Věci veřejné omezí vliv registrovaných příznivců na chod strany

Věci veřejné chystají omezit hlasovací pravomoci přibližně dvaceti tisíc svých registrovaných příznivců. Uvažují též o rozdělení referend na závazná a nezávazná. Politolog Lukáš Jelínek si myslí, že jde o politickou taktiku, jak přežít v koalici.

(jrd)

14.02.2011 15:01


Spoluautor: ČTK

412825_mediafax_jiri_schott

Věci veřejné od samého počátku používaly přímou demokracii jen jako populistický nástroj, myslí si politolog Lukáš Jelínek. Foto Jiří Schott, Mediafax

Pracovní skupina Věcí veřejných připravuje omezení pravomoci svých registrovaných příznivců, takzvaných véčkařů. Zatím v internetových hlasováních rozhodují o klíčových otázkách směřování strany, v přímé volbě také vybírají předsedu strany. Informaci serveru Aktuálně.cz v pondělí ČTK potvrdila místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake.

Požadavek na omezení pravomocí véčkařů přišel z krajů, kam nyní původně pouze pražská strana rozšiřuje svou působnost. „Místní organizace by například chtěly samy rozhodovat o lídrech do komunálních voleb,“ uvedla místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a Věcí veřejných Kateřina Klasnová.

Podle internetového deníku Aktuálně.cz strana uvažuje také o rozdělení internetových referend na dva typy. Závazná hlasování pro členy Věcí veřejných a doporučující, v nichž by hlasovali i příznivci.

Omezit pravomoci přibližně dvaceti tisíc registrovaných příznivců je jedním z úkolů pracovní skupiny pod vedením Karolíny Peake, která připravuje nové stanovy strany.

„Já sama nejsem zastáncem toho, aby se pravomoci véčkařů nějak zásadně omezily. Na druhou stranu je pravda, že členové Věcí veřejných mají oproti véčkařům pouze jedno právo navíc, a to je být volen do orgánů strany,“ uvedla Peake pro ČTK.

Proti omezování pravomocí příznivců se staví i další členové strany, která do Poslanecké sněmovny kandidovala mimo jiné s heslem na podporu přímé demokracie.

„Já pořád vnímám jako důležitý stavební kámen naší strany to, že přímou demokracii a participaci na rozhodování strany lidem umožňujeme,“ sdělila ČTK Klasnová. Omezení vlivu na volbu krajských lídrů by se nicméně nebránila.

Na otázku Deníku Referendum, jestli takovýto krok neznamená odklon od kultury přímé demokracie, kterou se strana snažila prezentovat, politolog Lukáš Jelínek odpověděl, že strana Věci veřejné se přímé demokracie chopila špatně od samého začátku.

„Místo aby skrze procedury přímé demokracie přišli s politickými idejemi a programem, tak ji používali jen jako populistický nástroj. Proto se teď ani není čemu divit, když se strana začíná přiklánět k běžnému budování politické strany,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Jelínek.

Pracovní skupina vedená Peake byla ustavena na ideové konferenci Věcí veřejných, která se konala na konci loňského roku. Změny stanov musí připravit do další konference, jež se uskuteční pravděpodobně na konci května. „Je určitě namístě posílit práva členů strany, aby bylo motivující stát se členem, a ne být pouze véčkařem,“ uvedla Peake.

Skupina podle Peake také debatuje o tom, zda zachovat vliv véčkařů na přímou volbu předsedy strany. Jelikož se letošní volba uskuteční ještě před květnovou konferencí, bude Radek John obhajovat svou pozici ještě podle původních pravidel. Podle Klasnové je současný systém transparentnější, než jak svého předsedu vybírají jiné politické strany.

Nové stanovy mají podle Karolíny Peake odrážet fakt, že se Věci veřejné rozrostly na celorepublikovou úroveň. Budou například jasněji definovat principy přijímání nových členů.

Lukáš Jelínek si nicméně myslí, že jde o politickou taktiku, jak přežít v koalici. „Je to krok čistě účelový. Zalekli se, jak by jejich voliči mohli hodnotit jejich jednání v koalici, proto své voliče začínají omezovat a nastavovat nová pravidla,“ uzavřel pro Deník Referendum Jelínek.