O téměř zrušené demonstraci a krizi paternalismu

Míra Brož

Protiromské nálady se vyhrocují, situace v sociálně vyloučených lokalitách se stává neudržitelnou. Hledáme-li odpověď na otázku, co s tím, je zřejmé, že paternalistický přístup, který se v historii střídal s represí, situaci jen zhoršuje.

Když vyšel ve čtvrtek 7.6. na Deníku Referendum můj text s názvem Smutná zpráva, bohužel jsem vůbec netušil, jak rychle dá běh událostí tezím mého článku za pravdu. V pátek 8.6. se možná podařilo „utlumit“ další romskou demonstraci.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

V uplynulém půl roce došlo v České republice k pěti úmrtím Romů nebo Romek, za dosud neobjasněných, násilných okolností. Tyto události se staly v Děčíně, Chotěbuzi, Praze Jarově, TanvalděKynšperku nad Ohří. U děčínského a kynšperského případu existuje podezření, že Romové zemřeli následkem policejního zásahu. Naše iniciativa Nenávist není řešení se zúčastnila pohřbu Ľudovíta Kašpara, otce tří malých dětí z Kynšperku. Kašpar zemřel na začátku letošního května krátce po vypuknutí celostátní mediální hysterie vzniklé na základě smyšleného „útoku Romů“ na patnáctiletého chlapce v Břeclavi.

Protože se Sokolovskými Romy máme dobré vztahy, které jsme navázali při pochodu neonacistů nedalekou Rotavou na podzim roku 2011, kterému jsme čelili společně, požádali nás, abychom jim pomohli vyvinout tlak na vyšetření smrti Ľudovíta Kašpara. Rozhodli jsme se tedy společně zorganizovat shromáždění proti rasismu a nenávisti s doprovodným hudebním a tanečním programem. Shromáždění se mělo odehrát 23.6. na sokolovském náměstí a  plánovali jsme na něm prezentovat romskou kulturu majoritě, ale také přitáhnout pozornost médií ke kynšperskému případu. Řečníci chtěli rovněž mluvit o loňských pochodech ve Varnsdorfu, o událostech v Břeclavi, segregaci romských dětí ve zvláštních (praktických) školách, nebo o velkovýrobně prasat na místě bývalého romského koncentráku.

Svolavatel demonstrace je Rom z Krupky aktivní v naší iniciativě, jeho zástupcem je místní sokolovský Rom. Jako hlavní osobu svolavatele jsme zvolili člověka zvenku, protože jsme předvídali extrémní tlak na místní, aby shromáždění zrušili a odvolali.

Ve čtvrtek 7.6. otiskl Sokolovský deník článek s názvem Romský aktivista svolává do Sokolova protestní shromáždění. Dozvíme se z něj třeba, že „vedení města neskrývá obavy, že by mohlo dojít k nepokojům“, prý proto, že se ve městě ten den odehrávají velké oslavy. Na jiných místech v centru města budou vystupovat kapely a probíhat kulturní program, budou postaveny stánky s občerstvením, všude bude tisíce návštěvníků slavností. A navíc místo, kde Romové chtěli mít své shromáždění, také s hudbou a kulturním programem, by se organizátorům městských slavností, tuze hodilo k jiným účelům. Shromáždění Romů s romskou hudbou a tancem romských dětí, během městských slavností, by prý bylo příliš velkým bezpečnostním rizikem.

Mají Romové právo přednést své projevy? Mají Romové právo veřejně projevit své názory ve chvíli, kdy mají šanci, že si projevy řečníků poslechne maximální množství lidí z majority? Nedovedu si snad představit lepší způsob komunikace a navazování přátelství mezi majoritou a minoritou, než na společné kulturní akci, městských slavnostech. Romové a Češi spolu společně slaví příchod léta. Romové si zatančí na českou kapelu, Češi zase na romskou. Jsem naivní idealista?

