U soudu ve Vsetíně vypovídal k otravě Bečvy šéf vodního hospodaření Dezy Onderka

Jakub Patočka

U dalšího líčení vsetínského soudu k otravě Bečvy vypovídal mimo jiné šéf vodního hospodářství v Deze Karel Onderka. Jeho výpověď obsahovala četné rozpory a potvrdila, že podezření vůči Babišově chemičce se nikdy důkladně neprošetřila.

Vedoucí vodního hospodářství v Deze Karel Onderka prchá před novináři. Foto Jakub Patočka DR

Karel Onderka, ředitel vodního hospodářství ve valašskomeziříčské chemičce Deza, byl nejatraktivnějším svědkem sedmého líčení okresního soudu ve Vsetíně k otravě řeky Bečvy, kde se řeší věcně neudržitelná obžaloba firmy Energoaqua v Rožnově pod Radhoštěm. O to větší pozornost se právě upínala k výpovědi Karla Onderky, který odpovídá za vodní hospodářství v chemičce Deza, jediném podniku, o němž je známo, že se v něm v době bezprostředně předcházející tragédii stala nehoda.

Chemička Deza byla z podezření vyloučena hned na počátku šetření s argumentem, že se v „lagunách nacházely živé ryby“, který z různých úst krátce po havárii zazněl nesčetněkrát. Vzorky u výpustí z Dezy ani v jejím areálu v kritickém čase inspektoři České inspekce životního prostředí ani žádný jiný nezávislý kontrolní orgán s odvoláním na „živé ryby“ neodebral.

Že je však argument lagunami irelevantní, neboť do nich nejsou svedeny odpadní vody, což jsme v minulosti opakovaně psali, nyní u soudu potvrdil i Karel Onderka. Odpadní vody z biologické čistírny Dezy přes laguny neprocházely a argument s živými rybami, který pomohl hned na počátku celé kauzy odvést od chemičky pozornost, byl tedy po celou dobu nesmyslný.

Karel Onderka u soudu vypověděl, že Deza ve všech vzorcích, které si v den havárie odebrala, naměřila hodnoty odpovídající normám. Jenomže chemička Deza a zástupci společnosti Agrofert stejně rezolutně až do odhalení Deníku Referendum popírali, že by měli ve svém provozu nahlášenou jakoukoli nehodu.

Po odhalení havárie na kaustifikační jednotce, která se stala v předvečer otravy řeky Bečvy, začali zástupci Babišovy chemičky nehodu bagatelizovat jako „provozní událost“. A právě v tomto kontextu byla výpověď Karla Onderky zásadní.

Definitivní jasné slovo k „živým rybám“ v lagunách

Karel Onderka v úvodu své výpovědi popsal, že se o havárii dověděl v neděli 20. září 2020 odpoledne. Řekl, že zavolal do Dezy, aby odebrali vzorky u výpusti V1 — tedy v hlavní výpusti odpadních vod — a v obou potocích, které areálem protékají. Tedy v Jasenickém a Černém neboli též Byninském.

Opakovaně u soudu uvedl, že hodnoty naměřené v odebraných vzorcích odpovídaly integrovanému povolení, které Deze vystavil krajský úřad ve Zlíně. Jeho úvodní výpověď byla velmi stručná.

Soudkyně Ludmila Gerlová se ho následně ptala, na jaké látky testovali vzorky, které si sami v Deze odebírali. Onderka odpověděl, že na všechny látky, které mají ve vydaném integrovaném povolení. Problémem tu samozřejmě zůstává fakt, že ani jedna nezávislá instituce žádné vzorky v Deze neodebrala a netestovala.

Advokát Energoaquy Robert Gemmel, který u líčení zastupoval obvyklého obhájce Jiřího Obluka, přesto upozornil na zjevně problematický aspekt vlastních měření v Deza. Zeptal se, jak je možné, že když si Deza dělala tři rozbory 20. září 2020 v den havárie, konkrétně v 8:00, v 13:30 a v 15:30, proč pouze v prvním uvedla hodnoty rozborů volných kyanidů. Karel Onderka na to odpověděl, že to „asi byl důsledek nedostatečných kapacit laboratoře“.

