Bezos, Musk a další. Američtí investigativci rozkrývají daňové triky nejbohatších

Petr Jedlička

Web ProPublica získal údaje z daňových přiznání pětadvaceti nejbohatších Američanů a začal zveřejňovat podrobnosti. Zatím debatu budí zejména fakt, že ač pětadvacítka bohatne každý rok o desítky miliard, na daních odvádí jen malý zlomek.

Jeff Bezos, Elon Musk a Mark Zuckerberg patří mezi typické představitele nové generace superboháčů, pro které platí jiná pravidla. Fota z agentur

Velkou pozornost mezi americkými novináři budí od středy 9. června série analýz investigativního webu ProPublica zaměřená na způsoby, jimiž se vyhýbají nejbohatší Američané placení daní. Již první texty totiž přinesly výbušná zjištění: zatímco celková hodnota majetku pětadvaceti nejbohatších občanů USA vzrostla v pětiletí 2014 — 2018 o 401 miliardu dolarů, na dani z příjmu odvedla tato skupina za stejnou dobu dohromady 13,6 miliardy dolarů. Pokud by se tedy bral nárůst hodnoty majetku jako příjem svého druhu, bylo by možné říci, že superbohatí v USA daní jen sazbou 3,4 procenta.

Klasicky se obecné zbohatnutí do příjmu nezapočítává. Oficiálně platí, že z nárůstu hodnoty akcií, investic, nemovitostí a dalšího majetku nemá majitel nic, dokud je nezpeněží.

ProPublica ovšem dokládá, že v praxi je vztah příjmu a zbohatnutí složitější — pojednává o metodách, jimiž získávají superbohatí z majetku prostředky na svůj životní styl, aniž by je museli jako příjem vykazovat.

Vedle toho se web věnuje také nízké zbytkové dani, kterou v posledku platí z oněch 13,6 miliardy dolarů přiznaných příjmů. I ta je totiž nižší než pro velkou část ostatních Američanů — ve sledovaných letech šlo pro superboháče v průměru o 15,8 procenta.

„Standardní sazba federální daně z příjmu pro nejvíce vydělávající skupinu v USA je 37 procent. Tuto musí však platit jen právníci, zubaři a podobní lidé. Superbohatí magnáti fungují podle vlastních pravidel a je skvělé, že se jim konečně věnuje pozornost,“ uvedl k odhalením ve speciálu TYT Cenk Uygur, hlavní tvář tohoto progresivního kanálu.

Investigativu ProPublica umožnil únik daňových přiznání uvedené skupiny superbohatých, za nímž stál patrně nějaký insider — dosud neznámý whistleblower. ProPublica zveřejnila na základě úniku už i detailnější přehledy nárůstů hodnot majetku, příjmů a odvedených daní u každého ze superboháčů. Na nich jsou vidět disproporce ještě zřetelněji.

Například: hodnota majetku známého investora Warrena Buffetta narostla za zkoumané období o 24,38 miliardy dolarů. Buffett sám ale přiznal za daných pět let příjem jen 125 milionů a z něj zaplatil daň 23,7 milionů dolarů celkově.

Majítel společnosti SpaceX a zakladatel automobilky Tesla Elon Musk zase například v roce 2018 neplatil vůbec žádnou daň z příjmu. Prezident Amazonu Jeff Bezos pak neplatil nic hned ve dvou letech, a v jednom roce si nechal dokonce od státu vyplatit daňové bonusy za děti. Právě Bezos a Musk se přitom aktuálně přetahují o post nejbohatšího člověka na světě.

„Zbohatnutí není příjem. To by museli dotyční příslušné investice zpeněžit a prodat své akcie (…) Objektivně pozoruhodná je ale otázka mechanismů, jimiž superbohatí získávají peníze na své jachty a honosný životní styl, aniž by je museli danit (…) I ProPublica například potvrzuje, že si na výdaje ve velkém půjčují. Za půjčky pak ručí svým ohromným majetkem, takže platí jen symbolické úroky, které jsou mnohem nižší než daň, a příjem vykážou často jen takový, aby jim náklady půjčky pokryl (…) Něco takového ostatní lidé dělat nemohou,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC Simon Jack, redaktor ekonomické rubriky stanice.

