Třídní boj v neoliberálním pojetí

Andrea Cerqueirová

Neoliberálové mnohdy předjímají, že bohatý může být jen pravicově smýšlející člověk. Jakmile je ekonomicky zajištěn třeba odborář, zdiskreditují ho. Společnost tak rozdělují třídně.

František Ringo Čech to kdysi vystihl pregnantně: „Bohatej levičák je názor, chudej pravičák je blbec!“ Hájil tak své poslancování za ČSSD, které mu pravice nemístně předhazovala. Proč je prý levičák, když si žije dobře?

Slova o „pravicovém blbci“ neměla být urážka nemajetných, kteří smýšlejí pravicově, ale svérázné vyjádření toho, že jejich zájmy pravicové strany prostě nehájí a oni si tak svým hlasem pro ně dobrovolně, a tak trochu masochisticky, ubližují. Tito lidé se k pravici hlásí často i proto, že to je prostě „in“, mají za to, že to dokazuje sílu a sebevědomí či víru ve vlastní schopnosti. Touží stát se na chvíli onou vysněnou „elitou“, alespoň tím vhozením lístku do volební urny. Většinou však zůstává jen u snů, neoliberálové je vymačkají jako citrón a poté odhodí.

Zatímco pravicoví politici a jim názorově spříznění novináři slovně brojí proti třídnímu boji, sami jej vedou na všech frontách, každého mají „třídně“ zaškatulkovaného. Prosazovaným nastavením reforem nahrávají finančním ústavům, trhům či ratingovým agenturám, jen člověk (v jejich pojetí lidský zdroj) jim ze systému jaksi vypadává. K němu je politika Kalouska, Nečase či Drábka nekompromisní: „Nemáš práci? Hlas se povinně na poště, dělej zadarmo veřejné prospěšné práce. A za vše zaplať! Nemáš? Exekutor ti vezme i střechu nad hlavou.“ A tak na ulici končí lidé jenom proto, že nemají peníze, nemohou sehnat práci a v té džungli se prostě ztrácejí. Rok co rok několik desítek lidí bez domova umrzá v třeskutých mrazech. Za halasného povykování neoliberálů, že si „za to mohou sami“.

Aby toho nebylo málo, pravicoví politici, kteří hlásají zákon trhu, ale sami jsou léta přisátí na státním rozpočtu, se snaží zdiskreditovat každého, kdo je ekonomicky zabezpečený, ale jejich sobeckou politiku pod heslem „Každý ať se postará sám o sebe“ z principu odmítá. Levicově smýšlející či jiný sociálně citlivý člověk prostě podle nich nesmí být bohatý, považují to za zradu „třídy“. A tak se v bulváru dočítáme, jakéže rodinné domky mají odborářští předáci. Fotka stíhá fotku, jen se podívejte, jak si žijí…

To se přece nesmí, pravice by jim zřejmě ráda naordinovala bivakovat v chlívku, aby byli věrohodní, přičemž na druhou stranu se vysmívá pracujícím, kteří si na demonstraci přivezou řízek v chlebu a zapijí to pivkem — i to je prý žití nad poměry.

Neoliberálové z ODS a TOP09 za podpory „platformy“ Karolíny Peake brnkají na strunu závisti a maloměšťáctví. Snaží se ve veřejnosti vyrobit nenávist jak k těm, kteří protestují a přijíždějí do Prahy zdaleka se svačinou v batohu, tak také k těm, kteří navzdory tomu, že mají peníze, majetek a mohou si zpříjemnit život třeba cestováním, uznávají solidární systém a není jim lhostejný osud spoluobčanů. Ten, komu srdce tluče nalevo či aspoň středově, má být podle neoliberálů odsouzen k věčné chudobě (nejlépe na ulici), jinak ho veřejně poplivou a zdiskreditují. Není to nic jiného než třídní boj v neoliberálním pojetí. Obrana je jediná: nenechat se rozdělit a postupovat společně!

