Mzdy díky odborům vzrostly o pět procent

Petra Dvořáková

První čtvrtletí letošního roku přineslo nejrychlejší zvýšení mezd od finanční krize. Odborové organizace jsou ve vyjednávání často úspěšné i díky stávkovým pohotovostem a stávkám. Přesto jsou české mzdy v porovnání s těmi německými třetinové.

Pětiprocentní vzrůst mezd za první čtvrtletí letošního roku oznámil Český statistický úřad. Jde o nejvyšší nárůst od roku 2008. Právě pětiprocentní růst mezd si vytkla za cíl Českomoravská odborová konfederace, když před dvěma lety zahajovala kampaň Konec levné práce. A jsou to odborové organizace, které ve zvyšování mezd hrají významnou roli a jsou často velmi úspěšné. Růst finančních odměn za práci si letos prosadili řidiči autobusů v regionální dopravě, zaměstnanci zlínské gumárny Mitas, nezdravotničtí pracovníci rokycanské nemocnice nebo zaměstnanci strojírenské společnosti DURA. Ve stávkové pohotovosti jsou v současnosti řidiči jičínské dopravní společnosti C.S.CARGO. Zvýšení mezd o devět procent se od července dočkají zaměstnanci vimperského závodu společnosti Rohde & Scharz, firmy vyrábějící spojovací a měřící techniku. Odbory nyní s českou vládou jednají o dalším navýšení platů státních zaměstnanců.

„Myslím, že s ohledem na ekonomický růst se nám podařilo kampaň Konec levné práce dobře načasovat. Ještě před rokem nám někteří lidé kvůli našemu požadavku na pětiprocentní růst mezd říkali, že jsme blázni. Sdílím ale názor, že takto dynamický růst by měl pokračovat další čtyři nebo pět let,“ komentoval pro Deník Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zástupci odborů se s představiteli vlády a předsedy stran vládní koalice setkali 21. června, na dalším, červencovém jednání už se chtějí obě strany definitivně dohodnout na výši platů pro příští rok. Odbory žádají zvýšení mezd o deset procent nejpozději od 1. září. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) svazují vládu rozpočtová pravidla, zvýšení je podle něho možné nejdříve od 1. listopadu. Vláda zmínila i možnost odlišného procentuálního zvýšení pro různé sektory, a to mezi osmi a deseti procenty. Odbory trvají na jednotném zvýšení platů pro všechny a navrhují úplně změnit systém odměňování lidí ve veřejné správě a službách. Podle ministerstva práce už je nový systém připraven a zpracovaný materiál dostanou odbory k připomínkování.

Odbory dlouhodobě žádají i zvýšení minimální mzdy na 12 500 korun, ideálně by chtěly dosáhnout úrovně minimální mzdy na Slovensku. Slovenské odbory chtějí minimální mzdu zvýšit na 492 euro, tedy asi 13 160 korun, což znamená přibližně polovinu tamní průměrně mzdy. U nás v současnosti představuje minimální mzda jedenáct asi třicet sedm procent průměrně mzdy, cílem vlády je zvýšení tohoto poměru na čtyřicet procent.

Zlínský Mitas: Polepšení o pět tisíc korun měsíčně

Kvůli průtahům v kolektivním vyjednávání vyhlásili 8. června časově neomezenou stávkovou pohotovost zaměstnanci jičínské dopravní a logistické společnosti C.S.CARGO. Odboráři žádají zlepšení mzdových, pracovních a sociálních podmínek, například větší rozdíly v odměňování nováčků a zkušených řidičů a lepší zázemí pro řidiče. Zaručená mzda v C.S.CARGO činí pouze 13 400 korun, kromě toho mají zaměstnanci příplatky za noční práci, přesčasy a diety za zahraniční cesty. Do vyjednávání měl vstoupit zprostředkovatel, vedení firmy ale odmítlo i zprostředkovatele určeného ministerstvem práce.

Zvýšení platů si letos úspěšně vybojovali dubnovou stávkou řidiči autobusů regionální dopravy, a to ze sedmdesáti jedna korun za hodinu na devadesát osm korun za hodinu. Vzrostl i příplatek za čekání mezi jízdami nebo příplatek za náročné pracovní prostředí. Na zvýšení mezd řidičů vláda vyhradila 3,7 milionů korun a třeba českolipská společnost BusLine navýšila odměny řidičů o deset procent nad rámec vládního nařízení. Březnovou stávkou dosáhli přidání vzrůstu mzdy o asi pěti tisíc korun měsíčně zaměstnanci zlínské gumárenské firmy Mitas, kde si do té doby vydělávali dvanáct až patnáct tisíc korun. Od 1. dubna na základě dodatku kolektivní smlouvy stouply i minimální mzdové tarify ve stavebnictví, a to o 6,3 procent.

Mzdy rostou, podniky nekrachují

Platy díky kolektivnímu vyjednávání vzrostly v elektrotechnické firmě AVX v Uherském Hradišti, a to o 8,5 procenta. Stávková pohotovost přiměla vedení rokycanské nemocnice ke zvýšení mezd nezdravotnických pracovníků o deset procent. Jihočeští zástupci odborového svazu KOVO zastupujícího kovoprůmysl vyjednali nárůst mezd o dvě a půl procenta pro zaměstnance strojírenské společnosti DURA v Blatné a ve Strakonicích.

„Mzdovému vyjednávání nahrává nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Přestože se mzdy zvyšují, podniky nekrachují, což boří argumenty některých firem. Ke kolektivnímu vyjednávání dochází každoročně, teď jsme ale konečně víc vidět. Nadále ale platí, že přestože hladina naší produktivity je v porovnání s Německou dvoutřetinová, úroveň platů je pouze třetinová,“ vysvětlil Deníku Referendum Jaroslav Souček, předseda OS KOVO.

Nelichotivý poměr mezi mzdami v Německu a České republice potvrzují i data Konfederace evropských odborových svazů, podle nichž se propast mezi nimi od finanční krize ještě zvýšila. Zatímco v roce 2008 tvořil činil průměrný český plat téměř třicet pět procent toho německého, v roce 2015 nedosáhl ani na třicet jedna procent. Produktivita práce v České republice přitom podle dokumentu rostla rychleji než mzdy. Podle konfederace je na vině právě oslabený význam kolektivního vyjednávání, které hraje v Německu velkou roli.