Diskuse (16 příspěvků)
IH
Ivo Horák
November 4, 2017 v 11.8
Článek oceňuji a velmi se s ním ztotožňuji. Podobně kvalitních je podle mne málo. Skutečný problém ovšem levice nemá s jejich deficitem, nýbrž s jejich převedením do jazyka lidí, kteří coby voliči a koneckonců i coby politici žijí velmi prakticky a v soutěži-honičce nemají na subtilnější záležitosti čas ani chuť.

Co dělat v situaci, kdy i takový solidní představitel současné levice, jako je dosluhující předseda vlády Sobotka, by asi za cíl svého snažení a dosažitelné maximum uvedl výsledky typu aktuální průměrný plat vyšší o 5.000 Kč, důchod o 2.000 Kč, hotová dálnice do Českých Budějovic apod. Co podstatného by však toto přineslo jeho straně ve volbách? A co podstatného společnosti?
VK
Vojtěch Klusáček
November 4, 2017 v 15.13
Tady se ukazuje opět v plné nahotě ta základní vada - absence ekonomického programu. Programu odlišného od blairovského (schröderovkého, špidlovského, clintonovského...) převzetí neoliberálního ekonomického přístupu na jedné straně, na druhé straně od návratu do zlatých 60-70. let sociálního státu.

Levice se pohybuje setrvale někde mezi těmito dvěma póly, ani levicová frakce Zelených nevymyslela nic od návratu do 70. let odlišného. O prvním nemá smysl se moc bavit, co se druhého týče, jednak když už v 70. letech přestal tento klasicky keynesovský přístup fungovat,není nejmenší důvod, proč by měl fungovat dnes. Jednak se okamžitě levice vystavuje úderu zprava námitkou - a kde na to vezmete, tak akorát to ukradnete úspěšným (produktivním atd.). Na což reálně nemá co odpovědět, morální apely buďte přece solidární, mějte soucit, na které se zmůže pochopitelně nefungují.

Levicový ekonomický program chybí, program který by do ekonomické politiky vnášel něco nového. Stojí za poznamenání, že právě s Jeremy Corbynem britská Labour jako jediná z velkých levicových stran s alespoň načrtnutým takovým programem přišla, založeným na heterodoxních ekonomických přístupech (ne, skutečně to není návrat do minulosti, jak je tak často obviňován). A stojí za pozornost, že jako jediné významné levicové straně se jí vyhnula drtivá volební porážka jako všem ostatním v poslední době.
Jiří Kubička, psycholog
November 4, 2017 v 16.52
Panu Horákovi
Stejně lze položit otázku, co straně a společnosti přináší boj proti bájné příšeře zvané neoliberalismus. Proklínání neoliberalismu je dnes tím hlavním, co novou levici spojuje, mimo kruhy levicové inteligence ale není víra v existenci neoliberalismu rozšířena. Zejména se k neoliberalismu skoro nikdo sám nehlásí.

Téze, že neoliberalismus je tak všudypřítomný, že ho nevnímáme, je jistě pozoruhodná intelektuální konstrukce, ale její obecná přesvědčivost je dost malá.
VK
Vojtěch Klusáček
November 4, 2017 v 18.11
Neoliberalismus jest směr navazující na klasický liberalismus, odmítající národohospodářské plánování a uznávající, že úlohou státu je pouze zajišťování podmínek tržního mechanismu. V praktické rovině, neboť se ke slovu dostal až po vyčerpání klasického keynesovství v 70. letech a z reálného stavu existujícího sociálního státu s fungující a dalekosáhlou národohospodářskou politikou, je program shrnutelný pod trojici hesel Washingtonského konsensu - liberalizace, deregulace, privatizce.

