Diskuse (16 příspěvků)
Lukáš Kraus
February 10, 2011 v 14.9
Já dokážu pochopit, že to Milan Znoj vidí v kontinentální Evropě takto černě. Sám jsem zde už v několika článcích psal, že sociální stát v kontinentální Evropě, tím méně ve Velké Británii už dávno neplní celé spektrum svých funkcí, tedy nejedná se v mnoha případech o sociální stát, ale pouze o jeho maketu. Přesto si dovolím tvrdit, že ve Skandinávii sociální stát stále existuje a dokonce se dále rozvíjí, ne že je demontován, jak slyšíme od „expertů“ v ČR:-) Proto rozumím slovům Bohuslava Sobotky. Ostatně tu „Skandinávii“ několikrát v textu adoroval. Přiznám se, že defétismus, který šířil na programové konferenci prof. Bělohradský ve vztahu k sociálnímu státu, tedy skandinávskému sociálnímu modelu a jeho přenositelnosti, nesdílím. Musel bych totiž sdílet smíření se s koncem, smířit se s nenadějí a zánikem sociální demokracie a koncem státu, státu jako společenství lidí se stejnými právy, s vestavěnou humanitou jako nejvyšším mravním kodexem.

Hezký den do vlasti
martin škabraha, autor erót-ické literatury
February 10, 2011 v 19.5
Nevím, jestli autorově argumentaci správně rozumím, je trochu nejasná. Ale zdá se mi, že dělá následující chybu: dovozuje, že není možné čelit při obraně sociálního státu globálnímu kapitalismu, a to na základě případu tzv. třetí cesty. Třetí cestu ale charakterizovalo to, že od počátku hrála na tom hřišti, které narýsoval "globální kapitalismus", a nutně pak dojela na to, že nemohla ovlivnit podmínky, v nichž svoji politiku vykonávala. Milan Znoj vezme tento případ a de facto řekne: "Vidíte, globální kapitalismus nelze porazit!", přičemž ale vychází právě z toho, že pravidla hry určuje globální kapitalismus... To je sebepotvrzující teze, ze které existuje jen jedna osvobozující cesta ven: hledat takovou politiku, v níž nebudeme hrát jejich hru, v té nás vždycky porazí! Autor právě toto nedělá a uzavírá tím, že musíme znovu začít přemýšlet, jak bychom je porazili s jejich vlastními cinknutými kartami...

Ještě jinak řečeno: momentální stav věcí, kdy např. "stát není schopen to a to...", se zaměňuje za nezměnitelné okolnosti, které musíme přijmout. Je samozřejmě důležité upozorňovat na nějaké historické okolnosti, díky nimž "stát není schopen...", ale to, že "stát není schopen" nemůžu brát jako takovou objektivní okolnost, to je argumentační chyba. Už proto, že z tvrzení "stát nedělá to a to (ač by měl)" nelze odvodit, že "stát není schopen to a to". Musím se ptát, proč není momentálně schopen. A to, že globální kapitalismus je nesmlouvavě krutý, tím prostě ta analýza nemůže končit.