Soudkyně se nakonec ptala, zda během zkušebního provozu nové čistírny objevily nějaké problémy. Na to Karel Onderka odpověděl, že zkušební provoz stále trvá, zanedlouho už to budou tedy tři roky, ale dle jeho slov se „žádné problémy neobjevily“.

Na konci svědecké výpovědi Karla Onderky se nad fotografiemi ze spisu řešilo, zda vstup do odtokového kanálu z nové biologické čistírny je před místem nad lagunami, kde inspektoři ČIŽP a jejich doprovod také viděli živé ryby či nikoli.

Každopádně ať už verdikt bude jakýkoli, na skutečnost, že postup pracovníků České inspekce životního prostředí na místě vykazoval rysy úplné nekompetence, nebude mít žádný vliv. Inspektoři ČIŽP při svém šetření na místě prostě nevěděli, kudy odpadní i jiné vody v Deze tečou. Spokojili se s tím, že na místě, kudy už zřejmě voda z biologické čistírny netekla, viděli živé ryby. A u výpustí z Deza neodebrali žádné vzorky, protože, jak zde uvedl při minulém slyšení inspektor Vít Špaček „na to neměli časový prostor“.

Kritický nepravdivý výrok Karla Onderky o havárii na kaustifikační jednotce

Zdaleka nejpodstatnější část výpovědi Karla Onderky se ovšem týkala havárie na kaustifikační jednotce, odhalené v listopadu 2020 Deníkem Referendum. Zástupci Agrofertu od momentu, kdy byla utajovaná havárie odhalena, přešli na komunikační strategii bagatelizování celé nehody jako „provozní události“.

Právě k ní a její sanaci mířily některé klíčové otázky kladené Karlu Onderkovi při jeho svědecké výpovědi u vsetínského soudu. V jedné z nich obžalovaný Oldřich Havelka citoval z výpovědi Karla Onderky na policii, která je součástí spisu. Karel Onderka tam uvedl, že do dešťové kanalizace při nehodě uniklo padesát až sto litrů kaustifikační směsi. Toto tvrzení ale odporuje výpovědím svědků havárie, kteří ji popsali Deníku Referendum, i fotografické dokumentaci stavu kaustifikační jednotky po havárii. Jak jsme popsali v dřívější investigaci, z reaktoru podle zdrojů DR přímo z Dezy vyvřelo zhruba dvanáct kubíků kaustifikační směsi, z čehož velká většina unikla do dešťové kanalizace.

Vzhledem k tomu, že při prudkém varu promíchávaná toxická tekutina vystřikovala víkem reaktoru přes poklop podepřený dřevěnou fošnou, je jasné, že většina, a to zřejmě velká většina směsi, skončila mimo havarijní jímku a dostala se do dešťové kanalizace. Foto DR
Snímky pořízené pracovníky Deza, ukazující rozlehlé černé fleky a pokus o jejich zahlazení pilinami u jednoho z kanálů..., Foto DR
....jasně dokumentují rozsah úniku do dešťové kanalizace. Foto DR

To je klíčové. V Deze jsou celkem čtyři druhy kanalizace, jak o tom i ve své středeční výpovědi Karel Onderka u soudu hovořil. Splašková a chemická ústí do biologické čistírny vod, která je, jak jsme se u soudu dověděli, stále ve zkušebním provozu a laguny obtéká. Do nich únik z kaustifikace nešel. Irelevantní je v této souvislosti kanalizace drenážní, kterou se odčerpávají podzemní vody, aby se neznečistily starou ekologickou zátěží — ty pak putují do zmíněných lagun, v případě potřeby však musí projít ještě před tím čistírnou.

