Věci veřejné chtějí příliš mnoho najednou

Věci veřejné se na ideové konferenci ukázaly jako strana, kterou zmítají protichůdné ambice: chtějí být stranou vládní, ale mít opoziční profil, stranou sociální, ale podílet se na škrtech, zelenou, ale zůstat v kabinetu ministra Drobila.

Vr_a

Vratislav Dostál

14.12.2010 09:54


Spoluautor: Redakce DR

412801_mediafax_jiri_schott

Charakteristický obrázek: v den, kdy na několika lokálních tratích končil pravidelný provoz vlaků, pózoval ministr Bárta na konferenci jako výpravčí. Výpravčí z Vidnavy či Heřmanova Městce. Foto Jiří Schott, Mediafax

Za úspěchem strany Věci veřejné, která v květnových volbách získala jedenáct procent hlasů, stál podle mnoha názorů populismus a v mnoha ohledech až extremistický profil. Své voliče přitahovaly směsí sociální a nacionální protestní rétoriky s důrazem na právo, pořádek a čistotu, boj s korupcí, kritiku stávajících politických elit, řízení společnosti shora a výběrové uplatnění prvků přímé demokracie.

Díky tomu se Věcem veřejným podařilo získat protestní hlasy nespokojených voličů levice i pravice. Po volbách vstoupila do pravicové vládní koalice s vypjatým neoliberálním programem. Následoval propad v komunálních a senátních volbách, propad pod hranici 5 % v průzkumech voličských preferencí. A o víkendu ideová konference.

Podle politoložky Vladimíry Dvořáková konference potvrdila tápání strany, která se doposud neetablovala mezi standardní subjekty české stranické soustavy. „Byla to konference hledání, jak stranu natrvalo ukotvit v české politice,“ uvedla pro Českou televizi Vladimíra Dvořáková.

Jiří Pehe ve svém dnešním sloupku v Deníku Referendum dospívá k ještě radikálnějšímu závěru: „Budou ještě další ideové konference VV, ale stejně jako ty minulé budou ve straně bez veřejně srozumitelných idejí jen pro zábavu, načež VV definitivně zmizí z politické scény.“

Dilema, kde stát
Mezi typické atributy programového rejstříku populistických stran patří antielitářský akcent a kritika všech stávajících politiků, neochota se zařadit na pravolevé ose a s tím související zdůrazňování politiky ve prospěch obyčejných lidí.

Tato image neideologického subjektu, jenž neřeší otázku svého pravolevého zařazení, nýbrž prosazuje pragmatická a racionální řešení, která vycházejí vstříc „opravdovým“ potřebám občanů, je podstatnou okolností stojící za vzestupem Věcí veřejných.

Politici Věcí veřejných ostatně i o víkendové konferenci opakovaně zdůrazňovali, že nejsou zařaditelní na pravolevé škále, avšak současně svou stranu označovali za středový subjekt.

Jinými slovy řečeno, sebedefinice Věcí veřejných jako středové partaje není myšlena tak, že by strana měla obsadit střed na pravolevé ideové ose. Věci veřejné jsou vládní stranou, avšak dle mnohých jejich politiků musejí hrát ve vládě roli jakési opozice.

Politolog, člen Věcí veřejných a jejich šéfporadce Jan Kubáček ve svém projevu obhajoval a vysvětloval středovou sebedefinici Věcí veřejných v rámci stranické soustavy jako potenciálně úspěšnou. Podle jeho názoru má strana potenciál získávat patnáct až osmnáct procent voličů, přičemž stabilně by se měli pohybovat okolo deseti procent.

Podle Kubáčka jsou pro stranu charakteristická témata protikorupčních opatření, důsledné a rovné uplatňování práva vůči všem, garance bezpečnosti, motivující sociální systém ve prospěch snižování nezaměstnanosti, podpora pracovitých rodin s dětmi, podpora živnostníků a snižování byrokracie.

Podle politologa Lukáše Jelínka Věcem veřejným nezbývá – chtějí-li si zajistit parlamentní existenci na více než jedno volební období – nic jiného než se pokusit být sociálně vnímavější stranou hájící zájmy střední vrstvy obyvatel.

