Tuniský prezident ustoupil protestům, režim se má změnit

Autoritářský prezident Bin Alí se ve večerním projevu zavázal, že v příštích volbách již nebude kandidovat. Zároveň slíbil rozšíření svobody slova, snížení ceny potravin a konec policejního násilí. Při sociálních nepokojích zemřeli v noci další dva lidé.

(rbs)

14.01.2011 14:19


Spoluautor: Petr Jedlička

A2

Bin Alí vládne v Tunisku nepřetržitě od roku 1987. Navzdory vysokému věku vypadá stále velmi vitálně. Foto Stewart Morris, flickr.com

Tuniský autoritářský prezident Zín Abidín bin Alí v noci ze čtvrtka na pátek slíbil, že se nezúčastní prezidentských voleb v roce 2014 a odejde do politického důchodu. Učinil tak ve snaze zklidnit téměř měsíc trvající protesty. V televizním projevu také přislíbil rozšíření svobod a snížení cen potravin, které byly jedním z důvodů protestů. Dále uvedl, že nedovolí další krveprolití a střelbu po demonstrantech.

Překvapivý projev přišel pouze několik hodin poté, co byli v centrálním Tunisku, nedaleko hlavního města, zastřeleni další dva demonstranti.

Při protestech již podle oficiálních informací zemřelo šestadvacet lidí. Podle francouzské organizace Demokratické fórum pro práci a svobody (DFWL) je ale mrtvých minimálně šestašedesát.

„Rozumím Tunisanům, rozumím jejich požadavkům,“ prohlásil čtyřiasedmdesátiletý prezident doslova. „Jsem smutný z toho, co se děje po padesáti letech mé služby vlasti, armádě a třiadvaceti letech na prezidentském postu,“ dodal s tím, že již nedovolí, aby byla prolita další kapka tuniské krve.

Radost i nedůvěra
Pololegální opozice i lidskoprávní organizace projev uvítaly, zároveň ale vyzvaly k opatrnosti a nedůvěřivosti. Není také jisté, jak projev přijmou převážně mladí lidé, kteří v posledních týdnech pravidelně vycházeli do ulic. Na pátek navíc vyhlásily tuniské odbory generální stávku.

Předseda opoziční Demokratické pokrokové strany Nedžíb Čebí byl prezidentovými slovy obzvláště potěšen. „To je něco, na co jsme čekali již dlouhou dobu, a je také dobré, že slíbil, že nebude kandidovat ve volbách,“ řekl. „Ale ještě uvidíme, jak to bude splněno, požádal jsem o vytvoření koaliční vlády. Nová politika (uvedená) v projevu je dobrá a očekáváme další detaily,“ dodal.

Prezidentův slib na rozšíření svobody slova byl podle agentury Reuters implementován prakticky okamžitě, když se v televizním přenosu objevili opoziční politik Taufík Ajáčí a Nadži Bagúrí, bývalý předseda svazu novinářů. Byl také povolen přístup na některé předtím zakázané internetové servery, jako například Youtube nebo webové stránky francouzského deníku Le Monde.

Aktivisté byli většinou zdrženlivější než opoziční politici a poukazovali na to, že slibům prezidenta je lepší nevěřit do té doby, než se fakticky změní poměry v zemi. „Lidé jsou stále obezřetní,“ řekl jeden z bojovníků za lidská práva Al Džázíře. „Převedení těchto slov do reality bude velmi obtížným úkolem.“

„Projev otevírá možnosti,“ komentoval situaci Mustafa bin Džáfár, předseda lidskoprávní organizace DFWL. „Ale tyto záměry musí být nejdříve implementovány,“ dodal.

Vše začal zelinář
Podnětem k vleklým nepokojům se stal akt šestadvacetiletého vysokoškoláka Mohameda Bouazizího. Ten se 17. prosince polil před vchodem do úřadu vlády hořlavinou a poté zapálil.

Bouazizí nemohl, ač univerzitní absolvent, dlouho najít kvalifikovanou práci. Začal tak z nouze prodávat zeleninu. Krámek i zboží mu ovšem krátce před incidentem zabavila policie s tím, že nemá příslušné povolení. Bouazizího čin dostal záhy ráz symbolického vyjádření bezvýchodnosti a ztráty nadějí, již sdílí velká část mladíkovy generace.

Sám Bouazizí zemřel dle Amnesty International na následky svých zranění 4. ledna. Po jeho vzoru se následně upálili i čtyři další lidé.

Režim obtížnost situace mladých lidí od počátku uznával, z organizace protestů ale až do posledního bin Alího projevu vinil „náboženské a levicové extremisty“, kteří problémy mladých „chytře zneužívají a podněcují je k násilí a vandalismu“.

Naše diktatura
Do masmédií začaly zprávy o tuniských nepokojích pronikat až o minulém víkendu, když policie ve městech Tála, Rgeb a Kaserín postřílela nejméně čtrnáct demonstrantů. K dosud největší eskalaci však došlo až v úterý v metropoli Tunisu. Zde rozvášnění mladíci vyrabovali několik obchodů, zapálili pobočku banky a napadli kordóny přivolaných těžkooděnců.

Protesty mají ovšem i politický přesah. Režim bin Alího spojuje prvky arabských sekulárních autokracií egyptského či syrského typu a tureckého republikanismu, vyčleňujícího zvláštní roli ve státě silovým složkám. V důsledku toho jsou nejen potlačovány všechny politicko-opoziční projevy (v Tunisku je například stále víc politických vězňů než na Kubě, a to jak absolutně, tak na počet obyvatel), ale i udržována relativní stabilita.

Na rozdíl od Egypta či Alžírska nemělo Tunisko v posledních desetiletích potíže ani s terorismem, ani s islamistickým fundamentalismem. Zřejmě i proto jsou praktiky místního režimu v nejvyšších kruzích EU a USA tolerovány.


Další informace:
France24 Ben Ali rules out 'presidency for life,' vows less police violence, more press freedom
The Guardian Tunisian president says he will not seek re-election in 2014
BBC News Tunisian opposition welcomes President Ben Ali's pledge
Al Džazíra Tunisians cautious on concessions