligarcha mohl nerušeně budovat nově poměry.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Ač lidé od Aše po Bukovec již před samotnou schůzí tušili, jak celá šaráda skončí, politici ve Sněmovních lavicích řečnili dlouhé hodiny. Opozice poukazovala na premiérovo trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, jeho předlistopadové členství v komunistické straně a působení ve složkách Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. Zaměstnanci politické divize Agrofertu mlčeli a nikterak se nepokoušeli své kolegy přesvědčit, aby pro vládu zvedli ruku.

Podobný scénář se očekával i nyní, když Babiš předstoupil před Sněmovnu se žádostí o důvěru podruhé. Tentokrát ovšem všichni věděli, že neurotický miliardář uspěje. K podpoře jeho koaličního kabinetu se totiž zavázali nejen jeho věrní, ale i volebním debaklem stále otřesení sociální demokraté a komunisté. Sněmovní diskuse se však zúžila na shluk výčitek, nářků a lamentování, že Babiš poprvé v historii České republiky přivedl Husákovy pohrobky k moci. „První Česká republika skončila. Vítejte v druhé...,“ povzdechl si Pavel Bělobrádek.

Všichni, kteří říkají, že návrat komunistů k moci představuje pro českou společnost hrozbu, se leda usvědčují z nepochopení politické situace. Koláž Jan Gruber, DR

Nejpozději od Babišova vstupu do Sobotkovy vlády mnozí zasvěcení pozorovatelé politického dění říkali, že je antikomunismus — coby nástroj sloužící k omezení manévrovacího prostoru levicových stran a mobilizaci voličů pravice — na ústupu. Že jakožto politická strategie, která dlouhé roky ovlivňovala volební výsledky, vyčpěl. Že lidé zkrátka nejsou na strašení komunisty, minulým režimem a procesy z padesátých let zvědaví.

Poslední týdny a měsíce ovšem ukázaly, že hrdinnému zápolení v dávno vyhraných bitvách ještě zdaleka neodzvonilo.

Lidé na náměstích po celé zemi pravidelně protestují proti novým pořádkům se stejnými transparenty, s nimiž protestovali proti senilní garnituře tesilových aparátčíků před zhola neuvěřitelnými devětadvaceti lety. Sněmovní opozice — s výjimkou Pirátů, kteří si zřejmě jako jediní uvědomují, že devadesátá léta jsou dávno minulostí — netuší jak čelit agrofertizaci České republiky, a proto se uchyluje ke starým antikomunistickým zbraním. Ty ji sice v předchozích desetiletích několikrát dobře posloužily, dnes už ale netnou jako kdysi.

Oni zasvěcení pozorovatelé české politiky totiž měli pravdu, antikomunismus je opravdu dávno za zenitem. Jakožto myšlenkový svět obrácený do minulosti, zcela zapomíná na výhled do budoucnosti. Nenabízí žádné šťastné zítřky, jen udržování statu quo, který nemalá část společnosti volbou Babiše, případně i nekorunovaného obchodníka roku se strachem a nenávistí Tomia Okamury odmítla. Ne proto, že by byly jimi nabízené alternativy tak skvělé, ale proto, že bezmála třicet let udržovaný nejlepší ze všech možných světů nenaplnil očekávání.

Pravicové strany samozřejmě mohou v boji s mocichtivým velkopodnikatelem nadále brousit antikomunistická ostří a šermovat gulagy, popravou Milady Horákové nebo perzekucí kněží, úspěchu se ale nedočkají. Babiš totiž nevítězí proto, že spolupracuje s komunisty. Lidé neoceňují ani jeho estébáckou minulost. Nad ostatními má vrchu, neboť nabízí naději a změnu — byť lze o pravdivosti jeho úmyslů důvodně pochybovat — zhuštěnou do hesla, že „bude líp“.

Ti, kteří chtějí Babiše skutečně porazit, musejí nabídnout vlastní představy dalšího směřování České republiky. Musejí si přiznat, že za všudypřítomný marasmus, nesou odpovědnost. Že se o něj nezájmem o socio-ekonomické podmínky života lidí významnou měrou přičinili. Že pro samé strašení komunisty neviděli, jak se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, jak se bydlení stává i pro střední třídu nedostupným a jak se desetina obyvatel země propadla do dluhové pasti. Musejí zkrátka méně křičet a více pracovat na nápravě poměrů.