„Pominu-li utopistické myšlenky pana Škarky, který by chtěl mít z Věcí veřejných dle jeho slov jedinou vskutku pravicovou stranu v českém politickém systému, pak pro Věci veřejné skutečně neexistuje efektivnější cesta, než kterou naznačila víkendová ideová konference,“ uvedl pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Ideolog Věcí veřejných Jan Kubáček vidí potenciál mezi voliči parlamentních i neparlamentních stran. Věci veřejné proto musejí oslovit i voliče lidovců a zelených.

K získání voličů KDU-ČSL Kubáček doporučuje zdůrazňovat právo, řád, morálku, obranu mimopražských regionů; k získání voličů zelených pak navrhuje například obranu těžebních limitů, podporu železniční dopravy oproti dopravě silniční, ekologické clo a obranu místních produktů a služeb či artikulaci lidskoprávní problematiky.

Některé Kubáčkovy návrhy si pak nejmenší vládní strana schválila v usnesení, z něhož plyne, že Věci veřejné odmítají prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a plány na těžbu černého uhlí v Beskydech. Z horního zákona by se pak podle nich měla vyškrtnout ustanovení, která umožňují vyvlastňování.

Věci veřejné také podporují to, aby Česká republika závazně stanovila tempo snižování emisí skleníkových plynů. Podle nich by to vedlo k nastartování čistých inovací a nových průmyslových odvětví, stojí v usnesení konference, podle něhož by také veřejnost měla mít možnost účastnit se rozhodování o záležitostech životního prostředí.

Nejmenší vládní strana rovněž požaduje, aby zadávání zakázek Lesů ČR na těžbu dřeva bylo průhledné a nediskriminující. Tendry státních lesů budily kritiku už v minulém volebním období, pokračuje do současnosti. Jejich podmínky se nelíbí hlavně menším dřevařským firmám.

Programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký, který na konferenci krátce vystoupil jako host, postoj Věcí veřejných ocenil v tiskové zprávě. Podporu Velké výzvy, zákona, který má bojovat proti klimatickým změnám, DUHA označila za „výbornou zprávu“ a ocenil i postoj k lesním tendrům: „Věci veřejné dávají ruce pryč od kontroverzních plánů ministra Fuksy,“ raduje se Kotecký.

Podle Johna pak strana musí zřetelně artikulovat, že pracovat, mít děti a ctít právo se musí vyplatit. „Proto v české politice je zapotřebí strany Věci veřejné, autentické středové strany obhajující tento názor. Strany, která se musí nadále vyznačovat ideologií praktických a pozitivních řešení,“ uvedl předseda v sobotním projevu.

V neděli se pak strana usnesla na odmítnutí zavedení školného na vysokých školách v tomto volebním období. Delegáti ideové konference VV zavázali v usnesení ministry k tomu, aby o tom jednali s koaličními partnery z ODS a TOP 09. Mají dohodnout úpravu koaliční smlouvy, která zavedení školného obsahuje.

Klíčovým a současně typickým příkladem této strategie je pro stranu například boj proti korupci. A téma boje proti korupci lze ostatně jen stěží označit za pravicové či levicové.

Kvůli korupci z vlády
Předseda strany Radek John na ideové konferenci zopakoval, že vidí příčinu vzestupu Věcí veřejných především v jejich apelu na boj proti korupci. A zřejmě hlavním blokem ideové konference Věcí veřejných bylo téma realizace protikorupční strategie strany.

Věci veřejné si v sobotu odsouhlasily usnesení, z něhož plyne, že pokud neprosadí do konce příštího roku ve vládě protikorupční strategii, zváží své setrvání v koaličním kabinetu s ODS a TOP 09. Usnesení, které předložila předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí, získalo jednomyslnou podporu straníků.

Prosazena má být protikorupční strategie, jak ji obsahuje koaliční smlouva a programové prohlášení kabinetu. Výzva směřuje ke čtyřem ministrům Věcí veřejných. „Boj proti korupci byl a je klíčovým bodem programu VV," stojí mimo jiné v usnesení.

Ministr vnitra Radek John předložil protikorupční opatření na jednání kabinetu v polovině prosince. Jde podle všeho o 57 bodů, s nimiž Věci veřejné získávaly voliče. Podle Kočí se budou podle těchto opatření upravovat některé zákony.

Právě tyto předlohy by měly být schváleny vládou do konce roku 2011. Kočí soudí, že pokud by situace, o které se píše v usnesení, nastala, s vystoupením VV z vlády by museli souhlasit v internetovém hlasování registrovaní stoupenci strany.

