Rok 2017 byl druhý nejteplejší v dějinách. Nebýt El Niña, byl by první

Josef Patočka

I v loňském roce pokračoval rychlý růst průměrné teploty zemské atmosféry. Potvrdila to metaanalýza meteorologických dat z celého světa. Dává tak za pravdu závěrům klimatologů, kteří před změnami klimatu vyvolanými lidskou činností varují.

Rok 2017 byl druhým nejteplějším rokem od počátku systematického měření. Upozornila na to Světová meteorologická organizace (WMO) v minulém týdnu, když zveřejnila první komplexní metaanalýzu dat z celého světa pro dané období. Loňský rok v teplotách překonává pouze perioda, které mu bezprostředně předcházela — rok 2016. Tehdy byla průměrná teplota zemského povrchu o celých 1,2 stupně vyšší než v předindustriálních dobách. Na třetím místě je přitom hned rok 2015.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Zveřejněná dokumentace WMO je kompilátem milionů záznamů z měřících stanic po celém světě, shromážděných v databázích pěti velkých výzkumných institucí: amerických NASA a NOAA, britské Met Office, evropského programu Copernicus a Japonské meteorologické agentury. Právě údaje z těchto zdrojů shodně potvrzují, že poslední tři roky — 2015, 2016 a 2017 — byly co do teplot skutečně rekordní.

Závěry NASA i britské Met Office navíc upozorňují, že během dvou předchozích let umocnil efekt lidmi působených změn klimatu ještě meteorologický jev El Niño, jež vede periodicky k dočasnému zvýšení průměrných teplot. Pokud by se jeho účinky odečetly, byl by rok 2017 vůbec nejteplejší.

Sucho, požáry, hurikány

Podle komentátorů potvrzují data z předních klimatologických pracovišť dlouhodobý trend postupného oteplování Země. Drtivá většina vědců pak považuje za nezpochybnitelný fakt, že jej nelze vysvětlit jiným faktorem než zvýšenou koncentrací skleníkových plynů. Těch v atmosféře přibývá od počátku průmyslové revoluce, a to zejména vlivem spalování fosilních paliv, v menší míře rovněž následkem odlesňování či neudržitelných zemědělských postupů.

Vyšší teploty znamenají vyšší množství energie v atmosféře, a vedou tudíž všeobecně k vyšší intenzitě meteorologických jevů — takzvanému extrémnímu počasí. Loňský rok tak byl svědkem rekordně ničivých požárů v Kalifornii i středomoří, hořelo dokonce i v Grónsku. Pokračovalo ale také oteplování oceánů a celý svět obletěly zprávy o vymírání korálů na Velkém bariérovém útesu.

V Africe se zase mnohé země, jako Somálsko, Jižní Súdán či Keňa, ocitly vlivem nepolevujícího sucha na pokraji hladomoru. Karibské ostrovy i Spojené státy pak v krátké době za sebou zasáhla řada obzvláště silných hurikánů: Harvey, Irma, Maria a další. Irma se stala nejsilnějším zaznamenaným hurikánem vůbec.

Emise skleníkových plynů navíc loni po nedlouhé stagnaci začaly opět růst. A Spojené státy opustily mezinárodní dohodu z Paříže, jež by měla po roce 2020 zajistit, že emise začnou konečně klesat. Pařížská dohoda si klade za cíl omezit oteplení nejvýše na dva, ale pokud možno jeden a půl stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Pokud by chtělo mít lidstvo alespoň padesátiprocentní šanci dosáhnout té nižší hranice, musí dle analýz začít snižovat emise během následujících sedmi let.

Další informace:

Deutche Welle Global warming: 2017 was second-warmest, last three years are record hot

Deutsche Welle 2017: The year climate change hit

The Guardian 2017 is so far the second-hottest year on record thanks to global warming

Reuters 2017 was second hottest year on record, after sizzling 2016: report

Yale Environment It’s Official: 2017 Was the Second Hottest Year on Record

    Diskuse