Rozhovor s Janou Maláčovou: Lidi nezajímají Babišovy kauzy, ale obsah peněženky

Jan Gruber

S místopředsedkyní sociální demokracie Janou Maláčovou jsme hovořili o kondici nejstarší české politické strany a vládnutí s politickým hnutím ANO. Jak si ve vládě vedla? Co prosadila? A šla by s Andrejem Babišem do vlády znovu?

Směji se, když někdo říká, že jsme ve vládě kvůli limuzínám. To může prohlásit jen cvok, říká Jana Maláčová. Foto FB J. Maláčová
Směji se, když někdo říká, že jsme ve vládě kvůli limuzínám. To může prohlásit jen cvok, říká Jana Maláčová. Foto FB J. Maláčová

Paní místopředsedkyně sociální demokracie, jaká panuje nálada v Lidovém domě?

Nálada v Lidovém domě je spíše pozitivní, protože se soustředíme na přípravu voleb. Osobně mám na starosti program. Strašně mě to baví. Na jedné straně stále čerpáme z loňského debatního kempu, který se mimořádně vydařil. A současně jsme před třemi měsíci postavili deset programových týmů, aby náš program nebyl výtvorem stranických elit, ale výsledkem práce celé členské základny.

Do týmů jsme zapojili nejen členy odborných komisí, ale různé stranické i nestranické odborníky, zástupce krajských organizací, lidi z naší mládežnické organizace nebo poslance a senátory. Zní to možná technokraticky, ale široká programový debata stranu vždy pozvedne a nakypří. Z prvních výstupů, které jsem četla, jasně vyplývá, že jsme široko daleko jedinou stranou, který má univerzální program. Teď nás čekají online programové diskuze.

Navíc se nám podařilo nastartovat komunikaci s členskou základnou přes vnitrostranické fórum a spousta našich organizací začala jednat on-line. Není vtipné to posměšně odbýt, že sociální demokraté vstoupili do jedenadvacátého století. Řada našich členů není nejmladších, takže se jedná o velkou věc.

Ptáme se proto, že strana za poslední roky utrpěla nejednu volební porážku. Ztratila zastoupení v mnohých krajích, v horní komoře Parlamentu ji zbyli tři senátoři, vypadla z Evropského parlamentu a významně oslabila i na komunální úrovni. Neobáváte se, že ji čeká stejný osud i ve volbách sněmovních?

Sociální demokracie se dlouhodobě, nikoliv jen v posledních letech, potýká s řadou problémů. Dávno nedosahuje pětatřiceti procentních volebních výsledků, ale to se ostatně nedaří — až na výjimky — ani jiným levicovým stranám v Evropě. Jde o obecný trend.

Nezastírám, že jsme napáchali řadu chyb, ale dnes děláme vše proto, abychom ve sněmovních volbách uspěli. Nikdo nic nepodceňuje. Vláda plní sociálně-demokratický program. Strana žije a funguje. Nelze ovšem očekávat, že se sociální demokracie za pár měsíců vyšvihne na vrchol. I když to půjde dobře, změna, na které pracujeme, potrvá léta.

První výsledky naší práce se již dostavily. Nevím, zda si toho média všimla, ale už se mezi sebou ve straně neřežeme. Vedeme poctivou programovou diskusi, bavíme se s členskou základnou a snažíme se sociální demokracii personálně občerstvit. Krajské volby, konkrétně v Královéhradeckém a Zlínském kraji, nám ukázaly, že tudy vede cesta vpřed. Usilujeme o levicovou alianci s cílem ubránit sociální stát. Chceme se spojit s odboráři, regionálními uskupeními, jednáme se Zelenými.

Jana Maláčová
Jana Maláčová je ministryně práce a sociálních věcí ve druhé vládě Andreje Babiše a místopředsedkyně sociální demokracie. Před vstupem do politiky pracovala jako analytička na ministerstvu pro místní rozvoj, byla zástupkyní Senátu při Evropském parlamentu, vedla oddělení institucionální komunikace Evropské unie na Úřadu vlády a naposledy působila jako ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na ministerstvu práce a sociálních věcí. Vystudovala politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a politickou ekonomii na Londýnské škole ekonomie a politických věd.

