Termín stávky odbory zatím neznají

Termín ani délka případné stávky zaměstnanců veřejné správy kvůli mzdám nejsou doposud známy. Rozhodne se o nich až po dalším jednání s premiérem Petrem Nečasem.

(vd)

13.10.2010 17:50


Spoluautor: ČTK

Dsc_0300

Pokud vláda nevyjde odborům vstříc, přijde na řadu po zářijové demonstraci stávka. Foto David Mužík, DR

Odbory sdružující zaměstnance ze státní a veřejné správy na středeční tiskové konferenci sdělily, že termín případné stávky doposud neznají navzdory tomu, že v pondělí vstoupily do stávkové pohotovosti. I když se tedy ještě konají jednání k odvrácení stávky, odbory již připravují praktické záležitosti spojené s jejím konáním.

Vláda ve středu zopakovala, že od plánovaného škrtu v objemu financí na mzdy neustoupí. Proto nebude reflektovat na návrh odborů platy ve veřejné sféře pouze na čtyři roky zmrazit. Stát by tak přišel o 12 miliard korun, řekl ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

„Budeme ještě čekat na výsledky jednání ekonomické rady ministrů a jednání s premiérem Nečasem," řekla předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Odbory nicméně současně pochybují, že jednání přinese nějaké výsledky. „Máme pochybnosti, že bude ekonomická rada ministrů schopná dojít k řešení, které by vyhovovalo i odborové straně," řekla Vondrová.

Jednání s Nečasem není jediným způsobem, jakým odboráři chtějí dosáhnout svého cíle. Dnes se například zúčastnili jednání rozpočtového výboru o návrhu státního rozpočtu. Budou se také snažit zamezit schválení změn v oblasti mezd jednáním s jednotlivými poslanci.

Důvodem stávkové pohotovosti je podle nich způsob, jakým chce vláda mzdové prostředky ve státní a veřejné správě snížit. V září kabinet odsouhlasil novelu zákoníku práce, která rozšiřuje možnost zavedení pásmového odměňování ve většině oblastí státní správy.

Pásmové odměňování znamená, že zaměstnanec může dostávat mzdu bez ohledu na počet odpracovaných let. V současnosti je možné například ve zdravotnictví, v manuálních zaměstnáních či u uměleckých profesí.

Kromě toho návrh novely počítá se zrušením číselného vyjádření poměru mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou, která nyní činí násobek 3,4. Stejně tak by měl být zrušen rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm, který je stanoven na násobek 1,5. Dále novela zavádí do státní správy smluvní platy.

Odbory mimo jiné na tiskové konferenci kritizovaly způsob, jakým vláda tuto novelu připravila a odeslala do Poslanecké sněmovny. Zde ji chce vláda nechat projednat a případně schválit v prvním čtení, tento způsob je ale možné vetovat hlasy alespoň 50 poslanců.

Fakt, že vláda doporučovala v prvním čtení projednat návrh a s námi jednala, jako by toto doporučení neexistovalo, vypovídá o průběhu jednání, řekla Vondrová. „Vláda s cílem nalézt dohodu nejedná a my na to musíme reagovat," dodala.

Alena Vondrová považuje postup vlády za neseriózní, neboť vládní doporučení schválit zákony související se snižováním platů již v prvním čtení by znamenalo, že by v průběhu jejich projednávání v Parlamentu již nebylo možné k nim podávat pozměňovací návrhy.

Ivana Břeňková, místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, pak vyjádřila zklamání z přístupu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09, který podle jejího názoru něco slíbí a pak si slíbené dotvoří podle svých potřeb. „Nikdy nemůžeme souhlasit s tím, aby kvůli změněným tabulkám poklesl zaměstnancům plat o pět až třináct tisíc korun,“ uvedla Břeňková pro server e-sondy.cz.

I předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík sice informoval o optimistických výhledech při jednání o platech pedagogů, avšak protože se provoz škol neobejde bez dalších pracovníků, kterým by měly být sníženy již tak nízké platy, připojují se všichni jednotně ke stávkové pohotovosti. „Nechceme se nechat rozdělit na pedagogy a nepedagogy, odneslo by to školství,“ dodal Dobšík.

Naopak premiér Petr Nečas veškeré výtky vytrvale odmítá. „Jde o otevřený dokument v ohledu tarifů a platů," reagoval na výtky premiér Nečas s tím, že ve věci desetiprocentního škrtu ve mzdách kabinet neustoupí. Premiér také zopakoval, že o konkrétní podobě snížení je vláda ochotna jednat na různých úrovních.

Na návrh platy pouze na čtyři roky zmrazit ale vláda dle Nečasových slov přistoupit nemůže. „Musí se snížit a potom na tři roky zmrazit," uvedl. Ministr financí doplnil, že odbory tak v podstatě požadují o 12 miliard korun navíc, než navrhuje vláda.

S názorem odborů, že s nimi vláda nevede dialog, nesouhlasí ministerstvo práce a sociálních věcí. Opakovaně prý vyzývalo odborové svazy k předložení alternativních návrhů, které by zajistily desetiprocentní úsporu na mzdových prostředcích vyplácených ve státní správě, k čemuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

„Několikrát byli zástupci odborů přizváni na pracovní jednání, aby přednesli vlastní návrhy k řešení tohoto zadání vyplývajícího ze současné fiskální situace a avizovaných rozpočtových škrtů," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Na žádném z těchto setkání však prý odbory žádný návrh nepředložily.

Pokud ovšem vládní politici očekávali, že budou mezi odboráři nejasnosti a případně rozpory plynoucí z profesních zájmů, musejí být zklamáni. Ve stávkové pohotovosti je v současné době totiž jedenáct ze třinácti odborových svazů sdružujících zaměstnance ze státní a veřejné správy.

Policisté a hasiči ze zákona stávkovat nemohou. Ostatní odborové svazy však při případné stávce podpoří. „Dohodli jsme se na formě společné demonstrace v den stávky," řekl za policisty a hasiče místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Daniel Bláha.

V současnosti se stávková pohotovost týká zhruba 200 000 lidí. Při případné stávce ovšem odbory počítají i s účastí lidí, kteří nejsou jejich členy.