V pátek 8.6. proběhla v Sokolově schůzka. Účastnili se jí zástupci Policie, městské policie, města a Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Na schůzku si pozvali místního sokolovského Roma, který figuroval na ohlášce, jako zástupce svolavatele shromáždění. Na schůzce ho v mnohonásobné přesile, lidově řečeno, „skřípli“ a on shromáždení odvolal, respektive přeložil na jiné datum určené městem. Formulář o zrušení shromáždění už byl vytištěný, stačilo podepsat. V nový termín má shromáždění údajně proběhnout pod patronátem města a Policie, ti dokonce chtějí zaplatit plakáty. Shromáždění už bude mít jen taneční a hudební formu, projevy jsou odvolány, možná vystoupí starosta.

Proč se tak děje?

Kritika paternalismu

Situace chudých romských komunit se posledních dvacet let kontinuálně zhoršuje a co je nejvážnější, zhoršuje se stále rychleji. Zhoršuje se navzdory tomu, co dělá v nejlepší víře Agentura, občanské organizace, nezávislé iniciativy. Kdo to nevidí je slepý. V odborné veřejnosti převládá názor, že bude potřeba ještě pár desítek let, popřípadě několik generací, aby se Romové úspěšně integrovali. Budeme ale mít tolik času?

Nenávist k Romům roste. Objevil se staronový a extrémně nebezpečný fenomén - pogromy. Nazývejme věci pravými jmény. Loni Varnsdorf zažil sérii jedenácti pokusů o pogrom, pravda neúspěšných, ale nebýt těžkooděnců, dav by romské ubytovny vypálil.

Celou situaci hodně změnila „Kauza Břeclav“. Přinesla nové hypotézy. Třeba možná vůbec nezáleží, jestli jsou Romové integrovaní, pracují, zkrátka sekají latinu, jako ti břeclavští. Protiromská (etnická?) nenávist je tak silná, že se do břeclavského pogromu zapojila bezmála půlka města. Romové by zase málem hořeli. Hilsnerův efekt.

Paternalismem nazývám to, co je v obecném diskurzu nazýváno filosofie sociální integrace v ČR. Paternalistický přístup je na území ČR směrem chudým romským komunitám praktikován od dob Marie Terezie, s krátkou přestávkou během druhé světové války, kdy byl vystřídán politikou genocidy. Paternalismus nefunguje. Nedokáže ani zpomalit zhoršování situace romských komunit. Jestliže funguje, kdy se začne situace alespoň trochu zlepšovat?

Proč paternalismus nefunguje? Existuje hypotéza, že by mohl fungovat, kdyby byly prosazeny nezbytné a nutné systémové změny, tedy věci, o kterých každý ví, že by se měly udělat. Myslím především ukončení segregace romských dětí ve zvláštních školách, potírání diskriminace, voličské odmítnutí rasistické rétoriky u politiků, regulace hazardu, regulace rychlých půjček a další. Bohužel se tyto změny udělat nedaří. Jak to? Možná proto, že stávající stav je výsledkem společenského koncensu a vůlí majoritní populace.

Hlavním nedostatkem paternalismu je zcela nedostatečné zapojení členů romských komunit samotných do procesu jejich integrace. Romové jsou považováni za objekt integrace ,klienty, nikoli rovnoprávného partnera do diskuze.

Použiji příklad vládní Agentrury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura funguje tak, že v místě, kde začne působit dosadí lokálního konzultanta , často nadšeného, schopného, člověka, který chce Romům pomáhat. Konzultant sestaví skupinu, nazývanou Lokální partnerství, která se pravidelně schází u jednoho stolu. Jsou v ní zastoupeni všichni, kteří mají v lokalitě s integrací Romů něco společného, zástupci města, sociálka, místní neziskovky, policie, městská policie, ředitel školy... Sestavení skupiny je jistě pozitivní, ti lidé spolu většinou nejsou zvyklí efektivně a koordinovaně spolupracovat. Společně potom v následujících měsících vypracuji SWOT analýzu, tedy analýzu potřeb lokality, podle ní vypracují konkrétní projekty, jak místním Romům pomoci a nakonec se s pomocí Agentury snaží na projekty získat peníze a realizovat je.

