Od Čunka k Nagyové, přes odstranění Šlachty

Petr Uhl

Text, věnovaný zprošťujícímu rozsudku v jedné trestní věci proti Janě Nečasové Nagyové, je pokračováním autorova komentáře, který DR zveřejnil v pátek.

V těchto dnech jsme svědky vládní polemiky o tom, kdo má rozhodovat v přípravném řízení trestních věcí, konaných o zvlášť závažných zločinech, a kdo má mít přístup k informacím, jež mohou varovat zločince. Vede ji sociální demokracie, zastupovaná jejím prvním místopředsedou a ministrem vnitra Milanem Chovancem, a hnutí ANO, kde se k věci vyjadřují nejen předseda-oligarcha Andrej Babiš, ale i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se v této funkci (a předtím ve funkci náměstka ministryně) podle mne nijak nezpronevěřil zásadám právního demokratického státu.

Spis z trestní věci proti Janě Nečasové, týkající se „úkolování“ vojenského zpravodajství, si nyní dokonce vyžádalo olomoucké Vrchní státní zastupitelství, protože záměr odstranit Roberta Šlachtu z funkce přišel ze zločinecko-kmotrovského prostředí už v roce 2013.

Společně proti justiční mafii

V aféře, jejímž smyslem bylo a je odstranit již zmíněného Roberta Šlachtu z funkce ředitele celorepublikového útvaru, který má dobré výsledky práce, vystupují i státní zástupci, kteří se v letech 2007 — 2012 postavili na odpor klientelisticko-korupčním praktikám dnes již proslavené „justiční mafie“. Tímto hodnotícím výrazem ho zahájila Marie Benešová, dříve nejvyšší státní zástupkyně, před pár lety ministryně spravedlnosti a dnes poslankyně ČSSD, jíž je asi deset let členkou. Výměna ve funkci nejvyššího státního zástupce byla v oněch letech obtížná, Renata Vesecká se tam od aféry Hámida bin Abdala Sáního (přezývaného „katarský princ“), který tu byl stíhán pro trestnou činnost proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, držela celých pět let, než ji v roce 2011 vystřídal Pavel Zeman.

Takzvaná čunkiáda, tedy zametání pod koberec trestní věci místopředsedy vlády a předsedy koaličních lidovců Jiřího Čunka, byla podle mého názoru nejzávažnějším útokem na zásady demokratického právního státu za celých pětadvacet let. Skutečnost, že Čunek štval proti Romům, pro mne dost významná, nehrála za strany těch, kdož ho chránili před trestním stíháním, vlastně žádnou roli. Napsal jsem za čtyři roky o manipulaci s jeho trestní věcí více než sto komentářů v deníku Právo a popsal jsem ji ve svém shrnujícím textu „Řízení proti Jiřímu Čunkovi jako selhání právního státu“, který ve své výroční zprávě vydal v květnu 2010 Český helsinský výbor.

Zametání Čunkovy kauzy pod koberec bylo nejzávažnějším útokem na zásady demokratického právního státu za posledních pětadvacet let. Foto archiv DR

Pavel Zeman, Ivo Ištván, Lenka Bradáčová a desítky jejich spolupracovníků stavěli od roku 2010 několik let státní zastupitelství na nohy. Navázali na úsilí Marie Benešové, Jaroslava Fenyka, Romana Hájka, Igora Stříže, Zlatuše Andělové a Stanislava Mečla. Budovali veřejnou žalobu právního státu v součinnosti s policejními orgány. Ne vždy byli úspěšní, a navíc někdy chybovali, například v zásazích proti „levicovým extremistům“. Občas působili jako slon v porcelánu. Je důležité, že demokraticky ladění lidé, včetně politiků a novinářů, je podporují v jejich zásadním úsilí a nenechají se zmást tím, že je také podporuje oligarcha Andrej Babiš, tedy člověk bytostně nedemokratický.

