Odbory čeká sjezd. Zvolí nové vedení, chtějí zkrácení pracovní doby

Radek Kubala

Sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů v pátek a v sobotu zvolí vedení odborové centrály. Účastníci budou debatovat o požadavku na zkrácení pracovní doby. Připomenou si také oběti pracovních úrazů.

Dvě stovky delegátů se v pátek a v sobotu sejdou v Praze na sedmém sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů. Účastníky čeká volba vedení na další čtyři roky, diskuse o délce pracovní doby i připomínka obětí pracovních úrazů. Na sjezdu odborů vystoupí premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Milan Štěch, místopředseda Sněmovny Jan Hamáček (oba ČSSD) nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Ze zahraničních hostů vystoupí generální tajemník Evropské odborové konfederace Luca Visentini, předseda německých odborů DGB Reiner Hoffmann nebo prezident slovenské Konfederace odborových svazů Jan Kollár. V pátek odpoledne budou poté delegáti volit nové vedení. Stávající předseda ČMKOS Josef Středula se bude moci vykázat největším počtem vzniklých odborových organizací v polistopadové historii a také 13 532 novými členy odborů.

Vyvrcholením programu má být sobotní panelová debata na téma budoucnosti pracovní doby, ve které vystoupí ekonomický odborník ČMKOS Martin Fassmann, místopředseda konfederace Vít Samek, David Michalík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a Agnieszka Piasna z Evropského odborového institutu.

„Chceme otevřít téma zkracování pracovní doby. Podle OECD patříme k zemím, kde lidé pracují nejdelší dobu. Z dat rovněž vyplývá, že při současném stavu strávíme za čtyřicet let v průměru o deset let více času v práci než zaměstnanci v Německu. Diskuzi jsme do programu zařadili také proto, že letos slavíme výročí zavedení osmihodinové pracovní doby,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí odborů Jana Kašparová.

Od protestů k dialogu

Odbory uplynulé období od roku 2014 hodnotí jako dobu sociálního dialogu, kterou charakterizovalo kolektivní vyjednávání, historické zvyšování mezd a platů, snižování nezaměstnanosti a hospodářský růst. Oproti období vlády premiéra Petra Nečase (ODS), které provázely protesty proti škrtům ve veřejné sféře, vedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) smysluplnou sociální dialog, který přinesl i sociální smír.

ČMKOS ve stejném období zahájila kampaň za Konec levné práce. „Kampaň doslova odstartovala období růstu příjmů jak v soukromém, tak i veřejném sektoru. Třikrát za uplynulé období se podařilo prosadit zvýšení minimální mzdy z původních 8500 na současných 12 200 korun. Vláda navýšila platy státních zaměstnanců, učitelů, nepedagogických pracovníků, lékařů, zdravotních sester, příslušníků bezpečnostních sborů i sociálních pracovníků či zaměstnanců v kultuře,“ uvedli odboráři v tiskové zprávě.

Rovněž odboráři ocenili spolupráci v rámci tripartity na tvorbě Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, boji s daňovými úniky, vzniku elektronické evidence tržeb a prokazování původu majetku.