Předražená elektřina — ale proč?

Jan Beránek

Fakt, že ČEZ obírá české občany, není žádná novinka. Jaké to má ale souvislosti a proč je to například ve Francii jinak?

V pátek zveřejnil deník Aktuálně.cz zprávu od Petra Holuba o tom, že obyvatelé České republiky platí za elektřinu skoro nejvíc v Evropě. Text odkazuje na informace týdeníku The Economist a nová data Eurostatu —  statistického úřad EU se sídlem v Lucemburku. Je ale třeba rozdíly trochu více prokreslit. Petr Holub navíc spekuluje o tom, že Francie má levnější elektřinu díky jaderným reaktorům — to ale přímo odporuje číslům, na která se odvolává.

V poslední veřejně dostupné publikaci Eurostatu, která srovnává ceny elektřiny v jednotlivých evropských zemích, figurují ceny z první části roku 2009. Porovnávání cen určitého zboží v různých zemích je poněkud ošidné. Jiný obrázek dostanete při práci s nominální cenou (tedy kolik euro třeba stojí oběd v Paříží a kolik v Praze) a jiný zase při porovnání v přepočtu na takzvanou paritu kupní síly (tedy jakou část mzdy za oběd zaplatí Francouz na rozdíl od Čecha). Teprve díky druhému údaji můžeme získat pravdivější představu o rozdílech z hlediska životní úrovně.

Vidíme, že s ohledem na místní cenové relace platila v roce 2009 průměrná česká domácnost za elektřinu pátou nejvyšší cenu mezi sledovanými evropskými státy — dráž už je jen v Polsku, na Slovensku, na Maltě, v Německu a Maďarsku. To nás, již otrlé, asi příliš nepřekvapí. Zajímavější je podívat se, jak se cena elektřiny vyvíjela za posledních deset let.

Data o vývoji cen elektřiny pro domácnosti za posledních deset let nám ukáží, že od roku 2001 u nás proud zdražil ze 4,75 eurocentu za kilowatthodinu (v roce 2001) na 11,02 eurocentu v roce 2009. To je zdražení na více než dvojnásobek, přesněji o 132 procent. V západních zemích evropské patnáctky elektřina za stejnou dobu zdražila pouze o 20 procent.

Podobně truchlivé je to i pro podnikatele. Těm v České republice se proud zdražil ze 4,67 eurocentů za kilowatthodinu v roce 2000 na 10,57 eurocentu vloni — nárůst o 126 procent. To je více než dvojnásobné zdražení oproti podnikatelům v EU, kterým se náklady na elektřinu zvedly ve stejném období o 53 procent.

ČEZ nám zkrátka prodává předraženou elektřinu. Platíme za nic víc než lidé třeba v Irsku, Slovinsku, Rakousku či na Kypru. Na rozdíl od těchto zemí ale ČEZ přitom vyrábí dvě třetiny elektřiny z domácího a velmi levného hnědého uhlí a má lacinější pracovní sílu. Navíc jej stát masivně dotuje například tím, že mu zdarma přiklepl emisními povolenky v hodnotě desítek miliard korun.

Rozdíl mezi příjmy a náklady společnosti ČEZ v roce 2009 představoval 68 miliard korun —  to je částka, o kterou jsme mu za elektřinu za jediný rok zaplatili víc, než kolik reálně stála její výroba. Všimněte si toho rozdílu: zatímco za elektřinu z obnovitelných zdrojů platíme mnohonásobně méně —  a cena elektřiny se kvůli nim zvedla o pouhých pár procent — politikové napříč politickými stranami volali na poplach před údajně obrovským tunelem a urychleně přijali novelu zákona, která příjmy za solární elektřinu značně zredukovala. A zatímco předražená elektřina ČEZ znamená pro naše peněženky i konkurenceschopnost podnikatelů větší problém, je ticho po pěšině. Žádný z poslanců se neodvážil navrhnout třeba novelu legislativy, která by státní energetický koncern umravnila.

V úvodu zmíněná zpráva Petra Holuba konstatuje, že „ve Francii si udržuje monopol státní firma EdF, která dokáže investovat do rozvoje jaderné energetiky a zároveň udržet nízkou cenu pro domácnosti.“

Zdálo by se, že laciná elektřina ve Francii souvisí s tím, že tam vyrábějí 76 procent elektřiny v jaderných reaktorech. Ostatně tak nám to často líčí zastánci jaderné energetiky. Tato hypotéza ale vezme za své hned při první konfrontaci s fakty.

EdF se ve skutečnosti potýká s velkými problémy, protože jí chybí finanční prostředky nejen na rozvoj jaderné energetiky — teď staví jediný blok ve Flamanville na pobřeží Normandie —, ale zejména zanedbává údržbu padesáti osmi stávajících, zvolna stárnoucích reaktorů. Jejich spolehlivost v posledních letech klesá, což je vidět nejen v rostoucím počtu nehod, ale také v klesajícím podílu na výrobě elektřiny. Zadluženost firmy přesahuje čtyřicet miliard eur a její ředitel se před rokem snažil přimět Sarkozyho vládu, aby mu dovolila zvednout ceny elektřiny o dvacet až čtyřicet procent.

Nejdostupnější elektřinu v Evropě mají podle srovnání Eurostatu spotřebitelé ve Finsku s podílem jádra 30 procent, ve Francii s podílem 76 procent a v Řecku s nulovým podílem. Naopak výrazně nejvíc za elektřinu platí v Maďarsku s 37 procenty, Německu s 28 procenty a na Slovensku, které má se svými 56 procenty třetí nejvyšší podíl jádra na výrobě elektřiny na světě. To, kolik občané v dané zemi platí za elektřinu, tedy zjevně vůbec nesouvisí s tím, zda a kolik se jí tam vyrobí v jaderných elektrárnách.

Ostatně vzpomeňme si, jak ČEZ hájil dostavbu temelínských reaktorů s tím, že nám umožní zachovat nízké ceny elektřiny. Je to skoro neuvěřitelné, ale tvrdá data dokládají, že elektřina nám od uvedení obou temelínských bloků do provozu zdražila více než dvojnásobně.

    Diskuse (0 příspěvků)