Shrnuji: Podle zákona (trestního řádu a zákona o státním zastupitelství) řídí trestní řízení státní zástupce, zatímco policejní orgány mu jsou k ruce, plníce jeho příkazy a pokyny. Ale na dobré spolupráci státního zastupitelství a policie závisí úspěch řízení. Do ní nyní hodil návrh ministra Chovance a policejního prezidenta Tuhého vidle.

Hypotéza — proč odstranili Šlachtu

Znám vlastně za těch dvanáct let, od roku 2004, desítky státních zástupců, policistů, právníků i politiků, usilujících o demokratický řád lidských práv, znám motivaci jejich jednání i tlaky a přímo postihy, jimiž byli „trestáni“. Tito lidé, kteří nebudují své politické kariéry, jsou dnes zajedno — utajovaný záměr sloučit dva policejní útvary má odstranit nepohodlného a „neskladného“ Roberta Šlachtu, ve jménu větší svobody přikrádat, korumpovat a upevňovat svou politickou moc a vliv. Myslím, že republika je opět v ohrožení. A bude tak dlouho, dokud záměr restrukturalizace policie, takzvaná „policejní reforma“ nebude konečně napsána, zveřejněna a podrobena veřejné (a ovšem odborné) kritice.

Je to sice jen hypotéza, ale moje hypotéza vychází z mé zkušenosti novináře, který klientelizmus ve vládní moci léta sledoval. Zní takto: Nebýt zásahu ministra Chovance, který představuje onu méně demokratickou, spíše klientelistickou nebo aspoň mlčící většinu ČSSD, těžko by soudkyně Králová zprostila Janu Nečasovou a její společníky viny. V prostředí, v němž se pohybuju, panují obavy, že se vrací staré „dobré“ časy justiční svévole z doby čunkiády.

ODS a lidé blízcí Kalouskovi pociťují z konce Roberta Šlachty zadostiučinění. Jde ale o víc, ve hře jsou právní poměry v justici obecně, nejen odplata za „policejní manévry“.

A oligarcha Andrej Babiš? On, ani „jeho“ lidé odstranění Šlachty nenaplánovali a aféru ničím nevyvolali. Babiš má dobrý čuch, a spočítal si, že podporou právního státu nemůže prodělat-. Aspoň ne v tomto případě.

    Diskuse
    June 20, 2016 v 16.52
    právní stát a politika soc. dem.
    Jsem rád, že Petr Uhl upřednostňuje právní stát před politikou soc. dem., oproti Jakubu Patočkovi, jehož podezřívám, že nadřazuje kritiku Babišova oligarchismu před zdravým rozumem. Odkazuji na krásnou ironii Jiřího Kubičky pod minulým příspěvkem o soc. dem. tanci mezi vejci ohledně Šlachty a jeho týmu a o tom, kdo má rohy a kopyta a kdo jen rohy či jen kopyta. Sociální demokracie by se měla vzpamatovat, nejde přece jen o Šlachtu, ale o to, zda bude stát schopen stíhat politické a ekonomické zločince a bude mít šanci se alespoň vzdáleně blížit tomu, co by mohl a měl dělat právní stát - řeč slušných a důvěryhodných státních zastupitelů je jednoznačná a jestli ji sociální demokracie neslyší, tak je hluchá na obě uši a Babiš se ukázal být chytřejším a zdatnějším populistou než Chovanec.
    June 20, 2016 v 20.16
    Oba články pana Uhla spolu s tím od Lukáše Jelínka
    jsou zatím jediné v DR, se kterými jsem v tomto tématu schopen souznít.

    Velmi si cením toho, že na rozdíl od většiny jiných komentátorů Petr Uhl rozlišuje mezi prokázanými fakty a hypotézami.

    O propojení mezi Šlachtou a Babišem se píše tak často, že to působí jako jasný fakt, důkazy pro to zatím ale žádné nejsou. Ale Jiří Dolejš píše (a redakce DR umístěním pod obrázek vypichuje): "Robert Šlachta se netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním provádí schůzkovou činnost."

    To je tak manipulativní, že se to blíží lži prosté: Šlachta se nepřiznal k blízkosti s Babišem a z holého faktu "schůzkové činnosti" nic přímo neplyne.

