Sociální demokraté znovu diskutují, kde spolupracovat s KSČM

Brněnský primátor Onderka by zákaz spolupráce ČSSD s komunisty rozšířil i na regionální koalice. Reakce jsou spíše odmítavé. „Je to opožděný antikomunismus," myslí si Václav Bělohradský. Za naivní označil návrh hejtman Palas.

Matěj Stropnický

07.06.2010 16:49


Spoluautor: ČTK

X5iijsn5

Kam přesně se pojede, není teď po volbách zcela zřejmé. Možná se k tomu ale povede debata. Foto archiv.

Související

Dva přední činitelé ČSSD - její místopředseda a brněnský primátor Roman Onderka a moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas - se přou o to, zda by si sociální demokracie měla zakázat spolupráci s KSČM na všech úrovních, tedy třeba i v krajích. Podle dnešního Práva to Onderka navrhl na pátečním jednání předsednictva ČSSD, přičemž tvrdí, že „kolegové ho (návrh) apriori neodmítali". Naopak Palas dnes Onderkův návrh označil za cestu do pekel dlážděnou dobrými úmysly a varoval, že by pro sociální demokracii nebyl výhodný.

Sociální demokraté si vládní spolupráci s komunisty a některými dalšími stranami zakázali na sjezdu v roce 1995 v Bohumíně - stranickému usnesení se proto dodnes říká „bohumínské". V některých regionech ale obě strany vládnou společně. Krajskou vládní koalici tvoří mimo jiné právě v Moravskoslezském kraji, jehož hejtmanem je Palas. Před letošními sněmovními volbami některá média a pravicoví politici tvrdili, že cílem ČSSD je obejít bohumínské usnesení a v případě sestavování vlády vytvořit menšinový kabinet s tichou podporou KSČM. Podobně vládnou sociální demokraté například ve Středočeském kraji.

Onderka: S komunisty už nikdy nikde
„ČSSD by konečně měla vyjádřit svůj názor na jakékoli koalice s komunisty. Proto jsem na předsednictvu v pátek navrhl revokaci bohumínského usnesení, aby došlo k úplnému zákazu spolupráce s KSČM, a to na všech úrovních. V praxi by to znamenalo, že sociální demokracie už nikdy nebude usilovat o menšinovou vládu podporovanou komunisty, natož cokoli jiného," řekl Onderka Právu.

Podle Onderky se ČSSD už nesmí dostat do situace, kdy by její volební výsledek oslabovaly spekulace o možné podpoře ze strany komunistů. „ČSSD musí být středolevá strana, která do budoucna bude mít zvýšený koaliční potenciál. Stavění na komunistech v jakékoli formě by pro ČSSD bylo záhubou," dodal.

Palas: Je to naivní a scestné
Palas v prohlášení zaslaném ČTK popřel, že ČSSD chtěla po volbách usilovat o menšinovou vládu s podporou komunistů. Palas, který byl v letech 1981 až 1994 členem komunistické strany, nepochybuje o Onderkových dobrých úmyslech, nicméně je přesvědčen, že Onderka „se hluboce mýlí, pokud se domnívá, že by podobný krok byl prospěšný pro zájmy ČSSD a zejména našich voličů".

Palas rovněž odmítl Onderkův názor, podle něhož by usnesení, které brněnský primátor zvažuje, bylo přínosem pro všechny politické strany. Palas to považuje za představu „doslova scestnou, až iritující". „Ostatní politické strany by se potutelně usmívaly nad nebetyčnou naivitou sociální demokracie, která si dobrovolně a iniciativně zúžila manévrovací prostor," argumentuje Palas.

„Přiznám se, že také nevím, o jakou analýzu se opírá jeho (Onderkův) předpoklad, že koaliční spolupráce s KSČM na úrovni krajů ČSSD poškozuje. Nemám informace o tom, že by existovaly takové průzkumy, a výsledky voleb výše uvedený závěr nepotvrzují. Nepoškozují naopak ČSSD spíše krajské koalice s ODS?" ptá se dále Palas v prohlášení. ČSSD vládne v koalici s ODS například v Jihočeském a Jihomoravském kraji. K situaci na severní Moravě Palas poznamenal, že „KSČM je zatím jako koaliční partner spolehlivá a konstruktivní".

Bělohradský: Řekněme antikomunistům, že nás to už nezajímá
Na dotaz Deníku Referendum někdejší předseda ČSSD Vladimír Špidla uvedl, že by na současném stavu nic neměnil. „Celostátně je bohumínské usnesení i nadále funkční, ale rozšiřovat jej na nižší úrovně, kde se politická rozhodnutí odehrávají v jiném kontextu, nemá smysl," upřesnil bývalý evropský komisař.

Podle filosofa Václava Bělohradského je debata nad touto otázkou zcela irelevantní. K návrhu primátora Onderky řekl, že se „jedná neustále o další a další projevy opožděného antikomunismu, které mají za cíl odvést pozornost od podstatných problémů," mezi nimiž Deníku Referendum Bělohradský zmínil například zavádění školného či privatizaci zdravotnictví.

„Dokonce bych šel ještě dál: je to strategie, jak sociální demokracii hnát stále znovu do kouta a nutit ji tam trhat ze sebe šaty. Je třeba říct, že nás to vůbec nezajímá," doplnil Bělohradský.

Šabata: Zahájení bilanční debaty?
S tím tak docela nesouhlasí politolog Jaroslav Šabata. Podle něj právě toto nerevokované usnesení z roku 1995 může představovat klíčový problém, který pomůže otevřít uvnitř sociální demokracie bilanční debatu. „Ta se nevedla od příchodu Zemana do vedení strany," umístil problém na časovou osu.

Zatímco se Vladimír Špidla domnívá, že téma bohumínského usnesení bylo již stokrát vydiskutováno, Šabata Deníku Referendum sdělil, že diskuse nebyly nikdy překonány. „O výsledku voleb je třeba mluvit nikoli z hlediska procentuálního výsledku, ale jako o strategickém nezdaru," dodal Šabata.

Nutnost debaty ovšem podle Šabaty neznamená, že lze pominout, kdo ji otevírá: „Že má (Onderka) sklony k oportunismu a populismu, o tom není sporu. Jde cestou menšího odporu, tak jsem ho i poznal."

ČSSD sice vyhrála květnové sněmovní volby, ale s menším ziskem hlasů, než očekávala. V reakci na volební výsledek ČSSD rezignoval její předseda Jiří Paroubek. O nástupnictví po něm budou pravděpodobně usilovat především statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a jihomoravský hejtman a šéf Asociace krajů Michal Hašek.