Řekla jste, že se ve straně leccos změnilo. S tím souhlasím. Dříve bývalo zvykem, že předsedové, pod jejichž vedením partaje prohráli volby, dávali své funkce k dispozici. Stačí si vzpomenout na Jiřího Paroubka nebo Vladimíra Špidlu. Jak je možné, že sociální demokracii stále vede Jan Hamáček, který má za sebou více neúspěchů než kterýkoliv z jeho předchůdců?

Sociální demokracie říká, že drží-li lidé pospolu, tak se mají všichni lépe. A sociální demokracie byla silná jen tehdy, když to, co proklamovala, skutečně i dělala. Jak může politická strana dosáhnout úspěchu, když to, co vydává za svou největší sílu, sama nedělá? To, že jsme dnes jednotní a nesvádíme neúspěchy na jednoho člověka, možná vypadá jako by se někdo přidržoval své sesle, ale je to jinak. Odpovědnost neseme všichni, nemůžeme proto házet veškeré nezdary na jednotlivce.

Váš náměstek a předseda středočeské stranické organizace Robin Povšík se ale do vedení sociální demokracie vcelku nedávno ostře pustil. V dopise, o němž informoval portál Seznam Zprávy, psal o programové a personální vyprázdněnosti, což byl zřejmý útok na Jana Hamáčka. Můžeme proto očekávat, že nadcházejí sjezd přinese nějaké zemětřesení?

Ježišmarjá, všichni řeší personálie, ale ty nejsou zdaleka největším problém, kterému sociální demokracie čelí. Když jsem se na dopis Robina Povšíka ptala, řekl mi, že se nejednalo o útok, ale o pokus otevřít debatu. Také se domnívám, že o problémech je potřeba mluvit, i když to někdy může být nepříjemné. Je to lepší než ticho. Robin Povšík po neúspěšných krajských volbách napsal svým stranickým kolegům ve středních Čechách, jak se dívá na aktuální politickou situaci.

Politika se proměnila. Je více personalizovaná…

Byla vždycky, proboha. Stačí si vzpomenout na éru Willyho Brandta. Jeho tehdejší zbožšťování se nedá s dneškem vůbec srovnat. Je úplný nesmysl, že by teďka byla více personalizovaná. Akorát nebyla sociální média.

Nežijeme v Německu. Za posledních třicet let…

Je opravdu nesmysl, že je politika více personalizovaná než dříve. Vždycky to tak bylo. Vzpomeňme si na premiéry Miloše Zemana, Václava Klause, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka apod. Obraz je často mocnější než slovo. Jen teď máme pocit, že jde o nový jev a vysvětlujeme si jím vlastní neúspěchy.

O personalizaci politiky jsem začal mluvit proto, že osoba předsedy, který stranu reprezentuje, je důležitá. Pokud půjde o člověka nedůvěryhodného, zatíženého skandály nebo neschopného, tak partaji k lepším volebním výsledkům příliš nepomůže. Proč v čele sociální demokracii stále stojí Jan Hamáček, jenž ji dovedl k sérii porážek?

Vzala bych to jinak. Levice je v České republice dlouhodobě znejistěná. Extrémně. Všichni nervózně kmitají ode zdi ke zdi, nevědí, co chtějí, a nedokážou ani chvíli držet směr. Když měla sociální demokracie silné lídry jako Miloše Zemana nebo Jiřího Paroubka, všichni nadávali, že jsou uzurpátoři a diktátoři. Když naopak měla lídry, kteří nevystupovali takzvaně na sílu, jako Vladimír Špidla nebo Bohuslav Sobotka, všichni ječeli, že strana potřebuje silného předsedu. Když má teď Jana Hamáčka, který stojí kdesi uprostřed, tak jsou stejně všichni nespokojení.

Říkala jsem, že vrátit stranu na správnou trajektorii je běh na dlouhou trať. Výměna dalšího předsedy nic nevyřeší. Za poslední roky jsme jich popravili už dost.

Navíc jsem přesvědčená, že pokud bychom — nedej bože — vypadli z Poslanecké sněmovny, rozhodně nepůjde o konec sociální demokracie. Za čtyři roky budeme zpátky; silnější. Sociální demokracie tu je přes sto čtyřicet let. Něco vydrží. Kdežto politické hnutí ANO skončí, až se Andreji Babišovi vybije mobil.

