Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?

Zatímco Praha ekonomicky předběhla Paříž, střední Morava je na úrovni bulharských regionů. Zatímco česká populace celkově roste, východní část republiky obyvatele ztrácí.
Na moravskou kartu ale sázejí jen nacionalisté, extremisté - a Radek John.

(PW)

29.04.2010 10:00

Moravska_vlajka_pouzivana_priznivci_moravskeho_hnuti

Zatím 35 moravských radnic se rozhodlo na svátek Cyrila a Metoděje vyvěsit zemskou vlajku. Nastává obroda moravského politického hnutí? Foto Wikimedia Commons

Po vnitřním Londýně, Lucembursku, Bruselu a Hamburku je pátým nejbohatším evropským regionem Praha. Tuto informaci vypíchla česká média ze zprávy, kterou v únoru zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat). V půli března publikoval čerstvá data Český statistický úřad a tuzemský tisk referoval, že za rok 2009 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 39 300. Když se ovšem na zmíněné dokumenty podíváme podrobněji, s jednoduchými optimistickými závěry si nevystačíme.

Eurostat srovnává ekonomickou kondici regionů tak, že vydělí celkový HDP počtem obyvatel, jejichž kupní sílu následně zohlední při výpočtu konečné hodnoty. Průměrná evropská lokalita má ve výsledné tabulce 100 procentních bodů, vnitřní Londýn je na 334 %, Praha má 172 %, region soudržnosti Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) 71,7 % a Moravskoslezský kraj 67,5 %. Střední Moravě (Olomouckému a Zlínskému kraji) potom přináleží hodnota 62,3 %, což je srovnatelné s regionem Jihozápad nejchudší unijní země - Bulharska.

Podobně rozmanitá jsou i data z Českého statistického úřadu. Obyvatel naší republiky sice za minulý rok přibylo o 39 300, kraje Vysočina, Olomoucký, Zlínský i Moravskoslezský ovšem zažily demografický odliv, především v důsledku migrace. Svoji roli hraje pravděpodobně nezaměstnanost, která se v mnoha moravských lokalitách drží dlouhodobě vysoko. K 31. březnu evidovaly úřady práce nejvíce uchazečů o zaměstnání v okresech Jeseník (18,8 %), Bruntál (16,9 %), Most (16,8 %), Hodonín a Znojmo (oba 16,3 %).

Existují u nás přirozené periferie, v nichž bude životní úroveň ve srovnání s hlavním městem a středními Čechami stále nižší? Oldřich Mikulášek, Alena Bernášková, Jan Skácel, Josef V. Pleva, Zdeněk Pluhař, Jan Trefulka, Jaromír Tomeček a další literáti 4. dubna roku 1968 ve Svobodném slovu společně navrhli "návrat k zemskému zřízení, v jehož rámci by se lépe rozvíjely skutečné potřeby kulturní a ekonomické oblasti, jíž Morava dlouhá staletí byla".

Jakkoli se tento názor může dnes jevit nerealisticky, historicky má své opodstatnění. „Na Moravě nevzniklo zemské zřízení až za první republiky. Je to stará instituce. Její tradice přešla do přemyslovského státu,“ napsal historik profesor Josef Macůrek 13. dubna roku 1968 v novinách Rovnost. „Zemské zřízení na Moravě nikdy neznalo separatismus. Ale jako bylo vždy protiváhou proti nezdravému či jednostrannému centralismu pražskému, bylo i typickou protiváhou proti centralismu vídeňskému.“

9. května roku 1990 ostatně Československé Federální shromáždění oficiálně prohlásilo zrušení Země Moravskoslezské z roku 1949 za „akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.“ Federální shromáždění: „Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví.“


Proč moravské hnutí ztroskotalo?