O možném vystoupení z vlády hovořil v proslovu kromě Kočí také poslanec Otto Chaloupka. Uvedl, že strana by se k tomu měla odhodlat v případě, že v kabinetu neprosadí své hlavní požadavky. Podle Chaloupky by to bylo přijatelnější než zradit voliče. Za největší problém koalice označil ODS, která podle něho nejedná s Věcmi veřejnými jako s partnerem.

Ostatně podle politologů a komentátorů jsou Věci veřejné typickou protestní a populistickou stranou na jedno až dvě volební období, která skrze atraktivní témata radikalizuje politický střed. Dosavadní zkušenost současně říká, že kterákoli z nových parlamentních stran si svým vstupem do vlády zproblematizovala, či spíše znemožnila opakované překročení pětiprocentního kvóra nutného pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Podle Vladimíry Dvořákové si Věci veřejné – chtějí-li být trvalým prvkem české politiky – musejí najít téma, na kterém se jim podaří profilovat a současně zaujmout relevantní množství elektorátu.

„Jednoduše řečeno si musejí vytvořit zřetelně odlišitelnou programatickou bázi, vlastní image. Nezbytným předpokladem takového vývoje je schopnost vymezit se vůči ostatním stranám, což jim právě účast v Nečasově vládě minimálně komplikuje, ne-li znemožňuje,“ uvedla politoložka.

Rovněž podle Lukáše Jelínka stojí Věci veřejné v zásadě před dvěma cestami v rámci svého vládního angažmá. „Buď si osvojí politický um lidovců a budou skutečně v praktické politice ve vládě obrušovat programové hrany občanských demokratů a TOP 09, anebo se vydají cestou zelených, kteří sice rétoricky proklamovali, co vše chtějí ve vládě prosadit, nicméně ve vládě ze svého programu neprosadili téměř nic,“ naznačil možnosti budoucího směřování Věcí veřejných politolog.

Na rizika strategie vnitřní opozice vlády připomínající lidovce ovšem upozornil ve svém sloupku Jiří Pehe: „Lidovci sice byli členy různých vládních koalic, ale skoro ve všech se chovali tak, jako kdyby byli vůči vládní koalici zároveň v opozici. I proto už nejsou v Poslanecké sněmovně.“

„Z výstupů ideové konference mám nicméně pocit, že politici Věcí veřejných zůstanou u verbálních proklamací. Například v sobotu si odhlasovali, že v případě neprosazení své protikorupční strategie zváží odchod z vlády, což je poměrně obojaká formulace,“ uvedl Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka pravděpodobně Věci veřejné nebudou schopny většinu svých požadavků prosadit. „Ať už se jedná o prozatímní odmítnutí školného na vysokých školách či zavedení progresivního zdanění, pochybuji, že budou schopny ve vládě prosadit svou. Ostatně jsou to stále ještě političtí nováčci a ve vládě s nimi sedí naopak zkušení harcovníci,“ doplnil politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Jiří Pehe zachází ještě dál: „Ideová konference VV byla ukázkou dokonalé politické schizofrenie. Strana, která se před volbami v květnu profilovala jako protestní, hned po volbách odešla do vládního Jurského parku. Přítomní dinosauři samozřejmě neměli žádný zájem bojovat s korupcí, zato měli velký zájem nahradit alespoň částečně ekonomické ztráty způsobené krizí globálním velkopodnikatelům tak, že zkrátí sociální dávky nejchudším a platy státním zaměstnancům.“

Sociálně spravedlivá strana
Po celý průběh ideové konference Věcí veřejných opakovaně v projevech jejich členů zaznívalo, že jsou sociálně spravedlivou formací. Proto například podle předsedy strany Radka Johna fungují ve vládě jako korektiv a garant zlidšťování reforem, udržování spravedlivé sociální rovnováhy, podpory pracujících rodin s dětmi a středních vrstev.

Josef Dobeš například zdůraznil, že Věci veřejné musejí směřovat k sociální citlivosti a solidaritě. „Sociální citlivost není ani pravicová, ani levicová,“ podotkl ministr školství. Kateřina Klasnová pak například uvedla, že v zahraničí jsou strany středu obvykle sociálně spravedlivé.

