Diskuse (27 příspěvků)
JK
Jan Kovařík, Stavební inženýr
March 11, 2015 v 9.19
Jaký je rozdíl mezi ovocem a zeleninou?
Oddělit humanitní obory od ostatních bude snadné - provede se to výčtem. (Respektive spíše negativně - provedl by se výčet těch oborů, kde by se školné nežádalo. To proto, aby se nezavedlo školné na oboru právník, a vzápětí nevznikl obor právník-překladatel unijních direktiv, který v tabulce školného uveden není.)
Dokud se tu školné nebude zavádět, je to naštěstí otázka čistě teoretická. Podstatnější jsou jiné otázky - potřebuje stát 60% populačního ročníku s VŠ diplomem? Má za těchto podmínek platit VŠ všem, kteří se přihlásí? A pokud už ano - má stát co mluvit do toho, jaké obory prioritně potřebuje? A smí na těch ostatních nabídku nějak omezit?
MK
Michael Kolařík, Student
March 11, 2015 v 12.19
Jako student obecné fyziky při plném vědomí a po uvážení všech následků prohlašuji, že kategorizace vědních oborů na přírodní, humanitní a jiné, je zcela nesmyslné, zužitkovatelné jen při nejobecnějším a nejpovrchnějším pohledu, a možná by bylo lépe od něj zcela upustit. Stejně je všechno jen aplikovaná matematika.
Jiří Kubička, psycholog
March 11, 2015 v 15.16
Kdo je to stát?
Zdá se mi, že pan Kovařík ztotožňuje zájmy státu se zájmy zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé asi opravdu nepotřebují 60% lidí s titulem a potřebují teď hlavně lidi se specializovanou technickou odborností.

Z pohledu mladého člověka, který se rozhoduje o svém vzdělání je to ale jiné. Jakékoliv vysokoškolské vzdělání je výhoda (nebo je nevýhoda ho nemít), zatímco úzká specializace je riziko, protože nikdo nemůže vědět, jaká kvalifikace bude žádaná za třicet let.

Má školství sloužit zaměstnavatelům nebo studentům?

A to ani nemluvím o tom, že na vzdělání se lze dívat i jinak než jako na přípravu na trh práce.
JK
Jan Kovařík, Stavební inženýr
March 11, 2015 v 15.44
Dobře, pane Kubičko. Ale co je to vysokoškolské vzdělání?
Vám, psychologovi, asi nemusím vysvětlovat, co znamená IQ 100. Je to číslo dosti pochybné, jako tvrdý údaj vypovídá jen o schopnosti vyplňovat IQ testy. Jako měřítko inteligence ho bereme jen odvozeně, a možná to není úplně správné. Nicméně IQ 100, ať už znamená cokoli, znamená průměr. 50% popoulace je nad, 50% je pod.
Kdysi dávno, když jsem před 20 lety studoval, říkalo se, že k úspěšnému absolvování vysoké školy je třeba IQ 120.

A teď mějme systém, který dopřává vysokoškolské vzdělání 60% populace - od těch nejchytřejších až někam k IQ 90. Vidím v tom mrhání veřejnými prostředky. Intelektuální kvalitu populace nezvednu tím, že rozdám tituly. Jediný způsob, jak umožnit 60% populace vystudovat vysokou školu je snížit náročnost studia. Kdekdo bude mít titul - a vysokoškolák bude umět to, co před 20-30 lety uměl maturant. Délka vzdělávacího procesu se protáhne o 3-5 let, celý proces vysokoškolského vzdělávání se prodraží (neb je zčerstva potřeba více učeben, více docentů, více skript) ... ale jediný přínos spočívá v tom, že se 60% tří (až pěti) ročníků vyváže z pracovního trhu, čímž papírově klesne nezaměstnanost.

Před 20 lety se k tomuto účelu používala základní vojenská služba.

Ztotožňuji zájmy státu se zájmy daňového poplatníka.
??
March 11, 2015 v 19.2
"Má školství sloužit zaměstnavatelům nebo studentům? "
Skolstvi by patrne melo slouzit zajmum spolecnosti a v idealnim pripade, by ta spolecnost mela obhajovat a naplnovat zajmy co nejsirsiho poctu lidi a pokud se zmeni pomery (i za 30 let) mela by se o sve cleny postarat (neni to propagace komunismu ?). V dobe kdy spolecnost starne, je podpora aplikovanych prirodnich oboru pomerne logicka. Pani Recmanova , lepsi invalidni vozik urcite nevymysli, protoze technicke veci okecat nejde.
IR
Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
March 11, 2015 v 20.2
Vozíky
Invalidní vozíky sice nevymyslím, ale ty asi nevymyslí ani průměrný absolvent obecné matematiky ani chemického inženýrství, protože tyto obory se zabývají něčím úplně jiným.

Kdybych to ale měla brát podle londýnské reality, tak vlastně většina tzv. přírodních oborů je neužitečná, neboť drtivá většina absolventů jde dělat nějaké junior senior analytiky do investičních bank nebo konzultantství. Jistě, člověk tam stráví šestnáct hodin denně (nebo i víc) a přijde si na hodně peněz, ale jeho práce bude spočívat v datlování čísel do mašiny, aby měl Philip Morris lepší výdělky, nebo bude radit top manažerům, že mají propustit své zaměstnance, ačkoliv a) absolvent by správně těm top manažerům radit neměl, když zrovna vylezl ze školy, a b) by to ti top manažeři mohli říct svým zaměstnancům sami...jenomže když to doporučí prestižní firma, prostě externisti, tak to působí jinak, než když to řekne přímo někdo z dané firmy.