Nebo si někdo myslí, že nějakou budoucnost mají Piráti a Starostové? Četla jsem jejich program. Vždyť se na ničem neshodují. Zcela nejistě krouží kolem všech podstatných téma jako jsou daně, péče nebo důchody. Nevím, jak chtějí řešit ekologické problémy jako je sucho nebo energetická soběstačnost. Vůbec nepojmenovávají zásadní politiky státu. Chybí jim ideologický kompas.

Věří někdo koalici Spolu? Skutečně mohou najít občanští demokraté, lidovci a TOP 09 společnou řeč?

Z tohoto pohledu není důvod k hysterii. My máme co nabídnout. Ve vládě jsme odvedli velký kus práce, plníme sliby, díky nám se lidem žije lépe. Ti, kteří nás již pohřbívají, nás nikdy volit nebudou. Ostatně z vlastní zkušenosti z roku 2017 víme, že volby se rozhodují čtrnáct dní před jejich konáním.

Zmínila jste, že problémy, s nimiž se potýká zdejší sociální demokracie, jsou v zásadě totožné, jakým čelí i její sesterské strany napříč Evropu. Proč se od vás voliči odvracejí?

Důvodů je několik. Prvně rozpad politického systému. Strádají ostatně i pravicové strany, nejen levice. Zadruhé nárůst vlivu sociálních sítí. Oceňuje se emoce namísto kompetence. Andrej Babiš tohle umí. My se stále učíme.

Ve stávajícím i minulém volebním období jsme plnili sliby, poctivě pracovali, vystupovali seriózně a výsledek byl strašný. Doba se mění, sociální demokracie stále jede ve své stočtyřicetileté tradici a diví se, že to nikdo neocení.

Demokratické rozhodování stojí spoustu času. Lidé chtějí jednoduchá řešení namísto komplexních stanovisek. Jistě, děláme chyby, ale kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. Potom by se našly i další, méně významné faktory…

A neopouštějí voliči sociální demokracii proto, že vstoupila do vlády s Andrejem Babišem, neboť nerozpoznala, že se nejedná o spojence, ale o nepřítele?

Ne, jde o interpretaci intelektuálních elit, které nemají finanční starosti. Směji se, když někdo říká, že jsme ve vládě kvůli limuzínám. To může říct jen cvok. Těmhle lidem bych přála, aby byli na týden v mojí kůži. Aby si vyzkoušeli, jaká je tohle ministerstvo trafika. Zvlášť v době pandemie.

Měli jsme dvě možnosti: Buď ze Sněmovny spolu s dalšími subjekty pozorovat, jak nám Andrej Babiš realizuje náš politický program, nebo se pokusit situaci kontrolovat a podílet se na jejím utváření. Proto se domnívám, že tehdejší rozhodnutí bylo správné. Neříkám to nekriticky. Vládnutí s politickým hnutím ANO je opravdu těžké.

Ale když jsme se dali do boje, tak jej musíme dobojovat. A podle měřítek normálních lidí, je vláda úspěšná. Mají totiž stále živě v paměti předchozí pravicové kabinety, které je likvidovaly a odíraly z kůže. Tihle lidé jsou ochotní volit kohokoliv, jen aby zamezili návratu pravice. O střet zájmů Andreje Babiše se vůbec nestarají.

V tomto ohledu se městská levice dopouští veliké chyby. Lidé, o nichž mluvím, volí podle peněženky. Žijí v systému, který je extrémně nespravedlivý. Dřou, ale z výplaty jim mnoho nezbude. Vysvětlení, že sociální demokracie ztratila voliče kvůli vládnímu angažmá, proto považuji za scestné. Spíš je to tak, že Andrej Babiš prodává naší práci. Bez ní by byl ztracený. V pandemii je to vidět.

Argument, že sociální demokracie šla do vlády, aby realizovala svůj program…

To přece dělá každá strana.

…a do jisté míry tak zachránila situaci, jsem už slyšel, ale dobře. Co se sociální demokracii podařilo prosadit?

Nikdy nerostly mzdy a důchody jako poslední tři roky. Nikdy nešlo do sociálních služeb a zdravotnictví tolik peněz. Díky sociální demokracii jsou rodiny v centru zájmu politiky, po dvanácti letech jsme navýšili rodičovský příspěvek i životní minimum, od ledna podporujeme částečné úvazky, finišujeme zákon o jeslích a také investujeme do nízkopříjmových rodin přes přídavek na dítě. Náš program Antivirus zachránil stovky tisíc pracovních míst. Patnáct let se diskutovalo o náhradním výživném. Jak to, že jsme ho prosadili teď, když je sociální demokracie slabší než kdy jindy?

