K rozpočtové odpovědnosti

Antonín Peltrám

V souvislosti s úpravami návrhu státního rozpočtu ČR k souladu s trendem EU obnovit růst ekonomiky a zvýraznit sociální dimenzi Unie musí současná česká opozice varovat před zvyšováním výdajů. I když krytých nárůstem příjmů, znovu škrtat i potřebné výdaje, potřebě přijmout jí navržený ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Ten by po letech zvyšování vládního dluhu dosáhl úrovně, vyžadující tvrdá opatření - nebezpečně zjednodušená a tvrdší, než zkušenostmi ověřená schválená norma EU. Cílem je zřejmě zamlžení škod, které napáchala opozice za své vlády a ztížit nápravu.

Návrh TOP 09-ODS

Limit zadlužení státu je shodně s právem EU 60 % HDP. Zárukou nepřekročení mají být škrty výdajů rozpočtu od úrovně dluhu, který se limitu blíží:

•při vládním dluhu od 40 % do 45 % vláda neprodleně informuje sněmovnu o důvodech překročení a opatřeních (zejména škrty výdajů), která přijala a navrhla i v rozpočtu na příští rok, omezují se bez povolení zvláštním zákonem schváleným nadpoloviční většinou Poslanecké sněmovny a Senátu další státní záruky,

•při dluhu 45 až 48 % vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok v souladu s přijatými opatřeními k snížení výdajů; při zadlužení nad 45 % ve dvou a více po sobě jdoucích létech se snížení provede jen v prvním roce zadlužení. Výdaje na příští rok včetně fondů nepřesáhnou předchozí rok. Platová základna pro výpočet platů představitelů veřejné moci se sníží v následujícím roce o 20 %, zastaví se růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.

•Při dluhu nad 50 % HDP požádá vláda navíc Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry (až ale po dvanácti měsících od vyslovení důvěry nové vládě).

•Výjimky se připouštějí jen při významném zhoršení ekonomického vývoje či zhoršování bezpečnostní situace státu a několika dalších převážně zahraničně politických příčin.

O návrhu se jednalo v průběhu víceleté a škrty nesmyslně prohlubované stagnace. Do počátku současné krize nikdy neruinovaly státní rozpočet ČR položky naplňující přívlastek „sociální“ tržní ekonomiky. Vždy to byl únik veřejného majetku pochybnou privatizací a únikem daní až po možný finanční krach, který pak v  okolnostmi zadaných mezích musela napravovat levice a levý střed.

V roce 2009 byl vládní dluh po předchozím růstu 34,2 % HDP, 2012 již 45,2 % HDP. Celkem byl nárůst dluhu 2009-12 33,9 %, průměrný roční nárůst 11,6 %. Propad 2013 při schodku pod 3 % HDP by v roce 2014 překročil varovných 48 %. Měla to být překážka obnovy růstu vlády po anticipaci prohry po volbách?

Parametry zdravých veřejných financí v EU 

Ve Smlouvě o hospodářské a měnové unii zůstaly limity vládního dluhu 60 % HDP, schodku 3 % HDP. Limity se v některých státech EU i před krizí překračovaly; propad se zvýšil státní pomocí soukromému sektoru, aby se nezhroutil. Bylo tedy nutno přijmout opatření k:

•obnově vyvážených veřejných financí a

•zábraně opakování krize z dosud poznaných příčin,

•s automatickými sankcemi za neprovedení doporučených nápravných opatření

Za porušení zdraví veřejných financí se bude považovat nedostatečné snižování zadlužení státu EU nad 60 % HDP, (během tří let v průměru alespoň o 0,5 % za rok),

•Vytvořila se reserva pro státy, jejichž finance se přes posílený bankovní dohled a preventivní opatření dostaly do závažné nerovnováhy a soukromý trh by byl neúnosně drahý. Úvěrový fond k mechanizmu stabilizace ESM dosáhne téměř 20 % ročního rozpočtu EU.

Důraz se klade na prevenci. Od roku 2010 platí Evropský semestr - roční harmonogram hospodářského řízení EU. Od počátku roku do dubna probíhá hodnocení plnění loňského rozpočtu a na jeho základě a jarní ekonomické prognózy zpracovávají státy eurozóny návrhy programů stability a růstu, státy EU mimo oblast eura programy konvergence a růstu, projednávají se připomínky Komise a Rady k navrženým programům.

