Magnet pro mladé: Jaká evropská města je přitahují a proč?

Gaby Khazalová

Datové vizualizace ukazují, v jakých evropských hlavních městech žije nejvíce lidí pod pětatřicet. A také, kde všude počet mladých ubývá či přibývá.

Evropská hlavní města jsou oblíbenou destinací mladých lidí, kteří se chystají začít svá studia, ale i kvalifikovaných pracovníků, kteří se do nich stěhují spolu se svými rodinami. Všechna sice vykazují nadprůměrný počet obyvatel, nicméně jejich složení se v některých případech výrazně liší.

×

Nejdůležitějším faktorem je význam města pro celou zemi a jeho infrastruktura, jak vysvětluje výzkumník Philipp Gareis, který má na starosti rozvoj měst a regionů v Evropě v rámci Německého federálního institutu pro výzkum stavitelství, urbanismu a územního rozvoje.

Unikátem je dle něj kupříkladu Londýn, neboť plní funkci centra Anglie. V Londýně a jeho okolí například sídlí řada špičkových univerzit, jako je University College London, Imperial College London a univerzity v Oxfordu a Cambridgi. Právě ty přitahují mladé lidi.

Krom dostupnosti univerzit mladí lidé také uvádí, že je pro ně důležité, aby si po ukončení studia v daném regionu mohli najít dobrou práci. Německo je v tomto ohledu velmi decentralizovanou zemí. „Máme spoustu měst, ve kterých byste si teoreticky mohli najít dobré první zaměstnání. V Anglii to tak není,“ vysvětluje Gareis. Říká, že se tam všechno točí kolem Londýna. Dobrá pracovní místa se soustřeďují právě v Londýně, což neplatí pro venkov v jeho okolí. Není nezvyklé, že lidé za prací dojíždějí dvě až tři hodiny.

Podobně tomu je i ve francouzském hlavním městě Paříži. Je správním, ekonomickým a kulturním centrem země. Žádné jiné město nemá pro Francii srovnatelný význam. Paříž i Londýn patří k městům s nejvyšším podílem obyvatel mladších pětatřiceti let. Žebříčku vévodí Kodaň. Praha je v podílu mladých těsně nad evropským průměrem.

×

Hlavní město Itálie má zas naopak nejnižší podíl lidí pod pětařicet let. „Řím nemá jako centrum takový význam jako jiná hlavní města,“ říká Gareis. Spíše plní funkci administrativního centra Itálie, a proto mladým dvacátníkům nenabízí nejatraktivnější pracovní trh.

Podle Gareise je vliv trhu práce na populační trendy zřejmý napříč Itálií. Mnozí lidé se stěhují do severní Itálie, například do Milana, Parmy, Boloně nebo Turína. Trh práce je tam podle něj mnohem lákavější než na jihu v oblasti kolem Sicílie, Apulie a Neapole.

„Vstup na pracovní trh bude pravděpodobně jednodušší na severu nežli na jihu,“ soudí Gareis. Lidé se stěhují na sever, zakládají tam rodiny a přibývá mladých obyvatel. Na jihu se naopak mladá populace ztenčuje, protože italská porodnost je jedna z nejnižších v Evropě. Na jednu ženu v plodném věku připadalo v roce 2020 v průměru jen 1,24 dítěte, zatímco podle dat Eurostatu byl evropský průměr jedno a půl.

Podobný jev můžeme pozorovat i ve východní Evropě. Podle Gareise zde počet mladých lidí klesá, ale k jejich odchodu dochází v jinou fázi života. „Lidé se vzdělávají ve své zemi a pak k nám přicházejí jako velice dobře vyškolení odborníci. Znáte to například z medicíny,“ vysvětluje. Je to klasický příklad takzvaného „odlivu mozků“, tedy migrace kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Vyškolení pracovníci odcházejí z východní Evropy, aby si jinde více vydělali. Zakládají si tam i rodiny a mají děti.

Jazyková bariéra může být jedním z důvodů, proč se stěhují až po ukončení studia. Pro země, jejichž univerzitní systémy jsou vysoce internacionalizované a nabízí množství kurzů v angličtině, by bylo snazší přilákat mezinárodní studenty. „Mezi ty se řadí země Beneluxu a Skandinávie,“ říká Gareis.

Co plyne z nárůstu mladé populace pro regiony samé? „Pokud už tam je nějaká univerzita, je pravděpodobnější, že se mladí rozhodnou později pokračovat na vysokou,“ vysvětluje Gareis. U dětí, kteří žijí v univerzitních městech, je to totiž podobné jako v případě dětí akademiků, kteří s větší pravděpodobností půjdou na vysokou školu, protože mají bližší kontakt s akademickým životem.

Zatímco lze v Evropě pozorovat vysokou mobilitu mladých, populace seniorů roste téměř všude. Pouze v několika málo oblastech sledujeme úbytek starších lidí: v některých místech v Chorvatsku a v Porúří. Naproti tomu Slezské vojvodství v Polsku stárne oblášť výrazně.

Článek vzniknul v rámci projektu European Cities Investigative Journalism Accelerator (ECIJA). Tato síť evropských médií se věnuje zkoumání témat, jež řeší současně různá evropská města. Projekt je pokračováním společné investigace Cities for Rent a je financován z programu Stars4Media.