Příroda a ekologie
Komentář
Jiří Malík: Uslyšíme to nenápadné odcházení?
Krátký a nepříliš veselý text Jiřího Malíka o hmyzu.
Komentář
Otevřený dopis: Green New Deal pro Evropu
Zveřejňujeme otevřený dopis hnutí DiEM25 do rukou předsedkyně Evropské komise. Apeluje na ni, aby přijala výrazně odvážnější opatření tváří v tvář klimatické krizi, než která navrhuje.
Sloupek
Jan Kašpárek: Ospalá debata o klimatu se začíná hýbat, potřebuje ale pořádný šťouch
Zatímco vzestup hnutí za klimatickou spravedlnost dává naději na překonání klimatické krize a vidinu budoucnosti, vláda přichází jen s pomalými pseudořešeními.
Reportáž
Radek Kubala: Podzimní Ende Gelände: vzpoura proti destrukci planety Danielem Křetínským
Autor přibližuje atmosféru podzimních akcí občanské neposlušnosti Ende Gelände, které se zaměřily na uhelnou infrastrukturu u německého Lipska a v Lužici. V těchto regionech těží a vydělává miliardy český uhlobaron Daniel Křetínský.
Zpráva
Studenti opět stávkovali za klima, vláda mezi tím odmítla uhlíkovou neutralitu
Napříč Českou republikou proběhla další stávka za klima v režii Fridays for Future. Zatímco studenti demonstrovali, vláda zveřejnila strategii ochrany klimatu. Nezahrnuje uhlíkovou neutralitu, ba dokonce ani odstavení uhelných elektráren.
Zpráva
Evropa vyhlásila stav klimatické tísně. Rezoluce má zrychlit snižování emisí
Evropským parlamentem prošly dva materiály týkající se klimatické krize. Většina zákonodárců se vyslovila pro vyhlášení stavu „klimatické a ekologické tísně“. Rezoluce mají urychlit úsilí o uhlíkovou neutralitu.
Sloupek
Filip Outrata: Církev s amazonskou tváří
Filip Outrata komentuje závěrečný dokument synody biskupů amazonské oblasti. Ten je zajímavý tím, jak propojuje práva člověka a přírody, otevírá cestu k hlubší a adekvátnější teologii a navrhuje i konkrétní opatření.
Komentář
Eva Hájková: Ode zdi ke zdi – přemítání s Václavem Bělohradským
Eva Hájková souhlasí i polemizuje s Václavem Bělohradským a pokouší se ho interpretovat i doplnit. Kapitalismus dosud sloužil k uspokojování potřeb, jimž lidé dávali přednost před jinými. A najednou jsou tu důsledky, s nimiž si nevíme rady.
Zpráva
Bude se kácet v Boubínském pralese? O sporné výjimce rozhodne MŽP
Správa CHKO Šumava udělila výjimku, kvůli které by Lesy ČR mohly kácet v národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Podle lesníků je povolení nutné kvůli kůrovci. Ekologové nesouhlasí a odvolají se k ministerstvu životního prostředí.
Zpráva
Emisní výjimka Chvaletic se prozatím ruší. MŽP ji kvůli chybám vrací kraji
Ministerstvo životního prostředí zrušilo emisní výjimku elektrárny Chvaletice. Opatření, jež umožňovalo provozu překračovat budoucí limity o 300 kilogramů rtuti a 330 tun oxidů dusíku, se nyní vrací k projednání Pardubickému kraji.
Reportáž
Zuzana Vlasatá: Živá farma ve stínu Agrofertu
Malá ekologická farma na Znojemsku funguje třetím rokem. Jak se žije a podniká v sousedství premiérovy firmy drobnému ekologickému zemědělci, který s jeho podnikatelským impériem nikdy neměl žádný spor?
Zpráva
Svět přichází o hmyz. Spolu s ním z krajiny zmizí i ostatní život, varují vědci
Další studie potvrzují úbytek hmyzu napříč světem. Může za něj především proměna rázu krajiny a intenzivní zemědělství. Hmyz přitom tvoří nepostradatelnou součást potravního řetězce i přírodních procesů včetně opylování rostlin.
Komentář
Nikol Krejčová: Česká vláda vyjádřila nesouhlas s rozšiřováním dolu Turów. A co dál?
Koordinátorka Greenpeace představuje několik kroků, které může česká vláda podniknout, aby zabránila rozšiřování polského dolu Turów. To by ohrozilo pitnou vodu pro 30 tisíc lidí.