Kritika je nasnadě. Ve skupině nejsou místní Romové, o jejichž integraci skupina jedná . Romové nejsou do plánu na svou záchranu vůbec zapojeni. Chceme, aby na něm aktivně spolupracovali, ztotožnili se s ním a přijali ho za svůj? To je samozřejmě jen řečnická otázka. Co proto konkrétně děláme? Proboha, dělat analýzu potřeb lokality, tedy analýzu týkající se místních Romů a nemít je u toho? Gadžové z policie, neziskovek, sociálního odboru sedí u stolu a vymýšlejí, jaké jsou potřeby místních Romů? Nebylo by lepší se jich zeptat? Myslíme si, že chudí obyvatelé lokalit jsou mentálně zaostalí degeši, kteří by nám neměli co říct? Je to důsledek paternalistických brýlí.

Samozřejmě existují a jsou dostupné nástroje, jak v chudinských komunitách najít a podpořit lokální oppinion leadery a autority (nemám rád to slovo). Tito lidé mají informace a vliv v lokalitě řádově vyšší, než kterýkoli  zástupce majoritních institucí, zasedající ve skupině. Naše iniciativa Nenávist není řešení se tyto metody učila pod tlakem, během Šluknovské kampaně, kdy jsme přímo v ubytovnách, které byly cílem pogromů, podporovali místní Romy. Osvědčily se. Paternalisté je ale nepoužívají. Nemají o ně zájem, jsou v rozporu s filosofií (ideologií) paternalismu.

Snad se to v Agentuře v tomto směru začíná měnit. Povedlo se neuvěřitelné. 7. června se poprvé místní Romové účastnili jednání skupiny lokálního partnerství. Bylo to v Krupce a byl jsem u toho. Krupka je velmi specifická lokalita. Dle mého mínění je tam nejsilnější, ve smyslu soudržnosti a akceschopnosti, romská komunita v ČR. Krupka také byla donedávna (dnes je to Varnsdorf) sociálně vyloučenou lokalitou, kde se odehrálo nejvíc nenávistných, protiromských shromáždění a pochodů. V komunitě se před časem rozšířila informace o tom, že v Krupce začala působit Agentura. Informaci se místní Romové dozvěděli na neonacistických webových stránkách (sic!), které pilně sledují a ihned se o činnost Agentury u nich doma začali živě zajímat. Do Krupky jezdím pravidelně už několik let, a v místní komunitě mě každý zná. Jeden z mých nejbližších přátel je zároveň místním oppinion leaderem a velmi respektovaným členem komunity. Jednání skupiny lokálního partnerství se účastnil společně s představitelem místních Olašských Romů.

Aby účast Romů byla vůbec možná, museli na jednání jít pod hlavičkou Konexí, nově vzniklé neziskové organizace, která sdružuje Romy z lokalit, kde se odehrály pochody neonacistů a která má v Krupce mnoho členů. Na jednání byli jako hosté. Aby Romové mohli ve skupině sedět v roli členů, musejí to gadžové, teprve odhlasovat. Doufejme, že to pro Romy dobře dopadne.

Berme to jako začátek. Konec paternalismu by ovšem znamenal až okamžik, kdy by místní Romové v každé skupině měli minimálně polovinu členů. Zapojení Romů do skupin lokálního partnerství by znamenalo jejich kvalitativní proměnu a změnu jejich dynamiky. Také změnu designu a zaměření připravovaných plánů a projektů, tak aby více odpovídaly potřebám členů komunit, pro které jsou připravovány. Romové by například jistě nepodpořili, úsilí o získání grantů na instalaci sledovacích kamerových systémů do jejich domovů. Pro romské komunity by to znamenalo aktivizaci a spolupodílení se na odpovědnosti.

