Zločinů v Německu ubylo. Mnoho lidí přesto věří pověrám o „no-go zónách“

Josef Patočka

Přestože migranti páchají méně trestných činů než rodilí Němci, bulvární média vytvářejí opačný dojem. Kriminalita v zemi přitom rekordně klesla. Včetně rasistických útoků na uprchlíky, které jsou však dál na denním pořádku.

Statistiky mluví jasně: příchod rekordního množství uprchlíků v roce 2015 nevedl k nárůstu kriminality. Právě naopak, počet zločinů podle tamní policie v roce 2017 oproti předchozímu roku klesl o necelých deset procent, což je nejprudší meziroční propad za poslední čtvrtstoletí.

Podstatná část Němců má přesto o zločinnosti v zemi zkreslené představy a věří pověrám o takzvaných „no-go zónách“. Odborné studie to přičítají zpravodajství v médiích, která o případech spíše napíší, je-li pachatelem cizinec. Naopak méně se píše o rasistických útocích na uprchlíky, jež jsou stále časté, ačkoli jich oproti vrcholu v roce 2016 také ubylo.

V zemi od příchodu více než milionu lidí především z válečných zón v Sýrii, Iráku či Afghánistánu probíhala debata o tom, zda je na místě očekávat nárůst zločinnosti. Nyní je spekulacím konec. Podle statistik klesl počet kriminálních aktů ve většině kategorií, od drobných krádeží, přes vloupání až po násilné činy. Mírně přibylo jen vražd a porušení zákona souvisejících s drogami. O víc než dvacet procent klesl také počet podezřelých, kteří nebyli německými státními příslušníky.

Cizinci páchají méně zločinů než němečtí občané

Předseda policejních odborů Oliver Malchow v rozhovoru pro nedělní vydání deníku Die Welt varoval, aby se ze statistik vyvozovaly předčasné závěry. Podstatnou část poklesu má podle něj na svědomí skutečnost, že do země přišlo méně žadatelů o azyl, než v minulých letech.

Tím nemíní, že by kriminalita mezi příchozími byla větší, než mezi německými státními příslušníky. Velkou část zaznamenaných přečinů však v minulých letech činila právě překročení hranic bez dokladů, předcházející žádosti o azyl. Roli podle Malchowa hraje rovněž skutečnost, že zločinů zkrátka proporčně přibývá, když je v zemi více lidí.

Relativní nárůst počtu zločinů spáchaných lidmi řazenými do kategorie uprchlíků v předloňském roce je pak podle německých médií třeba přičíst jejich demografickým charakteristikám. Největší část kriminality mají na svědomí lidé, kterým byla zamítnuta žádost o azyl a nemohou tak v zemi zůstat. Často se navíc jedná o mladé muže mezi čtrnácti a třiceti lety, kteří mají obecně na svědomí sedmdesát procent veškeré kriminality.

„Nejde o to, že by uprchlíci byli horší lidé, ale že jsou jinak umístěni v sociální struktuře,“ vysvětluje pro Deutsche Welle kriminolog a bývalý ministr spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko, Christian Pfeiffer.

Dále poukazuje na to, že Němci policii častěji hlásí zločiny spáchané cizinci. Uprchlíci z válečných zón, jako je Sýrie či Irák, přitom mají tendenci páchat méně zločinů, protože si nechtějí pokazit šanci na získání azylu. Obecně pak ze statistik spolkové kriminální policie vyplývá, že zločinnost příchozích z jiných zemí je v každé sledované kategorii nižší, než u německých státních příslušníků; převážně se navíc jedná o přestupky, jako je jízda na černo a drobné krádeže.

Lidé věří pověrám o „no-go zónách“

Přesto více než polovina Němců podle dubnového průzkumu na objednávku bulvárního deníku Bild věří, že v zemi existují oblasti, do nichž se bojí chodit dokonce i policie: takzvané „no-go zóny“. K popularitě teorie o no-go zónách přispívají kromě krajní pravice politici zavedených stran; například čerstvý ministr zdravotnictví z CDU Jens Spahn nedávno hovořil o „čtvrtích v Essenu, Berlíně, či Duisburgu, kde můžete mít dojem, že se tam již nechce či nedokáže vymáhat zákon“.

