Missing

Martin Pleva

Povolání: pedagog
Obec: Brno
Autor si nepřál zveřejnit žádné kontakty.

Název příspěvku

V diskusi k článku

Ivan Štampach: Trochu toho socialismu

Pokud víc lidí z generace, která se začíná prodírat k ekonomickému rozhodování ve firmách a k politickému rozhodování v zastupitelstvech a ve sněmovně, bude věřit na potřebu aspoň trošky socialismu, byť by ta představa měla k levici daleko, nejsme tak ztraceni.

Eva Hájková: O komunismu trochu jinak

Autorka vzpomíná na svého otce, který byl prostým dělníkem a přesvědčeným komunistou. Na pozadí rodinné a osobní historie se zamýšlí nad novodobými dějinami a nad antikomunismem, který poznamenal její život.

Michael Hauser: Mor antikomunismu

Antikomunismus má jeden zvláštní rys, jakousi nápodobu předmětu nenávisti. Ve svém boji s komunismem často postupuje tak, že se chová jako „komunismus“. To se ostatně nedávno ukázalo v některých reakcích na knihu Michala Pullmanna „Konec experimentu“.

Ivan Štampach: Trochu toho socialismu

Pokud víc lidí z generace, která se začíná prodírat k ekonomickému rozhodování ve firmách a k politickému rozhodování v zastupitelstvech a ve sněmovně, bude věřit na potřebu aspoň trošky socialismu, byť by ta představa měla k levici daleko, nejsme tak ztraceni.

Michael Hauser: Mor antikomunismu

Antikomunismus má jeden zvláštní rys, jakousi nápodobu předmětu nenávisti. Ve svém boji s komunismem často postupuje tak, že se chová jako „komunismus“. To se ostatně nedávno ukázalo v některých reakcích na knihu Michala Pullmanna „Konec experimentu“.

Michael Hauser: Mor antikomunismu

Antikomunismus má jeden zvláštní rys, jakousi nápodobu předmětu nenávisti. Ve svém boji s komunismem často postupuje tak, že se chová jako „komunismus“. To se ostatně nedávno ukázalo v některých reakcích na knihu Michala Pullmanna „Konec experimentu“.

Michael Hauser: Mor antikomunismu

Antikomunismus má jeden zvláštní rys, jakousi nápodobu předmětu nenávisti. Ve svém boji s komunismem často postupuje tak, že se chová jako „komunismus“. To se ostatně nedávno ukázalo v některých reakcích na knihu Michala Pullmanna „Konec experimentu“.

Roman Kanda: Je zítřek v našich rukou?

U příležitosti výročí narození Karla Kosíka rozvádí autor některé momenty filozofova eseje „Zítřek je v našich rukou“. Kosíkův text je totiž aktuální i s ohledem na dnešní debatu o alternativě, vizi a utopii.

Michael Hauser: Mor antikomunismu

Antikomunismus má jeden zvláštní rys, jakousi nápodobu předmětu nenávisti. Ve svém boji s komunismem často postupuje tak, že se chová jako „komunismus“. To se ostatně nedávno ukázalo v některých reakcích na knihu Michala Pullmanna „Konec experimentu“.

Roman Kanda: Je zítřek v našich rukou?

U příležitosti výročí narození Karla Kosíka rozvádí autor některé momenty filozofova eseje „Zítřek je v našich rukou“. Kosíkův text je totiž aktuální i s ohledem na dnešní debatu o alternativě, vizi a utopii.

Jiří Pehe: Svatořečení Ronalda Reagana

Ač byl Ronald Reagan nesporně významným politikem své doby, je snaha interpretovat pád komunismu jako jeho zásluhu úsměvná. Nekritický přístup české pravice k tomuto muži poukazuje na tendenční výklad dějin, který snad bude již brzy překonán.

Roman Kanda: Je zítřek v našich rukou?

U příležitosti výročí narození Karla Kosíka rozvádí autor některé momenty filozofova eseje „Zítřek je v našich rukou“. Kosíkův text je totiž aktuální i s ohledem na dnešní debatu o alternativě, vizi a utopii.

Roman Kanda: Je zítřek v našich rukou?

U příležitosti výročí narození Karla Kosíka rozvádí autor některé momenty filozofova eseje „Zítřek je v našich rukou“. Kosíkův text je totiž aktuální i s ohledem na dnešní debatu o alternativě, vizi a utopii.

Michael Hauser: Kritika růstu Růstu v konzervativní pasti

V diskusích o kapitalismu nebývá zvykem relativizovat soukromé vlastnictví obecně prospěšných věcí. Při srovnání výhod a nevýhod jednotlivých druhů vlastnictví se ale ukazuje, že racionálnější je volit nějakou jinou formu vlastnictví než je to soukromé.

Adam Votruba: Lze rozdělení bohatství hodnotit z hlediska spravedlnosti?

Teze, že neexistuje distributivní spravedlnost, je jednou ze základních pouček liberalismu. Nelze říci, že mzda toho je spravedlivá a jiného nespravedlivá. Prostě to tak určil trh. Naproti tomu tzv. přerozdělování je prý vždy nespravedlivé.

Adam Votruba: Lze rozdělení bohatství hodnotit z hlediska spravedlnosti?

Teze, že neexistuje distributivní spravedlnost, je jednou ze základních pouček liberalismu. Nelze říci, že mzda toho je spravedlivá a jiného nespravedlivá. Prostě to tak určil trh. Naproti tomu tzv. přerozdělování je prý vždy nespravedlivé.

Michael Hauser: Polovzdělanost, nepřítel demokracie

Polovzdělanost je past, z níž je těžké uniknout. Projevuje se především neschopností propojit jednotlivé poznatky do živého dynamického celku, tedy zlomkovitost poznání. Také zabraňuje tomu, aby si člověk mezery ve vzdělání uvědomil.

František Kostlán: Opozice svou sprostotou nahání vládním stranám voliče

Prezentace opozičních politiků během pokusu o svržení vlády ve Sněmovně byla přehlídkou všeho možného, kromě politické kultury a zdravého rozumu, které bychom od opozičníků očekávali.

Dušan Radovanovič: Bělohradský: Boj proti korupci je morálním kýčem

„V české politické kultuře se místo politické opozice formuje opozice proti politice,“ shrnul filosof Václav Bělohradský na debatě ProAltu o korupci svou kritiku opakujících se iniciativ. Vyvolávají nepřiměřená očekávání, a v důsledku pak o to větší zklamání.

Ilona Švihlíková: Čína jako vzor?

Čínský příběh hospodářského zázraku nemá v moderních ekonomických dějinách obdoby. Do jaké míry je hospodářská cesta této země možným vzorem hodným napodobení pro ostatní rozvojové země?

Zobrazeno 20 / 1850