Egypťané schválili ústavní změny, nehlasovala jich však ani polovina

Více než sedmasedmdesát procent Egypťanů se v sobotu vyslovilo pro přijetí nových ústavních dodatků. Stát se tak posunul k uspořádání demokratických voleb. Váhu referenda ovšem snížila relativně nízká účast i četná kritika nedůslednosti přijatých změn.

(rbs)

21.03.2011 12:45

A3

V Gíze se před volebními místnostmi tvořily dlouhé fronty. Například na jihu země ale dle všeho hlasoval málokdo. Foto neznámého autora, flickr.com

Přes sedmasedmdesát procent egyptských voličů se podle výsledků víkendového referenda vyslovilo pro ústavní dodatky, navržené armádou jmenovanými experty. Změny uvolňují pravidla pro zakládání a existenci politických stran, krátí počet povolených funkčních období jednoho prezidenta a institucionalizují účinný dohled nad všemi typy voleb. Účast u referenda ale nebyla nijak vysoká. K urnám se dostavilo jen 18,5 milionu lidí, to jest jednačtyřicet procent osob s volebním oprávněním.

Výsledek nyní umožní vojenskému velení, které v zemi od pádu Husního Mubaraka vládne, uspořádat do půl roku parlamentní volby. Nového prezidenta by si Egypťané měli podle předchozích plánů zvolit v srpnu.

Podle liberálních a levicových stran ale zvýhodní brzké volby zejména ustavené politické síly, zvláště pak Muslimské bratrstvo. To také pro ústavní dodatky mohutně agitovalo.

Menší opozičních strany se ústavním změnám stavěly spíše kriticky a vesměs požadovaly sepsání úplně nové konstituce.

Sobotní referendum bylo nicméně po desetiletích zfalšovaných voleb nebo voleb s jedním kandidátem prvním hlasováním, u kterého nebyl výsledek předem jistý. Většina pozorovatelů jej proto oceňuje.

Pro hlavně NDP a muslimští bratři
Jack Shenker v deníku Guardian kriticky připomíná, že referendum je vedle prvního kroku k demokracii země, také prohloubením politického rozdělení země.

Mnoho z těch, kteří hlasovali pro ústavní dodatky, bylo k urnám přilákáno na poslední chvíli velkou kampaní Muslimského bratrstva a Národnědemokratické strany (NDP), bývalé strany moci Husního Mubaraka.

Podle kritiků oktrojovaného způsobu politické transformace umožní rychlé parlamentní volby Bratrstvu i NDP snadno porazit menší politické strany a hnutí, které se konsolidovaly až po únorové revoluci. Moc v Egyptě by se tak mohla rozdělit mezi zastánce režimu a střízlivé islamisty, což by bylo podle menších opozičních stran nepřijatelné jako pro mnohé Egypťany, tak pro Západ.

„Největší obavou je, že výsledek bude interpretován některými politickými stranami, které ústavu podpořily, jako podpora jejich programů. Tím myslím islamisty,“ prohlásil politický analytik Diaa Rašuán. „Popravdě referendum nebylo o dodatcích – mnoho lidí si je ani nepřečetlo – bylo o dvou myšlenkách. První byla „stabilita, nebo chaos“ a druhá „chraňme své náboženství,“ dodal.

Mezi těmi, kdo se nejvíce obávají nástupu Muslimského bratrstva k moci, je menšina egyptských koptských křesťanů, kterých je v zemi na osm milionů (asi deset procent z celkového počtu obyvatel).

Kameny na Baradeje
Jedním z mála incidentů doprovázejících sobotní referendum byl útok na jednoho z významných představitelů opozice Muhammada Baradeje v káhirské čtvrti Mottakam. Skupina lidí obklopila jeho vůz a zasypala jej sprškou kamení.

Bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN a laureát Nobelovy ceny míru z útoku obvinil organizovanou skupinu zastánců svrženého režimu, kteří se podle něj „snaží revoluci egyptskému lidu ukrást“. Baradej musel před útokem uprchnout a svůj hlas do urny nakonec nevhodil.

Dodatky k ústavě, o nichž se o víkendu hlasovalo, byly navrženy panelem právních specialistů, které jmenovala Nejvyšší rada ozbrojených sil. Týkají se hlavně uvolnění podmínek pro volební procesy jak do parlamentu, tak na post prezidenta, jehož dobu vládnutí omezují dvěma volebními obdobími. Nejvíce kritizován byl ale fakt, že prezidentovi stále zůstávají rozsáhlé pravomoci.

Jeden ze členů armádní rady v rozhovoru pro egyptský nezávislý deník Šorúk prohlásil, že přijetí referenda bude znamenat vytvoření závazného rozvrhu voleb a předání moci civilní vládě. Pokud by byly změny ústavy odmítnuty, musela by prý armáda zůstat u moci další rok nebo dva.

Prezident Mubarak byl donucen k rezignaci 14. února, po několika týdnech masových protestů. Přestože Egypťané byli po jeho odstoupení plní euforie z nově nabytých svobod, mnozí z nich se začali obávat vzrůstajích náboženských rozbrojů a nestability země.

Podle většiny analytiků tak přijetí dodatkované ústavy odráží hlavně jedno – touhu obyčejných Egypťanů po návratu k civilní vládě, normálnímu životu a stabilitě, jíž vyšla generalita vstříc s ohledem na vlastní zájmy


Další informace:
BBC News Egypt referendum strongly backs constitution changes
AP Egyptians back constitutional reform
The Guardian Egypt voters choose constitutional change as early results are released
Al Džazíra Egypt approves constitutional changes
Reuters Instant View: Egyptians say "yes" in constitution vote
The Guardian Egyptian vote on constitution reveals deep divisions