„Není důležité, zda budeme říkat, že máme jít víc doleva, či být loajální k pravicové vládě. Označení „středová“ neznamená ideologii, ale daleko spíš charakter strany. A charakter se nedá udržet bez pevně formulovaných a naplňovaných témat,“ uvedla ve svém proslovu místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová, podle které jsou těmito tématy sociálně férový stát, pomoc potřebným, podpora rodin s dětmi.

Rovněž podle Johna totiž nemá v České republice střední vrstva mezi politickými stranami svého obránce. „ODS je stoupenkyně velkokapitálu, byznysu a zajištěných. TOP 09 podlehla neoliberalismu a škrtům za každou cenu. ČSSD naopak rozdává všem a stále, nehledě na oprávněnost a zásluhu,“ upřesnil v projevu předseda Věcí veřejných a doplnil, že sociální demokraté svou údajně rozhazovačnou politikou destruují ekonomické zdraví státu a projídají naši budoucnost.

Podle šéfporadce strany Jana Kubáčka nesmějí být Věci veřejné stranou sociálních dávek, nýbrž stranou práce. Proto musejí být podle jeho názoru všechna její řešení zaměřena k podpoře pokud možno maximální zaměstnanosti, a to tak, aby Česká republika byla zemí vysokých příjmů z práce a pozitivního rozvoje, a nikoli z maximalistického sociálního systému, který demotivuje a ve skutečnosti nepomáhá.

Politologové programovému posunu Věcí veřejných rozumí. „Populisticky a protestně orientovaná strana musí vědět, že jejich voliči nebudou nadšení ze zavádění školného, plošných škrtů či změn v zákoníku práce, neboť taková strana hájí v podstatě zájmy nižší střední vrstvy, na kterou budou mít reformy navíc silný dopad,“ uvedla pro Českou televizi Vladimíra Dvořáková.

Podle Lukáše Jelínka se vše ukáže v momentě, kdy bude vláda či Poslanecká sněmovna o konkrétních návrzích hlasovat. „Až budou muset říct buď anebo, ukáže se jejich vůle něco ze svého programu prosadit. Do té doby to jsou pouhé proklamace, které jim mají přilákat některé společenské skupiny,“ upřesnil politolog.

„To neznamená, že nevěřím jejich dobré vůli, jen pochybuji o schopnostech politiků Věcí veřejných něco ve vládě prosadit,“ uzavřel Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.

Ještě skeptičtější je Jiří Pehe, který podobný vývoj předvídal již před senátními volbami. Už před nimi předpokládal, že uvnitř strany dojde v důsledku volebního neúspěchu k introspekci, jež může mít dalekosáhlé důsledky pro jejich další působení ve vládě Petra Nečase.

„Zatímco ve sněmovních volbách sbíraly Věci veřejné protestní hlasy nespokojených voličů, tentokrát s těmito hlasy kvůli účasti ve vládě počítat nemohou. Proto není nepravděpodobný scénář, kdy uvnitř strany po drtivé porážce dojde k panice, jejímž východiskem může být odchod z vládní koalice,“ uvedl tehdy pro Deník Referendum Jiří Pehe.

Dnes je ovšem mnohem skeptičtější. Podle něj ideová konference ukázala, že se Věci veřejné naplno nechaly polapit do hry vládních šíbrů: „Z boje proti korupci nebude nic, protože to není v zájmu kmotrů a oligarchů, kteří stojí v pozadí vládní koalice, zato privatizace sociálního zabezpečení a pauperizace středních tříd ve státním i soukromém sektoru poběží naplno,“ píše dnes v Deníku Referendum Pehe.

Strana bez budoucnosti?
Věci veřejné si po fiasku v podzimních senátních a komunálních volbách vedle hledání programové identity taktéž daly za úkol dotvořit strukturu strany na komunální a krajské úrovni, která je podle předáků strany velice slabá. Ostatně kvůli neúspěchu rezignoval na funkci volebního manažera strany Vít Bárta.

Karolína Peake pak přednesla sedm bodů, které by chabou regionální zakotvenost strany měly změnit. Podle místopředsedkyně Kateřiny Klasnové není strana dost ukotvená na komunální a regionální úrovni. Do konce ledna tak vznikne pracovní skupina, která má navrhnout změnu stanov a strukturu vytvořit. V jejím čele stane právě Peake, členy budou zástupci všech krajů.

