Diskuse (2 příspěvky)
JN
Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
March 15, 2020 v 20.7
Člověk osočil [svůj obraz - svojí představu] Boha

z despotismu, aby tím ospravedlnil svůj odpor vůči Bohu.

Z psychologického hlediska tak vlastně může jít o projekci vlastních nereflektovaných tužeb (tedy před sebou samým skrytých tužeb po ovládání druhých lidí) do [svého vlastního obrazu] Boha (prostě Bohu přičítáme svoji špatnost, kterou si sami u sebe připustit nechceme), což se pak stává zcela zavádějící výpovědí o Bohu samotném. Tato zavádějící představa - výpověď o údajně despotickém Bohu je ale příkrém rozporu s výpovědí o Bohu, který se sám stal služebníkem - pochopitelně, že se nestal služebníkem z despotismu (to by byl absurdní nesmysl).

Vzpoměl jsem si na jeden komentář Milana Glasera a tímto způsobem (výše) ho zde interpretuji. Vzpoměl jsem si na to, když jsem četl tato slova Sandry Silné: "... Nepotřebují ke svému naplňujícímu a spokojenému životu příslib věčného života, ani autoritu Boha, milujícího Otce..."

Eva Hájková, penzistka
March 16, 2020 v 10.58

Přitom třeba tohle kázání M. Putny vůbec není civilní:

https://m.facebook.com/ivan.stampach.5?__nodl