Při bližším pohledu do míst, jichž by se „bezzákonnost“ měla týkat, se jedná spíš o dojem. Deutsche Welle nedávno přinesla detailní reportáž z duisburgského předměstí Marxloh, jež je často dáváno za příklad typické „no-go zóny“. Upozorňuje v ní, že takový popis nelze opodstatnit na základě tvrdých dat, ani přímou zkušeností z místa.

Také v Duisburgu kriminalita reálně klesla a ve skutečnosti je nižší, než v blízkých Cáchách, jež obvykle platí za poklidné univerzitní město. Pověst „špatné čtvrti“ si Marxloh získává spíše celkovou ošuntělostí, podle Deutsche Welle i místních zaviněnou zejména nečinností města a úpadkem veřejných služeb. Svou roli samozřejmě hraje i vysoký podíl obyvatel původem ze zemí mimo Německo.

„Je mi zle z toho, že nás zneužívají jako symbol kriminality jen proto, že vypadáme jinak než ostatní Němci,“ ohrazuje se v reportáži proti pověrám Gamze, zaměstnankyně tamního svatebního salonu.

Média ukazují cizince jako pachatele, ne oběti

Nejvýznamnější roli v šíření pověr přikládají pozorovatelé i odborníci na komunikaci zkreslenému zpravodajství takových médií, jako je právě bulvární Bild. Ta o zločinech informují daleko častěji, je-li jejich pachatelem cizinec, a naopak opomíjejí rasistické útoky na uprchlíky, jichž od roku 2015 v zemi výrazně přibylo a v nejhorším období v roce 2016 jich probíhalo až deset denně. Cizince tak ukazují daleko spíše v roli pachatelů, než obětí.

Dokládá to mimo jiné loni v létě publikovaná obsahová analýza, jež zkoumala zpravodajství deníků a televizí v období mezi lednem a dubnem 2017. Zkreslení se podle nich během roku 2016 zhoršilo. Oproti roku 2014 se ve zpravodajství o polovinu méně často referovalo o obětech násilí ne-německého původu, přestože země ve stejné době zažívala rekordní vzestup žhářských a dalších útoků proti uprchlíkům a cizincům.

„Média mají tendenci upozorňovat na násilí, páchané cizinci,“ shrnul tehdy hlavní závěr výzkumu profesor Thomas Hestermann a upozornil, že média málokdy dávají ve zpravodajství prostor samotným uprchlíkům.

Podle jiné studie, zveřejněné o něco dříve Otto Brenner Stiftungem, think-tabkem odborů IG Metal, ovšem k popularitě konspirací ještě před tímto obratem přispěl přehnaně pozitivní tón krátce po vypuknutí uprchlické krize, jenž podryl důvěru v zavedená média.

Statistik ukazují, že od roku 2016 o třetinu ubylo i rasistických útoků na uprchlíky, dále jsou však na denním pořádku. Za loňský rok jich spolkové úřady zaznamenaly 2219, z toho 313 byly žhářské či jiné útoky proti jejich domovům.

„Je to výsledek nenávistné atmosféry, kterou v zemi šíří Alternativa pro Německo a další krajně-pravicová uskupení,“ komentovala údaje poslankyně strany Levice Ulla Jelpkeová, na jejíž žádost je úřady zveřejnily.

Další informace:

    Diskuse
    JN
    May 4, 2018 v 7.9
    Dobré načasování
    Článek vyšel poté, co tiskem proběhla zpráva o stopadesáti až dvou stech migrantech, kteří údajně obklíčili policejní vozy u uprchlického zařízení v Ellwangenu na jihozápadě Německa a zabránili tak ve vyhoštění muže z afrického Toga. Následně tam zasahovaly stovky policistů.
    Takové policejní sbory musí víceméně zcela pravidelně zasahovat při fotbalových zápasech, aby zkrotili řádění d o m á c í c h fotbalových fanoušků.
    PK
    May 4, 2018 v 13.9
    Už zase ta média?
    Nadávka "Lügenpresse", kterou němečtí xenofobové častují média, vůbec nevznikla proto, že by si dotyční mysleli, že média nespravedlivě obviňují uprchlíky z trestných činů, a že uměle a neobjektivně vytvářejí dojem, jakoby uprchlíci byli největšími pachateli v Německu, tak jak to naznačuje tento článek.

    Naopak. Nadávka "Lügenpresse" vznikla proto, že xenofobové obviňují "mainstreamová" média z toho, že uprchlíkům straní, že jejich trestné činy zakrývají, retušují, a že o nich neinformují.