Na podzim se připravují návrhy rozpočtů států EU na příští rok a výhled na další dva roky (v rámci středně a dlouhodobých finančních plánů a projekcí). Jsou projednány Komisí a Radou a vyžádány úpravy i s využitím výsledků podzimní prognózy a s případnou reakcí na mechanismus včasného varování. Upravené návrhy projednají a do konce prosince schválí národní parlamenty.

Supervize bank má odhalit včas nedostatek kapitálu a potenciální tlak na státní pomoc.

Pomoc schvaluje Evropská komise, podmíní ji nejprve vyčerpáním všech vlastních zdrojů banky v nouzi, jejich vlastníků, úspor v provozu, omezením výplat tantiém, proplácení kuponů, zákazů vyvádění majetku a nákupu podílu jiných společností, stropy na požitky managementu, který se doporučuje při poskytnutí státní pomoci vyměnit bez odstupného, stropy na požitky dalších pracovníků institucí se státní pomocí, restrukturalizací s ukončením ztrátových aktivit, zákazem využití pomoci na rozvoj aktivit aj.

Pomoc má být v maximální míře návratná a jen ve výši rozdílů mezi celkovým požadovaným kapitálem a mobilizovatelnými vlastními zdroji.

Kdyby vznikla v důsledku takto ošetřené státní pomoci vážná nerovnováha státu, může stát požádat o pomoc z úvěrového fondu mechanizmu stabilizace ESM.

Nová pravidla stanoví, že veřejné výdaje nesmějí růst rychleji, než střednědobý potenciální růst HDP, pokud je nevyrovnají v odpovídající výši příjmy.

Pakt o stabilitě a růstu se více zaměřuje na zlepšení veřejných financí ze strukturálního hlediska: zohledňuje vliv na schodek rozpočtu (hospodářský propad nebo jednorázová opatření). Členské státy si stanoví vlastní střednědobé cíle a alespoň jednou za 3 roky je aktualizují s výhledem zlepšit své strukturální saldo o 0,5 % HDP ročně.

To poskytuje rezervu proti překročení limitu celkového schodku 3 %. Členské státy, zejména s dluhem nad 60 % HDP, jsou tak nuceny přijímat více opatření v hospodářsky příznivých obdobích a méně v hospodářsky nepříznivých obdobích.

Fiskální pakt EU - jiný název Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii stanoví, že od ledna 2014 musí být střednědobé rozpočtové cíle zakotveny ve vnitrostátním právu; pro strukturální schodky se musí zavést limit ve výši 0,5 % HDP (může se zvýšit na 1 %, pokud je poměr dluhu k HDP hluboko pod 60 %).

V případě porušení limitu pro strukturální deficit (nebo postupu korekce) se použije automatický opravný mechanismus; vyžaduje od daného členského státu stanovit vnitrostátními právními předpisy způsob a lhůtu pro napravu pochybení.

Pakt o stabilitě a růstu sleduje základní rozpočtové pozice ve střednědobém horizontu, proto může být v krizové situaci flexibilní. Pokud dojde k nečekanému propadu růstu členských států s rozpočtovými schodky nad 3 % HDP, mohou dostat dodatečný čas pro nápravu, vyvinou-li nezbytné strukturální úsilí.

To byl případ Španělska, Portugalska a Řecka v roce 2012; původní opatření byla nadměrně tvrdá - vedla až k potlačování sociální dimenze Unie, proto se postupně změkčovala. Francii, Nizozemsku, Polsku a Slovinsku se to přihodilo v 2013.

V případě „výrazné odchylky“ od střednědobých cílů nebo korekce zašle Komise členskému státu upozornění, schválené Radou, které je možné zveřejnit. Situace státu se pak sleduje během celého roku; pokud nedojde k nápravě, Komise může navrhnout a Rada schválit úročený vklad pro státy eurozóny ve výši 0,2 % HDP. Vklad může stát získat zpět po vyrovnání výrazné odchylky.

Pokud členský stát poruší pravidla k výši schodku či zadlužení, zahájí se proti němu postup při nadměrném schodku. V jeho rámci bude podroben dodatečným kontrolám (obvykle po třech nebo šesti měsících) a bude mu stanovena lhůta, během níž musí schodek upravit. Plnění podmínek kontroluje Komise během celého roku na základě hospodářských prognóz a údajů o zadlužení a rozpočtovém schodku od Eurostatu.

