TOP 09 a prozření Mf Dnes

Česká žurnalistika má řadu nedostatků. Nejvíce však tuzemským novinářům schází schopnost vytvářet si kritický odstup. Ten je možné získat pouze v kontextu, v souvislostech, nikoliv na základě jednotlivostí.

P_arad_n

Pavel Šaradín

13.08.2010 08:00

Je středa 11. srpna 2010. Michal Musil, zástupce šéfredaktora Mladé fronty, napsal ve svém listu sloupek „Šíbr. Aneb Miroslav Kalousek bez pověr a iluzí“. Názor pana Musila je vskutku zajímavý a plně odráží myšlení části, nevím, zda menší, či větší, poměrně vlivné skupiny pražských novinářů.

Zástupce šéfredaktora listu se přiznává k oblibě Miroslava Kalouska. Proč ne. Na zkušeném novináři však zaráží, že je to obliba nekritická. To je vždy špatné. Protože platí, že z podobného vzhlížení k ikonám začne jednou bolet hlava. Pak je zapotřebí se se svým vztahem nějak kriticky vyrovnat, odhalit skutečnou pravdu. Tato životní zkušenost včetně prozření by se někomu mohla hodit. Je potřeba o tom psát, ukázat cestu ostatním.

Pokud by však pan Michal Musil nahlížel na českou pravici více kriticky, nemuselo by se mu něco podobného stát.

Dodejme ještě jeden důležitý fakt. Místopředseda TOP 09 za to, že se k němu někteří pražští novináři chovají velmi vlídně, nemůže. Pouze mistrně obsadil volný prostor v české politice a dokázal zaujmout voliče. Ačkoliv s ním souhlasit nemusíme, tento projekt jako úspěšný hodnotit lze. Je to stejně obdivuhodný výkon jako když Jiří Paroubek dokázal v roce 2006 po osmi letech vlády ČSSD získat pro tuto stranu doposud nejlepšího výsledku v jejích dějinách.

K čemu tedy pan Musil došel? Že pan Miroslav Kalousek není Mirek Dušín. To je skutečně pozoruhodné a velmi bystré zjištění.

Tak. A nyní se podívejme, co vlastně šéfredaktorova zástupce vedlo k oné katarzi. Místopředseda TOP 09 ve volební kampani sděloval, že nebude zvyšovat daně. Po povodních, které minulý týden zasáhly Českou republiku, navrhl „daň na odstraňování následků povodní“. Potud vše v pořádku, ale novináři z Mf Dnes vadí tento objev: „Pár dní po tragédii na severu republiky zněl nápad logicky, soucitně. Jen kdyby se krátce poté neprovalilo, že Kalouskův úřad měl návrh hotov už před povodněmi.“ K tomu autor dodává, že je v tom obrovský rozpor. TOP 09 před volbami mluvila jinak, než poté konala. Ihned po volbách začala připravovat zvyšování daní: „A povodně daly geniální záminku.“

Tolik k hlavnímu důvodu novinářova prozření. Pak už následuje pár řádků o Kalouskově touze vládnout s ČSSD za podpory KSČM po volbách v roce 2006 a zmínka o jeho působení na ministerstvu obrany. Katarze dokonána, začíná se psát kriticky, tak uvažujte i vy, čtenáři Mladé fronty Dnes.

Je čtvrtek 12. srpna 2010. Pro pana Musila tento den nebyl příliš dobrý. V Mladé frontě Dnes totiž vychází polemický příspěvek Miroslava Kalouska, v němž dokazuje, že nápad „zvyšovat daně“ přišel skutečně po povodních, ale po úplně jiných. „Rozsáhlé povodně zasáhly ČR i na jaře letošního roku a Fischerova vláda řešila náklady s nimi spojené vydáním dluhopisů (…). Rozdělení této pomoci schvalovala již vláda Nečasova. (…)“ Zkrátka ministru financí vadí, že zástupce listu „připouští pouze letní povodně na severu země a ignoruje jarní povodně na Moravě“.

Otázkou je, co se stane dnes, 13. srpna. Zdali platí doporučení chovat se k Miroslavu Kalouskovi kriticky, nebo se v Mladé frontě Dnes pojede postaru, když to tentokrát nevyšlo. Otázka je to samozřejmě poněkud nesmyslná. Celá polemika ukazuje jediné. Kritický odstup si novináři nemohou získat skrze jednotlivosti, ale v kontextu, v souvislostech. Ovšem to je právě to, co české žurnalistice chybí snad nejvíce.