Zpráva
Těžba na Bílině probíhá v rozporu se zákonem. Překračuje hlukové limity
Měření hluku, které si nechalo zpracovat hnutí Greenpeace, prokázalo, že těžba na Bílině porušuje zákon, neboť překračuje hlukové limity. Ekologové proto vyzývají ministra Richarda Brabce, aby změnil stanovisko k dalšímu rozšiřování těžby.
Zpráva
„Nechceme oteplování ani Zimu!“ Studenti na FF UK vyhlásili okupační stávku
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zažívá dvoudenní okupační stávku studentů. Ti po politicích požadují razantní řešení klimatické krize a současně kritizují rektora Tomáše Zimu. Přímo na chodbách fakulty probíhají neformální přednášky.
Komentář
Matyáš Křížkovský: Okupační stávka za klima na Univerzitě Karlově, aneb „nechceme oteplování, ale ani Zimu“
Platforma Univerzity za klima organizuje dvoudenní stávku na nejstarší české vysoké škole. Jeden z členů iniciativy vysvětluje důvody jejího vyhlášení.
Komentář
Eva Hájková: Dobré zprávě vždy předcházela špatná – a tu dnes nesou klimatičtí aktivisté
Eva Hájková se zamýšlí nad dialogem zastánců a odpůrců apokalyptického jazyka. Kdyby klima-aktivisté lidmi psychicky otřásli, splnili by tak vlastně úlohu šiřitelů špatné zprávy – a ta musela vždy v historii předcházet zprávě dobré zprávě.
Sloupek
Radek Kubala: Zavražděným Vlkům
Každý rok zavraždí těžaři stovky ekologických aktivistů, kteří brání lidské právo na důstojný život v čistém životním prostředí. Co se systémem, který neumí ochránit ochránce?
Komentář
Milan Smrž: Otevřený dopis ministru Havlíčkovi: Proč neuvažujete o levnější a čistší energii?
Zveřejňujeme otevřený dopis Milana Smrže, viceprezidenta evropské asociace pro obnovitelnou energii EUROSOLAR. Proč proti sobě donekonečna stavět uhlí a jádro, a nezaměřit se na čistší a levnější energii budoucnosti?
Komentář
Jan Freidinger: Pět věcí, které může česká vláda bezprostředně udělat pro ochranu klimatu
Zástupci Greenpeace představují pět jednoduchých kroků, kterými může česká politická reprezentace bezprostředně řešit klimatickou krizi. Podle nich můžeme všichni sledovat, kdo chce skutečně klimatu pomoci, a kdo jen planě řeční.
Zpráva
Stávka za klima: Studenti požadují uzavření Počerad namísto prodeje Tykačovi
Ve třinácti českých městech proběhla další středoškolská stávka za klima. Studenti tentokrát vznesli konkrétní požadavek. Chtějí po politicích a společnosti ČEZ, aby zabránili prodeji elektrárny Počerady uhlobaronům a raději ji odstavili.
Zpráva
Jedinečné rumunské lesy čelí nájezdům těžařských gangů. Kvůli dřevu se i vraždí
Ilegální těžba dřeva v Rumunsku nejen že ničí rozsáhlé lesy, ale má na svědomí i lidské životy. Zloději za poslední měsíc zavraždili zřejmě dva strážce chráněných oblastí. Ekologové kritizují vládu za to, že není s to účinně zasáhnout.
Zpráva
Spolana obhájila pozici největšího znečišťovatele. Skokanem roku jsou Chvaletice
Největším znečišťovatelem je popáté v řadě chemička Spolana. Meziročně nejvýrazněji zvýšila produkci toxických látek elektrárna Chvaletice uhlobarona Pavla Tykače. Ta navíc žádá o výjimku, jež by jí umožnila vypouštět ještě více škodlivin.
Komentář
George Monbiot: Váš pocit viny za klimatickou krizi je mistrovským tahem fosilního průmyslu
Giganti fosilního průmyslu si uvědomují škody, které způsobují, a to již po desetiletí. Vytvořili nicméně systém, jenž je zbavuje odpovědnosti.
Zpráva
Z deseti na sedm miliard: severní Amerika přichází o ptáky. ČR na tom není lépe
Napříč světem ubývá ptactva. Nová studie severoamerických ornitologů uvádí, že v USA a Kanadě se za posledních padesát let počet ptáků snížil o třicet procent. Podobná situace je i v ČR. Na vině je především proměna krajiny člověkem.