Pro státy eurozóny s postupem při nadměrném schodku se finanční sankce uvalují dříve a mohou být postupně zvyšovány. Pokud stát rozpočtový schodek nesníží, hrozí mu pokuta ve výši 0,2 % HDP. Sankce se mohou v případě zjištění statistického podvodu zvýšit až na 0,5 % HDP, mohou i pro země EU mimo zónu euro zahrnovat pozastavení plateb z Fondu soudržnosti.

Kromě toho mohou signatářské země Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, dostat pokutu 0,1 % HDP, pokud řádně nezačlenily fiskální pakt do své vnitrostátní legislativy.

Rozhodování o uvalení sankcí se přijímají hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou (RQMV); sankce jsou považovány za schválené, pokud je členské státy kvalifikovanou většinou nezamítnou.

Krize ukázala, že potíže v jednom členském státě eurozóny mohou mít významný dominový efekt na sousedy. Proto je umožněn zvláštní dohled, který má zabránit šíření případných problémů, než narostou do systémové povahy. Sankce se neuplatňují za existenci nerovnováhy, ale nepřijetí nápravných opatření členským státem, nebo nejsou opatření opakovaně dostatečná, Komise může navrhnout Radě udělit pokutu ve výši 0,1% HDP.

Na kriteriích kontroly ex ante Komise pracuje.

Co bude TOP 09 a ODS hájit ?

Především bude popírat sensitivitu zdanění vyjádřenou podílem poklesu HDP na nárůstu daní. Komise převzala metodiku od OECD 2005 a používá ji pro projekci cyklického růstu ekonomiky, samozřejmě s aktualizací i sankce.

Z podílu zdanění na ročním HDP lze prokázat zpětnou sensitivitu poklesu výnosu tuzemských daní na snížení HDP škrty potřebných výdajů rozpočtu.

Potřebné výdaje lze zjednodušeně definovat jako výdaje, které vedou k růstu HDP, nebo chrání zneužití odčerpané části HDP ve prospěch společenského rozvoje. Zcela jistě tam nepatří náhrady jen společensky odpovědných kamaril.

Lze prokázat, že každý škrt výdajů a nárůst zejména snížených daňových sazeb vede po započítání výdajů státu na nezaměstnanost k zhoršení namísto zlepšení zdraví veřejných financí.

Ztráty jsou podstatně vyšší, zahrnou-li legální daňové úniky do zahraničí přesunem sídel podniků do zahraničí. Podle údajů Evropské komise činily roční legální daňové úniky za EU27 jeden bilion euro, tj. 27 bilionů Kč. Pokud na ČR z toho připadne jedno procento, jde o 270 mld. Kč ročně. Podle OECD je odhad nadsazený, činí jen jednu čtvrtinu (to se zdá za ČR málo, i to by ale stačilo na pokrytí problémů i snížení dluhu).

Z toho lze získat ze zdanění finančních toků ze státu vzniku za ČR v roce 2014 700 mil. euro, které dále porostou, odhad na rok 2020 je jedna miliarda euro (27 mld. Kč). Lze je získat již v roce 2014, pokud se ČR připojí k posílené spolupráci jedenácti států EU o zdanění finančních transferů.

Lze uvalit odvetná opatření na české podniky v daňových rájích - bývalých převážně britských koloniích a zbylých zámořských území, na nichž platí namísto klasického zdanění výnosu podnikání místní poplatky. Krátký návrh zákona ČR může projednat Komise s WTO určitě v příštím roce.

Návrat solidních českých firem ze států G20 s větší právní jistotou a daňovou stabilitou bude složitější, ale ČR bude moci namísto zdržování postupu eliminace legálních úniků na úrovni EU pomoci postup urychlit. Protože ztráty by se mohly zvýšit, kdyby Komise jako opatření proti daňovým únikům prosadila konečné zdanění veškerého podnikání ve státě sídla společnosti.

Jen pro zajímavost: při poslední úpravě rozpočtu na rok 2013 uvedlo MF, že se z této oblasti získá do rozpočtu ČR 900 mil. Kč!

Každá relativně nízká aktivita v této oblasti může být vykládána jako rouška na minulé pochybné postupy, nebo ochrana zájmů těch, kdož chtějí snížit daňová břemena doma, protože cizina je k nim vlídnější.

    Diskuse