    Petr Pithart zde napsal, že Babiše lze porazit jen ve volbách. K tomu bych jen podotkl, že pokud nebude poražen čestným způsobem, bude to z bláta do louže.

    K čestnému vítězství nad Babišem můžou přispět odhalení paní redaktorky Vlasaté, pana Patočky a dalších redaktorů DR o povaze jeho podnikání. Je třeba hledat potvrzení argumentů fakty, ne si fakta vymýšlet.

    Nad Babišem je potřeba zvítězit, ale ne za každou cenu. Ta cena by mohla být moc vysoká.

    Není dobré opomíjet nepohodlná fakta. Aféru, jak píše Petr Uhl, opravdu nevyvolal Babiš. První, kde se proti reformě policejního sboru ozval, byli státní zástupci. Babiš toho využil a přestože úroveň jeho vystupování je pod vší kritiku, věcně má v řadě věcí pravdu.

    Asi před dvěma hodinami jsem začal psát něco podobného jako pan Šimsa, ztratilo se mi to vinou firmy Lenovo, ale on to mezitím napsal lépe, takže mu jen poděkuji za to, že na můj dřívější příspěvek odkázal a ocenil ho.
    June 21, 2016 v 9.31
    Milý pane Kubičko (a milý Martine Šimso)
    Vaše vyjádření mě ovšem velmi těší. Upřesním ale jen onu větu Jiřího Dolejše, kterou, pane Kubičko, nepřesně (totiž bez uvozovek údajného Šlechtova citátu) uvádíte. Jiří Dolejš do svého komentáře „Přeskupuje se v českých zemích moc?“ v DR z 16. června napsal, cituji: A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“ (Konec přesného citátu z Jiřího Dolejše.) Těmi uvozovkami („…“) Jiří Dolejš říká, že to někde uvedl sám Šlachta. Jenže Dolejš to převzal z deníku Právo, jenž 13. června zveřejnil článek Josefa Koukala a Jakuba Troníčka. Ti v odlehčeném tónu napsali: '„O nás se říká, že se s někým scházíme, pan Šlachta provádí schůzkovou činnost,“ bavil se Kalousek, podle kterého jsou kontakty Šlachty s Babišem známé.' Takže Dolejš necituje Šlachtu, nýbrž žertujícího Kalouska, tedy z článku deníku Právo.

    „Ale schůzky tady byly!“ – tak jsme před třiceti lety rovněž žertem parodovali tvrzení příslušníků Státní bezpečnosti, kteří vymáhali z vyslýchaného „doznání“, že se někdo s někým scházel, a pak to nějak šikovně uvedli do zápisu o výslechu coby důkaz. Kdo by se při podpisu zápisu hádal o slovíčko, že. Své zkušenosti s takovou kontaminací má senátor František Bublan (za ČSSD), nedávno v ČT líčil, jaká opatření musel učinit (přizval si k rozhovoru další osoby), když pro svou senátorskou činnost potřeboval v posledních letech dvakrát mluvit s Robertem Šlachtou. Jen na okraj: Deník Právo je list obchodní společnosti, a i proto se stal protiuprchlickou tribunou Jana Kellera, zemanovské a klientelistické části ČSSD a v poslední době dokonce i Kalouska a zbytků ODS. To manipulace (nepozornost?) Jiřího Dolejše, kteří patří k pár komunistům, s jejichž názory se často ztotožňuju, mě mrzí více.
    June 21, 2016 v 10.30
    Děkuji panu Uhlovi za upozornění a uvedení původu citátu
    Tu větu jsem zkopíroval v podobě, kterou jí dala redakce DR v popisku po obrázkem, tam uvozovky nejsou. Nenapadlo mě, že by to nějak zásadně měnilo smysl, protože jsem zdroj té informace či dezinformace neznal.

    Je to ovšem dobrá ukázka toho, jak můžou citáty a mémy kolovat a opakováním se jakoby potvrzovat aniž by lidé zkoumali jejich původní zdroj.