O dešťové kanalizaci Karel Onderka u soudu tvrdil, že je kompletně svedena do lagun, aby se následně využívala jako technologická voda ve výrobě. Je ovšem zcela vyloučeno, že by při úniku toxické kaustifikační směsi do dešťové kanalizace, který svědci nehody odhadují na osm až deset kubíků, zůstaly v lagunách a před nimi živé ryby.

To by přicházelo v úvahu až v případě, že by do ní skutečně uniklo pouze padesát až sto litrů kaustifikační směsi, jak tvrdil Onderka policii. Jedná se o zásadní rozpor, kterým Deza havárii bagatelizuje a odvádí od ní pozornost. Připomeňme si přitom, že dle svědků únik z kaustifikace sanovala až ranní směna — splachovala do kanálů dešťové kanalizace zbylé nečistoty vodou.

Poněvadž okolnosti nasvědčují tomu, že se únik z kaustifikační jednotky nedostal ani do lagun ani do čističky, musel projít někam jinam, jinudy. K tomu směřovala u středečního líčení řada dalších otázek.

Státní zástupce Jiří Sachr si ve svých dotazech ověřoval fungování dešťové kanalizace. Karel Onderka v odpovědi znovu trval na tom, že veškerá dešťová voda jde do lagun. Jiří Sachr se dokonce zeptal, zda má Deza nějakou „tajnou výusť“. Karel Onderka řekl, že samozřejmě nikoli.

Obžalovaný jednatel Energoaquy Oldřich Havelka se pak také ptal, zda neexistuje jiná cesta dešťové kanalizace do řeky než přes laguny, protože „standardně se to tak dělá“. Karel Ondreka na to prohlásil, že v Deze ne.

K přímému dotazu soudkyně Ludmily Gerlové k havárii na kaustifikační jednotce Karel Onderka znovu uvedl, že se jednalo o „provozní událost“, která neměla vliv. Státní zástupce se následně ptal Karla Onderky, zda za událost na kaustifkační jednotce dostala Deza pokutu. Karel Onderka prohlásil, že to neví, že se má státní zástupce zeptat statutárních zástupců Deza.

Tiskový mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka na dotaz Deníku Referendum sdělil, že Deza dostala kvůli havárii na kaustifikační jednotce pokutu 400 tisíc Kč. Proti rozhodnutí se ale odvolala, a řízení tudíž není ukončeno.

Obžalovaný Oldřich Havelka se dále Karla Onderky ptal, zda existuje v nějakém provozním deníku záznam o havárii na kaustifikační jednotce. Karel Onderka mu odpověděl, že žádný takový záznam neexistuje, protože událost se nijak vodního hospodářství netýkala. Kde skončilo oněch osm až dvanáct kubíků toxické směsi uniklých z kaustifikační jednotky, tak zůstalo pro vsetínský soud záhadou.

Profesor Marek Petřivalský, který prováděl pro DR orientační rozbor toxické látky používané v kaustifikační směsi pro Deník Referendum tehdy uvedl: „Myslím, že by v otravě mohlo hrát roli současné působení více jedů. Kromě fenolů se ve směsi uniklé z kaustifikace mohou nacházet další toxické látky extrahované při zpracování dehtu. Je také možné, že silně alkalická směs ‚sody‘ z kaustifikace uvolnila do řeky další toxické látky během průtoku kanalizační sítí v areálu DEZA.“ Tuto možnost ale dodnes nikdo důkladně neprošetřil.

Novináři se následně pokoušeli s Karlem Onderkou mluvit před soudní síní, otázky se mu snažila klást Silvie Kleková z Reportérů ČT i Marek Wollner, který nově působí v deníku Fórum 24. Karel Onderka před novináři ale utekl, aniž by odpověděl na jedinou otázku.

Vodoprávní úřad Valašské Meziříčí hledal zdroj otravy na druhém břehu, než leží Deza

Kromě Karla Onderky u soudu ve středu 8. března vystupovali další tři svědci. Dva z nich hovořili k poměrům v rožnovské Energoaquě. Jako první svědek dne ale vypovídal Peter Křístek, pracovník odboru životního prostředí Valašské Meziříčí, který měl dle současné, široce kritizované, úpravy vodního zákona šetření havárie na místě řídit.