Inspirovat by se mohli třeba u Pirátů, kteří se — i přes drobná zaškobrtnutí — právě neúnavnou prací, zásadovostí a citlivostí pro překotné společenské změny osvědčují jakožto nejkompetentnější politická síla v zemi.

    Diskuse
    V zásadě správná úvaha; nějakým fundamentalistickým antikomunismem je dnes už opravdu sotva možno něčeho rozhodujícího dosáhnout.

    Ale že by zrovna Piráti měli mít potenciál Babiše porazit - v tomto ohledu je na místě dosti velká míra skepse. Tím spíš že podle posledních výzkumů voličských preferencí Piráti pozvolna, ale dosti kontinuálně klesají dolů.
    July 13, 2018 v 15.20
    Je nepravděpodobné, že by Babiše mohla porazit jedna strana, v poměrném systémů jsou očekávanou normou kolaiční vlády.

    Je asi pravda, že a odpor k komunistické straně nemůže být tím rozhodujícím, co voliče od ANO odvrátí.

    Je ale pozoruhodné, že v DR vycházejí prakticky současně hned tři články, které se na kritiku antikomunismu soustřeďují jakoby to bylo to nejdůležitější na současné situaci.

    Jakub Patočka dokonce tvrdí, že antikomunismus Babišovi pomáhá.

    Vymezovat se proti komunistům je asi dnes únavné, ovšem vymezovat se stále dokola proti antikomunismu, to ani není odvar, ale odvar z odvaru.
    PK
    July 13, 2018 v 20.47
    Piráti se naštěstí k minulosti moc nevyjadřují
    Mají v ní totiž pořádný hokej. Když se k ní totiž někdy omylem vyjádří, stojí to za to.
    MP
    July 14, 2018 v 12.29
    Jistě
    Piráti mají v minulosti hokej. Díky Bohu. Blbců, co mají v minulosti jednou provždy jasno, máme v české politice dost.
    Trochu to souvisí s tím, že Piráti se nemusí minulosti bát.
    PK
    July 14, 2018 v 13.21
    Ale jistě :-) M. Profantovi
    Nepochyboval jsem, že se ozvete, a docela jsem byl zvědavý, jakými sofistikovanými slovy to tentokrát okecáte :-)

    Zvláště když se dlouhodobě tváříte, že považujete vzdělání za důležitou věc, včetně samozřejmě historického. Ale ono je něco jiného se vyjadřovat obecně např. pod článkem učitele dějepisu, že.

    Takže děkuji za potvrzení, že piráti jsou nevzdělanci. Že k tomu účelově dodáváte "Bohu díky", je ovšem, jak se říká "o vás".

    Já si s dovolením ponechám svůj názor, že historie je učitelka života, a že kdo se z ní nepoučí, je odsouzen si ji zopakovat (byť třeba už jen jako frašku). Rovněž si ponechám svůj názor, že člověk by měl mít nějaké všeobecné vzdělání a přehled, včetně historie, dávné i nedávné.

    Zvláště když dělá poslance, dodám už ani ne tak ze zlomyslnosti, jako spíš ze zoufalství.
    July 14, 2018 v 14.35
    Nejlíp udělá ten, kdo si od nikoho (zejména ne od nějaké strany) mnoho neslibuje.
    MP
    July 14, 2018 v 17.1
    Pavlu Kolaříkovi
    Člověka potěší, když čte lidi, co se nestydí říci "okecávat" a nežynírují se napadnout ad hominem. Tož, abyste měl proč vřískat:

    a) Minulost je neobyčejně rozlehlá oblast a my si vybíráme, co z ní aktualizujeme a uděláme z toho dějiny. Nepodezírám Piráty z toho, že by věděli méně o dějinách než jiní občané ČR. Říkám jen, že nemají předem jasno o minulosti -- to já také ne a doufám, že nikdo, kdo utrpěl jen trochu kvalitní vzdělání.

