Pokud nejste zrovna skalním fanouškem nebo fanynkou Karla Schwarzenberga nebo Miloše Zemana, může být druhé kolo prezidentské volby jako rozhodování mezi tím, jestli si nechat useknout pravou nebo levou ruku. Volit menší ze dvou zel, i když si vlastně nejste jisti, které to je.

Když nevolíš, volíš zlo…

Částečně to vypuklo na sociálních sítích už před prvním kolem, když někteří brojili proti duu Fischer-Zeman. Tento boj a dobře gradovaná kampaň koneckonců mohla vynést do druhého kola právě Karla Schwarzenberga. Před druhým kolem se zase svádí boj o to, který z kandidátů by na Hradě více škodil a komu by více škodil. Volím Karla proti Zemanovi, volím Zemana, protože nechci Karla. 

Největší mela se ovšem strhne ve chvíli, kdy konstatujete, že prostě k volbám do druhého kola nepůjdete. „A to se nebojíš, že se tam dostane Zeman?“ — „Vždyť tím dáváš hlas Schwarzenbergovi!“ Ano, už jsem slyšela obě varianty a žádná z nich mi nepřijde nutně pravdivá — i kdyby byl rozdíl jeden jediný hlas, můj by, technicky vzato, přispěl jen k remíze. Nevolením naopak byť jen nepatrným způsobem snižuji volební účast a dost možná i mandát nového prezidenta.

Rozdělení společnosti na dobu (ne)určitou

Česká společnost nebo aspoň její část se vášnivě a do omrzení hádá o tom, kdo na Hradě by byl větší zlo — jestli Kalouskova spící panna, která ovšem jmenuje ústavní soudce nebo členy bankovní rady, nebo xenofobní buran z Vysočiny, který by svými výroky mohl dělat pořádnou ostudu a navíc možná zničil ČSSD.

To největší zlo přitom přichází ještě před druhým kolem — rozdělení společnosti. Chudí hlasují proti bohatým a naopak, vzdělaní dávají najevo vzdělanost volbou šlechtice, protože Zeman je prostě prototyp venkovského štamgasta hospody na návsi. Mediální fronta pomalu nabíjí na protizemanovskou a prokarlovskou kampaň, která jistojistě vypukne příští týden. Je důvod předpokládat, že se za Karla postaví, jak to jako jeden muž udělala už před prvním kolem. Nevoliči dostanou pro změnu za uši z obou stran, protože nechápou, jak skvělý/zlý Karel/Miloš je.

V časech, kdy na českou společnost dopadají důsledky reforem Nečasovy vlády, kdy stagnuje ekonomika a kdy hrozí další prohlubování sociálních rozdílů, je další rozdělování společnosti to nejhorší a nejhloupější, co může přijít. Není tak jiná možnost než doufat, že až to mezivolební šílenství pomine, nedočkáme se už dalšího vzájemného obviňování a naopak se spojíme nejen k případné kritice toho, co bude nový hradní pán dělat.