Šabatová: V případě domácích porodů musí matrika postupovat přiměřeně

Vratislav Dostál

Veřejná ochránkyně práv připomíná, že se matriční úřady nemohou spoléhat na pouhé prohlášení rodičů o domácím porodu. Současně ale musí v požadavcích na rodiče respektovat princip přiměřenosti.

V případech, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a matce nebyly poskytnuty zdravotní služby, zákon o matrikách vyžaduje, aby jeden z rodičů předložil matričnímu úřadu kromě běžných dokladů také další doklady prokazující skutečnost, že matkou dítěte je žena, která je uváděna, že ho porodila.

Tento zákonný požadavek považuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za rozumný a přiměřený. Matrika podle ní musí mít za prokázané, že oznamovatelé narození jsou skutečně rodiči dítěte.

Dle svých slov se nicméně v poslední době setkala s několika dotazy, z nichž plynulo, že tam, kde zákon hovoří o zdravotních službách, matriční úřad žádá potvrzení lékaře, a to i v případě, kdy byla matce poskytnuta poporodní péče porodní asistentkou. Požadavek na lékařské potvrzení však ze zákona nevyplývá.

„Zdravotní služby poskytují nejen lékaři, ale i nelékařští zdravotníci, například porodní asistentky,“ vysvětluje Šabatová ustanovení zákona o matrikách. „Jestliže porodní asistentka oprávněná k poskytování poporodní péče poskytla matce dítěte následně po porodu zdravotní služby, nemusí rodiče předkládat další doklady. Stačí, když narození dítěte ohlásí porodní asistentka,“ doplňuje.

Ani v případě, kdy matce nebyly ani následně po porodu poskytnuty zdravotní služby, nemusí matka podle veřejné ochránkyně práv nezbytně vyhledat lékaře jen proto, aby vyhověla matričnímu úřadu a aby bylo možné dítě zapsat do matriky. Rozsah dokazování a použité důkazní prostředky k prokázání mateřství závisí vždy na konkrétních okolnostech.

V některých případech, tvrdí ombudsmanka, mohou postačovat svědecké výpovědi, v jiných může být požadavek matričního úřadu na předložení lékařského potvrzení, že žena skutečně porodila, opodstatněný.

Pouhé čestné prohlášení rodičů o narození dítěte v případech domácího porodu bez následně poskytnuté zdravotní služby nepovažuje veřejná ochránkyně práv za dostatečné k prokázání mateřství. Současně ale upozorňuje, že pokud má matriční úřad důvodné pochybnosti o mateřství ženy, je jeho povinností provést vlastní šetření ke zjištění skutečností zapisovaných do matriky.

Ze zákona o matrikách podle Šabatové rovněž nevyplývá, že by v rodině po plánovaném domácím porodu mělo probíhat šetření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. „Považuji za chybu, jestliže rodiče oznámí narození dítěte v domácím prostředí a matriční úřad se automaticky obrátí na orgány sociálně-právní ochrany dětí,“ zdůrazňuje.

„K šetření rodiny sociálními pracovníky není důvod a zákon to ani nepředpokládá. Samotný plánovaný domácí porod a narození dítěte mimo zdravotnické zařízení není skutečností, ze které by plynulo, že rodiče neplní své povinnosti, případně zneužívají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti,“ uzavírá ochránkyně.