To mi vysvětlete.

Protože jsem na tom tvrdě pracovala. Nebyl to lehký úkol, jak politicky, tak legislativně. Šediny, které mám, jdou za náhradním výživným.

Krváceli jsme na obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské. Málem kvůli tomu padla vláda. Uvědomuje si někdo, jak by lidi zasáhla pandemie, kdybychom karenční dobu nezrušili? Také jsme navyšovali minimální mzdu, zavedli e-neschopenku nebo „rouškovné“, které pomohlo těm nejchudším.

Považuji za obrovskou nespravedlnost, že lidé, kteří celý život pracovali, počítají, kolik mohou sníst za den rohlíků. S tímhle se musíme vypořádat. Tohle je trápí, ne nějaký střet zájmů Andreje Babiše.

Opravdu to nikoho nezajímá?

Nechci tento problém zlehčovat, ale lidé nemají o politicích a politice valné mínění. V první řadě řeší své existenční problémy.

Opravdu nikoho nezajímá, že si premiér hrabe pod sebe a podřizuje stát svému podnikání?

Když člověk neví, jak zaplatí nájem. Když mu zaměstnavatel řetězí jednu smlouvu za druhou. Když neustále pracuje, ničí si zdraví a stejně si musí půjčovat, aby uživil děti, tak ho podobné otázky příliš nevzrušují. Vždyť je to historicky pořád to samé. V první řadě každý řeší nejdříve vlastní starosti.

Mluvím o nespravedlnosti.

Je to nespravedlivé. Ale ještě více nespravedlivé je, když člověk pracuje, vychovává děti, dělá všechno správně, ale stejně mu to nestačí na důstojný život.

Pokaždé, když jdu ven — stačí, abych jen vystrčila nos ze dveří — tak mi lidé říkají: To je neuvěřitelné, jakou dostáváte nakládačku za to, že mluvíte o normálních věcech. Že se za minimální mzdu nedá přežít nebo že důchody jsou přes veškeré valorizace směšně nízké.

Víte, že milion důchodců má důchod pod čtrnáct tisíc? Hlavně ženy. Víte, že přes milion lidí má příjem do dvaceti tisíc hrubého? Jak to, že si střední třída nemůže dovolit vlastní bydlení?. Jak se to stalo, že třicet let po revoluci, máme minimální mzdu ve výši patnácti tisíc dvou set korun. A kdyby nebyla sociální demokracie ve vládě, tak je mnohem nižší. Tohle všechny štve.

Pokud chceme lepší a funkční demokratický stát, musíme se zasadit, aby se lidem vedlo lépe. Jen tehdy budou mít sílu, aby se zabývali i jinými otázkami než jen těmi bezprostředně ekonomickými. Když každodenně bojují o život, tak na ně nemají kdy. Ve zkratce: Předpokladem demokratického právního státu je ekonomická spravedlnost.

Zpátky k plnění předvolebních slibů a vládního programu. Vyjmenovala jste řadu věcí, které se podařily. Leckteré nikoliv, včetně bezesporu důležitých. Stále chybí zákon o sociálním, respektive dostupném bydlení. Stihne jej Sněmovna schválit?

Proč by měla bydlení řešit sociální demokracie, když ministerstvo pro místní rozvoj vede sedm let politické hnutí ANO?

Protože si to napsala do programového prohlášení. V Deníku Referendum jsme se Jana Hamáčka, ptali, zda bude usilovat o schválení zákona o sociálním bydlení. Neodpověděl. Proto se ptám Vás. Chcete tenhle zákon prosadit?

Ano. Tlačím na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, která mi přes dva roky slibuje, že zákon bude za měsíc hotový. Politické hnutí ANO je v tomto ohledu zcela neschopné. Navíc si prosadilo zrušení daně z nabytí z nemovitosti, které již teď vede ke spekulacím, a tedy dalšímu zvyšování již tak závratných cen.

Sociální demokracie nicméně předložila zákon o veřejně prospěšných bytových společnostech, který jde správným směrem. Jedná se o jedno z důležitých opatření, jež napomůže zvýšení dostupnosti bydlení. Mimochodem jsme jediná sněmovní strana, která přišla s konkrétním návrhem. Opozice o potřebnosti řešení krize bydlení leda mluví.

