„Nápad učinit ze zneužívání sociálních dávek speciální trestný čin sdílí většina občanských demokratů.“

Petr Nečas

„Státní rozpočet je do značné míry rozkraden. Ve veřejných zakázkách, v korupci, která je provází.“

Karolína Peake

Jedním z obehraných hitů vládní koalice je boj se zneužíváním sociálních dávek: deficitní státní rozpočet bude prý vyspraven přísnější kontrolou jejich vyplácení. Je tedy na místě podívat se důkladněji na objem prostředků, které jsou na sociální dávky vynakládány, a pokusit se odhadnout, o jaké prostředky přicházíme jejich zneužíváním.

Na začátku je ovšem nezbytné si definovat toto údajné zneužívání. Kdy je možné hovořit o zneužívání? Jaká je vlastně definice těchto dávek a co je jejich smyslem? Zodpovězení těchto otázek může představovat problém. Dávky jsou několikerého druhu a jejich systém je spletitý a do značné míry nepřehledný.

Sociální dávky jsou v podstatě výplatou (a tedy i příjmem), který získává příjemce dávky ve chvíli, kdy nastane zákonem definovaná „pojistná událost“. V této souvislosti se jedná o události spjaté s krizovou či nevyhovující sociálně-ekonomickou situací příjemce (žadatele) a zpravidla také jeho domácnosti. Pod pojmem zneužívání sociálních dávek si tak lze představit dvě situace a definovat je proto možné zneužívání dvojího typu:

1. „pojistná“ událost ve skutečnosti nenastala: dávku získal někdo vysloveným podvodem, žádnou státní pomoc nepotřeboval;
2. událost nastala, ale v menším rozsahu nebo dávka nebyla použita pro daný účel: nejsou splněna aktuálně daná kritéria (připomeňme, že se často se mění).

V mediálních debatách se velice často objevuje maloměšťácké moralizování mířící na pobíratele sociálních dávek: „kupují si za dávky tabák nebo alkohol“ apod. Tento a podobné příklady ovšem nelze považovat za zneužívání sociálních dávek, neboť bychom pak museli obdobně mluvit o zneužívání mezd nebo příjmů z akcií (analogicky bychom museli hovořit o tom, že akcionáři zneužívají dividendy a kupují si za ně doutníky a koňak). U dávek je totiž určeno, kdy a jak na ni vzniká nárok, její spotřebování je v netotalitní společnosti věcí příjemců. Otázku zneužívání je tudíž možné zkoumat pouze z hlediska plnění/neplnění podmínek vážících se k jejich udělení.