Hodnota majetku Warrena Buffetta roste každý rok v průměru o pět miliard dolarů. Foto Asa Mathat, FLM

Bidenovy plány a daně korporací

Zjištění ProPublica vstupují do debaty v USA v době, kdy Bidenova administrativa překládá různé návrhy daňových reforem. V domácí politice bojují demokraté s republikány za zvýšení sazby právě příjmové daně v nejvyšším pásmu ze 37 na 39,6 procenta. Ještě více chce potom prezident zvýšit daň z kapitálových příjmů, která je dnes jen kolem dvaceti procent — podstatně níže, než daň z příjmů vzniklých prací.

Obě iniciativy cílí efektivně například na přijmy manažerů hegových fondů. Superbohatým by se však fakticky z velké části vyhnuly.

Již v dubnu letošního roku se navíc v USA debatovalo nad analýzou progresivního think-tanku Institute on Taxation and Economic Policy, dle níž se placení daní vyhýbají i firmy zmíněných boháčů — 55 největších amerických korporací neodvedlo v roce 2020 žádné příjmové daně; 23 z nich — mimo jiné například Nike, FedEx nebo Dish Network — neodvedlo příslušnou daň ani jednou od roku 2017.

V USA jsou dále periodicky aktualizovány statistiky nerovnosti, přičemž z té z roku 2019 vyplývá, že 400 nejbohatších Američanů vlastní majetek stejné hodnoty jako 150 milionů nejchudších — tedy takřka polovina populace USA. ProPublica k tomu teď doplňuje dílčí srovnání — 25 nejbohatších Američanů vlastnilo v roce 2019 majetek v celkové hodnotě 1,1 bilionu dolarů a odvedlo 1,9 miliardy na dani z příjmu.

Ve porovnání se současnou americkou střední třídou (resp. lidmi s majetkem kolem průměru z celé společnosti) se o vlastnictví obdobné hodnoty dělilo ve stejném roce 14,3 milionu (!) Američanů. A tato skupina odvedla na dani v součtu 143 miliard.

Michael Bloomberg ohlásil, že míní na vyšetřování úniku dokumentů, s nimiž ProPublica pracuje, nasadit vlastní lidi. Foto MB, flickr.com

Otázka nápravy

Investigativci z ProPublika upozorňují, že všechny metody, jimiž američtí superboháči obcházejí placení daní, jsou podle jejich zjištění legální. V praxi jde o využívání již řečných půjček na výdaje, vytěžování skulin v zákonech, přesouvání peněz mezi investicemi a charitativní či nadační činnost. Jednotlivé praktiky slibují investigativci rozebrat v dalších článcích.

Pokud jde o způsoby, jak uvedeným jevům čelit, padají v USA již delší dobu návrhy na zavedení malé kompenzační daně z velkého majetku (například dvě procenta ročně z majetku nad miliardu dolarů) nebo na symbolické zdanění burzovních transakcí. I minimální transakční daň zde může generovat ohromné sumy — například daň 0,1 procenta by přinesla ročně 77 miliard dolarů.

Pozorovatelé se nicméně shodují, že zatím stále chybí politická vůle ke změně, a to i u demokratů. Vidět to bylo z části i na reakcích na články ProPublica — mluvčí Bílého domu Jen Psakiová na tematický dotaz uvedla, že jde o „vyzrazení důvěrných informací“, a tudíž „porušení zákona“. Mluvčí ministerstva financí Lily Adamsová zas reagovala konstatováním, že „odpovědné orgány již věc šetří“.

Inkriminovaní superboháči se v reakci na novinářské dotazy nechávali vesměs slyšet, že postupují v rámci zákonů či že vydělané peníze posílají z většiny na charitu. Pouze George Soros z celé pětadvacítky zároveň uvedl, že důslednější zdanění superbohatých podporuje.

Další informace:

Diskuse
June 14, 2021 v 15.59
Srovnání pro představu

Jen pro srovnání k informaci, že hodnota majetku 25 Američanů vzrosla v pětiletí 2014 -- 2018 o 401 miliardu dolarů -- všechny výdaje České republiky obsažené ve státním rozpočtu za stejnou dobu tvořily po přepočtu sumu 319 miliard dolarů.