Tak nevím, v čem konkrétně by ty přírodovědné obory měly být globálně lepší?
JK
Jan Kovařík, Stavební inženýr
March 12, 2015 v 6.8
Za prvé - Zeman s Rusnokem mluvili o školném, tedy vlastně o odpovědnosti mladého člověka za volbu oboru studia a o zdanění té volby, která se státu - jako tomu, kdo to financuje - jeví neužitečná. Jim vůbec nešlo o nějaké jemné nuance, jestli je obor spíše humanitní, nebo spíše společenskou vědou. Dva ekonomové se bavili o tom, na co by uvalili daň. Tolik k celkovému rámci.
(Otázkou je, k čemu jsou společnosti absolventi humanitních oborů, kteří toto zarámování problému nechápou.)

Za druhé - poměřovat realitu českého školství londýnskou realitou budeme moci až ve chvíli, kdy v Praze bude burza aspoň trochu srovnatelná s tou londýnskou. Až bude český přebujelý finanční sektor nasávat ty nejlepší mozky ze všech oborů, ... .
Zatím je v Čechách běžnější to, že člověk vystuduje, např. technickou školu, a pak se v tom oboru pohybuje třeba 20 let. (Aspoň takhle to mohu říci o sobě i o všech svých známých.)
??
March 12, 2015 v 6.21
Vase reakce je brilantni ukazkou okecavani.

Matematik vozicek nevymysli, chemik take ne a jaderny fyzik jak by smet. Jenze matematik doda ciselnou radu k ovladani obrabeciho stroje, chemik doda slozeni materialu k vyrobe sedacky a jaderny fyzik testovaci zarizeni na zkousky materialu. Cim prispejete vy , reklamnim sloganem ?
Jestlize nas demagogove strasi, ze nas nebude mit (vzhledem k poklesu porodnosti) kdo zivit, satit a krmit, pak ja pouze ukazuji realne reseni.
Londynskou realitu neznam, ale pokud se tak deje, pak to nevypovida o neuzitecnosti oboru, ale spatnem fungovani spolecnosti, kde trubci jsou lepe placeni nez vcely. Hubou brambory nezasadite a uhli nevykopete, ale z vysledneho zvance muzete urvat pekny kus. To je fakt.
IR
Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
March 12, 2015 v 9.25
Pavel Kuchejda: No jasně, lingvisti se uplatňují v oblasti pojmenovávání produktů. Mimo jiné.

Jan Kovařík: "Jim vůbec nešlo o nějaké jemné nuance, jestli je obor spíše humanitní, nebo spíše společenskou vědou. Dva ekonomové se bavili o tom, na co by uvalili daň. Tolik k celkovému rámci.
(Otázkou je, k čemu jsou společnosti absolventi humanitních oborů, kteří toto zarámování problému nechápou.)"

No ale vzhledem k tomu, že pak by se na takové obory nějaká daň uvalila, by bylo dobré je nějak definovat, protože pak by vůbec nebylo jasné, kdo má co platit. Nejsem absolventka humanitního oboru, jen tak mimochodem.
KV
Karel Vojta, student
March 12, 2015 v 9.31
Pane Kuchejdo,
lingvisté mj. pomáhají např. s vytvářením internetových slovníků a překladačů (protože je to obor velice úzce spojený s informatikou).
Češtináři sledují vývoj jazyka a upravují podle toho pravidla spisovného jazyka.
Studenti vymřelých jazyků "datlují" do databází starověkých textů jejich přepisy - aby ty texty byly přístupné online komukoliv a odkuvkoliv a aby byly zachovány pro případ, že originách nějakým způsobem zmizí ze světa. Na to studuje např. chetitština a klínopisy.
Bez absoloventů japonštiny, čínštiny, korejštiny, arabštiny, španělštiny... by nevznikly překlady krásné literatury, ale ani překlady obchodních smluv, neměl by kdo tlumočit (nejenom) při obchodních jednáních a neměl by kdo sledovat webové stránky teroristů, jaký útok chystají - a ani by je neměl kdo odposlouchávat.
Bez dalších neužitečných tzv. humanitních oborů byste si nepřečetl ani návod k tomu vozíčku, ani návod k použití mastičky na bolavou nohu, ani další nařízení Evropské komise.
Také by se ČR nemohla chlubit svými egyptology a jejich objevy na světové úrovni.
Navíc jste zmínil předvídavost: kdopak by řekl před dvaceti lety, jak budou dnes potřební právě např. arabisté, korejštináři a čínštináři, že?
Bez špičkových hudebníků nejde uspořádat koncert, bez pěvců operu, bez výtvarníků by např. ČT nemohla každý rok připravit již tradičně jako každý rok na Vánoce nějakou tu kostýmovanou pohádku.
A bez filmové vědy by na Vánoce mj. neběžely ani nějaké pěkné černobílé filmy pro pamětníky.
Ani jedno z výše zmíněných se ale nedá namontovat u pásu do motoru někde v Kvasinách...
+ Další komentáře