Ambicí této změny v organizaci je stranu posílit do krajských voleb za dva roky. Kandidáty na hejtmany vyberou Věci veřejné opět v přímé volbě, schváleni budou do konce příštího roku.

Karolína Peake pak prakticky převezme roli ministra dopravy Víta Bárty, který v sobotu rezignoval na místo volebního manažera. Bárta řekl, že kvůli činnosti na ministerstvu práci dovnitř strany zanedbal. „Vznikla nová silná persona se zásadní odpovědností za budoucnost strany," řekl na adresu Peake Vít Bárta.

Na konferenci zazněla i kritická slova na adresu vlády, ve které ale Věci veřejné sedí. Třeba Vít Bárta uvedl, že kabinet zaspal s reformami. Na konferenci se mluvilo zejména o důchodové reformě, Věci veřejné v této souvislosti odmítly slučování sazeb DPH.

„Ať důchodová, ať zdravotní, ať daňová reforma jsou od sebe neoddělitelné," prohlásil Bárta, který bývá považován za skutečného lídra strany. Je podle něho nutné sdělit lidem datum, kdy budou o všech změnách informováni. „Toto datum je pro mě konec března. Vláda musí říct, co bude a co nebude," dodal Bárta.

Věci veřejné přitom mají vlastní model důchodové reformy odlišný od varianty, kterou chystá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Základem je snížení odvodů do průběžného důchodového systému a přesměrování jejich části do individuálních fondů. Výpadek má pokrýt sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procentech.

„Reforma nesmí být vytvořena na úkor střední třídy," zdůraznil opět na obhajobu středních vrstev Vít Bárta. Stejně se vyjádřil také předseda strany Radek John a poslanec Michal Babák. Věci veřejné tak sice podpoří přeřazení některých položek ze snížené do základní sazby daně, budou ale proti tomu, aby se DPH zvýšila na základní potraviny.

Místopředsedu TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska postoj Věcí veřejných ke změně DPH zarazil. „Pro nás je to poměrně velmi překvapivé, zatím byla naprostá shoda, že důchodová reforma se bude financovat ze zvýšeného inkasa DPH. Počkám si na vysvětlení partnerů u jednacího stolu," uvedl ministr financí pro ČTK.

Věci veřejné dokonce budou podle Babáka naléhat příští rok na občanské demokraty a TOP 09, aby bylo zavedené progresivní zdanění. „Je potřeba odstranit daňovou degresi, kdy jsou stropy pro platbu sociálního a zdravotního pojištění," uvedl Babák. Z příjmů nad šestinásobek průměrné mzdy, což jsou i stropy na pojištění, by lidé měli platit podle Věcí veřejných dvacetiprocentní daň.

Ani pro tento manévr nemá politolog Pehe pochopení. Jedná se podle něj o nápad, že „se VV musí v jistém smyslu posunout doprava, a tlačit na brzké přijetí reforem, nejpozději prý v březnu, ale zároveň se VV musí také posunout tak trochu doleva“.

„V praxi to vypadá tak, že strana nebude dále nečinně přihlížet slabošskému váhání svých koaličních partnerů při zavádění antisociálních neoliberálních reforem, ale zároveň, jelikož má vysoce vyvinuté sociální cítění, nabídne svoje vlastní vize. Je tedy téměř jisté, že se do března žádné takové reformy nepřijmou, neboť se koalice bude hádat, a pokud ano, stane se tak za teatrálního upozorňování VV, že byly coby nejmenší vládní strana donuceny obětovat své sociální cítění,“ píše dnes Pehe v Deníku Referendum.

Podle Jiřího Peheho si Věci veřejné už na ideové konferenci podepsaly svůj ortel. „Jediné, co by VV pro svoji záchranu snad ještě mohly udělat, je okamžitě vystoupit z vládní koalice a začít hrát opoziční roli. Jenže VV jsou především podnikatelský záměr, a vlastníci této firmy, jak se zdá, mají zato, že ke zhodnocení jejich investic a záměrů jim zřejmě stačí jen jedno volební období. Budou ještě další ideové konference VV, ale stejně jako ty minulé budou ve straně bez veřejně srozumitelných idejí jen pro zábavu, načež VV definitivně zmizí z politické scény,“ soudí Jiří Pehe.