Edvard Sequens: Koridor drátů souvisí s jadernou expanzí ČEZu

Rozhovor s Edvardem Sequensem ze sdružení Calla o plánovaném zadrátování jižních Čech a Vysočiny.

Miessler_foto3

Jan Miessler

01.06.2010 11:13

Sequens_dr_rozhovor

Edvard Sequens: „Čekáme, jestli bude nějaká odezva obcí. Pokud bude, poskytneme jim naši pomoc, jak se mohou bránit, jak postupovat ve správních řízeních." Foto Archiv DR

Calla vydala v pondělí tiskovou zprávu o chystaném zadrátování krajiny vedením vysokého napětí z Temelína. O co přesně jde?
Jde o plánované nové sto dvacet kilometrů dlouhé přenosové vedení mezi rozvodnami Kočín u Temelína a Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu, které plánuje postavit ČEPS kvůli chystaným reaktorům v Temelíně. Naši pondělní tiskovou zprávu jsme vydali kvůli upozornění starostů a lidí podél trasy, že běží proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí – takzvaná EIA – a tedy že mají jednu z mála šancí, jak vše připomínkovat a vyjadřovat svůj názor. U podobných liniových staveb totiž často bývá problém, že starostové sice informace na obecní úřad dostanou a dají je na vývěsní desku, ale málokde si toho všimnou vlastníci pozemků a nemovitostí, kterých se plánovaná výstavba týká. A právě v dokumentaci, na kterou v naší tiskové zprávě odkazujeme, jsou namalované i střety s vlastníky nemovitostí. Nejen pozemků, po nichž vedení půjde, ale i domů. Někde to jde hodně blízko – často je to v řádu desítek metrů od obytných budov. Navíc jsou to opravdu velké stožáry, prakticky ty největší, co se u nás staví.

Pokud to srovnáme s častým argumentem, podle kterého větrné elektrárny ničí krajinu je to srovnatelné?
Částečně ano. V tomto případě jde o několik set zhruba pětačtyřicet metrů vysokých stožárů a působení je horizontální, větrné elektrárny mívají i sto metrů, ale zase jich bývá na místě jedna až několik. Dopad na krajinný ráz mají oba typy staveb. A i obnovitelné zdroje budou potřebovat velké sítě, to je jasné. Na internetu zatím nevisí celá studie dopadů projektu nového vedení na krajinný ráz – ta je v příloze, která tam zatím není – nicméně v dokumentaci jsou její závěry a v nich zmíněny všechny citlivé oblasti a jsou tam vyhodnoceny střety. Ty jsou v řadě míst neúnosné. Například u hradu Kámen, kde by výhled vedl přes dráty a podobně. Navíc celé to vedení je dlouhodobě plánované jen kvůli atomovým reaktorům v Temelíně: přes státní společnost ČEPS je tu vlastně investováno dvanáct miliard, které mají jít jenom do sto dvaceti kilometrů vedení Kočín - Mírovka. Ale pokud ČEZ prosadí větší reaktory – dvakrát 1600, nebo 1700 MW – budou energetici dráty posilovat ještě směrem na Dobřany, takže se nakonec dostanou na dvojnásobek této částky. A to jsou přitom peníze, které jsou schované – nedává je investor reaktorů, a nebudou proto figurovat v celkové částce za nový Temelín.

