Nečas věděl o možné korupci již od října

Již 13. října poslal Libor Michálek šéfce premiérova kabinetu Janě Nagyové žádost o schůzku s premiérem a o nasazení agentů, kteří by zajistili důkazy o korupci. V celé kauze se navíc objevilo i jméno Ivana Langera.

(vd)

16.12.2010 10:24


Spoluautor: ČTK

406689_mediafax_jiri_rubes

Předseda a místopředseda občanských demokratů. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

Související

Premiér Petr Nečas věděl o podezření z korupce na Státním fondu životního prostředí již dříve od šéfa fondu Libora Michálka, který na údajné korupční nabídky upozornil a nahrál je. Už 13. října poslal Michálek šéfce premiérova kabinetu Janě Nagyové žádost o schůzku s premiérem a o nasazení agentů, kteří by zajistili důkazy o korupci. Uvedlo to čtvrteční vydání deníku Mladá fronta Dnes. „Po přečtení e-mailu jsem zavolal Pavlu Drobilovi a řekl mu, ať pošle pana Michálka ihned na policii," řekl Mf Dnes Nečas.

To, že o údajné korupci na fondu věděl od zhruba poloviny října i premiér, řekl Michálek i v rozhovoru v dnešních Lidových novinách. Místopředseda ODS Drobil ve středu kvůli kauze rezignoval na post ministra životního prostředí.

„Prosím o sjednání schůzky s panem premiérem, (...) a to ve věci součinnosti BIS při zajištění důkazů o korupci ze strany jednoho ze zaměstnanců Státního fondu životního prostředí," napsal Michálek.

Nečas tvrdí, že jinak reagovat ani nemohl. „Já sám bych Michálkovi nemohl poradit nic jiného," uvedl. Podle něj neselhal Drobil, ale Michálek. Podle Transparency International přitom Michálek postupoval jediným možným způsobem, jakým se lze proti korupčním tlakům bránit.

Drobil podle Mf Dnes Michálkovi v reakci na jeho e-mail vynadal, že porušil „úřední subordinaci". Poté přece jen přišlo Michálkovi pozvání na úřad vlády, kde se sešel s ředitelem Lubomírem Poulem, a řekl mu další podrobnosti. Schůzku mu Drobil ale opět vytkl. „Vyděsil jste úřad vlády. Protože opravdu není zvykem se takovýmhle způsobem bavit o lidech, kteří jsou tam stejně jako vy na základě politické nominace," řekl mu Drobil.

Drobil podle Mf Dnes žádal šéfa fondu Michálka, aby zničil své nahrávky, které údajně prokazují, že ministrův poradce Martin Knetig a také náměstek předsedy fondu Dušan Fibingr chtěli Michálka přimět k manipulacím s veřejnými zakázkami.

„Pokud máte něco, co dokazuje nějakou trestněprávní zodpovědnost, tak buď s tím zajděte na policii, anebo to zničte. V opačném případě to zničí vás. To říkám úplně otevřeně," řekl na nahrávce Drobil. Pak už podle Mf Dnes na Michálka jen naléhal, aby záznamy zničil.

Drobil později Michálkovi za zničení nahrávek nabídl dokonce místo svého náměstka. „Pro mě dobrá a akceptovatelná varianta je, že mi půjdete dělat náměstka. Moje dobrá rada je: přineste mi to, zničte to a odpřísáhněte, že neexistuje nic jiného."

Podle Nečase je ale klíčové to, že zazněla výzva, ať nahrávky předá policii. Tvrzení, že Drobil po většinu nahrávky Michálkovi vysvětluje, že je nutné nahrávku zničit, označil za velmi silnou dezinterpretaci.

V kauze jde mimo jiné o stamilionové částky, které podle Michálka chtěli pro ODS získat lidé ve vedení fondu z údajně nadhodnocené zakázky na modernizaci pražské čistírny odpadních vod. Projekt za několik miliard má být financován z evropských fondů.

Získané prostředky měly podle Knetiga směřovat na financování ODS a Drobilovy politické kariéry. „Na rovinu. Jsme domluveni s Ivanem Langerem, který má momentálně na starosti pokladnu ODS," říká na nahrávce Knetig.