Omlouvám se za tu ekvilibristiku :-)
Jiří Dolejš, poslanec
February 10, 2011 v 19.42
jak číst staré pojmy
Každá významná strana by měla být postavená na vizi a hodnotách, nejen ČSSD. Jinou otázkou je jak se tento základ vyvíjí. Některé pojmy jako by byly byly obsazeny historickými obsahy. Ale nemusí to tak být - např. pojem demokratického socialismu má konotace sociálně demokratické i reformně komunistické. A třetí cesta nemusí být jen něco mezi socialismem a kapitalismem (něco jako konvergenční vektor), ale prostě jiná než ta která byla dosud vyzkoušena. Z odborné literatury si vybavuji diskuse na téma meziformace. nebo z jiného koše - tzv. asijský výrobní způsob. nerpame se adjektivy a spíše jasněji formulujme systémotvorné prvky a cílové funkce.
Lukáš Kraus
February 10, 2011 v 20.19
Bohuslav Sobotka na facebooku: " Výborný článek. Globalizace se ukázala mnohem tvrdší a nesmlouvavější, než stoupenci Třetí cesty čekali...A lepší už to nebude, pokud se nenajde cesta k regulaci a demokratické kontrole alespoň části procesů, kterými dnes finanční trhy (ne zvolení představitelé) řídí náš svět. Viz argumentace premiéra Nečase u Ústavního soudu, kdy fakticky přiznal, že jeho přímým nadřízeným jsou ratingové agentury. To s čím nesouhlasím, je fatalismus ve věci demise sociálního státu, takto to není, podívejme se, kdo nejlépe čelil poslední krizi, byly to státy, které nepřistoupily k demontáži svého sociálního modelu."
MM
Martin Mistrík, Biolog
February 10, 2011 v 21.2
Pane Krausi,
Nechci se Vás osobně dotknout, ale připadám si povinován Vám sundat ty Vaše růžové norské brýle. Uvědomte si prosím, že skandinávský prostor se velmi výrazně odlišuje od prostoru středoevropského – nota bene – postkomunistického. Tuto odlišnost determinují následující faktory: Obrovské nerostné a přírodní bohatství, spousta životního prostoru, drsná příroda nutící lidi k velké míře kooperace a solidarity a taky přítomnost moře. Sám jsem zastáncem toho učit se od těch kteří dělají věci lépe, jenže to co vy opakovaně svými příspěvky vnucujete je jako učit se od ryby plavat.