Moravské kulturně-politické hnutí z roku 1968 se rychle obrodilo i po roce 1989. Jeden z představitelů dřívější Společnosti pro Moravu a Slezsko – psycholog docent Boleslav Bárta stanul v čele Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko (HSD – SMS). Iniciativa získala v půlce roku 1990 ve volbách do České národní rady přes 10 procent a stala se třetí nejsilnější stranou po Občanském fóru a komunistech. V březnu roku 1991 se dokonce při sčítání lidu přihlásilo 1 362 313 lidí k moravské národnosti.

Přesto nejen že neproběhl plebiscit o případné samosprávě; moravské politické hnutí se po roce 1996 už ani nedostalo do parlamentu. Podle politologa docenta Ladislava Cabady ze Západočeské univerzity v Plzni měl tento výsledek dva důvody. „První je spojen s vývojem strany HSD-SMS - po volbách v roce 1992 a smrti Boleslava Bárty se nové vedení strany vzdálilo moravské myšlence, vydalo se do středu politického spektra (Českomoravská unie středu) a velmi účinně poztrácelo kredit i voliče, které posbíraly jiné subjekty (nejvíce Zemanova ČSSD, ale dost i KDU-ČSL a ODS).“ Druhou příčinou podle Cabady je, že mezi moravskými aktivisty převládl razantně nacionální proud.

Rovněž politolog docent Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně jmenuje dvě příčiny, z nichž první je příliš rychlý rozpad moravského hnutí na několik soupeřících frakcí. Druhým faktorem je, že stoupenci HSD-SMS museli čelit novým problémům, spojeným s pravicovými reformami. „Nejde pominout, ze vlna regionalismu začala opadávat v době, kdy se naplno rozběhla ekonomická transformace. Je příznačné, že v oblastech, kde ještě v roce 1992 byla nadstandardně úspěšná moravistická HSD-SMS, v dalších volbách výrazně uspěla sociální demokracie coby kritik směřování transformace prosazované ODS,“ napsal pro Deník Referendum Lubomír Kopeček.

„Politici (zejména slovenští) rozehráli na počátku devadesátých let nacionalistickou hru (například pomlčková válka), s níž se svezli i moravisté. Pak se ukázalo, že moravismus není téma, které by dlouhodobě oslovovalo voliče,“ myslí si politolog docent Vlastimil Fiala z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Musíme si uvědomit, z jaké tradice a z jakého společenském vědomí vycházela představa o fungování politického a stranického systému. K volebním urnám voliči přistupovali pod dojmem nezbytnosti určitého státního univerzalizmu, který očekávali jak u stranických programů, tak u celoplošného (celostátního) fungování aparátu jednotlivých stran,“ řekl pro Deník Referendum politolog docent Vratislav Doubek z Univerzity Karlovy v Praze. I za první republiky mohlo podle Doubka vzniknout zemské uspořádání jen proto, že si to velmi přáli slovenští voliči.


Pomohla by Moravě a Slezsku samospráva?

Oslovení ekonomové považují tuto otázku za diskutabilní, přiklánějí se ovšem spíše k záporné odpovědi. „Podle mého názoru ne. Ekonomická prosperita je mimo jiné o dostatečném počtu kvalitních pracovních míst, o pracovních podmínkách a o dobrých životních podmínkách. Zřízení autonomního moravského regionu by Vámi zmíněné problémy nevyřešilo. Možná by se tím ještě prohloubily. Doporučuji nahlédnout do dokumentu Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016,“ napsal nám docent Milan Šimek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

„Jde o odborně ničím nepodložené tvrzení,“ okomentoval hypotézu o příznivém vztahu mezi moravskou autonomií a hospodářským růstem docent Milan Viturka z Masarykovy univerzity v Brně. Docent Dan Šťastný z Vysoké školy ekonomické v Praze je optimističtější: „Obecně považuji za velmi pravděpodobné, že větší autonomie (kterou mám v tomto případě na mysli decentralizaci fiskálních rozhodnutí) povede k větší prosperitě. Neodvažuji se však odhadovat míru tohoto efektu, nejsem si jist, že by to bylo natolik zásadní, aby to každý hned poznal.“