Domnívám se, že ideově paternalismus a  Agentura jako jeho produkt, vychází z textů Plzeňské antropologické školy. Toho, kdo zná texty plzeňských antropologů, asi napadnou následující otázky. Uznává Agentura ve své filosofii vůbec existenci Romů? Uznává Agentura existenci etnických menšin, tedy i Romů? Listina základních práv a svobod ano. Pokud ano, uznává existenci skupinových práv etnických menšin, tedy i Romů? Listina ano.

Klademe si  správné otázky? Co když nemáme přemýšlet o tom, do jaké míry Romové chtějí být integrováni a co udělat, aby se integrovali, ale o tom, jestli je vůbec naše společnost do sebe integrovat chce a jestli ne, tak co s tím, můžeme společně s Romy dělat?

    Diskuse
    ŠŠ
    June 11, 2012 v 18.55
    Klademe si správné otázky?
    Co kdybychom si položili otázku, komu z naší společnosti a proč záleží na tom, aby celá ta naše společnost Romy do sebe integrovat nechtěla? Jak se změnil postoj k Romům za posledních pár let a proč? Třeba by pomohlo přemýšlení o tom, jaká síla má moc a komu záleží na tom, aby mohl i tu stávající parlamentní demokracii, která se postupně proměňuje ve zvláštní „demokracii po česku“ co nejsnáze demontovat.

    Došli bychom možná k závěru, že vytváření podmínek, pomáhajících deshonestovat Romy a manipulace veřejným míněním s cílem zajistit odpor většinové společnosti k integraci Romů je součástí usilovné – a jak se zdá, zatím úspěšné snahy demontovat postupně i tu „demokracii po česku“.
    ??
    June 12, 2012 v 11.8
    Pane autore, prosím, reagujte
    Vyjádřil jsem se dílem pochvalně, dílem kriticky k Vašemu prvnímu článku, který boihužel nevyvolal diskusi, kterou by si zasloužil. Ani Vy jste nereagoval a proto svůj vstup zopakuji - měly by Vás zajímat názory lidí, kteří s Vámi jsou v podstatě na jedné lodi, ale možná vidí vědi do větší hloubky, než Vy.
    Jinak z tohoto článku se mi líbilo, že snad přece jen nějaké romské komunity začínají působit. Ale moje námitky trvají.
    Cituji svůj první vstup:
    Vážený pane, poslední dobou se v rámci problematiky národů a národnostní otázky zabývám i Romy, a to z marxistického hlediska. Jako takový plně souhlasím s celkovým zaměřením článku, zejména pokud jde o kritiku Agentury (tedy v zásadě celé vládní politiky).K tomu i k receptům, které předkládáte (zapojení samotných Romů, aktivní komunity apod) nemám žádnou připomínku.
    Mám ale dojem, že Váš přístup kulhá na jednu nohu (včetně srovnávání s Afroameričany) - nepostihuje otázku reálné existence nepřizpůsobivých Romů a jejich způsobu života, který opravdu obtěžuje majoritu, zejména její řadové, neprivilegované příslušníky. Aktivní romskou komunitu si představuji především v podobě působení na tyto nepřizpůsobivé až kriminální vrstvy. Nemusíte mi uvádět ty dobře známé příčiny, které Romy srazily do této situace, některé působily již před listopadem, ale ty podstatné přinesl až kapitalismus, který je vyhnal z trhu práce a nahnal do kriminální obživy a vydal na pospas mafiím a lichvářům, přičemž postihl i ty Romy, kteří se poctivě snaží obstát, pracují, jsou začleněni v sociálních vazbách apod. (mám mezi nimi kamarády a jejich situace se stále zhoršuje).Ale - jako historik znám dějiny Romů a jako marxista musím konstatovat, že se na nich podepsalo to, že je všechny dosavadní společenské formace držely mimo hlavní trend civilizace a mimo odvětví, která by rodové komunity bez pevného zakotvení "ukáznila" pro podmínky moderní civilizace /většina Romů neprošla kázní ani zemědělské práce jako jihoameričtí Indiáni a Afroameričané, ani industriální). Ti, kteří ano, byli vyhubeni holocaustem. Hodně romských komunit je zformováno staletým způsobem života - promiňte, teď to přeženu kvůli srozumitelnosti - pravěkého lovce a sběrače, který si bere přímo produkty přírody. Pro Romy je ovšem touto přírodou majorita, od které si bere, jak může, bez vazby na práci, na budoucnost a nějakou sociální aktivitu, kterou od něj nikdo nechtěl, romské komunity nedošly k dělbě práce - nemají systémově (nemám na mysli ty, kdo se z nich vymaní a utečou) inteligenci a řídící struktury - ty co mají, a o kterých se lze jen velmi těžko něco dočíst, jsou hlavně toho starého příbuzenského typu. V tomto smyslu je myslím vhodnější Romy přirovnávat k severoamerickým Indiánům než k Afroameričanům, které kapitalismus dokázal integrovat - i když je třeba udržuje v sociální podřadnosti. Taky nemám rád plzeňskou školu, ale faktem je, že Romové dnes nejsou národ. K vytvoření národa podle marxistického pojetí nestačí pouze kulturní, jazykové, příp. politicko-právní podmínky, národy stvořil společný a intenzivní ekonomický život rodící nosné třídy a s tím, jak mizí národní uzavřené trhy, tak taky začíná proces odumírání národů - v tomto smyslu už Romové nemají šanci se jako skutečný národ zformovat, což neznamená, že podobně jako Židé mimo Izrael nemohou být plnohodnotnou komunitou - ale základ je v té práci a ekonomice - a o tom ve Vašem článku není nic. Jen naznačím - podle mne jediná cesta k záchraně Romů jako etnika a jejich dotažení do moderní civilizace, která nebude věčně kapitalistická, je využít jejich rodových vazeb a zformovat je na bazi samosprávného vlastnictví a podnikání. Můžete se smát mému idealismu, nemám tohle promyšlené, jen to vyplývá z širších vývojových tendencí. Tak tohle byl jen vstup do debaty z hlediska nestalinského marxismu. Můžete mne bít.