Petr Křístek popsal, jak přijel odpoledne na místo a odebral vzorek a marně hledal zdroj otravy. Líčil, jaké instituce kontaktoval. V České inspekci životního prostředí Brno mu službu konající osoba, z jiných výpovědí víme, že se jednalo o Alenu Buchtovou, řekla, že „nemá vzorkaře“ a nemůže na místo nikoho poslat.

Křístek vypověděl, že první vzorek odvezl do lednice na úřadě ve Valašském Meziříčí někdy kolem čtvrté hodiny a následně se domluvil na odběru dalších vzorků a jejich analýze s hasiči z Frenštátu pod Radhoštěm. Řekl, že právě s nimi se v neděli, v den havárie domluvil, jaké další vzorky kde odeberou. Pracovnice frenštátské laboratoře Kateřina Rogowská zde již vypovídala a její svědectví vyvolalo kritickou reakci Energoaquy — k této epizodě se máme v úmyslu v DR ještě vrátit.

Petr Křístek z úřadu ve Valašském Meziříčí vypověděl, že zdroj otravy čekali nad choryňským mostem u Lhotky nad Bečvou, protože rybáři u takzvané Šnajdrovy lávky pozorovali živé ryby — všechna místa jsou popsána v mapě vydané v DR už v říjnu 2020. Popisuje, že také on sám v neděli kolem půl šesté u Šnajdrovy lávky pozoroval živé ryby. Je to v tomto ohledu další z výpovědí, která je zcela v rozporu s policejním hypotézou o tom, že zdroj otravy pocházejí z takzvaného rožnovského kanálu.

Petr Křístek pak na dotazy soudkyně upřesnil, že při hledání zdroje otravy procházel levý břeh Bečvy — tedy ten, ze kterého prakticky jistě žádný zdroj otravy pocházet nemohl. Chemička Deza i všechny průmyslové areály totiž leží na břehu pravém. Uvedl, že po levém břehu šel proto, jelikož pravý břeh procházeli rybáři.

Také Petr Křístek u soudu vypověděl, že druhý den doprovázel do areálu Deza inspektory České inspekce životního prostředí a že v ní „neodebírali žádné vzorky, protože tam viděli živé ryby“. Jak se zanedlouho poté definitivně stvrdilo výpovědí vedoucího vodního hospodaření v Deza Karla Onderky, jedná se o zcela irelevantní argument.

Státní zástupce Jiří Sachr se Petra Křístka ptal, zda měl v neděli na místě nějaké podezření, kdo mohl otravu způsobit. Pracovník vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí se úzkostlivě vyhýbal tomu, aby jmenoval Dezu. Když se ho tedy státní zástupce napřímo zeptal, zda volali do Dezy, přisvědčil. Řekli mu prý, že žádnou havárii v provozu neměli.

Obžalovaný jednatel Energoaquy Oldřich Havelka se ho následně ptal, zda dostal v neděli informaci o rozsahu havárie. Petr Křístek odpověděl, že mu to nikdo neřekl. Řekl také, že mu nikdo nepředal informaci o vzorcích vody a uhynulých ryb opatřených rybáři.

Za poškozené u soudu vystupující předseda rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický rezolutně zpochybnil Křístkovo tvrzení, že nevěděl o tom, jaký je rozsah havárie. Řekl, že na místě, o němž u soudu Petr Křístek prohlásil, že na něm viděl dvě mrtvé ryby, tou dobou hynuly po stovkách.

Odbor životního prostředí ve Valašském Meziříčí patřil k institucím, vůči jejichž práci směřovala kritika odborné i občanské veřejnosti, jejíž důvodnost se u soudu ve Vsetíně potvrdila. Občané na demonstracích ve Valašském Meziříčí požadujících řádné prošetření havárie připomínali, že radnici města pevně drželo v rukou politické hnutí ANO.