Zpráva
České lesy houfně hynou. Jejich stav patří k nejhorším v Evropě
České lesy ohrožuje kůrovec a změny klimatu. Trh se dřevem se prakticky zhroutil. A projednávaná novela lesního zákona, nebude-li v Senátu notně vyspravena, jejich stav, jenž patří k nejhorším v celé Evropské unii, příliš nevylepší.
Zpráva
Milion stromů pro Prahu? Rostou nové lesíky, město však v létě neochladí
Pražská koalice se zavázala, že vysází milion stromů. Tímto opatřením chce pomoci řešit změnu klimatu i ochlazovat rozpálené město. Podle odborníků však stávající výsadba na periferiích metropoli v letních měsících příliš neulehčí.
Esej
Josef Patočka: Náš systém selhal. Potřebujeme radikální sociálně-ekologickou transformaci
Dnešní ekologická krize je výsledkem selhání orientace ekonomiky na neustálý růst. Třicet let po listopadu 1989 tak potřebujeme novou společenskou transformaci, která by nás z cesty do propasti mohla vymanit.
Esej
Josef Patočka: Na cestě do pekla: jak náš ekonomický systém přivedl svět do klimatické krize
Chceme-li zachránit budoucnost, musíme pochopit minulost. Do klimatické krize nás nepřivedlo jen „zatmění rozumu“ v podobě popírání změn klimatu, ale i celá ekologická dynamika kapitalismu, počínající v průmyslové revoluci.
Komentář
Tom Athanasiou: Planetu může zachránit leda globální Green New Deal. Bernie Sanders má plán
Ředitel think-tanku EcoEquity přibližuje návrh klimatické reformy připravené známým senátorem a jedním z kandidátů na prezidenta USA. Podle Athanasioua je Sandersův plán nejen potřebně důsledný, ale na rozdíl od jiných i realizovatelný.
Komentář
Shannon Osaka: Snaha odvrátit klimatickou apokalypsu nemá žádný přesný „deadline“
Autorka vede polemiku s hojně diskutovaným textem Johnathana Franzena publikovaným v časopisu The New Yorker. Její argumentace má ale obecnou platnost a je podnětná i pro debatu, která se o změnách klimatu vede u nás.
Zpráva
Počerady mohou vypouštět o třicet procent více emisí, rozhodl Ústecký kraj
Ústecký kraj schválil zvýšení emisních limitů elektrárně Počerady. Ačkoli souběžně snížil limity elektrárně Prunéřov, ekologové varují, že se množství zdraví škodlivých plynů v ovzduší zvýší. Průnéřov totiž nedosahuje svého emisního stropu.
Analýza
Kunda Dixit: Střecha světa děraví. Himalájský led taje ještě rychleji než Arktida
Nedávné zjištění míry letošního tání grónských ledovců i Severního ledového oceánu klimatology šokovalo. Je ale místo, kde zní pomyslný alarm ještě hlasitěji: Himálaj.
Komentář
Caroline Hickmanová: Jak mluvit o změnách klimatu s dětmi – a co se od nich můžeme naučit
V rámci akce světových médií #CoveringClimateNow vydáváme text dětské psychoterapeutky, která se zabývala tím, jak děti v různých místech světa od Malediv po Británii vnímají důsledky změn klimatu pro svůj život.
Fejeton
Jan Šícha: O zvířátkách
„Podívej, jak krásně žere!“ je věta o mnoha významech, jak nám autor připomíná ve fejetonu o konci životů a léta.
Zpráva
Sněmovna částečně vylepšila lesní zákon. O další změny se pokusí Senát
Poslanecká sněmovna během projednávání novely lesního zákona podpořila několik důležitých pozměňovacích návrhů, kterou pomohou ozdravit české lesy. Mnohé další však odmítla. Opozice proto avizovala, že se je pokusí prosadit v Senátu.
Komentář
Lukáš Hrábek: Proč nad současnými požáry v Amazonii nemůžeme mávnout rukou
V českém mediálním prostoru se začaly objevovat články, bagatelizující problém amazonských požárů s tím, že v Amazonii hoří každý rok a letošek není ničím výjimečný. Kde je pravda?