    Nebudu odpovídat za Míru, ale popravdě řečeno, pane Hellere, ono se na tohle asi odpovídá těžko. Z Vás úplně čiší jiná doba, stará dobrá hegelovská moderna se svým historickým evolucionismem, v němž je jediný smysluplný směr dějin jasně dán. Všechny nezápadní kultury, aby byly "civilizované", se musí připojit k nám, k našemu modelu, který je "ukázní" a promění v "poctivé" lidi... Nemluvě už o nezpochybnitelné roli jediné správné teorie, která je tak objektivní, že můžete její klišé suverénně přikládat na cokoliv, aniž byste se zdržoval poznáním těch témat v historické konkrétnosti, např. problematiky (severo)amerických indiánů (vy si opravdu myslíte, že je to nějak jednotně definovatelná skupina vyznačující se stejným způsobem života?!!!), ať už v jejich minulosti nebo současnosti. To možná i ten Karel May o nich věděl více...
    ??
    June 12, 2012 v 16.28
    Pane Škabraho, opravdu neodpovídejte za autora
    Vaše postmoderní, za světovými trendy česky zastaralé postmoderní a k ničemu nevedoucí plácání si dovedu představit. I to, že pro Vás je téměř nemožné odpovědět na marxistickou argumentaci, i když se tzv. výukou marxismu živíte. Už jednou jsme se spolu o té tématice bavili, ani tehdy jste nebyl schopen věcné, ale pouze ideologické odpovědi. Nakonec jste se mne zeptal, co vlastně na vás chci. Ani Vám tu neschopnost vyrovnat se s objektivní realitou nevyčítám ,tenkrát na tom kolegiu jsem měl možnost sledovat Vaše curriculum vitae a způsob Vašeho vzdělávání i dobu - jste prostě jejím produktem. Samozřejmě máte právo vyslovit svůj názor, ale neměl byste se plést do věcí, kterým nerozumíte. Mimochodem - s Romy jsem vyrůstal, dodneška se s nimi kamarádím - ale bohužel to byli ti hodní. A nijak si neidealizuji tuto civilizaci, jenomže bohužel - takhle už dějiny jdou - není moje vina, ani přání, že ten, kdo nezachytí civilizační posun, na to doplatí - každý nezaujatý člověk to vidí.
    Pro Vaši informaci, má dizertační práce se jmenovala "Jak lze navrátit smysl slovu modernost?" a byla o překonání postmodernismu...

