Diskuse (56 příspěvků)
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
April 27, 2019 v 11.24
Tato mladá, na svůj věk nadměrně vážná slečna je jedním z velice mála opravdu pozitivních zjevení současné doby. A jestli tento svůj myšlenkově natolik hluboký text napsala opravdu sama, pak je nutno jí vyslovit nejvyšší uznání.

Ale jestli se jí její dílo může povést... Tady je sotva možno dělat si nějaké přílišné naděje.

Má totiž naprostou pravdu: současné lidstvo je ochotno přijmout jenom taková "řešení", která by mu umožnila pokračovat stejně tak jako doposud.
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
April 27, 2019 v 11.25
A nebylo by nijak bez zajímavosti zvědět, zda touto svou naléhavou řečí dokázala opravdu pohnout myslí alespoň jednoho jediného britského zákonodárce...
JV
Jiří Vyleťal
April 27, 2019 v 19.58
Jsme toho schopni?
Doslova státnická moudrost šestnáctileté dívky, Grety, mimo jiné ukazuje na nekonečnou hloubku krize západního systému. Kdo z jeho politiků - služebníků businesu - by byl něčeho takového schopen?

Bohužel, změny, které potřebujeme a o nichž Gerta hovoří, nelze uskutečnit v rámci stávajícího systému. Jinými slovy - lidstvo se musí rozloučit s kapitalismem. Resp. ti, kteří kapitalismus udržují při životě, mají z něj prospěch a disponují rozhodující mocí, jej musí sprovodit ze světa. Ryby si musí vypustit rybník.

Jsou anebo jsme toho schopni? Vše, co spatřujeme kolem sebe mluví pro to, že nejsme. I když, jeden takový zázrak se poměrně nedávno stal: to když SSSR před třiceti lety dobrovolně a zcela nenásilně zrušil svoji říši.
IH
Ivo Horák
April 27, 2019 v 22.21
Troška cynismu aneb Šestnáctiletá Greta v parlamentu
Ono je to s tou antropogenní klimatickou změnou nadmíru složité.

V mé kdysi oblíbené novele Stefana Zweiga Fantastická noc je k roku 1913 poznamenáno, že 7. června kvetly (ve Vídni) kaštanovníky. Koukám 27. dubna od počítače z okna do pražského parku a svíce, z nichž budou kaštany, vidím už celkem v plné kráse. Šeřík, který „nikdy nekvetl tak krásně“ a kdysi málokdy tak brzy jako 9. května 1945 letos snad poprvé zdravil velikonoce. To je jedna stránka věci.

Druhá však je, že kudy chodím, tak slyším, jak se to lidem, mladým i starým, takhle líbí. A přivykají si i tím způsobem, že často chodí „italsky“ méně nalehko, než chodili (příp. jejich rodiče) v ony vzácné chvíle, kdy (za komunismu) stálo výjimečně u nás aspoň počasí za něco.

Nechci se o tom rozepisovat příliš doširoka. Všichni víme, že Země má velmi rozdílné klimatické poměry, přičemž náš druh preferuje oblasti spíše teplé.

Domnívám se, že např. mnoho Švédů by přijalo s povděkem, kdyby byla teplota v jejich zemi o něco vyšší, aspoň jako u nás. Podstatnější ovšem je, že na budoucím naměření rekordních mrazů nelpí třeba ambiciózní vedení Ruska. (V Ojmjakonu je teď noc a -11, zítra by se tam teplota mohla na chvíli dotknout nuly).

Obecně si nemyslím, že cestou k snížení emisí skleníkových plynů je uvědomělost „troubů“, vykupující rozmařilost zdravěji stavěných. Nechystám se zlikvidovat auto, maminku k lékaři nosit v náručí a ani s taškami obtížen (jako rodiče před rokem 1968) vyrážet o víkendu na chalupu. K tomu mám doufat jako v co: že pokles výroby automobilů brzy skončí, nebo že ještě vydrží? Právě tak se nemíním dušovat, že do letadla už nikdy nevstoupím a o budoucím rozšíření istanbulského letiště (na kapacitu 200 mil. cestujících ročně) si přečtu stopro na zemi.

Nařízení prostě musí být relevantní, na nadnárodní úrovni (aspoň několik světových oblastí), nebo nebude žádné. V tomto smyslu mi dává vystoupení sympatické Grety Thunbergové smysl. Byť, podobně jako pana Poláčka, skepse mě zrovna neopouští...

Zcela upřímně: Nejsem si nikterak jist, že sázka na sílu nevinnosti (skoro ještě) dítěte je tou nejšťastnější cestou. Při sledování Grety Thunbergové se zkrátka nemohu zbavit jistých rozpaků. Snad je v tom citlivost na jakoukoli stopu kýče a zkušenost s angažovaností a oslavou nastupující generace v komunistickém podání. Zjednodušování pro mě není, ani když jde o dobrou věc. No, a nemívám dobrý pocit z příliš raných kariér...
Eva Hájková, penzistka
April 28, 2019 v 8.35
Já si myslím, že podobně byl svého času světovými elitami využit například Václav Havel, do něhož tolik lidí vkládalo své naděje ve vítězství dobra. A který měl jistě také ty nejlepší úmysly a věřil sám sobě, že něco změní.
JH
Jaroslav Hajek, Přisluhovač globálního kapitalismu
April 28, 2019 v 8.52
Tak tak,
vymírající korály jsou sice smutná věc, a nedostatek potravin bude ještě smutnější, ale my už to nějak doklepem. Přece nebudem tahat tašky jak za komunismu.

Jinými slovy, destrukce ekosystému je pouze první krok. Následně bude potřeba si to rozumově zdůvodnit. V tomto směru jsem mnohem optimističtější.
PK
Pavel Kolařík, informatik
April 28, 2019 v 9.8
Jak to myslíte, paní Hájková?
"Byl využit světovými elitami" - kým přesně, a k čemu?

"Věřil, že něco změní" - on nic nezměnil?
Eva Hájková, penzistka
April 28, 2019 v 9.25
Změnil. Ale možná ne úplně tak jak chtěl. A velmi pravděpodobně ne tak, jak to od něj očekávali někteří lidé.
PK
Pavel Kolařík, informatik
April 28, 2019 v 9.34
Dejme tomu. Vyjádření "věřil, že něco změní" ovšem implikuje tvrzení, že nezměnil vůbec nic.

Neodpověděla jste ale na první otázku.
Eva Hájková, penzistka
April 28, 2019 v 9.48
Těžko přesně říct. Vybavuje se mi třeba jeho fotka s Georgem Bushem.... Byl zahrnut potleskem a slávou na různých významných místech. Myslím, že měl ztělesňovat určitý ideál.
Greta má také něco ztělesňovat. Neumím to bohužel přesně vyjádřit.
+ Další komentáře