Konkrétní výtky vůči současnému státnímu zřízení má docent Zdeněk Koudelka z Masarykovy univerzity, který ještě jako poslanec za ČSSD prosadil zákon, podle nějž musejí nejvyšší soudy vydávat dokumenty, ozdobené velkým státním znakem – nejen českým lvem. „U divadel a filharmonií stát provozuje a finančně zajišťuje jako zřizovatel jen pražská zařízení (Národní divadlo v Praze, Česká filharmonie). Obdobné instituce jinde musí především platit města, stát dává jen určité dotace.“ Koudelka se domnívá, že bohatství se přirozeně kumuluje a reprodukuje v centru, načež okolní regiony stále více ekonomicky zaostávají. „Pokud nebude zajištěno zřizování významných kulturních i jiných zařízení státem nejen v Praze, ale i na Moravě a ve Slezsku, budou se rozdíly prohlubovat.“

Stejně jako Zdeněk Koudelka, i ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes se hlásí k moravské národnosti a přeje si obnovu zemského zřízení. Moravanství pojímá jako „projev životních postojů velké části obyvatel Moravy, kteří cítí historicky podmíněnou odlišnost své země i sebe samých od ostatních částí českého státu a jejich obyvatel“. Pernes také kandidoval v krajských a evropských volbách za politickou stranu Moravané, jež je dnes silně národovecká.

Syn zatím slavnějšího otce a předseda občanského sdružení Mladí Moravané – Jakub Pernes stojí za projektem Naša Morava (www.nasamorava.eu), jehož účelem je „popularizování možnosti přihlásit se k moravské národnosti“. Iniciativa Naša Morava také nedávno zažalovala herce a moderátora Jana Krause kvůli údajnému hanobení národa.

Populární komik v rádiu Frekvence 1 prohlásil, že bude nadále říkat celé republice Čechy a „Moraváci musej sklapnout“. Reagoval tak na kampaň za rozlišování mezi Čechami, Moravou a Slezskem, kterou zahájil profesor Zdeněk Kolíbal z VUT v Brně. Uznávaný vysokoškolský pedagog je autorem dotazníku, který je určen mimo jiné i Janu Krausovi. Adresát má vyplnit, zda je polovzdělanec a ignorant, český nacionální šovinista, nemocný člověk, anebo jestli se prostě pouze spletl, když označil omylem Českou republiku za Čechy.

Rovněž šéf činohry Národního divadla Brno Zdenek Plachý se odvolává na Komenského, který ve svém Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské oslovuje nejen národ polský, německý a český, ale také moravský. Spolupracovník Daniela Landy chce podle svých slov v Mahenově divadle zkoumat moravskou identitu a duchovnost; jména jako Cyril a Metoděj, Janáček, Mendel či Deml by prý měla být „zvednuta do štítu naší země“.


Stane se z moravské tématiky opět politikum?

„Ne, nedomnívám se. Předpokládám, že do budoucna bude sílit regionální identita, ale ta nepůjde po historických hranicích států či zemí. Navíc podpora moravské správy je politicky interpretována jako podlamování „české národní“ jednoty ve vztahu k zahraničí, tedy EU, což budou schopni využít jak stoupenci integrace, tak její odpůrci,“ uvedl Vratislav Doubek.

„Souhlasím s Petrem Fialou, který tvrdí, že moravistické subjekty se po Listopadu vzepjaly i proto, že (zejména jižní) Morava byla v rámci Československa politickou periferií, která byla ze strany centra zanedbávána,“ odkazuje Ladislav Cabada na rektora Masarykovy univerzity. Jakmile se do Brna přesunuly některé centrální instituce, vznikly kraje a rozběhla se svobodná ekonomická soutěž, „neprivilegovaná pozice (jižní) Moravy zmizela. Pokud tedy nedojde k nějaké závažné změně či krizi, neočekávám, že by moravská otázka mohla být předmětem masového zájmu a politické podpory,“ dodává Cabada.