    Zachytit civilizační posun, to je jedna věc. Pochopit, že o modernitě je třeba mluvit v plurálu, zase druhá...
    ??
    June 12, 2012 v 19.0
    Pane Škabraha, nechtějte mne rozesmát
    Je úplně jedno o čem píšete ve filozofické rovině, kde můžete s pojmy hausírovat, jak chcete, ale přesto jste tak prostoupen duchem skutečné postmoderny a v jejím rámcii buržoasní ideologií,že o tom ani nemáte tušení. Názorně o tom svědčí to, co jste napsal jako reakci na moje naprosto věcné vyjádření k Romům - a totéž jste udělal i před lety. Jak jsem napsal, já chápu proč v hlavě máte zmatek, není to konec konců Vaše vina, nevyčleňujete se nijak ze společenskovědní komunity a generace polistopadové doby, tak jako se naši stalinisté nejsou s to se vyčlenit z ducha 50 let a normalizace. Ale k čemu je tohle filozofické mudrování - napsal jsem konkrétně něco o Romech - nebylo to nic špatného, ale o problému to bylo - tak reagujte na to a nechte stranou, kdo z nás představuje nosný proud myšlení. Hic Rhodos, hic salta.
    MP
    June 13, 2012 v 10.49
    Ach jo
    Od bolševismu k rasismu bez znalosti marxismu (o dalším filosofickém pojmovém hausirování nemluvě).
    ??
    June 13, 2012 v 12.1
    Promluvil mudrc,který nezná zřejmě ani marxismus, ani rasismus
    Vrána k vráně sedá, rovný roivného si hledá.
    Já tedy považuju za "k ničemu nevedoucí plácání" např. tvrzení, že Romové nemají inteligenci - jejich spisovatelé nebo třeba lidé kolem Muzea romské kultury jsou co? Navíc v případě Romů má smysl dívat se na ně spíš z celoevropské perspektivy.