    Podobně se skoro sto let uvádělo, že špenát obsahuje neobyčejné množství železa. Není v něm o nic víc železa než v jiném listí, jen se někdo kdysi dávno spletl o desetinou čárku a nikoho nenapadlo si údaj ověřit.
    June 21, 2016 v 19.28
    oligarchismus a ústava
    především považuji za značně subjektivní pokud by se mělo dospět z závěrům podle toho zda má někdo radši Babiše nebo Chovance.
    Hlavní je že celá ta kauze se už dostala zjevně mimo ústavní rámec a že vůbec nejde o práci policie nýbrž o její zneužití
    Policie jako divize Agrofertu je stejná mediální zkratka jako srovnání Chovance s Langerem. Nebo paralely s výměnou policistů v roce 1948.
    Ani srovnání Šlachty s Kubicem nelze brát jinak než jako mediální hru obou stran - nejlépe by bylo kdy se policisté do téhle hry nenechali zavléct. Ale stalo se.
    Pan plukovník nepopřel to že mu nebyla v nové struktuře nabídnuta velitelská pozice ani to že by neměl kontakty na vicepremiéra. Bohužel v jiných případech nemlčel.
    Státní zástupce uvedl mediálně do hry ministr spravedlnosti (za ANO) - a oni se s chutí zapojili. Bohužel.Nyní je situace kdy všichni podezírají všechny.GIBS, UOKFK, UOOZ ale i lidé z justice.
    Takže otázka je jak vrátit vše zpět do ústavního rámce - tohle pár poslanců v bezpečnostním výboru zvládne obtížně. Role Babiše jako napadaného martyra který s hrdinným Cattanim brání právní stát vypadá dost chiméricky.
    June 22, 2016 v 8.29
    Radši Chovance nebo Babiše?
    Pan Dolejš má jistě pravdu v tom, by se nemělo dojít k závěru podle toho, kdo má koho radši. Ale já nemám rád ani jednoho z nich a Petr Uhl také kritizuje oba.

    To klišé s Cattanim používají myslím výlučně ti, kdo jeho roli vidí negativně. Babiš podpořil Šlachtu, protože se mu to hodí, žádné důkazy o tom, že by Šlachta podporoval Babiše zatím opravdu nejsou.
    June 22, 2016 v 9.55
    Pane Dolejši, Vy ale píšete o něčem jiném,
    já jsem Vám vytýkal – a stále vytýkám, jsa inspirován drobným omylem Jiřího Kubičky, že jste ve svém textu v DR z 16. 6. napsal: 'Teatrálnost razie z roku 2012 otevřela cestu k úspěchu Andreje Babiše, který tak paradoxně zachránil pravicovou většinu v českých zemích. A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“'. Konec citátu z Vašeho textu.

    Dalo mi práci, než jsem zjistil, kdo a jak a proč říká, že Šlachta „provádí schůzkovou činnost“. (Byl to, jak se ukázalo, Miroslav Kalousek, a navíc jakoby žertem, takovým krutým žertem, abi on nemá totiž Babiše rád, ale asi z jiných důvodů než Vy nebo já.) S Vaším názorem, že 'Babiš paradoxně zachránil pravicovou většinu v českých zemích' nesouhlasím, ale "jenom nesoulasím", dodávám.. Zato Vaše tvrzení, že 'Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“', je zřejmě pomluva (netvrdím ovšem, že v trestněprávním smyslu toho slova), a to v případě statečného zápasu státních zástupců a ministra Pelikána o právní stát (do něhož se oligarcha Babiš jen připletl a jehož je Šlachta důležitou postavou, ne však původcem či protagonistou), pomluva zvlášť – z mého hlediska – odsouzeníhodná. Nechci Vás urazit, ale Vaše vyjádření je na úrovni plácání Čuňase (plukovníka Františka Stárka), který ve včerejším Interview ČT tvrdil, že Babiš byl původně osobou pracující ve prospěch (policie) a řídil ho Šlachta, a pak se to nějak postupně vyměnilo, a agent Babiš začal řídit plukovníka Šlachtu.