    Diskuse (33 příspěvků)
    JP
    Jan Potměšil, právník - státní správa
    April 30, 2012 v 15.8
    Pokrytecká pravice
    Text lze jen podepsat. Také se občas ptám rodičů, proč volí ODS, když se jim v podstatě 20 vysmívá (oba jsou ve školství, otec předtím ve zdravotnictví) a jejich zájmy nikterak nehájí a málem z nich dělá neproduktivní parazity, kteří si nezaslouží ani tu almužnu, nazývanou hrdě platem. Na mé dotazy reagují vždy nevrle, jsou oba tradičně pravicově a antilevicově vychovaní; byť aspoň otec říká, že teď už ODS nevolil. Nechci po nich volit levici, tu nevolím ani já, ale aspoň nějaký ten slušný střed, který nezastupuje jen zájmy lidí jako Dlouhý, Oulický, Hrdlička, Novák, Janoušek apod... Šéfideologové pravice říkají, jak nemáme být závislí na státu a máme se o sebe postarat sami, přitom činí pravý opak - dojí stát, ať už pro účty stranické či soukromé, a ostatním radí, ať neobtěžují se svými důchody, průkazy ZTP, nemocenskými apod. Jak je možné, že mají tu drzost být tak pokrytečtí?!
    VF
    Vladimír Frič, elektrotechnik
    May 1, 2012 v 9.20
    Slušný střed, p. Potměšile?
    Radikálně korytářské strany ODS a TOP pomineme.
    Dnes jediné 3 větší strany, které by mohly mít šanci aspirovat na 'slušný střed', možná, snad, časem, jsou Lidovci, Socdem a Zelení.
    Ale zatím všechny tři tyto strany s tím mají obrovský problém a jako socdemák to přiznávám s velkými obavami.
    Myslel jste takové strany? Anebo spíš nějaké nové a ještě novější? Protože já v nových stranách žádnou lepší perspektivu nevidím.
    Za základní měřítko slušných stran považuji, že její členové a zástupci berou svou politiku jako aktivní službu všem občanům, a ve straně funguje samočistící proces proti korytářské deviaci.
    Pokud nová 'slušná' strana uspěje, pak jsou možné tři hlavní směry vývoje. 1. Teprve po volbách odhalí karty a přidá se k přirozeným korytářům ODS a TOP a jak rychle strana vyletěla, tak i zapadne; 2. nebo začne plnit co slibovala a, pokud se modrým médiím nepodaří ji uvláčet na bulvárních kauzách, začne se k ní přidávat víc lidí jalových, hodnotově nepevných, snadněji podléhajících 'výhodným' nabídkám míst u koryt, a strana začne mít postupně problém; 3. nebo si strana vytvoří velmi přísná elitářská pravidla, a strana nebude mít až takový problém s korytářstvím, ale o to větší s elitářstvím.
    MT
    Miroslav Tejkl
    May 1, 2012 v 10.18

    Slušný střed?

    Ten havloidní, elitární, který se jen zalyká moralizováním, neschopný jakékoli akce a hledící na všechny "zašpiněné" odeesáky, socany a dnes už (na regionálních a komunálních úrovních) i komunisty zvrchu ...

    Co to je "slušný střed"?

    Něco jako pečený sníh?


    Luděk Ševčík, OSVČ
    May 1, 2012 v 13.34
    Co to je "slušný střed"?
    Ani nahá, ani oblečená, ani obutá, ani bosá. Já osobně myslím, že v politice "slušný střed" je fikce, úspěšně využívána ve prospěch pravice. Divide et impera. Ti, kdo mají býti oním "slušným středem", nejsou jistě neoliberály. Nechtějí být ale házeni do jednoho pytle s extremnější levicí a jejich příjem zřejmě bude vyšší, než celorepublikový průměr. Snaží se zachovat dekorum vyšší třídy, v poslední době je to pro ně těžší. Díky poklesu výkonu ekonomiky a nulové šanci na její oživení, začiná klesat jejich životní úroveň. Při svém vzdělání začínají tušit, že neoliberální politika pro ně není perspektivní a zároveň se díky boji mafiánských klanů dozvídají o obrovské korupčnosti systému. Takhle si to nepředstavovali. Oni nejsou ve "slušném středu", oni stojí na politické křižovatce a hledají směr, kterým by se vydali. "Slušný střed" neexistuje, stejně jako neexistuje střední ruka. Mohu býti umírněným levičákem, nebo umírněným pravičákem. Vědomě, nebo pudově se ale přikláním k určitému proudu. "Slušný střed" je umírněná pravice.