    Na operování s abstrakty typu "lovci a sběrači" (nebo také "produkt doby" či "oběť buržoazní ideologie") je nejhorší, že z nich lze odvozovat závěry a tvrdit, že musí v souladu s "objektivní realitou" platit, ať si o tom zkoumané subjekty myslí cokoliv. Třeba ti indiáni. Nechme stranou, že i v severní Americe bylo zemědělství běžné (od koho se asi první osadníci v Jamestownu učili pěstovat kukuřici nebo tabák?). A vezměme si třeba prérijní kmeny (původně usedlé, ale po příchodu koní se přeměnivší v ty populární lovce bizonů) a vedle nich kmeny ze severozápadního pobřeží (Tlingité, Haidové ad., snad ta jména nekomolím). Obojí můžete směle zařadit mezi "lovce a sběrače" co do typu obživy, z toho ale vůbec nevyplývá, že to jsou srovnatelná společenství. Takoví Lakotové svým zřízením na nás mohou působit skoro anarchisticky, zatímco u těch druhých se vyskytovalo mnoho, snad až desítky společenských stupňů, včetně otroctví na straně jedné a okázalého ničení majetku (snad i zabíjení těch otroků) na straně druhé. Pro pochopení jejich konkrétní historické situce charakteristika "lovci a sběrači" nic podstatného neříká. A mimo je pak srovnání těch indiánů s Romy na základě uvedené škatulky. Např. si nevybavuju si žádný kmen, který by vedl vysloveně nomádský způsob života, pokud za něj nebudeme považovat sezónní změny tábořiště, dané třeba tažením těch bizonů. Dnes mají, narozdíl od Romů, své rezervace, typ samosprávy, často vycházející z tradičních sídel, která těm kmenům patřila. A už desítky let tam samozřejmě provozují běžné ekonomické aktivity, žádné lovcosběračství.
    Sami indiáni se nevnímají jako jeden národ, pokud je tu povědomí o společné identitě, tak je to spíš reakce na vnější tlak, resp. na to, že vůči nim vláda dlouho uplatňovala tutéž politiku "převýchovy" a Hollywood tatáž klišé. Dnes se často používá termín "First Nations" (Indián je nekorektní) - všimněte si toho plurálu...
    MP
    June 13, 2012 v 13.37
    O rasismu něco málo vím
    Ono je jedno, jestli to pojmenujeme rasismus, nicméně to, co pan Heller napsal je buď z neznalosti nebo z bolševického dogmatismu šířením hodně negativního obrazu Romů:

    A) Dnešní skupiny lidí, které my vždy a oni samy někdy označujeme jako Romy, se pohybují, se historicky zřejmě vážou ke skupinám lidí, které jsou od 15. století doložené v celé Evropě a v českých zemích dosti intenzivně. Kováři, košíkáři, hudebníci, handlíři s dobytkem. Pochopitelně, pro raně novověkou společnost lidé na okraje, objekt asimilačních snah a s probíhající marginalizací lidé bez možnosti řádné obživy. Ale to, co nám popisují soudní spisy, kroniky atd., není o nic černější obraz než popis pracovních gangů v Marxově Kapitálu.
    -- tolik k tomu šíření nenávisti vůči skupině obyvatel:

    "Pro Romy je ovšem touto přírodou majorita, od které si bere, jak může, bez vazby na práci, na budoucnost a nějakou sociální aktivitu."

    B) Pro původní romské komunity je charakteristická striktní dělba práce ve vazbě na původ. Spolu s kulturně zakořeněným odmítáním "obdělávání země" to byla nejtvrdší překážka pro osvícenské asimilační snahy. To o absenci dělby práce je prostě nehoráznost.

    B) Podle dosti přesvědčivých odhadů má u nás více než 60% Romů trvalou pracovní kariéru, přes třicet procent romských dětí prochází středoškolským vzděláním, zastoupení na vysokých školách není valné, ale blíží se deseti procentům, to je víc než než u většiny subprivilegovaných skupin v EU -- tolik k té absenci disciplinování.

    C) Ano, Romové nejsou moderní národ a postrádají i zákládní znaky etnie. Ty bychom nalezli spíše na úrovni toho, čemu neználkové z Plzně říkají romská subetnika.
    Osobně pochybuji, že by cesta postupného vytváření národa byla pro Romy ta nejšťastnější, ale volba je na nich.
    Míra Brož má pravdu v jednom, a to velmi podstatném -- pokud si Romové sami nevytvoří odhodlanou, houževnatou, vládním pomocí nezkorumpovanou a
    v rámci odpovídají skupiny většinově respektovanou reprezentaci, bude jakákoliv pomoc politicky oslabená limitou paternalismu. Ale tahle reprezentace nemusí být nutně podle národního klíče.

    p.s. Nejsem marxista, ale očekával bych, že marxistická analýza problému bude vycházet za
    a) z analýzy současné situace (Anatomie člověka je klíčem k anatomii opice.) a z třídního podmínění vydělování Romů jako zástupného objektu nenávisti pro vykořisťované masy;
    b) z faktických znalosti.
    + Další komentáře