Ropák 1998: Miroslav Grégr - atomový dědek

Edvard Sequens

V roce 1998 se stal Ropákem Miroslav Grégr za to, jak razantně zničil naděje, že ČSSD zastaví dostavbu JE Temelín. Okolnosti jeho jmenování připomíná Edvard Sequens, energetický konzulant v občanském sdružení Calla.

Miroslav Grégr působil v čele ministerstva průmyslu a obchodu v Zemanově vládě (1998 až 2002) sotva šest měsíců a již si za razanci, s jakou utnul naděje, že ČSSD zastaví nesmyslnou dostavbu jaderné elektrárny Temelín, vysloužil titul Ropák 1998. V tom čase byl sice i poslancem za ČSSD, ale o jeho výkonech v této pozici historické ropácké anály mlčí. Stát se ropákem za sedm ekologických hříchů je však i dnes úctyhodné.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Atomový dědek, jak si Grégr nechával pro svoji zálibu v jaderném štěpení říkat, dostal ropáka za „tvrdé prosazování dostavby jaderné elektrárny Temelín“, která od jeho nástupu na ministerstvo spolykala další čtyři desítky miliard korun a za jejíž nespuštění v roce 2000 by prý „položil hlavu na špalek“.

Ke zkracování Grégra ovšem nikdy nedošlo, protože termíny dané ministrem byly svaté i pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který pod vedením Dany Drábové přesouval některé nepovedené či neprovedené zkoušky do pozdějších etap uvádění elektrárny do provozu, i když to bylo proti vlastním vyhláškám.

Ale dva reaktory v Temelíně mu nestačily, proto mezi důvody ocenění najdeme i záměr postavit vedle nich další dva, a dále ještě novou jadernou elektrárnu v Blahutovicích na Ostravsku, což se snažil prosadit i do Státní energetické politiky. Ta byla mimochodem tak nekvalitní, že si v roce 1999 vysloužila poměrně unikátní nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí při hodnocení vlivů na životní prostředí, které tehdy vedl spolustraník Miloš Kužvart.

Podobný zářez se Grégrovi povedl o dva roky později v roce 2001, kdy nesouhlasné stanovisko získala i jeho koncepce o nakládání s radioaktivními odpady a s vyhořelým jaderným palivem v České republice. Přesto obě strategie vstoupily v platnost a začaly být naplňovány, čímž Zemanova vláda dala jasně najevo, že ochrana životního prostředí se mezi jejími prioritami nenalézá.

Ropáka Grégr získal rovněž za „maření sestavení mezinárodní komise, která zkoumala ekonomickou výhodnost, bezpečnost a smysluplnost dostavby JETE, a za okleštění náplně její práce“, zpochybňování procesu útlumu těžby uranu anebo za podporu záměru vybudovat kanál Dunaj-Odra-Labe, což jen dokresluje jeho vřelý vztah k velkým „budovatelským“ stavbám socialismu.

Doplňme, že v letech 1999 a 2000 si pak za svoji neúnavnou atomovou práci „odnesl“ dva stříbrné ropáky, takže za tato tři umístění se v ropácké anketě celkově dostal až na páté místo, stejně jako jeho bývalý spolustraník a bývalý ministr Jaromír Schling (Ropák 2003) a bývalý poslanec za ODS a bývalý ministr Martin Říman (Ropák 2006).

Z odstupu čtrnácti let, během nichž se vynořili zdatní následovníci malující do energetické politiky ne jednu, ale hned tři nové jaderné elektrárny, v čase, kdy je tendr na další nové reaktory v Temelíně realitou a konec těžby uranu v ČR již poněkolikáté odložen, se nám možná důvody ocenění Miroslava Grégra mohou zdát lehce malicherné.

Nebýt však atomového dědka a díky němu dokončená JE Temelín, je patrně náš jaderný průmysl po své klinické smrti a česká energetika se tak mohla vyvíjet daleko modernějším směrem.

Za co by si Grégr Ropáka určitě zasloužil, to je prosazení konceptu SuperČEZ v roce 2002. Tedy vlastnické propojení již tak dominantního výrobce elektřiny s distribučními společnostmi. Vznikla tak firma, která ovládá českou politickou reprezentaci a tvoří si prostředí pro svůj obchod daleko silněji, než by bylo zdrávo.