    MT
    Miroslav Tejkl
    May 2, 2012 v 8.1
    přesně tak
    SH
    Stanislav Hošek, Penzista
    May 3, 2012 v 12.19
    MLUVME JASNOU ŘEČÍ.
    Ideologie neoliberalismu vznikla jako produkt snahy o potlačení první globální vzpoury „rabů“, podnícené Marxovou teorií. Ta byla v realizaci bohužel pokřivena na vulgární marxleninismus. Kdo si přečetl alespoň základní díla neoliberálů, ten poznal, že jsou fakticky souborem tezí opačného znaménka vůči onomu zvulgarizovanému učení vládnoucích marxistů. Studená válka byla nelítostným bojem proti rostoucí síle globalizujících se rabů. Rozbití SSSR pak logicky zahájilo nelítostnou revanši za majetkové i duchovní újmy vrchnosti a panské třídy minimálně za tři čtvrtiny posledního století. Po celou dobu mne propaganda vládnoucí KSČ nepřesvědčila o existenci celosvětového třídního boje tak názorně, jako léta počínající poslední dekádou XX. století. Samozřejmě, že současné globální dění není ničím jiným, jak dosavadním vyvrcholením nesmiřitelného třídního boje supertříd pánů a rabů. Žádný střed mezi nimi neexistuje. Každý jedinec je převážně buďto vládce, nebo ovládaný. Nic mezi tím.
    JK
    Jan Konvalinka, biochemik
    May 3, 2012 v 18.14
    Příšerný článek
    Čtenář je na DR zvyklý na ledacos, ale tohle je opravdu příšerný článek. Tady se už útočí na český jazyk jako prostředek lidské komunikace. Autorka si vymyslí svět, ve kterém zlí "neoliberálové" (kdo to proboha je?) se sadistickou rozkoší vysávají pracující lid, a volí je jen osoby rozumu mdlého. V jejím světě se vysávání děje za "halasného povykování neoliberálů, že si za to (chudí lidé) mohou sami“. Který relevantní pravicový politik tohle proboha kdy řekl? Kdo kdy proboha napsal nebo prohlásil, že "Levicově smýšlející či jiný sociálně citlivý člověk prostě nesmí být bohatý, protože to je zrada „třídy“?"
    Autorka vytváří černobílý pseudosvět, rozdělený na zlé "neoliberály" a vysávané proletáře. Nejen, že je to zoufale špatný popis reality současné ČR, taky je to mimořádně nebezpečné vyvolávání frustrace a nenávisti.

    Mimochodem, paní Cerqueirová v sobě levicové ledví objevila teprve nedávno. V 90. letech byla významnou představitelkou Sládkových republikánů (šéfredaktorkou jejich hnusného plátku Republika) a dodnes přispívá do Haló soboty a nebo do Prvních zpráv (tam taky píše prezidentův oblíbenec Adam B. Bartoš).
    Na tom jsou znepokojivé dvě skutečnosti: jednak se zdá, že redakce DR přijme jakýkoli text, jen když se v něm bude dost často nadávat na "neoliberály". Nejspíš by to vzali i od pana Vandase. Za druhé je varující, jak málo se tahle nenávistná hatmatilka liší v podání extrémní levice i pravice. Mají společného nepřítele, a tím jsou svobodné, přemýšlející lidské bytosti. Nechápu, že něco takového sympatická paní Uhlová a svobodomyslný Jakub Patočka nevidí.



    Jan Černý
    May 3, 2012 v 20.34
    Pane Konvalinko,
    to je trošku demagogické, co píšete, jakkoliv jinak díky za názor z druhého břehu.

    Nejdříve k tomu argumentu ad hominem: Paní Cerqueirová má, jako každý člověk, právo na změnu názoru; dnes má prostě jiný názor než měla v 90. letech. Osobně naopak považuju za pozitivní, že někdo dokáže opustit podporu dubiózních subjektů. Pro vás je asi KSČM stejně tak dubiózní subjekt, ale pro mě není (je stabilní součástí parlamentní demokracie; skutečným nebezpečím je dnes naopak fašizace) a Haló noviny nejsou nic extrémního, První zprávy, pokud vím, také ne, i když moc je neznám. Všude občas napíše někdo, kdo nám nevoní...

    Vy z toho a z článku ovšem vyvozujete, že jen přešla na levý extrém. Jenže Andrea Cerqueirová pouze poněkud přímočarými slovy popsala to, co říká odborněji např. sociolog Keller: Že ti nejbohatší, tzv. diskrétní elity, jsou dnes jedinou skupinou lidí, která se chová jako třída a účinně hájí své "třídní" zájmy.