    Takže obojí platit nemůže, a jenom to ukazuje, jak těžkou pozici média v německé společnosti mají. Naštěstí se s ní v drtivé většině vyrovnávají velmi dobře.
    JN
    May 5, 2018 v 10.32
    "... xenofobové obviňují "mainstreamová" média z toho, že uprchlíkům straní, že jejich trestné činy zakrývají, retušují, a že o nich neinformují."
    Informuje Deník Referendum o tom, co se dělo v Ellwangenu těsně předtím, než vyšel tento článek výše?
    MP
    May 5, 2018 v 15.59
    Jiřímu Nushartovi
    A tak strašného se tam stalo? Kromě uražené policajtské cti?
    Neptám se, zda to bylo "strašné", ale zda o tom informoval Deník Referendum.

    Proč neinformoval? Je to bezvýznamná marginálie?

    Den poté v DR vyšel tento článek, který se ve čtenářích snaží navodit dojem právě opačný, než jaký vyvolává ona zde nezveřejněná zpráva.

    Člověk, který to zažil, si nutně musí vzpomenout na Rudé právo.

    MP
    May 6, 2018 v 9.14
    Jiřímu Nushartovi
    Ano, je to bezvýznamná marginalie. Komár zvětšený pro potřeby medií do velikosti velblouda.

    Nevím jakým pochodem (váhám napsat "duševním") jse dospěl k tomu, že referovaná informace o kriminálních statistikách má navodit právě opačný dojem -- k čemu, u Herkula?

    Na Rudém právu bylo odporné ledacos, od retoriky přes styl až ke grafickému provedení. Vesměs ovšem až na to poslední nebylo o nic méně odporné než současný bulvár. To, co na něm bylo opravdu špatné, byl fakt, že se nesmělo psát nic, co se nepsalo v něm. Zatímco Vy si dneska můžete otevřít desítky novin a portálů v češtině, kde Vám píší o strkanici v Ellwangenu, vzhledem k wikipedii si dokoncei můžete najít, kde to je a jako úkol z pilnosti i kde je Togo.
    Marginální intošský DR, kiteré by zkoušelo manipulovat veřejné mínění proti televizím, informačním portálům, celorepublikovým deníkům -- on je Jakub Patočka občas trochu velkášský, ale to byste z něj dělal vola.
    JN
    May 9, 2018 v 17.42
    Panu Profantovi
    Realistickým cílem marginálního intošského webu samozřejmě nemůže být manipulace veřejným míněním většiny populace k jednotnému názoru, takhle v době internetu propaganda už nefunguje.

    Cílem je názorové rozštěpení společnosti, posilování pocitu nadřazenosti vůči lidem s odlišnými názory, vyvolávání nenávisti.
    Je záslužné, pane Nusharte, že sem chodíte, abyste tu zdejší snahu o názorové rozštěpení společnosti, posilování pocitu nadřazenosti vůči lidem s odlišnými názory a vyvolávání nenávisti neutralizoval a dosahoval pravého opaku.
    Na příkladu zprávy o kriminalitě v Německu, zde licoměrně vydávané za pozitivní /a vámi uváděné na pravou míru/ je to dobře vidět.
    JN
    May 10, 2018 v 9.22
    Neuvádím tu zprávu na pravou míru,
    pouze říkám, že DR informuje jednostranně (tím upozorněním propichuji vaši sociální bublinu). Nečekal jsem, že v dnešní době lze někoho obvinit z licoměrnosti za to, poukáže na záměrné opomenutí relativně významné zprávy v deníku, který se sám deklaruje jako nezávislý.

    Jednostranným informováním vytvářejí weby uzavřené sociální bubliny, štěpí společnost a vyvolávají v ní nenávist.

    Úkolem novinářů by podle mě měla být poctivá (morálními hodnotami - nikoliv ideologiemi - motivovaná) snaha objasnit (v dialogu různých názorů!) současné složité a nepřehledné dění a vyvarovat se přitom snadného sklouznutí k hájení zájmu jiného.

    ((Problémem dnešní doby jsou ale právě ty morální hodnoty, respektive jejich konstrukce a dekonstrukce. Není čeho se chytit a autoritativní definice morálních hodnot také nefungují.))
    + Další komentáře