    b) Většina Pirátů brala své školní vědomosti v době, kdy se učitelka (výjimečně učitel) dějepisu pečlivě nestihl dostat za rok 1918 a média ovládal primitivní posthumní antikomunismus. Nedivím se, že nemají potřebu znát jména normalizačních básníků.

    c) Piráti nemusí mít o minulosti jasno, protože nejsou minulostí zatížení. Nemusí ani vykřikovat, jak to bylo strašné před rokem 1989 ze strachu, že by se jinak mohla začít mluvit o odpovědnosti daného mluvčího za strašné věci z doby před pěti, deseti, patnácti lety (eventuálně o jeho kolaboraci s tou strašnou mocí před rokem 1989). A už vůbec nemusí diskutovat o případném diferencovanějším hodnocení doby reálného socialismu, protože se v ní nenamočili.

    Jinak nevzdělanci jsme všichni. V komplexní společnosti s nuancovanou dělbou práce to ani jinak nejde. Miki Ferenčík, Jakub Michálek, Ivan Bartoš patří určitě do desítky těch nejsečtělejších a nejrozhlídnutějších poslanců současné Sněmovny (Miki a Bartoš navíc se slušným humanitním vzděláním), ale to už bychom se bavili o jiném kriteriu.
    PK
    July 14, 2018 v 17.20
    Martinu Profantovi
    Napadnutí "ad hominem" jste si dobarvil sám, a po pravdě řečeno, nevím z čeho.

    Jinak ovšem urážky jako "vřískat", "pištět" apod. patří k nejpokleslejšímu slovníku české zemanovské lůzy, mezi kterou vás přece jenom nepočítám.

    Považujete-li prosté a stručné konstatování, že piráti mají v minulosti hokej, za "vřískání", je to opět o vás, a nemám, co bych k tomu dodal. Zvláště, když sám potvrzujete, že je to pravda.

    Samozřejmě klidně beru polehčující okolnosti pro piráty, které uvádíte. Souhlasíme tedy spolu, že piráti se naštěstí k minulosti vyjadřují co nejméně, neboť v ní mají hokej. Ale to je to, co jsem psal hned v prvním příspěvku.

    A ano, souhlasím s vámi, že piráti vzhledem ke svému věku mají většinou to, čemu se v Německu po válce říkalo "Gnade der späten Geburt", ohledně poválečných ročníků.

    To je ale něco jiného. Já jsem taky neprožil válku ani 50. léta, natož abych se tehdy v něčem namočil, a přesto si troufám tvrdit, že úplný ignorant a vědomostní troglodyt ohledně války ani 50. let nejsem. A to nejsem poslanec, který by hlasoval pro udělení státního vyznanemání pro význačného komunistu z té doby, nebo dokonce proti vyznamenání válečného letce, neboť prý "plnil jenom rozkazy".
    PK
    July 14, 2018 v 17.35
    A jinak když jste nakousl toho Sýse,
    tak to je samozřejmě člověk minulosti, ale bohužel stále ještě činný.
    Tady bychom se tedy dostali k otázce, kolik toho piráti vědí o přítomnosti. Neboť hlasovat pro vyznamenání Sýse je srovnatelné s hlasováním pro vyznamenání např. Vyvadila nebo Ovčáčka.
    Taky si myslím, že nedostatečný přehled o normalizačních veršotepcích není diskvalifikující.
    Je jistě mrzuté, že si Sýse včas neproklepli, ale stalo se a ve srovnání s lapsy jiných politiků jde o celkem minimální poklesek.
    Neslyšela jsem většinu sněmovních projevů před hlasováním o důvěře, na to jsem neměla ani čas ani chuť, ale Bartoše jsem si poslechla a žádnou újmu jsem neutrpěla. Výčet důvodů, proč Piráti nemohou vládě vyslovit důvěru, byl věcný, srozumitelný a přesvědčivý. Nezazněly v něm výhrady ani k Babišově minulosti, ani ke komunistické podpoře. Argumenty se týkaly výhradně programových záležitostí ve světle dosavadních zkušeností, které Piráti s Babišem a s hnutím ANO získali za krátkou dobu svého působení v parlamentu. Úplně to stačilo.
    + Další komentáře