    Styky Šlachty a Babiše se pokoušejí objasnit Jaroslav Spurný a Ondřej Kundra v posledním Respektu – 'Mýtus jménem Šlachta'. Za nejserióznější považuju pondělní Interview ČT Roberta Pelikána. Dobře v něm vysvětlil i to, proč se o Chovancovi dá říct, že je „kmotr kmotrů“, a to už byl hodně tenký let.

    Naopak Vaše poznámky k různým tvrzením - k divizi Agrofertu, k paralele s rokem 1948, ke srovnání Šlachty a Kubice, nebo dokonce k tomu, co (v televizi nebo na stadionu?) prý Šlachta nepopřel, hodnotit nechci, jen poznamenám, že to nejsou moje tvrzení. Protože se nedívám na televizní seriály, nevěděl jsem ani, co znamená označovat někoho za českého Cattaniho; nakonec jsem to ale našel. Zmiňuju se o Vašich poznámkách jen proto, aby nevznikl dojem, že polemizujete se mnou nebo že mé nějak komentujete moje výroky.

    Z mého pohledu tedy zbývá, i s ohledem na vyjádřební Čuňase, abyste vysvětlil svou větu: 'A Robert Šlachta se ani netají, že má k šéfovi ANO blízko, když s ním „provádí schůzkovou činnost“'.
    June 22, 2016 v 11.22
    emoce jsou prostě špatný rádce
    1) kompetence k reorganizaci (nikoliv reformě) je na policejním prezidentovi a ministrovi vnitra
    2) mediální hysterie (nejspíš organizovaná PR agenturami) má volební a politicko mocenské důvody
    3) komu záleží na práci policie, neběhá s interními informacemi do médií, což provádí i lidé z UOOZ
    4) to že se stýkají Babiš ani šlachta nikdy nepopřeli - a dělat z nich jediné poctivé bojovníky je směšné
    nepolemizuji s nikým konkrétně, ale trvám na tom, že to není boj dobra se zlem, jestli taková argumentace má být projev snahy zoufale zachránit body z celé té absurdní akce která poškodila jméno policie i zájmy občanů, tak je to špatně.
    Méně operetního tajtrlíkování á před kamerami a zpět do rámce zákonů a ústavních kompetencí. Já určitě slepě nepřísahám na systém, jeho disfunkce ale nevyřeší samozvaní mesiáši, jejich vyvyšování je urážlivé pro ostatní, co normálně v tomto systému pracují a musím trvat na tom, že se to celé posunulo do polohy nedůvěryhodné zpolitizované šaškárny.
    RK
    June 23, 2016 v 1.37
    Pane Dolejši,
    “nepolemizuji s nikým konkrétně”: aha, a o čem jiném by měla být diskuse? O tom, že každý vede svůj monolog? Jak bychom se pak někam dobrali? Ad 4.: myslím, že byste měl reagoval na Petra Uhla, ne se opakovat.

    Shrňme si, co se stalo. Vedení policie od počátku roku (dle slov Tuhého – https://www.novinky.cz/domaci/406244-policejni-prezident-tuhy-mezi-utvary-byly-problemy-museli-jsme-zasahnout.html ) něco připravuje, informace proniknou do médií a k novinářům na počátku června neoficiální cestou, až na přelomu měsíce se o změně dozví šéf jednoho z dotčených útvarů (Šlachta), mluvčí ministerstva vnitra ještě na počátku června popře, že se něco chystá ( “Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme.” http://www.lidovky.cz/jak-se-zbavit-slachty-policie-chysta-slouceni-protimafianske-a-protikorupcni-jednotky-g58-/zpravy-domov.aspx?c=A160601_190103_ln_domov_sij ), několik dní se nikdo z odpovědných činitelů nevyjadřuje, zatímco oba vrchní státní zástupci i nejvyšší státní zástupce dávají najevo znepokojení, Andrej Babiš téma zvedne (což se přímo nabízí), policejní prezident potvrdí, že reorganizace má být spuštěna už 1.7., ministr dává alibisticky ruce pryč, jako kdyby nebyl třeba jeho podpis (LN 14.6. o Tuhém: “říkal, že je naprosto pevně rozhodnut ji dotáhnout do konce” - to je výsměch), za několik dní ministr reorganizaci podepíše (a odloží), ale jak bude vypadat, nikdo pořádně neví, ani sami “tvůrci” (slova náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho: “[m]ezi červencem a listopadem se bude volit konkrétní organizační struktura.”https://www.novinky.cz/domaci/406046-policejni-namestek-laube-slachta-by-se-mel-uchazet-o-post-sefa-noveho-superuradu.html) A Vy mluvíte o mediální hysterii.

