Poslanci rozhodnou o očkování dětí, čeká je debata o ombudsmanovi i obstrukce

Vratislav Dostál

Poslanci se v úterý vrátí po letních prázdninách do lavic, začíná zářijová schůze dolní komory. Na programu mají například elektronickou evidenci tržeb, Senátem vrácený zákon o veřejné ochraně zdraví či novelu zákona o Veřejném ochránci práv.

V úterý začíná jedenatřicátá schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci se do svých lavic vrátí po letních prázdninách, pokud projde navržený program, budou hlasovat o celkem dvou set patnácti bodech jednání. Už nyní je jasné, že některé z nich přinesou ostrý střet koalice s opozicí. U zákona o eletronické evidenci tržeb je to téměř jisté.

Předseda STAN Petr Gazdík tvrdí, že vládní většina nechce na pořad jednání schválit návrhy opozičních politiků. „Na projednání některých našich návrhů čekáme několik měsíců. Zvažujeme dokonce, že vyvoláme mimořádnou schůzi sněmovny, na které by se poslanci zabývali opozičními návrhy. Pokud jde o zářijovou schůzi, za podstatný považuji zákon o veřejném registru smluv nebo zákon zemědělském půdním fondu,“ uvedl Gazdík pro Deník Referendum.

Již zmíněný zákon o elektronické evidenci tržeb projedná sněmovna ve druhém čtení, pravicová opozice opakovaně avizovala, že nedopustí, aby vešel v platnost. Chystá se proto blokovat sněmovnu až do konce tohoto volebního období. „Je to nesmyslný zákon, s obrovským korupčním a byrokratickým potenciálem,“ uvedl předseda Starostů a nezávislých.

Zda-li bude pravicová opozice zákon blokovat již v této fázi, říct ale nechtěl. O obstrukcích jsme v Deníku Referendum psali před několika týdny, vládní strany nepochybně připravují strategii, jak obstrukce obejít, avšak jednací řád Poslanecké sněmovny opozici v blokování jednání dolní komory — především při projednávání zákonů ve třetím čtení — značně nahrává.

Povinné očkování dětí

Ještě předtím, možná už ve středu, poslanci projednají Senátem vrácenou novelu zákona o veřejné ochraně zdraví. Zákon se týká povinného očkování dětí. Senátoři schválili pozměňovací návrh senátorky Miluše Horské, který by umožňoval přístup do školek a na tábory i dětem, které nejsou kompletně očkovány.

Tak jako v jiných zemích by to znamenalo, že by chybějící očkování nebylo překážkou pro přístup do dětského kolektivu. Povinnost rodičů nechat dítě očkovat by se tím ale nijak neměnila. Libuše Horská si osvojila a kolegům v horní komoře předložila tři pozměňovací návrhy, které navrhovala Liga lidských práv a Rozalio:

  • zrušení sankcí pro organizátory táborů v případě přijetí nekompletně očkovaného dítěte;
  • nahrazení povinnosti školky přijmout pouze řádně očkované dítě povinností evidovat, kterým očkováním a kdy se dítě podrobilo;
  • převzetí odpovědnosti státu za nežádoucí účinky.

Velká část senátorů má za to, že současná praxe, kdy do školky nejsou přijaty děti, kterým chybí například jen jedna dávka hexavakcíny nebo jsou očkovány vakcínou, které chybí složka proti hepatitidě B, potřebuje změnu. Podle informací Deníku Referendum je nicméně pravděpodobně, že se poslanci většinově přikloní k původní verzi novely, kterou schválili letos na jaře.

Omezení lichvy

Do schvalovacího procesu míří také zákon, jehož ambicí je omezit škodlivé oblasti nebankovních půjček, tzv. lichvu. Podle sociálních demokratů představuje konkrétní podoba návrhu zákona zveřejněná ministerstvem financí a zahrnující i hypotéky dobrý základ do debaty, za ideální ji však označit nelze.

Nejsilnější vládní strana požaduje mimo jiné snížení smluvních pokut pro dlužníka, snížení poplatků za předčasné splacení půjček a povinné členství v úvěrových registrech. ČSSD odmítá fakt, že na trhu působí více než 50 000 firem, které mají možnost poskytovat úvěry a nejsou nijak regulovány. „Lidi oslabené zoufalou životní situací si přebujelý sektor lichvy nesmí brát jako rukojmí.“

Nebankovní půjčky, dluhová spirála, exekuce a osobní bankroty se pro mnohé lidi v tísni stávají krutou realitou. Návrh sociální demokracie by vedl ke snížení počtu insolventů a chránil by spotřebitele před nekalými praktikami.

V České republice se zmíněná problematika týká odhadem půl milionu lidí, na které bylo loni uvaleno 828 000 exekucí a 22 000 dlužníků, kteří byli nuceni požádat o osobní bankrot. Jenom počet zadlužených důchodců dosáhl loni podle České správy sociálního zabezpečení 75 000, v exekucích jim bylo zabaveno dohromady 1,5 miliardy korun.

„Zákon podporujeme, ale chceme jít ještě dál. Chceme chránit občany před dluhovou pastí, a proto budeme prosazovat snížení smluvních pokut na nesplacené půjčky. Požadujeme navíc povinnou kontrolu v úvěrových registrech, aby finanční instituce nemohly beztrestně předlužovat své klienty,“ tvrdí místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová.

„Ze své praxe insolvenčního správce jsem se denně setkávala s případy, kdy klient vytloukal půjčku půjčkou. Náš návrh by tomu zabránil, chceme chránit klienty před zadlužováním, nesmí se stávat oběťmi. Dle našich odhadů by počet firem poklesl z 50 000 na 150, což je počet, který se dá velmi dobře kontrolovat,“ dodala.

Zákon o ombudsmanovi

V neposlední řadě poslanci ve druhém čtení projednají zákon o Veřejném ochránci práv, koalice se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala, že prosadí rozšíření jeho pravomocí. Jedná se především o možnost podávat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona a antidiskriminanční žalobu. Návrh kritizuje nejen opozice, couvat začínají také někteří zástupci koaličních stran.

Ústavně-právní výbor schválil pozměňovací návrh Markéty Adamové (TOP 09), který z návrhu zákona odebral možnost podávat antidiskriminační žalobu. A nejen to, Radka Maxová z hnutí ANO uvažuje o zavedení možnosti odvolat Veřejného ochránce práv Poslaneckou sněmovnou v případě, že se dopustí závažného pochybení.

Poslankyně druhé největší vládní strany také zvažuje, že by se do novely zahrnula podmínka, dle které by Veřejným ochráncem práv mohl být pouze člověk s právnickým vzděláním.