Díky tomu také patříme mezi největší světové vývozce elektřiny s čistým exportem jeden a půl násobku výroby JETE, naše energetická spotřeba poměřená na jednotku ekonomické produkce je pořád 2,7 x vyšší, než průměr EU. A nejenom to, v emisích skleníkových plynů podělených na obyvatele jsme jedním z největších evropských špindírů.

Atomový dědek Grégr získáním Ropáka 1998 a svými dvěma druhými místy za roky 1999 a 2000 tak nepochybně patří mezi celebrity ropáckého hnutí.

YouTube: Filmový spot s pozvánkou na vyhlášení 20. ročníku ankety Ropák

    Diskuse
    VW
    April 16, 2012 v 19.30
    Zaslouží si Grégr opravdu cenu Ropák?
    Myslím, že právě tato cena byla jednou z hlavních, které v očích značného počtu lidí cenu Ropák úplně zdiskreditovaly. Ukázala totiž, že v daném případě nejde při jejím udělení o ekologické důvody, ale důvody čistě ideologické či politické. Podívejme se jaký reálný vliv měla jaderná elektrárna Temelín na ekologickou situaci ve středoevropském regionu. Za deset let svého provozu vyrobila tolik elektřiny, že by ekvivalentní uhelné elektrárny na její výrobu spálily zhruba 100 milionů tun uhlí. Pokud by se tedy vyrobila tato elektřina v uhelných elektrárnách, spálené uhlí by přispělo k znečištění středoevropského regionu emisemi jak polétavého prachu tak oxidy síry i dusíku. A to má značné zdravotní dopady, ať už v respiračních či jiných onemocnění, což lze dobře pozorovat na Ostravsku. Podle studie, kterou zadala Greenpeace, znamená zmíněných 100 milionů tun uhlí například okolo 1000 nových případů chronické bronchitidy a celkově pak nejen zdravotní dopady vedou ke škodám, které vyčísluje zmíněná studiena 150 miliard korun. Podrobněji k této studii zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-doplneni-studie-o-dopadech-prekroceni-tezebnich-limitu
    Pokud tedy má studie UK vypracovaná pro Greenpeace pravdu, tak se Temelín (jeho cena byla něco přes 100 miliard korun) už jen díky zabráněným ekologickým škodám zaplatil. Jen bych ještě pro jistotu připomenul, jak se připojují zdroje elektřiny. Vždy se prioritně využívají sluneční a větrné zdroje, teprve pak jaderné a až nakonec fosilní. Temelín tak nevytěsňoval obnovitelné zdroje ale pouze fosilní. Je sice pravda, že se v daném období z Česka vyvážela elektřina do sousedních států, kde nebyli schopni si jí dostatek vyrobit, hlavně do Rakouska a Slovenska (které bylo přinuceno odstavit dva bloky v Jaslovských Bohunicích). Ovšem, pokud by nebyla elektřina od nás, musela by se zase z fosilních zdrojů vyrobit v našem sousedství. Takže Rakušané by buď dovezli více uhlí z Polska nebo více elektřiny z polských uhelných elektráren. A její výroba má přímé ekologické dopady nejen na Ostravsko.
    Připomenu, že Temelín produkuje zhruba 20 procent elektřiny u nás. Takové množství opravdu nebylo možné nahradit obnovitelnými zdroji. Připomínám, že Rakousko (a tam uplatnění OZE jaderná loby opravdu nebránila) se v tomto období dařilo produkovat větrem pouze pár procent (okolo tří) a slunce zůstávalo hluboko pod procento. I Německo s extrémní podporou vyrábí ze slunce teprve nyní alespoň tři procenta elektřiny. A i to „relativně málo“ finančně přestává zvládat. Takže, pokud by se u nás nepostavil Temelín, tak by jeho výrobu musely nahradit uhelné elektrárny u nás, v Polsku, Rakousku či Německu.
    Dobře si pamatuji, jak zelená hnutí prohlašovala, že se nemá dostavět Temelín ale místo něj se mají postavit sluneční elektrárny. Ovšem jestliže prohlásím, že má desítky procent elektřiny vyrábět pomocí fotovoltaiky, tak to znamená stavět hodně takových elektráren a jak to dopadá, jsme se přesvědčily. OZE jsou ideální doplňkové decentralizované zdroje. Ale pokud začnu prosazovat jejich dominantní podíl a ještě v ne příliš vhodných geografických a podnebných podmínkách, tak je jen zdiskredituji. A přesně to se podařilo zeleným aktivistům.
    Takže Temelín se dostavěl, je již desetiletí stabilním a ekonomicky úspěšným zdrojem elektřiny, který zabráníl značným ekologickým škodám. Nepotvrdilo se, že bychom elektřinu nepotřebovaly, její spotřeba neklesala naopak spíše rostla. Nikde ve světě se nedá dokladovat, že by mohl být nahrazen fotovoltaikou či větrem a u nás by tak jeho výrobu musely nejen v těch prvních deseti letech nahradit fosilní elektrárny. Proto si myslím, že cena Ropák by měla být Grégrovi odebrána a dána těm, kdo jej na tu cenu navrhli. Pro zajímavost ještě dávám odkaz na článek, který jsem před zhruba třinácti lety k tomu napsal do Britských listů: http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/bl/BL050599.html