    1) Ano. Právně. Věc má ovšem politickou rovinu – aniž (!) by ji někdo účelově politizoval. Nebo budeme, jako správní (v lepším případě) technokrati, přísahat na posvátnost “odborného” pohledu? A řeší se odborné věci způsobem výše shrnutým? Ne, není to tak, že bychom za těchto okolností měli odlišovat “věcné jádro” od “provedení”, tenhle argument na mě dovádí k šílenství. (“Je ale plán společné střechy nad protimafiánským ÚOOZ a protikorupčním ÚOKFK skutečně takový problém, anebo jde spíše o nešťastné okolnosti provedení této změny?” - z Vašeho článku z 16.6., odpusťte, že kritizuji zde.)

    “Provedení” odkazuje buď k účelovosti celé “akce”, nebo k absolutní neprofesionalitě těch, kteří ji připravují: a pak není řešení se s neprofesionalitou “provedení” smířit v naději, že opatření bude “věcně” v pořádku! To je podobné, jako když si někdo vezme předposlední rozsudek soudkyně Králové v kauze zneužití vojenského zpravodajství, a řekne, že je v pořádku: ne, není, i kdyby snad soudkyně měla dospět ke stejným závěrům, rozsudek je odůvodněn naprosto nepřesvědčivě: a jako je jediným řešením sepsat rozsudek lépe, tady by bylo jediným řešením začít úplně od začátku – pokud už usoudíme, že chceme něco měnit (což taky není samozřejmé).

    2) Pan Kubička správně poukázal na to, že musíme odlišovat podstatu věci od toho, jak kdo věci využívá. Když budou PR agentury “mít pravdu”, máme proto, že “pravdu” šíří PR agentury, raději přijmout “nepravdu”? (Mimochodem, sleduju “produkci” Babišových Lidových novin týkající se kauzy – hlasy vyznívající “protišlachtovsky” v nich nejsou vůbec ojedinělé. A komentáře mají názorově pestřejší než v Právu.)

    3) K tomu podle mě velice výstižně konstatovala Eliška Wagnerová ve včerejším Právu – u zveřejnění podezření policejního prezidenta z “brutálního” úniku informací, ale podobně by to bylo i s jinými úniky: “V obecné rovině to samozřejmě není správné, ale na druhou stranu připouštím, že mohou nastat situace, kdy policistům nezbývá nic jiného než s tím jít na veřejnost.” Dodávám: někdy to může být pro právní stát dokonce nutné. Netvrdím, že ta situace nastala. K tomu se necítím kompetentní, nevím, nakolik orgány státu trpí některými “neduhy” (čím víc, tím více samozřejmě důvodů k medializaci). A pokud jde o samotnou reorganizaci: když s ÚOOZ o reorganizaci nikdo diskutovat nechtěl interně, ani na schůzce Šlachty s Tuhým půl měsíce před reorganizací (jen se řeklo, že reorganizace bude), kdy už záležitost byla medializovaná – to měl útvar jen “interně” protestovat?

    “absurdní akce která poškodila jméno policie i zájmy občanů”: Jakou máte na mysli?