Podle Michálka chtěl Langer vytáhnout peníze i z fondu životního prostředí. „Knetig mi popisoval, jak na něj Langer tlačí. Očekával, že už z toho fondu něco bude a bylo by dobré to takzvaně rozpohybovat," řekl Mf Dnes Michálek.

Langer podle Mf Dnes popírá, že by měl s financováním ODS cokoli společného. „Na to nemá cenu vůbec reagovat," řekl. Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořáková celá kauza svědčí o poměrně závažné skutečnosti. „Je evidentní, že vláda navzdory rétorickým figurám neumí anebo nemůže protikorupční očistu státní správy realizovat,“ řekla Dvořáková pro Deník Referendum.

„Co si myslet o tom, že premiér o možné korupci věděl od října a současně, že se v nahrávkách objevilo i jméno Ivana Langera? Svědčí to minimálně o jedné věci. Ať už vláda myslí svou protikorupční politiku sebeupřímněji, je zřetelné, že na vlivných místech sedí lidé, kteří na sobě sice mají stín podezření, avšak disponují takovou mocí, kapitálem a konexemi, že se jich strany a vláda nedokážou zbavit,“ komentuje Vladimíra Dvořáková situaci pro Deník Referendum.

Podle Dvořákové by totiž v každé civilizované zemi bylo standardem, že po neúspěšných volbách politik, jehož voliči vykroužkují, nebude zastávat žádné pozice ve straně, natož v exekutivě, byť jako poradce. „U nás je to jinak, Petr Nečas v Otázkách Václava Moravce mimochodem utrousí, že si ve věcech týkajících se ministerstva vnitra nechává radit od Ivana Langera a teď se ještě dozvíme, že Langer pilně shání peníze do stranické kasy z předražených státních zakázek,“ doplnila Dvořáková pro Deník Referendum.

Politolog Jiří Pehe ve středu pro Deník Referendum ostatně uvedl, že to, co se vyjevilo, považuje za špičku ledovce. Pehe se s Vladimírou Dvořákovou shoduje: „Tato kauza dokazuje to, že korupce je v české politice a státní správě systémotvorným prvkem, a nikoli anomálií,“ uvedl již ve středu politolog Pehe pro Deník Referendum.

ČSSD vyvolá hlasování o nedůvěře vládě
V reakci na celou kauzu ve čtvrtek opoziční sociální demokracie oznámila, že vyvolá v Poslanecké sněmovně kvůli aféře hlasování o nedůvěře vládě. Po čtvrtečním jednání poslaneckého klubu sociální demokracie to novinářům řekl úřadující předseda Bohuslav Sobotka.

Žádost o svolání schůze podá ČSSD předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové ještě dnes. Schůze k hlasování o nedůvěře by se podle Bohuslava Sobotky mohla uskutečnit příští týden.

„My jsme přesvědčeni o tom, že není možné celou věc vyřešit pouze rezignací ministra Drobila vzhledem k tomu, že předseda vlády Petr Nečas (ODS) byl o celé kauze informován, věděl o ní minimálně od poloviny října a žádným způsobem personálně nezasáhl," uvedl Sobotka. Vláda podle něho nemá žádné protikorupční mechanismy a neví, zda k podobným situacím jako na Státním fondu životního prostředí nedochází i jinde.

Taktéž sociálně demokratický šéf asociace krajů Michal Hašek již vyzval Nečase k rezignaci, pokud nesdělí, co podnikl proti údajné korupci na fondu životního prostředí. „Pro mě je absolutně nepřijatelné, aby premiér státu, ať je z jakékoliv politické strany, dva měsíce kryl korupci," řekl dnes k tomu Hašek.

Nečasova případná rezignace by znamenala pád vlády. Hašek řekl, že "není možné, aby občané České republiky krvavě platili deficit státního rozpočtu a činovníci ODS a jejich lobbisté vedle toho připravovali krádeže ve výši stovek milionů korun".