Podobné stanovisko zastává Vlastimil Fiala z Univerzity Palackého: „Současný stupeň decentralizace (kraje) uspokojil moravské lokální politiky při realizaci jejich politických choutek a ambicí.“ Odlišně vidí současné územně-správní členění republiky sociolog profesor Jan Keller, který nám řekl: „Kraje v této podobě poslouží spíše alibismu centra. Určité pravomoci se na kraje rozdělí, aniž by se jim daly finance z věčně prázdné státní pokladny. Budou to pak kraje, nikoliv stát, kdo bude uskutečňovat nepopulární opatření, například rušení regionálních železnic, krácení peněz na střední školy apod.“

Ostravský levicový myslitel preferuje dřívější okresy, které by se případně mohly spojovat „do větších kooperujících celků v rámci regionálních specifik“. Keller lehce ironicky poznamenává, že okresy byly možná zrušeny, aby se nyní hůře porovnávala chudoba jednotlivých lokalit. „V Praze prakticky neexistuje nezaměstnanost. Na Moravě je vysoká od Karviné až po Hodonín. Většina okresů, které klesly do kategorie velmi chudé okresy (nižší příjem než 90 % celostátního průměru) leží na Moravě. V roce 1990 byly ze 77 okresů ČR mezi chudými pouze čtyři, dnes je jich více než čtyřicet.“

Již několikrát Keller uvedl, že zatímco Čechy se proměnily ve víkendový výběh pro Pražany, Morava je demokratičtější, pestrou mozaikou rovnocenných regionů. „V roce 1990 byla životní úroveň měst, okresů a krajů vyrovnaná. Nejbohatší bylo Ostravsko, kde lidé pobírali 106 % průměrného příjmu republiky. Praha tehdy byla na úrovni 104 %. Dnes Ostravsko kleslo na průměr a Praha vyskočila na zhruba 160 % celostátního příjmu. Odtrhla se v životní úrovni od zbytku republiky,“ napsal nám Jan Keller.

Ani v letošních volbách se ovšem pravděpodobně žádná moravská partaj do parlamentu nedostane. Národovečtí Moravané zřejmě zůstanou pod jedním procentem. S moravskými vlajkami se v Brně ukazuje Dělnická strana sociální spravedlnosti, ani ta ale snad neuspěje. Zbývá Radek John z Věcí Veřejných, který podporuje 35 moravských radnic, jež se rozhodly letos na svátek Cyrila a Metoděje vyvěsit zemskou vlajku.

„Hrdost je to, co potřebují Moraváci na Moravě, Češi v Čechách, Slezané ve Slezsku. Hrdost, najít ty dobrý věci v historii, a my jsme sakra občas byli opravdu dobrý,“ řekl bývalý reportér TV Nova. „Jsem velmi pro, aby taková akce proběhla a všestranně ji podpoříme, to je skvělej nápad, dokonce budeme všichni zvědaví, jak ty vlajky budou vypadat.“

Další informace:
Český statistický úřad Přírůstek obyvatelstva podle oblastí, krajů a okresů v roce 2009
Evropský statistický úřad Regionální HDP na obyvatele za rok 2007
iHNed.cz Příjemné počty: Praha je pátý nejbohatší region EU
Svaz průmyslu a dopravy ČR V březnu pokles nezaměstnanosti
Portál veřejné zprávy České republiky US01/90 o obnovení moravsko-slezské samosprávy
Moravskoslezský kraj Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2016
Frekvence 1 Jan Kraus a blondýna: Moravská část naší republiky se bouří a žádá používání správného názvu země!
iDnes Landa, drak, magie a síla ve slovech Zdeňka Plachého
YouTube DSSS: Co navrhujeme v krizi
Dělnická strana sociální spravedlnosti Národně a sociálně za Moravu
Stream.cz Radek John k moravským vlajkám na radnicích
Google maps Za vyvěšování moravské zemské vlajky


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.