Diskuse (9 příspěvků)
Eva Hájková, penzistka
September 11, 2014 v 9.43
Ano. Moc je vždycky bohatá a bohatství je mocné. Koupí si hravě všechny veřejné plochy včetně práva vylepovat na ně.
My nejsme bohatí, tedy tuto možnost nemáme. Čili podkopeme tuto moc tím, že si naše nezcizitelné právo vylepovat přivlastníme. Patrně si ho ale tímto aktem nepřivlastníme natrvalo, ale jen na kratičkou dobu, během které - jak doufáme - se nám podaří někoho oslovit nebo přímo získat, což je pravděpodobně smyslem akce.
Ale co když moc provede protiakci na stejné úrovni? Místo aby si legálně kupovala veřejné plochy, koupí si vlastní ilegální vylepovače. Nastane válka vylepovačů?
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
September 11, 2014 v 13.9
Kostelní vrata a nová idea
K tomu je ovšem nutno připojit, že Luther se svou kritikou prodeje odpustků naprosto nebyl odkázán jenom na ten "černý výlep" na dveřích wittenberského zámeckého kostela (kde to ostatně podle všeho nevyvolalo žádnou reakci). Ostatně, tento akt dlouho platil jako pouhá legenda; podle nedávno objevené poznámky jeho tajemníka se ale dá soudit, že k tomu přece jenom došlo.

Ovšem: své první prohlášení proti odpustkům Luther odstartoval už celý rok před tímto datem - jakožto podnět k diskusím svým kolegům-docentům teologie.

A i tento o rok později obnovený apel proti odpustkům rozšířil především čistě poštovní cestou - jak příslušnému kardinálovi, tak svým vlastním známým a příznivcům.

Na začátku tyto jeho "kacířské" téze ani nevyvolaly příliš velký rozruch; mnozí biskupové je dokonce přivítali pozitivně, protože byli tím excesivním prodejem odpustků také znepokojeni a znechuceni. Až teprve po čase se oficiální církev rozhoupala k verdiktu, že Luther je kacíř.

Takže, v každém případě se opravdu dost dobře nedá tvrdit, že Luther by své nové učení rozšiřoval "nelegálně"; ta kostelní vrata tu byla jenom nepatrnou epizodkou.

A ostatně, ne příliš jinak bych to viděl i pro dnešek. Je sice pravda, že veřejný prostor je okupován zcela určitými zájmovými a mocenskými skupinami, které také mají odpovídající finanční prostředky - krátce řečeno, oligarchií.

Ale - kdyby se našla nějaká opravdu nosná a zažehující myšlenka, pak by si cestu k lidem pořád ještě mohla dokázat najít. Problém není v tom, sehnat někde nějaká příhodná "kostelní vrata"; problém je v tom, najít tu novou myšlenku.
Eva Hájková, penzistka
September 11, 2014 v 13.52
Nová nosná myšlenka?
V podstatě jde pořád o stejnou myšlenku: bohatství nesmí být všemocné.
Odpustky mají s dnešním mafiánským kapitalismem myslím dost společného. Takže - pryč s kapitalismem!
Eva Hájková, penzistka
September 11, 2014 v 14.4
Možná jde spíš o to, jakým novým způsobem tu myšlenku lidem sdělit, aby se jich to dotklo, aby je to zasáhlo.
A hlavně najít způsob, jakým to panství kapitálu překonat.
JP
Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
September 11, 2014 v 20.14
Ovšem, to heslo "Pryč s kapitalismem!", to v žádném případě není myšlenka či idea nová; a nedá se nic dělat, ale je i dost pochybné, je-li to myšlenka stále ještě opravdu nosná, zapalující...
Eva Hájková, penzistka
September 11, 2014 v 20.39
Já to heslo "Pryč s kapitalismem" taky nehodlám nikde vylepovat. Na účinky vylepování stejně moc nevěřím.
Ani na nové ideje ne.
Klára Mičkalová, Doma
September 11, 2014 v 22.38
Lutherův mediální prostor byl na kazatelně - vylepené teze si mohl přečíst jen ten, kdo číst uměl...
Lutherův hlavní a nejúčinnější mediální prostor byl na kazatelně.
"Veřejný prostor" byl ve středověku zaneřáděn piktogramy a hulákáním spíše než přemírou psaných informací.
"Načerno vylepené"/ přibité teze si mohl přečíst jen ten, kdo číst uměl. V 15. století v Německu tedy jen nepatrný zlomeček populace.
MP
Martin Profant
September 12, 2014 v 9.42
Kláře Mičkalové
Ono se šestnácté století -- to je to, co v něm letopočty začínají jedničkou a pak následuje pětka a ve kterém proběhl ten "černý výlep" -- obvykle označuje za novověk. Ten podle historické konvenceš začal zároveň maurskou genocidou ve Španělsku a objevem ještě většího prostoru pro podobné jednání za Atlantikem. Upalování čarodějnic a kupodivu dost rozšířená gramotnost, alespoň u nás a v Říši. A také knihtisk, i když to už nebyla v roce 1517 žádná horká novinka.
Stačí se podívat na to množství letáků, které provázely náboženské války, abyste viděla, že ono to čtoucí publikum nebylo zase tak bezvýznamné.
Eva Hájková, penzistka
September 12, 2014 v 12.26
Ale v tom, že Luther zreformoval církev, se autor mýlí. On ji nezreformoval, on vytvořil novou.