Byl to opravdu učebnicový příklad projekce. Brazilský prezident Jair Bolsonaro v reakci na kritiku jeho politiky, která umožňuje ničení pralesů, obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z toho, že má „koloniální myšlení“.

Bylo by to vtipné, kdyby to nebylo smutné. Byl to právě Bolsonaro, kdo ve své zemi rozpoutal vlnu nepokrytého koloniálního násilí, kdo přišel k moci tím, že vystupoval proti domorodým obyvatelům a tvrdil, že jejich územní právo představuje nepřípustnou bariéru pro ekonomický rozvoj v Amazonii.

Zdejší lidé, jejichž kultura je přirozeně vázána na deštný prales, se kontinuálně staví proti megalomanským stavebním projektům a postupnému rozšiřování agrobyznysu ukrajujícího z pralesa. „Pokud se stanu prezidentem, nedáme domorodcům už ani centimetr země,“ prohlásil Bolsonaro. Mezi jeho další zlověstná prohlášení patří výrok „Každému farmáři dáme pušku a zbrojní pas.“

Stejně jako Trumpova agresivní protiimigrační rétorika popíchla bílé nacionalisty k tomu, aby začali páchat zločiny z nenávisti, v Brazílii „farmáři a rančeři pochopili prezidentovo sdělení jako licenci k tomu, aby začali s vědomím beztrestnosti páchat zločiny žhářství a agresivně expandovat na území deštného pralesa,“ říká Christian Poirier z organizace Amazon Watch.

Podle Brazilského národního institutu pro vesmírný výzkum dosáhla letos v červenci deforestace v Amazonii úrovně 278 procent oproti červenci minulého roku (ředitel institutu po zveřejnění těchto a dalších pro vládu nepohodlných informací okamžitě přišel o místo).

Tento silný pocit beztrestnosti prostoupil zemi natolik, že rančeři začali přímo pořádat „pálící dny“, v něž koordinovaně zakládají požáry, a množství útoků na domorodé komunity znepokojivě vzrostlo.

Atmosféra absence práva ostatně obklopuje veškeré Bolsonarovo působení. Mnoho Brazilců se domnívá, že v prezidentské volbě v roce 2018 byl úřad ukraden Luizi Ináciovi Lula da Silva, zdaleka nejpopulárnějšímu politikovi v zemi, který nemohl kandidovat, protože skončil ve vězení, odsouzený za korupci v procesu narušovaném intrikami a neregulérnostmi a vedeném soudcem, který se později stal Bolsonarovým ministrem spravedlnosti.

Motivace žhářů z Amazonie je různorodá — dominuje touha po zisku z prodeje hovězího, sóji a dřeva. Pod jejich povrchem se však skrývá právě to, z čeho Bolsonaro obviňuje své kritiky — „koloniální myšlení“.

Toto myšlení, které se v žádném případě neomezuje jen na brazilskou oligarchii, je založeno na víře, že potomci evropských kolonistů jsou nějak přirozeně předurčeni k tomu, aby profitovali ze stále větších a větších území. A pokud jim domorodí obyvatelé stojí v cestě, musí být odstraněni, a to všemi prostředky. Bolsonaro shrnul tento brutální hodnotový systém před dvaceti lety nelítostným prohlášením: „Je škoda, že brazilská kavalerie nebyla tak schopná jako ta severoamerická, která dokázala vyhladit indiány.“

Tento bohorovný pocit nároku na zemi, která patří někomu jinému, zdůvodňovaný potřebou pokroku, je příčinou požárů v Amazonii — i hrozící globální katastrofy a klimatické krize.

Jednoduše řečeno, značná část uhlí, ropy a plynu, které musíme ponechat v zemi, pokud chceme mít na planetě obyvatelné klima, leží pod zemí, na niž mají legální i historický nárok domorodí lidé. Ochota vlád všude na světě tato mezinárodně zaručená práva porušovat je tím hlavním důvodem hroucení klimatu.

Není to jen problém Bolsonara. Vzpomeňme si na jeden z prvních kroků, které učinil Trump ve své prezidentské funkci — podepsal prováděcí příkazy k povolení ropovodů Dakota Access a Keystone XL, dvou fosilních projektů, proti jejichž realizaci se neúnavně stavěli domorodí obyvatelé.

Nejnověji je tu pak Trumpova fixní idea, je že potřeba koupit Grónsko, zemi pod kontrolou domorodého obyvatelstva, na níž se následkem tajících ledů odkrývají nové obchodní cesty a přístup k zásobám fosilních paliv. Trumpův pocit, že má právo se tohoto území zmocnit, pramení stejně jako v jiných případech z jeho typicky koloniálního myšlení.

Porušování práv domorodých obyvatel je tedy jinými slovy i porušováním našeho kolektivního práva na obyvatelnou planetu. Revoluční změna, která by zavedla respekt k právům a kultuře domorodých obyvatel, by mohla být klíčem k nastolení nové éry ekologické rovnováhy. Znamenalo by to nejen, že by obrovská množství uhlíku zůstala v zemi, ale také by to značně zvýšilo naše šance odebrat uhlík z atmosféry a uložit ho do lesů, mokřadů a jiné vegetace, již by si lidé dobře chránili.

Vzrůstající množství vědeckých studií dokazuje, že domorodí obyvatelé území pod svou správou chrání (a umožňují jim zachytávat uhlík) mnohem lépe než vlády usedlíků nebo korporace.

Představitelé domorodých obyvatel se nám samozřejmě o tomto propojení mezi ochranou svých práv a ochranou přírody snaží říct už po celá staletí, například Arthur Manuel, intelektuál a aktivista z kmene Secwepemc v posmrtně publikované knize Manifest smíření — The Reconciliation Manifesto. Nyní tato slova zaznívají přímo od lidí, kteří žijí na území Amazonského pralesa. „Cítíme, jak se klima mění. Svět potřebuje prales,“ řekl novinářům amazonský kmenový vůdce Handerch Wakana Mura.

Mezinárodní panel pro klimatickou změnu nedávno vydal Zvláštní zprávu o klimatické změně a půdě, která zdůrazňuje nutnost posilovat práva domorodých obyvatel a komunit ve vztahu k půdě. Podle zprávy je to z hlediska ochrany klimatu klíčová věc. Široká koalice organizací domorodých obyvatel zprávu uvítala a prohlásila: „Světoví vědci konečně zjistili to, co my víme odjakživa… O půdu, lesy a biodiverzitu, která se v nich ukrývá, se staráme po generace. Pokud se nám dostane podpory, budeme to dělat dál i pro generace příští.“

Kandidáti, kteří soupeří o vedení Demokratické strany, se nyní připravují na televizní debatu v CNN o klimatické krizi, která by se měla konat 4. září. Dozajista v ní bude řeč o potřebě obnovit předválečné Civilian Conservation Corps a využít je k zalesňování a obnově mokřadů. Otevře některý z kandidátů také téma klíčové role ochrany domorodých práv, bez níž nebudou tyto snahy úspěšné?

Hlavní příčinou lesních požárů je totiž opravdu koloniální myšlení. Uhasit je můžeme tím, že svěříme vedení do rukou lidí, kteří po staletí vzdorovali koloniálnímu násilí a zachovávali způsob života, který nevykořisťuje přírodu.

Text The Amazon Is on Fire—Indigenous Rights Can Help Put It Out vyšel původně v Boston Globe. Z angličtiny přeložila Míla Zemanová Palánová.