    April 17, 2012 v 18.23
    Mimo misu
    Jako organizátor ankety Ropák roku si naopak myslím, že anketa opět splnila svůj účel, neboť beze strachu a prorocky upozornila na skutečnost, že jaderná energetika znamená zlo pro demokracii. Pokud je tak úžasná, jedinečná, báječná, nepostradatelná a nezpochybnitelná, tak ale nechápu, čeho se tehdejší vyslanci-poslanci tak báli, když ani na základě cca 115 tisíc podpisů laických občanů ČR nevyhlásili o dostavbě JETE referendum. Přitom ti samí občané bez problému dokážou ve stranických volbách odhlasovat své zástupce, aniž by třeba 67 % z nich, mělo jakoukoliv relevatní znalost o té osobě. Takže atomový dědek je ropákem právem, a to nejen za JETE, ale i za další budovatelké plány hodné komunismu 50. let, které jste nějak opomněl. Ale chápu že "budování" je pro někoho koníček... :-)
    VW
    April 17, 2012 v 19.30
    Jen jste potvrdil, co jsem napsal
    Nevím, jestli si to uvědomujete pane Patriku, ale svým komentářem jste potvrdil přesně to, co jsem napsal. Není v něm ani slovíčko o ekologii. Žádné konstatování faktů a nějaké srovnání ekologických dopadů Temelína a jiných reálných řešení, která by dodala elektřinu za těch deset minulých let místo něho. Pouze nesmyslná ideologická nálepka "jaderná energetika znamená zlo pro demokracii".
    K tomu referendu. Navrhujete tedy nechat hlasovat lidi o zákazu fotovoltaiky a větrných elektráren? Myslím, že taková referenda jsou nesmyslem. Stejně jako referendum o tom, jestli se má a kdy operovat srdce zasažené infarktem. Stačí se podívat na známé referendum o jaderné energetice v Rakousku. To dopadlo s minimálním rozdílem a spuštění jaderné elektrárny bylo odmítnuto hlavně proto, že s kladným hlasováním spojil své setrvání ve funkci nepopulární politik a spíše mu to veřejnost chtěla natřít. Stejně pak neodstoupil :-) Jeho výsledek tak ani nebyl spojen s reálným postojem tehdejších obyvatel v Rakousku k jádru.
    Víte, pročetl jsem si i komentáře k dalším cenám Ropák a většinou jde o politiky, kteří se prostě s nějakých politických či ideologických důvodů znelíbili jisté skupině. S ekologií to nemá většinou nic společného. Upozorňuji, že svým konstatováním neříkám, že by mi byli tito politici symptičtí. Často právě naopak jsou mé politické názory od jejich velmi odlišné. Ale Ropák by měl být o ekologii a ne o politických antipatiích.
    A s Temelínem je situace jasná. Nesplnila se představa navrhovatelů Ropáka, že se nedostaví, že nebude fungovat a nebude efektivním a ekonomickým zdrojem. Spolu s Dukovany se naopak stal jedním z nejefektivnějších zdrojů. A pokud by nebyl, byla by ekologická situace ve středoevropském regionu mnohem horší. Spálilo by se za tu donu mnohem více uhlí.
    PH
    April 17, 2012 v 23.6
    ČSSD na rozcestí
    ČSSD byx měla jasně odmítnout nové jaderné zdroje, ostatně Sobotka již nedávno opatrně naznačil, že stavět novou jadernou elektrárnu jen když to bude výhodné. Mohlo by to naznačit i to, že se bude snažit odstřihnout od vazby na ČEZ, kterou představuje M.Urban (také m.j. návštěvník v toskánském letovisku u Topolánka).
    Jedno je jisté, že jaderná energie je obrovský balvan inovacím. A nesmysl budovat něco tak obrovského, když nemám zajištěn sklad odpadu. Co by si běžný živnostník nemohl dovolit je povoleno polostátnímu molochu.
    April 18, 2012 v 0.3
    ČSSD a staré jaderné a uhelné myšlení
    Ano ano, Urban je přesně ten typ člověka, co má pocit, že bez "uhlí, oceli a jádra (a dřeva na stojato)" dojde ke kolapsu euroatlanské civilizace, resp. se položí ČR. Takhle mysleli komunisti. To co mame, JETE a JEDU, prostě nechat dosloužit a na VŠ učit úplně něco jiného, také jsme zavrhli marx-leninismus, i když Marx byl aspoň dobrý sociolog , ale špatný ekonom... Jádro je prostě do budoucna zbytečně složitý, drahý a komplikovaný luxus... silně doporučuji na toto téma knihu Atomový stát od Roberta jugka, kterou Děti Země vydaly v roce 1995... ten název je přesný, místo demokratiského státu by se mohlo lépe říkat atomový stát, neboť spoelčnost se otrocky podřizuje technokratům a utajování a špehování a žije ve skrytém strachu...