Jistěže pro pravici a pravicově uvažující je to objektivní fakt a zároveň žádoucí stav, takže ani nevnímá jako produkt jedné z volitelných ideologií, nebo nevnímán ani nijak zvlášť. Příspěvek výše je toho docela dobrou ilustrací.
Jiří Kubička, psycholog
November 4, 2017 v 19.20
Názor, že "úlohou státu je jen zajišťování podmínek tržního mechanismu" je u nás v současnosti rozšířen velmi málo. Sotva dost na to, aby boj proti tak excentrickému názoru mohl být základem politického programu.
VK
Vojtěch Klusáček
November 4, 2017 v 20.58
Hesla privatizace, liberalizace, deregulace, jsou základními východisky programů stran, které získaly v součtu ústavní většinu. Což jsou ekvivalenty základní premisy neoliberalismu, ekvivalenty pro praktickou politiky. Tou premisou - že úloha státu je pouze zajišťování podmínek tržního mechanism -
zdůvodněné, k ní při své čím dál hlubší aplikaci směřující. Jako protějšek je v podstatě celonárodní konsensus a to s překvapivou penetrancí i u lidí nedisponujících žádnými velkými příjmy, že je stát nejhorší hospodář, nejlíp se o svůj majetek stará soukromník, daně jsou krádež , s oblibou doplněno schopným a nezásluhové přisypání neschopným. Opět ekvivalenty, z jistého pohledu dokonce postuláty jenž předcházejí základní premise neoliberalismu.

Neoliberální názor je rozšířen velmi mnoho.
Jiří Kubička, psycholog
November 4, 2017 v 22.45
Hesla privatizace, liberalizace, deregulace, nejsou základními východisky programů stran, které získaly v součtu ústavní většinu.

IH
Ivo Horák
November 4, 2017 v 23.21
K čemu je levice na světě
Poté, co A. Babiš sdělil (po volbách) bezelstně národu, že nejbližší ze stran mu přijde ODS (počátek jeho záchranné mise spadá příznačně do roku 2011), mi připadá názor pana Klusáčka trefnější než pana Kubičky. Jestliže však snad přesto "hesla privatizace, liberalizace, deregulace, nejsou základními východisky programů stran, které získaly v součtu ústavní většinu", pak především proto, že dílo bylo v podstatné míře již pravicí uskutečněno a ČSSD mu újmu nezpůsobila.

Na "otázku, co straně a společnosti přináší boj proti bájné příšeře zvané neoliberalismus", bych odpověděl, že na ideologii, a to dokonce levicovou, je opravdu málokdo zvědav. Můj souhlas s článkem Petra Bittnera se týká mimo jiné jeho mínění, že "slabší neúnavně hledá příčiny svého područí ve vlastní nedostatečnosti". Na ČSSD, která jako v podstatě střed nevládla nikdy se subjektem nalevo, se nemohu hněvat, že nezměnila základní nastavení společnosti. Asi to ani nechtěla a ono to nebylo v evropském kontextu v zásadě ani možné. Přece jsem však výše, ve snaze otevřít diskusi, konstatoval, že růstem platů a výstavby se nejen naše země nestane lepší, ale ani levice populárnější. Ba spíše naopak.

Cílem levice by opravdu mělo být ukázat příliš bohatým a mocným, že "konec dějin" v momentě pro ně tak příhodném neuznává. Totéž sdělení, se specifikací konkrétních (a upřímných) cílů by měla mít ČSSD ovšem především pro své voliče.
VK
Vojtěch Klusáček
November 5, 2017 v 0.47
Popírat, že deregulace, liberalizace, privatizace stojí v základu programů ODS, TOP09, ANO, převážné části STAN a Pirátů, je popírání nosu mezi očima.
HZ
Helena Zemanová, dálný východ od Prahy
November 5, 2017 v 5.51
Deregulace, liberalizace, privatizace.
Důkazy o existenci neoliberalismu.
Privatizace - u nás jasná věc. Došlo k ní. Z pozice stoprocentního státního vlastnictví. V některých evropských zemích jsou zaznamenatelné střídavé vlny zestátňování a privatizace, související s předvolebními sliby a následnými ekonomickými potížemi.
Liberalizace - přiznávám, že netuším, co to konkrétně obnáší. Obecně se pod tím pojmem rozumí odstranění nějakých společenských zákazů, ale co liberalizačního páše neoliberalismus, fakt nevím.
Deregulace - pokud je v programech stran, pak se toto heslo jeví jako výkřik zoufalství proti všeobecnému regulačnímu trendu, který se týká zejména živnostníků.
Jsem na tom podobně jako pan Kubička. Neoliberalismus je pro mě fantóm vznášející se nad levicovým diskurzem. Pravicový diskurz zplodil v téže době fantóma jménem neomarxismus a přisuzuje mu totální ovládnutí dnešní Evropy.
+ Další komentáře