Podle Haška by zejména koaliční Věci veřejné měly zvážit, zda chtějí ve vládě dál zůstat. „Zvláště po jejich víkendové ideové konferenci, kde se zaklínali téměř po každém projevu bojem s korupcí," uvedl. Z důkazů, které přinesla Mf Dnes, je podle Haška zjevné, že Nečas o korupčním podezření věděl. „Pokud nekonal, tak se sám dopustil trestného činu a měl by být předmětem policejního vyšetřování," dodal Michal Hašek.

Dalším důvodem jsou podle Sobotky indicie týkající se financování ODS z peněz Státního fondu životního prostředí. Za Nečasovy vlády podle něho přicházejí do různých vysokých pozic podnikatelé nebo lidé, kteří reprezentují vlivové skupiny v ODS. „Tito lidé vnímají úřady jako kořist," uvedl Sobotka.

Pod žádost o schůzi s hlasováním o nedůvěře vládě se musí podepsat nejméně 50 poslanců, sociálních demokratů je 56. Němcová musí zasedání svolat podle jednacího řádu neprodleně. K vyslovení nedůvěry vládě je nutných 101 hlasů. Opozice jich tolik nemá a uspět by mohla jedině v případě, že by se vládu rozhodla potopit některá z koaličních stran.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

207_lrweb08

Luděk Rychetník - Praha 10

Drahé volební kampaně a stranická korupce Čtvrtek, 16.Prosince 2010, 21:06:43

Drobilova aféra opět připomíná, že jedním z klíčů ke korupčnímu systému politiky u nás jsou drahé volební kampaně a politické strany, které věří, že čím dražší kampaň, tím lepší výsledek. Téměř před dvěma roky Demokratický klub (www.dklub.cz), jehož jsem členem, poslal stanovisko všem poslancům a senátorům, v němž navrhoval omezit výdaje stran na volební kampaně - viz níže. Odezva byla žádná, ale otázku drahých volebních kampaní by stálo za to oživit. Ostatně jak v Britanii, tak i ve Spojených Státech, v každé zemi jiným způsobem, se snaží omezit stranické výdaje.

Ze stanoviska Demokratického klubu z 26. ledna 2009:

Demokratický klub (Dk) se znepokojením sleduje oslabenou důvěru veřejnosti k politickým stranám a politikům obecně, kterou dlouhodobě signalizují výzkumy veřejného mínění. Je přesvědčen, že nedůvěra ve stranickou politiku ohrožuje stabilitu demokratického řádu u nás a oslabuje mezinárodní prestiž republiky. Nejvážnější je, že ochromuje akceschopnost vlády a politický život země. Důvěra je klíčový faktor v demokratické politice.
Dk považuje za nezbytné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Doporučuje vytvořit několikačlennou skupinu osob s úkolem vnést tuto problematiku do veřejného povědomí a prozkoumat otázky důvěryhodnosti českých politických stran a politiků s přihlédnutím ke zkušenostem vyspělých demokracií. Významný je zejména princip předběžné opatrnosti: strukturovat instituce a jednací procedury tak, aby bylo předem vyloučeno podezření z nepravostí. Členové skupiny by měli mít zkušenost z aktivní politiky a měli by si uvědomovat naléhavost problematiky. Měli by se těšit důvěře veřejnosti. Výstupem práce skupiny by měl být analytický diskusní dokument vyúsťující v konkrétní návrhy. Iniciativy by se snad mohl ujmout Senát parlamentu ČR.
Dk doporučuje zvážit následující body, které se již uplatňují v praxi různých zemí:
- zveřejňovat výroční finanční zprávy politických stran (na webové stránce parlamentu nebo nově ustavené regulační instituce),
- ustavit speciální stálou regulační instituci, obdobu americké nebo britské volební komise, která by soustředila volební pravomoce parlamentního kontrolního výboru a ministerstva financí. Měla by být nadstranická a mít značné kontrolní a regulační pravomoci, poradní funkci při novelizaci norem o politických stranách a jejich financování a popularizační - výchovnou funkci ve vztahu k demokratickým volbám a jejich financování,
- omezit horním limitem výdaje politických stran na volební kampaň s cílem odstranit závislost politických stran na velkých sponsorech a posílit či obnovit jejich důvěryhodnost v očích široké veřejnosti,
- vrátit se k návrhům na regulaci lobbování, které měla současná vláda ve vládním programu.