Andrej Babiš nyní prohlašuje, že by rád na burze zobchodoval část akcií významných podniků kontrolovaných státem. To otevírá otázku, jak by měl vypadat veřejný sektor v ČR a jakou koncepci vlastnické politiky by měl náš stát do budoucna mít.

Co je to veřejný sektor

Veřejný sektor jsou subjekty, které jsou zčásti nebo zcela financovány prostřednictvím veřejných rozpočtů (částečně i z výnosů dosahovaných realizací produkce na trhu), jejichž vlastníkem je některý ze subjektů veřejné správy (státní správa a územní správa, municipalita a veřejnoprávní subjekty) a subjekty, o nichž se rozhoduje prostřednictvím veřejné správy na základě veřejné volby, a jež podléhají systému veřejné kontroly.

Rozsah veřejného sektoru byl v ČR silně zúžen v masové privatizaci koncem 20. století a je už dnes menší než v okolních zemích. Naopak nadprůměrná je váha zahraničního kapitálu. Stát zcela vyklidil oblast komerčního bankovnictví. Soukromý sektor proniká do sféry veřejného pojištění (zdravotní a důchodové) a do neziskového sektoru, kde odčerpává nemalou část veřejných financí.

V podstatě každý hospodářský systém, i ten nejliberálnější, je tvořen koexistencí různých sektorů (tržní či netržní, veřejný či soukromý). Jde o tzv. smíšenou ekonomiku (mixed economy). Pravice programově usiluje o další umenšení role státu s argumenty neefektivní veřejné alokace zdrojů a selhání veřejného rozhodování z důvodů byrokracie. Levice je za větší odpovědnost veřejné moci a státu, nechce, aby jen stát tvořil pravidla na trhu. A současně ani komunistická část levice, poučena vlastní minulostí, nechce monopol státu v ekonomice.

Vlastnická kontrola významných firem poskytuje státu určitou vlastní ekonomickou základnu, vytváří protiváhu velkým zahraničním korporacím a souvisí také s  posilováním strategického řízení. Jde také o to, aby veřejná ekonomika kromě neziskového sektoru měla nějakou strategickou roli i v tržním sektoru. Z řad ČSSD zazněl názor, že by se role veřejného sektoru dala fixovat ústavním zákonem, levice jako celek ale na ústavní většinu v dnešním parlamentu nemá. Prodeje státního majetku jsou pak v exekutivní pravomoci vlády.

↗

Rozsah veřejného sektoru byl v ČR zúžen privatizací a dnes je menší než v okolních zemích, váha zahraničního kapitálu je nopak nadprůměrná. Foto Richard Radim

Privatizace

Kam míří privatizační apetit vicepremiéra Babiše? Možná jen na ty vlastnické podíly, které jsou minoritní nebo převyšují kontrolní balík vlastněný státem. V energetickém gigantu byl již zprivatizován třetinový podíl a další procenta chtěl prodat už Mirek Topolánek v roce 2006. Erár však odsud dostává významné miliardy z dividend. A kontrola energetických firem má význam i strategický. To ale podnikatele Babiše nemusí zajímat, ostatně jeho zájem o koupi Unipetrolu je známý.

Když nyní nadhodil téma další privatizace, tak zmínil např. MERO ČR, a. s. což je firma, jež vlastní a provozuje české části ropovodu Družba a ropovodu IKL a zajišťuje skladování nouzových strategických zásob ropy. Podobným klenotem je firma ČEPRO, a.s., jejímž posláním je přeprava, skladování a prodej ropných produktů. Myslím, že význam těchto firem pro stát je nasnadě a jejich kontrola souvisí i s bezpečností státu.

V strategické oblasti dopravy se již objevila představa na prodej podílu v dceřiné firmě Českých drah Cargo, a.s.) a o vstupu na burzu firmy Český aeroholding, a.s. Ostatně privatizace dceřinky této firmy společnost Letiště Praha, a.s., byla zablokována až zvláštním zákonem. Otazníky se vznáší nad osudem České pošty nebo karlovarským hotelem Thermal a.s. Andrej Babiš zmínil i podíly v státním podniku Lesy České republiky, který obhospodařuje více než 86 % rozlohy všech státních lesů.

Budoucnost veřejného

Pokud chceme udržet a popř. rozšířit veřejný sektor, je logické nepokračovat nepromyšleně v privatizaci zbývajícího důležitého majetku. A to zejména v oblastech jako doprava, energetika, informační služby, ale též voda a kanalizace a další sítě, či těžba surovin. Současně aktuálně posoudit specifikaci zbytkových, tzv. nestrategických majetkových podílů.

Speciální téma je vlastnická účast veřejného sektoru v komerčním bankovnictví jako konkurenci privátním bankám ve vybraných produktech (což je myšlenka, která se objevila ve volebním programu KSČM již v roce 2002 a ve volebním programu ČSSD z roku 2013)

a dlouhodobě i vize demokratizace finančnictví. Nejde o vytvoření státního monopolu v bankovnictví, ale o posílení pozice veřejné moci ve finančním sektoru.

S tématem jasné koncepce veřejného sektoru souvisí i zajištění řádné správy portfolia státních majetkových podílů a koncepce rozvoje klíčových firem jako jsou České dráhy, ČEZ, Česká pošta a další. Jde i o možnost zakládání nových podniků s většinovým podílem státu či krajů ve vybraných oblastech místního hospodářství u obcí. Za tím účelem se nabízí veřejný fond hospodářské rekonstrukce pro strategické investice státu — zřizovatelské aktivity státu či odkup majetkových podílů v strategických oblastech.