    April 18, 2012 v 0.13
    Referendum o politických otázkách jako je jádro je legitimní
    Ještě dodatek k druhé poznámce pana Wagnera. Referendum o takovém monstru, jako je JE, které ovlivňuje (nechci to přehánět slovy "ohrožuje") životy desítek tisíc lidí (narozdíl od FV či větrníků) je v demokratické společnosti, ne v atomové či automobilové, zcela legitimní, jak dokládají referenda v jiných demokratických zemích (anebo udělat referendum o přehradě, co zatopí půlku ČR :-) třeba). Stejně jako třeba v Brně, kde se nám občanům, podařilo legálně vyvolat místní referendum o poloze železničního nádraží (86% účastníků řekla NE přesunu na jih). Nádarží by v Brně též ovlivnilo podobný počet lidí. V tom je potřeba se smířit s úsudky lidi, jako když jim věříme, že zvolí své zástupce tam nahoře (byť to může být holota, jako je teď). Ale rozumím vám, že bez čísel se vám třeba těžko rozhoduje. Proto doufám, že váš život se až tak od te technokracii moc neodvíjí. Je známo, že člověk se nerozhoduje podle ekomonie a ni techniky, ale pocitu, psyche a jiných měřítek (hodnot). V opačném případě by byl jen mechanický robot.
    VW
    April 18, 2012 v 8.7
    Další potvrzení
    Každý další příspěvek jen potvrzuje to, co jsem zde napsal. Nic o ekologii, ale pouze ideologická a politická mlha. K jediné věci se stojí za to vyjádřit. Píšete, že jádro je prostě zbytečně složitý, drahý a komplikovaný luxus. Ovšem energetika postavená na fotovoltaice je nejméně pětkrát dražší a řešení provozu sítě postavené jen na OZE je zatím technicky neřešitelné (nemáme odpovídající možnosti skladování energie) a v každém případě bude alespoň v následujících několika desetiletích mnohem komplikovanější a dražší než je jaderná energetika a ještě lépe rozumný mix různých zdrojů podle podmínek v daném regionu. A v době životnosti Temelína by jej musely určitě nahrazovat uhelné elektrárny, takže cena Ropak za jeho prosazení je opravdu nesmysl. Víte, rozdíl mezi mnou a Vámi je, že já posuzuji různé energetické zdroje podle jejich reálných parametrů, takže podporuji uplatnění různých OZE v decentralizované podobě tam a v takovém rozsahu, kdy se stávají efektivními a ekologickými. Netrvám na zákazu žádného zdroje a beru na vědomí, že se jejich parametry a výhodnost s rozvojem vědy a podmínek v daném regionu mění. A zároveň posuzuji jejich reálné parametry i proto, že má dost značné znalosti fyziky a techniky. Vy se řídíte pouze idelogickými příručkami, které Vám vytvořllo kdysi nějaký Váše politbyro. Tedy jádro zakázat, ať už to pro ekologii naší země znamená cokoliv. Hlavně když se naplní daná ideologická představa. Myslím, že prosazení tohoto přístupu je tragédií řady zelených hnutí, které tak začaly prosazovat vyloženě antiekologické směry a místo ekologie řeší úplně něco jiného. Už z toho důvodu, že považuji snahu o udržení a zlepšení životního prostředí za to nejdůležitější, o co je třeba se snažit. Ale stejně myslím, že nejlépe si udělá čtenář obrázek, když si přečte Vaše příspěvky do této diskuze zde. Asi nemá cenu nic dalšího dodávat
    VW
    April 18, 2012 v 8.27
    Ještě pro pana Hlávku
    Možná si pane Hlávka přečtěte tento článek: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mojmir-sterba-zajistime-energii-bez-prolomeni-limitu
    Ten ukazuje proč, pokud nechce Česká republika pálit nepřiměřeně hodně uhlí (a už ho zas tak moc nemá) bude muset další dva bloky v Temelínu dostavět. Ona, i když je dostaví, tak i tak zbytek potřeb nezvládne s OZE, ale přece jen na tom bude lépe a nebude tolik fosilních elektráren potřebovat. Možná, že za třeba třicet let budou možnosti a efektivita OZE i skladování takové, že budou využitelné více, ale do té doby se bez elektřiny neobejdeme.
    JH
    April 18, 2012 v 11.36
    Článek pana Štěrby
    jsem si se zaujetím přečetl. Na srozumitelnosti by autor měl ještě zapracovat (pokud tedy správně chápu, že článek je určen pro laiky) - vytkl bych mu chaotické řazení grafů, chybějící vysvětlivky, a místy dost nesrozumitelné vyjadřování, ale jinak oceňuji, že si někdo dá tu práci s empirickými argumenty pro veřejnost (narozdíl od jiných, kteří vám současně argumentují, že JE je "příliš drahá" a zároveň prohlásí, že čísla nejsou k rozhodování potřeba :)