    A co se toho posílání levice k chuďasům týče: Copak pravicová média neudělala strašlivý skandál z botiček od Diora na křtu dcery Jiřího Paroubka? Copak Blesk nezveřejňuje fotky vil odborových předáků jakožto údajného dokladu toho, že nepatří k těm, které hájí? Copak není náš veřejný diskurs včetně předvolebních kampaní ODS a TOP 09 zamořen rétorickým odporem vůči "příživníkům", "sockám", "zneužívání dávek"? Copak se progresivnímu zdanění, samozřejmosti ve všech vyspělých zemích, neříká v neoliberální novořeči "trestání úspěšných"? Právě na protikladu úspěšných, odpovědných, samostatných... voličů pravice a na "pečovatelském státě" závislých, neodpovědných voličů levice je postaveno neoliberální vidění světa a též úspěch takové TOP 09, kterou volili nejvíce studenti a příslušníci drobné inteligence s nízkými platy hlavně proto, aby se tou volbou zařadili do té první skupiny. A součástí neoliberální ideologie, která v posledku hájí především zájmy těch nejbohatších, je trvalá "individualizace" života - každý je odpovědný čistě sám za sebe, "společnost neexistuje", sociální alias "pečovatelský" stát křiví tržní vztahy, pracovití jsou bohatí...

    Tím neříkám, že mi článek připadne jako nějak zvlášť skvělý, ale vyvozovat z něj to, co vyvozujete vy, považuju za omyl.
    ON
    Oto Novotný, politický analytik
    May 4, 2012 v 9.24
    K diskusi
    proměny politických názorů v jednom lidském životě jsou něco přirozeného, jenom blbec se nemění. Autorka se vcelku zdařile dotýká atmosféry kulturní nadvlády tupého neoliberálního myšlení a třídění lidí, které se v naší zemi ujalo v posledních dvaceti letech po čytřicetileté nadvládě tupého marxismu-leninismu a jimž podléhá maloměšťácká dušička. Samozřejmě, tohle přetrvávající tupé kastování lidí a dualistické černobílé vidění světa, má mnoho lidí pod kůží a ne a ne se jej zbavit. Já souhlasím s panem Hoškem, že třídní boj trvá a ignorovat jej je pitomost. Jen bych si dal pozor na hegeliánské teze typu: "Samozřejmě, že současné globální dění není ničím jiným, jak dosavadním vyvrcholením nesmiřitelného třídního boje supertříd pánů a rabů. Žádný střed mezi nimi neexistuje. Každý jedinec je převážně buďto vládce, nebo ovládaný. Nic mezi tím." Mám problém s termíny „vyvrcholení“ a "nesmiřitelný", evokující představu, že jakýkoli kompromis není možný, a že se ocitáme na nějakém pomyslném dějinném vrcholu, kdy se musí definitivně rozhodnout vyhlazením jedné strany druhou. Střed jako svébytný hodnotový proud alternativní k levici nebo pravici jistě neexistuje, anebo není příliš významný. Střed je ale praktickým výsledkem boje mezi levicí a pravicí, historicky dosaženým kompromisem v určité době v demokratické společnosti. Kompromis neznamená, že někdo více nevyhrává/neprohrává: Posledních třicet let je častěji vítězem pravice, z mnoha důvodů, ale také proto, že levice se zcela neodnaučila, že má na své straně Dějiny, a že její předchozí vítězství jsou nezvratná.
    JK
    Jan Konvalinka, biochemik
    May 4, 2012 v 10.50
    pro pana Černého
    Především ad hominem: respektuju změnu názoru a raduji se z každého napraveného hříšníka. Nicméně, být významným představitelem Sládkových republikánů a šéfredaktorem jejich tiskového orgánu není jen věc "názoru", to je závažné morální a intelektuální selhání, které člověka v jistém smyslu diskvalifikuje - rozhodně jako politického komentátora. Opravdu mě děsí, že je DR ochoten opublikovat texty takových lidí, jenom proto, že čistě zvukomalebně připomínají levicovou rétoriku.
    Znáte Sokalovu aféru ? Pokud náhodou ne, koukněte se na http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_af%C3%A9ra, je to zábavné a poučné čtení. Velmi se obávám, že redakci DR se stalo totéž: je ochotna otisknout sebehloupější článek i od Belzebuba, pokud je v souladu s jejími ideologickými předsudky (zatímco např. skeptické, argumenty podpořené články fyzika Wagnera nejsou vítány). Mám pocit, že podobné články by mohl generovat počítač: blablabla… neoliberálové… blablasbla… zbídačování…blablabla…jak správně píše Jan Keller…blablabla…
    Ještě horší, než špatný vkus redakce, je ale skutečnost, že rétorika fašistoidní pravice a extrémní levice je obtížně rozlišitelná. Jako jazykovědec byste to měl ocenit. Vezměte si tu Republiku z 90. let a nahraďte „mezinárodní židovstvo“ za „globální kapitál“, opravte intepunkci a pravopisné chyby, a můžete rovnou publikovat v Deníku Referendum…Vás to neděsí?
    Píšete, že děkujete za názor z druhého břehu. Pevně doufám, že ve věci fašizujících pisálků jsme na stejném břehu.
    + Další komentáře