Protesty v Hongkongu neutuchají. Podpořili je i čeští odboráři

Olga Lomová

Českomoravská konfederace odborových svazů se zastala svých „sesetr a bratrů" v Hongkongu. Žádá konec policejního násilí a dialog o požadavcích protestujících, které považuje za legitimní.

V Hongkongu se už desátý týden konají protesty, jichž se v červnu v jeden den účastnily více než dva milióny lidí. Když hongkongská vláda odmítla jednat o požadavcích demonstrantů, protesty se částečně radikalizovaly a vedle pokojných demonstrací někteří radikální demonstrující blokují práci policie a útočí na policejní stanice. V posledních dnech převážně mladí demonstranti zablokovali hongkongské letiště, které je jedním z nejvýznamnějších dopravních uzlů v Asii.

Představitelé Čínské lidové republiky označují protesty za nepokoje, obviňují západní mocnosti z jejich rozdmychávání a hrozí, že jsou připraveni k jejich potlačení použít ozbrojené složky. Peking zároveň bojkotuje firmy, jejichž zaměstnanci se zapojili do protestů.

Největší pozornost vzbudil případ letecké společnosti Cathay Pacific. Poté, co se představitel společnosti John Slosar 7. srpna vyjádřil v tom smyslu, že nemůže svým zaměstnancům diktovat, co si mají myslet, a bránit jim v účasti na protestech, čínské úřady pohrozily zrušením spojů této společnosti do Číny, pokud mezi členy posádky budou sympatizanti protestního hnutí.

Následně nebylo do čínského letového prostoru vpuštěno letadlo společnosti Cathay Pacific na cestě z USA do Hongkongu, s odůvodněním, že čínské úřady nemají dostatečné informace o posádce. Vedení firmy mezitím ustoupilo čínskému tlaku, pohrozilo zaměstnancům propouštěním za účast na protestech a vyjádřilo bezvýhradnou podporu hongkongské vládě.

Za demonstrující se postavily české odbory

13. srpna poslal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula otevřený dopis čínskému velvyslanci v Praze Čang Ťien-minovi, v němž jménem odborářů vyzval vládu Čínské lidové republiky „k zajištění toho, aby lidé ve zvláštní administrativní oblasti Hongkong mohli protestovat bez obav z násilí a obtěžování ze strany policie a dalších osob“.

Součástí Středulova apelu je výzva orgánům ČLR ukončit nátlak na zaměstnavatele propouštět zaměstnance, kteří se účastní protestů. V dopise připomněl naši zkušenost se zápasem proti totalitě a zmínil „základní a nezcizitelná lidská práva na svobodu sdružování, svobodu shromažďování a svobodu projevu“.

Středula uvedl také, že Hongkong je signatářem Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i Základních zásad pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů přijatých OSN. V závěru dopisu předseda ČMKOS vyzval hongkongské úřady k zahájení dialogu o pěti požadavcích demonstrantů, jimž vyjádřil podporu.

Pět požadavků tvoří definitivní zrušení návrhu zákona umožňujícího vydávat čínským soudům obviněné z Hongkongu, propuštění zatčených demonstrantů, zrušení klasifikace protestů jako „nepokojů“, nezávislé vyšetření policejního násilí a zavedení přislíbeného všeobecného volebního práva. Dopis rezonuje s prohlášením Mezinárodní konfederace odborů ze 6. srpna, která zareagovala na podnět hongkongských odborářů.

Volání po dialogu a plány Pekingu

V Hongkongu se stále víc ozývají hlasy odborné i širší veřejnosti — právníků, vysokoškolských učitelů, zdravotnického personálu, státních zaměstnanců, profesních svazů i komunálních politiků napříč politickým přesvědčením, že jediným řešením stávající krize je přistoupit na požadavky protestujících a zahájit dialog. Jedině nestranné vyšetření policejního násilí a dialog o politických reformách může obnovit otřesenou důvěru v instituce a vládu zákona ve městě.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zatím jednání tvrdošíjně odmítá. Obecně se soudí, že tak činí pod tlakem nejvyššího vedení komunistické strany v Pekingu.

Většina pozorovatelů soudí, že Peking se bude chtít vyhnout rozdrcení protestů za použití armády v obavě z ekonomických dopadů brutálního postupu a ztráty mezinárodní prestiže. Na druhé straně se pozorovatelé vesměs domnívají, že Peking nedopustí žádné větší ústupky demonstrantům v obavě, aby se hongkongské hnutí nestalo inspirací pro protesty ve vlastní Číně. Místo toho se bude snažit protestující zlomit kombinací ekonomických a policejních opatření.

Čínská vláda nemá k řešení situace mnoho času. Na 1. října se chystají velkolepé oslavy sedmdesátého výročí převzetí moci komunisty a vzniku Čínské lidové republiky. Pokud by v té době stále pokračovaly masové protesty v Hongkongu, vážně by to narušilo prezentaci Komunistické strany Číny jako legitimního vládce země milovaného a podporovaného vším lidem.

Podle reportérky Guardianu Emmy Grahamové-Harrisonové bude pro osud protestů rozhodující, zda bude čínský diktátor Si Ťin-pching pokládat za menší zlo pokračování protestů v ulicích Hongkongu, odmítající jeho „čínský sen“, anebo jejich utopení v krvi.