    Měl bych k tomu pár poznámek, a budu rád, když mi na kteroukoliv odpovíte:

    1. Pokud se nemýlím, čánek nedokazuje nezbytnost dostavby Temelína (jak zmiňujete), protože jeho dostavbu postuluje hned na začátku a variantu nedostavby vůbec neřeší. Lze pouze extrapolovat (asi z grafu 2), o kolik dříve by nám produkce přestala stačit - ve variantě reál tedy zhruba v r. 2022. Dostavba JETE nám tak přinese necelých 20 let. (Což je hodně nebo málo, podle úhlu pohledu).

    2. Modelovat spotřebu nezávisle na produkci (a obráceně, do jisté míry) mi připadá dost vachrlaté, byť chápu že ta reálná závislost je extrémně komplikovaná. V každém případě je výsledky třeba brát s velkou rezervou, nemyslíte?

    3. Chybí mi u podobných analýz obecně určitá penalizace JE z hlediska nevyřešeného skladování odpadu. Pokud se nepletu, ČR dosud pořád neví, kam bude jaderný odpad dávat, a finální cena tohoto uskladnění je dosud velkou neznámou. V případě, že bychom jej museli např. vyvážet do zahraničí, cena by nepochybně vzrostla vysoko nad všechny odhady běžně používané jadernými optimisty i realisty. A to, samozřejmě, ignorujeme případné problémy, které s jaderným odpadem budou mít budoucí generace.
    April 18, 2012 v 15.55
    Tragedie
    Pan Wagner to napsal pěkně, když zřejmě starostlivě uvedl, že "prosazení tohoto přístupu je tragédií řady zelených hnutí, které tak začaly prosazovat vyloženě antiekologické směry a místo ekologie řeší úplně něco jiného. Už z toho důvodu, že považuji snahu o udržení a zlepšení životního prostředí za to nejdůležitější, o co je třeba se snažit". Chápu to tak, že mu jde též o stav ŽP a to je dobře, akorát se na to dívá expertně úzkým a mnohdy zavádějícím způsobem, neboť svět není o ideálních vědeckých podmínkách a pokusech. Snha lidí zkrotit mocné síly přírody (viz třeba báje o golemovi) tu je stále živá. tak proč by neuměl zkrotit jaderné štěpení či jadernou fúzi, že? Peníze na to má a experti se jen pohrnou se v tom šťourat. Už i minulost mnohdy dokazala, že výzkumy jsou podnětné - např. řešení otázky "kolik andělů se vejde na špičku jehly" je velmi důležité. Je proto logické hájit svou vědeckou pravdu, byť společnost je třeba jinde. Jen zbývá rozhodnout, kdo rozhodne, proč je to za veřejné peníze (a nemalé) a proč jsou zde značná rizika... a číslami lze sice ohromovat, ale také nikoliv... :-)
    + Další komentáře