    Nemyslím, že by bylo případné tady poukazovat, že “emoce jsou prostě špatný rádce”. Nikdo zde v diskusi nedává najevo, že by jím cloumaly. Mnou (a možná i jinými) sice cloumají, ale v argumentaci se dobře obejdu bez nich. Mohl bych napsat, že Chovanec dobře ví, komu reorganizace prospěje, ale pokud se omezím na to, co je dobře známo, uvedu tolik: provádí změnu, která obnáší rozhodně víc rizik než příležitostí napravit nedostatečnou koordinaci atd. (že by koordinace mohla být lepší, nepopírám – otázkou je, k čemu by to vedlo, ne automaticky k lepším výsledkům), změnu, kterou si vynutil navzdory tomu, že existují důvodné obavy dokonce o osud právního státu. (Tu rizikovost, když se vrátím k počátku věty, tu dobře popsal p.Poláček nebo konec konců i, světe div se, Miloš Zeman:„Nesouhlasím se sloučením dvou protikorupčních útvarů do jedné instituce, a to z toho důvodu, že jako bývalý ekonom trochu vím, co to znamená monopol. Monopol kdekoli, v ekonomice, právu, všude. To znamená eliminaci soutěže mezi dvěma protimafiánskými útvary, která by podněcovala jejich výkonnost.“ http://www.lidovky.cz/slouceni-protimafianske-a-protikorupcni-jednotky-vznikl-by-monopol-varuje-zeman-gjj-/zpravy-domov.aspx?c=A160603_160707_ln_domov_sk )

    Zatímco tedy ministr jedná tak, jako by neměl sebemenší vůli rozptýlit pochybnosti, že mu nezáleží na právním státu, v situaci, kdy by jeho mohl rozptýlit poměrně snadno – zrušením nikterak nutné reorganizace (a to je skutečně pro něj nejpříznivější hodnocení), Vy považujete za účelné zdůrazňovat, že nepozorujeme boj dobra se zlem… Ne že by ÚOOZ a Šlachta museli být vždy Dobro; ale i pokud nebudeme spekulovat o postranních úmyslech “autorů” reorganizace (k nimž nepřipravenost celého “podniku” poukazuje), z toho, co je prokazatelné, pokládám za jasné, na čí stranu se přiklonit. A je mi srdečně jedno, jestli to prospěje Babišovi, nebo někomu jinému. Protože když se přestaneme ptát, jak se věci mají, a budeme si klást otázku, kdo z nich má prospěch, spějeme do pekel. A Vy si v podstatě, zdá se mi, kladete jen tu druhou otázku; k té první jsem od Vás nic neslyšel.

    Souhlasím tedy s Petrem Uhlem i všemi diskutujícími kromě Jiřího Dolejše. Ale úplně nejlépe to podle mě vystihl Jan Macháček (LN 16.6.) - i když s určitou dávkou zkratky, rozhodně ne přílišné zkratky: “Leckdo tvrdí, že to, co prožíváme v kauze Šlachta, není černobílé, že nelze rozluštit, kdo je padouch a kdo hrdina. Je to ale přesně naopak. Již dlouho jsme tu nezažili tak černobílý příběh.”

    Tvrdím, že kauza není nafouknutá, ale naopak se její důležitost “nedoceňuje”, když se pořád klade důraz na roli Babiše v ní, jako kdyby tu nešlo v první řadě o vyšetřování organizovaného zločinu.
    June 23, 2016 v 8.1
    Další manipulativní tvrzení pana Dolejše
    "to, že se stýkají Babiš ani šlachta nikdy nepopřeli - a dělat z nich jediné poctivé bojovníky je směšné, nepolemizuji s nikým konkrétně"

    Jiří Dolejš zde dělá z nekonkrétních podporovatelů Šlachty podporovatele Babiše. Ovšem dokonce i ministr Chovanec v rozhovoru pro Právo připouští, že o nejsou indicie pro to, že Šlachta a Babiš byli domluveni.

    Z toho, že se Babiš se Šlachtou několikrát sešel (to Babiš potvrdil) bez ohledu na to, jestli se tomu říká "schůzková činnost" v uvozovkách, schůzková činnost bez uvozovek nebo ještě jinak, z nich nedělá spojence
    + Další komentáře