Pro pana Škabrahu,
Myslím, že Vaše zmatenost nad textem vyplývá tak trochu z nepochopení pojmu kapitalismus, který mylně vnímáte jako ideologii. Jenže kapitalismus není ideologie, je to jednoduchý evolucí prověřený kód kupeckých vztahů – forma pudu. Není možné tuto hru nehrát, protože ji hrajeme v podstatě všichni a to na všech vztahových úrovních (snad jen vyjma vztahu matky a jejího dítěte). Snaha nehrát podle kapitalistických pravidel je historicky prověřená slepá ulička zalitá krví. Dovolím si jedno vulgární podobenství – dámy prominou: S kapitalismem je to trochu jako s výkaly, smrdí a jsou nechutné. Věc se tedy řeší třeba dírou v zemi, pokročile kadibudkou se srdíčkem ve dveřích a jsou i tací (třeba lidé v Norsku) co mají vodní záchod napojený na kanalizaci s čističkou. Text Milana Znoje vnímám tak, že se nade vší pochybnost ukazuje, že kadibudka není nejlepší řešení problému s výkaly a je třeba s tím něco udělat. Je však naivní myslet si, že můžeme přestat srát.
Jiří Dolejš, poslanec
February 10, 2011 v 22.23
pojem kapitalismu
No, pouhý antikapitalismus zapomíná, že kapitalismus představoval pokrok vůči feudalismu a to že ho jeho rozpory vedou k přeměnám i krizím je logické. Rozodně nejde jen o kupecké vztahy - trh a výroba zboží existují i v nekapitalistických společnostech. Dneska má zkrátka globální rozměr - ideologicky nahlíženo, nebo bez toho. A jistě nejde o konec dějin.
Staroušek Marx definoval kapitalismus jako výrobní způsob, který se zakládá na námezdní práci. To není tak špatná definice. Pravice používá pojem kapitalismu jako synonymum nepřetržitého podnikání, některé směry zdůrazňují jeho korporativní rozměr, jiné spíše ekonomické svobody. Ale tady bych řekl, že podstata uniká.
Lukáš Kraus
February 11, 2011 v 0.53
Jistě, nikdo tedy ani náhodou nikdy netvrdil, že vše jde přenést, že neexistují geografické rozdíly a jiné determinaty. Co ale přenést jde a o tom tady píšu, jsou rovné, průhledné a čisté, férové vztahy v komunitě, v českém případě v obci, městské části. Nejde o peníze v první řadě, to je materialistický pohled, který je odtržen od reality. Kdybych to řekl otevřeně, tady naprostá většina lidí nekonzumuje tolik, jako třeba moji krajané z Prahy, ale také tu nikdo neběhá po kanálech a lidská důstojnost bližního našeho je zákon! Jde přenést celý balík protikorupčních programatik, otevřených přiznání, čistoty systému, tedy větší vestavěná rovnost šancí. Pokud se bude za kapitalismus v českém provedení považovat mafiánský kapitalismus, jakákoliv diskuse bude předem mimo mísu. Problém je tedy spíše vaše optika, kdy neznáte zdejší reálie a konkrétní situaci. Musím vás upozornit, že ve městě, kde třeba žiji, je každý třetí cizinec, emigrant, pracovník z EU v první generaci atd. Mluvit tedy o specifické „rybí“ kultuře, historii, majetku je v době globalizace už méně vhodné. Znám střeva politického prostoru ČR, znám i zdejší situaci. Přenositelných věcí je celá řada. Systém je ale ničím bez vůle občanů po změně.
Brýle si tedy ponechám, i když se mi mnohdy zamlžují, když si pročítám výstupy z ČR.
martin škabraha, autor erót-ické literatury
February 11, 2011 v 9.17
Pane Mistríku, přísně vzato samozřejmě kapitalismus není ideologie, je to sociálně-ekonomický model, na který různé ideologie pohlížejí různě. Jednou z ideologií je to, co jste tady prezentoval svým tvrzením, že "kapitalismus je jednoduchý, evolucí prověřený kód kupeckých vztahů". Nevím, jak přesně tuto Vaši ideologii nazvat, pokud ale chcete pudem ospravedlňovat formu, kterou ten pud může TAKÉ nabýt, přičemž opomíjíte, že člověk je svobodná bytost a ke svým pudům může přistupovat různě, pak se nedivte, že Vám tu občas někdo předhodí některé ne zrovna demokratické podoby takového "biologismu"....
Jan Kopecký, sociolog
February 11, 2011 v 10.12
Martinu Mistríkovi
Nechci se Vás osobně dotknout, ale "historicky prověřená slepá ulička zalitá krví" je žvást.

Když už Vás ale článek o "třetí cestě" inspiroval k zadumání nad pudy a kadibudkou, možná Vás zaujme klasický text:
* Hegel, Fenomenologie ducha, čes.vyd. str.151-153 (Já a žádostivost) a 158-161 (Panství, Strach, Utváření). *

(Pro usnadnění pochopení přece jen dost obtížného textu přidám poukaz Ladislava Benyovszkého:
"... to, co dle Hegela odlišuje člověka od jiných bytostí (animality), je to, že jeho žádostivost je zadržena, má povahu „práce“ (u KANTA je toto „zadržování“ interpretováno jako „moralita“)"
Jiří Dolejš, poslanec
February 11, 2011 v 11.39
Do třetice : jednu poznámku na téma historického násilí -Nehrát podle pravidel vedlo ke krvavým konfliktům u všech klíčových myšlenkových proudů - dějiny křesťanské conquisty a heretických sporů stejně jako na popravišťích buržoasních revolucí. Kolébka demokracie Britanie se ve svých koloniích také nechovala v rukavičkách. Pokus o socialismus provází stín gulagů a poltických procesů. Takže těch uliček je více.
Proto je ošemetné vynášet černobílé soudy o minulosti - ale je potřebné zvyšovat schopnost řešit sociální konflikty, ale i realizaci práva na odpor s režimem či naopak na ochranu legitimního režimu v souladu s demokratickou kulturou. Nikdy to nebude selanka, ale krve může být méně. Tohle našim předkům určitě dlužíme.
+ Další komentáře