Další z důležitých programových závazků, který zůstává nesplněný, je důchodová reforma. Jaký bude její osud?

Důchodovou reformu jsem připravila, předložila a udělám všechno pro to, aby byla schválena.

Považujete za reálné, že ty tři související novely zákonů proběhnou za devět měsíců zdárně celým legislativním procesem?

V procesu přípravy důchodové reformy jsme nikdy nebyli tak daleko. Nyní vypořádáváme připomínky z mezirezortního připomínkového řízení. V podstatě nikdo nenašel žádnou zásadní konstrukční chybu. Ukázalo se, že to máme dobře vymyšlené i spočítané. Myslím, že důchodová komise pod vedením Danuše Nerudové odvedla fantastickou práci.

Ještě jednou: Bude důchodová reforma schválena?

Důchodová komise i odborníci říkají, že jsme zvolili správný směr, tedy podporu průběžného důchodového systému skrze obecné daně. Že napravujeme stávající nespravedlnosti, ať už se jedná o nižší důchody žen, dřívější odchody do penzí pro ty, kteří pracovali v náročných profesích, nebo snížení hranice odpracovaných let.

Reformu navíc podpořila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Teď ji zkrátka předložíme, ať ostatní partaje ve volebním souboji ukážou, jak by si s tímhle úkolem poradily ony. Nic nemají. Jenom plácají. I to vede k tomu, že lidé politice nevěří.

Pokud zůstaneme u toho, co se nedaří, nelze se vyhnout tématu pandemie koronaviru. V České republice umírají tisíce lidí a v mezinárodním srovnání se v této statistice drží na špici. Jak se to stalo? Proč se vláda neřídí doporučeními odborníků?

Ministerstvo práce a sociálních věcí se radami expertů řídí. Obecně je hodnoceno jako nejfunkčnější při zvládání pandemie. Snad nemusím zmiňovat, že Antivirus je jediným programem, který skutečně funguje. Bez něho bychom se potýkali s dvakrát tak vysokou nezaměstnaností. A totéž platí pro ošetřovné nebo dávky pro lidi v nouzi. Tahle opatření zabránila propadu životní úrovně stovek tisíc lidí. S kolegy máme také radost, že se nám podařilo rychle vyplatit mimořádné odměny v sociálních službách nebo prosadit pravidelné, preventivní testování.

Vláda rozhoduje ve sboru

Ministerstvo pod mým vedením funguje ve všech oblastech a ve vládě se jako sociální demokracie snažíme fungovat podobně.

Takže vám to politické hnutí ANO kazí?

Kdo má většinu ve vládě?

Andrej Babiš. Znamená to, že pracuje špatně?

Bez většiny se těžko nastavuje hlavní směr. Bez sociální demokracie by byl průběh pandemie mnohem fatálnější.

Zemřelo by více lidí?

Minimálně by výrazně stoupla nezaměstnanost a sociální služby by rozhodně nebyly ve stávající — relativně dobré — kondici.

Zkusím to znovu: Sociální demokracie je součást vlády, která přijímá nedostatečná opatření…

Sociální demokracie již nemá pětatřicet procent hlasů. Jsme sedmiprocentní strana. Přestože máme ve Sněmovně čtrnáct poslanců, odvádíme několikanásobně více práce, než jaká odpovídá naší politické síle. Doby, kdy jsme byli nejsilnější politickou stranou, jsou dávno za námi. Máme sedm procent a čtrnáct poslanců. I s tímhle ale dokážeme více než celá sjednocená opozice. Samozřejmě bych si přála, abychom měli lepší pozici a věci šli podle našich představ, v demokracii ale vždy rozhoduje volební výsledek.

Šla by sociální demokracie po téhle zkušenosti s Andrejem Babišem po podzimních volbách znovu do vlády?

Dnes se zdá jako mnohem pravděpodobnější spojenectví hnutí politického hnutí ANO s ODS. Ostatně jejich námluvy už začaly, když společně změnily daňový systém ve prospěch bohatých a na úkor nízko a středně příjmových, zejména pak seniorů. Tady se ukázalo, jak moc si jsou ODS a politické hnutí ANO blízko. Obávám se, že nás čeká pravicová destrukce sociálního státu.

JAN GRUBER