Zpráva
Brabec povolil uhelným elektrárnám vypouštět o čtyřicet procent více rtuti
Ministerstvo životního prostředí umožnilo uhelným elektrárnám vypouštět vyšší množství rtuti ve snaze vyřešit odchylky v průběžném měření emisí. Ekologové opatření kritizují a požadují, aby rezort neuděloval elektrárnám další výjimky.
Zpráva
Zachraňte lesy, Tomanova novela jim nepomůže, vyzývají tisíce lidí poslance
Bezmála šedesát tisíc lidí vyzvalo zákonodárce, aby podpořili pozměňovací návrhy k novele lesního zákona, které mají pomoci ozdravit zdejší lesy. Společně s odborníky se totiž obávají, že předložený zákon stávající krizi nevyřeší.
Sloupek
Filip Outrata: Hoří a byznys jede dál
Pralesy hoří, byznys funguje, jako by se nic nedělo. Připravovaná smlouva o volném obchodu EU se zeměmi Mercosur je pro osud brazilského deštného pralesa vážnou hrozbou.
Zpráva
Potřebujeme sedm miliard, říkají lesníci. Trh se dřevem směřuje ke krizi
Dřevařský průmysl se ocitá v krizi a soukromí vlastníci lesů žádají stát, aby jim poskytl miliardy korun na zalesňování a obnovu oblastí zdevastovaných suchem a kůrovcovou kalamitou. Varují, že se jinak o lesy nebudou s to starat.
Sloupek
Radek Kubala: Bolsonaro a jeho svět totální zkázy
Amazonský prales hoří a vedle změn klimatu na tom má klíčový podíl politika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Jeho politika je přesnou ukázkou toho, jak lze vydělávat na klimatické krizi a přispívat k totální zkáze.
Zpráva
V Javorníkách se daří šelmám. Množí se rysi, vůbec poprvé se narodila vlčata
V Beskydech se vůbec poprvé po desítkách let narodila vlčata. Vyvedla je vlčice, jež do oblasti přišla vloni. Ochránci přírody potvrdili, že se v regionu daří i rysům, což z něj činí místo s nejpestřejší skladbou velkých šelem v zemi.
Rozhovor
Rozhovor s Jaromírem Bláhou: Vinu za rozvrat lesů nese ministerstvo zemědělství
Ekologické organizace a experti už čtvrt století předvídali současný rozvrat smrkových monokultur. Ministerstvo zemědělství odmítlo potřebné změny. Nejhorší ovšem je, že je odmítá i dál tváří v tvář současné kalamitě.
Komentář
Mojmír Vlašín: Jihočeský kraj si platí lživou kampaň z veřejných peněz
Jihočeský kraj podal správní žalobu na NP Šumava a ministerstvo životního prostředí doprovázenou mediální kampaní „Šance pro Šumavu“. V ní přesvědčuje občany, že Šumava se následkem nové zonace a bezzásahového režimu změní v měsíční krajinu.
Zpráva
Plošné hubení hrabošů Toman pozastavil. Spor o jed na polích ovšem trvá
Ministerstvo zemědělství pozastavilo platnost povolení k plošnému trávení přemnoženého hraboše polního. Podle ekologů je hromadné užívání jedu nebezpečné, neboť ohrožuje i další živočichy. Část zemědělců by jej navzdory tomu uvítala.
Komentář
Martin Škorpík: V přírodě blízkých podmínkách Národního parku Podyjí škody nevznikají
Jak působí klimatická změna na přírodu Národního parku Podyjí? Sucho tu sice hubí stromy, ale tím nepůvodní jehličnaté porosty ustupují navracejícím se přírodě blízkým společenstvům.
Komentář
Petr Orel: V politice ochrany životního prostředí dosahujeme jen pomalého pokroku
Česká republika sice plní cíle recyklace, v jiných oblastech, jako je ochrana ovzduší nebo zemědělské půdy, zatím zaostává. Zlepšíme se alespoň v následujícím období?
Komentář
Pavel Stopka: Nepodléhejme dezinformacím o hraboši polním
Problémy současného zemědělství nespustil hraboš, ale způsob hospodaření v zemědělské krajině. Použití jedů je proto podle zoologa Pavla Stopky naprosto nesmyslným řešením.
Komentář
Pavel Hubený: Sucho, odumírání stromů, změny klimatu a Národní park Šumava
V seriálu o tom, jak se s postupujícími změnami klimatu vyrovnávají národní parky, tentokrát popisuje situaci na Šumavě tamější ředitel Pavel Hubený. A na pomoc si bere i Jaroslava Vrchlického.