Co to znamená pro vlastníky pozemků a obce?
Samozřejmě my za vlastníky nemovitostí nemůžeme nic dělat, pokud se na nás neobrátí. Ostatně těch střetů je, zdá se, více na Vysočině než u nás v jižních Čechách. Problém vlastníků je zejména v informovanosti. Povolování sítí jde pouze přes veřejné desky, takže majitel se ani nedozví, že běží povolovací řízení. Ani o územním, ani o stavebním – pokud nechodí na úřad dívat se na úřední desku, anebo mu starosta neřekne, že bude mít za barákem na svém pozemku třeba stožár. ČEPS potom samozřejmě bude jednat s vlastníky o majetkovém vypořádání. Jenže to jsou tisíce vlastníků, tak i ministr Tošovský v rozhlasovém rozhovoru (Rádio Česko, 26. ledna 2010) naznačil, že si pomůžou zákonem, který urychlí vyvlastňování. To je ta novela, která je nyní v Senátu a která ze zákona o urychlení dopravní infrastruktury, který měl být výjimečný, dělá najednou zákon obecnější a dává do něj veškerou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu, tedy i elektroenergetické sítě. V tom senátním návrhu zákona je ještě jeden trumf ČEZu: podle návrhu poslance Vojíře, který prosadil vloni v novele energetického zákona, budou ve veřejném zájmu zřizovány elektrárny nad sto megawattů, které poskytují podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy. Což v podstatě mohou být i jaderné elektrárny. A nyní se pomocí té senátní novely zákona o urychlení výstavby má zjednodušit i povolování těchto staveb – navrhuje se takzvané spojené územní a stavební řízení a zjednodušené vyvlastňování.

Takže oni jednoduše prohlásí, že daná stavba je ve veřejném zájmu, a veřejnost už do toho nemá co mluvit?
Ne úplně, ale zhorší se její postavení. A že jde o stavbu ve veřejném zájmu, je již u elektroenergetických sítí a velkých elektráren prohlášeno energetickým zákonem. Zatím to ale nemělo praktický efekt. Jenomže pokud bude přijata senátní novela o urychlení výstavby, tak to bude mít praktický efekt pro tisíce majitelů: když nekývnou ČEPSu, prostě je vyvlastní. A bez možnosti odkladného účinku při odvolání.

Jste v nějakém kontaktu s obcemi, kterých se to týká? A jak se na to dívají?
Popravdě řečeno nejsme zatím v kontaktu. Zatím k celé věci proběhlo pouze zjišťovací řízení EIA, kde se některé obce nesouhlasně vyjadřovaly s tím, že chtějí vedení někam odsunout. Mezitím se ten koridor ovšem ocitl v Politice územního rozvoje, kterou schválila vláda. Čili v celostátním územním plánu, který musí převzít i kraje, už ten koridor Kočín - Mírovka je.

Obce už s tím tedy nemůžou nic dělat, pokud se jim nelíbí, kudy má to vedení vést?

Můžou. Mluvil jsem o koridoru, který je docela široký. Ukazuje se, že ČEPS jedná s vlastníky a snaží se řešit alespoň některé případné střety, pokud se vyskytnou – píše se to v dokumentaci k EIA, realitu ukáže čas... Já si osobně myslím, že to hodně obcí v té první fázi toho takzvaného „zjišťováku“ EIA podcenilo, takže možná budou reagovat až teď, kdy jim dojde, co to pro ně vlastně může znamenat. Mimochodem, kraji Vysočina to vedení jaksi nevadí a už do zjišťovacího řízení EIA dal stanovisko, že ani nepožaduje, aby to šlo do celého posuzování. Jenom proto, že se za tím schovává vedení pro jadernou elektrárnu, přestávají oni hájit zájmy svých občanů, svého kraje, a rovnou všechno odkývají...

Oni, aniž by se zabývali, co to bude obnášet, všechno odsouhlasili?
Téměř by se to tak dalo říct. Když si srovnáte, jak vedení kraje Vysočina vystupuje proti větrným a solárním elektrárnám a jak politickým rozhodnutím zastavuje veškeré projekty, tak umístění stovek stožárů na svém území pro jaderný proud tímto způsobem pustí, aniž by dalo prostor obcím vyjednat si v trase případné úpravy nebo varianty. Od kraje Vysočina je to tedy docela licoměrné.

A s čím se chystá jít do řízení Calla?
V této chvíli jdeme jen do procesu EIA, což není řízení v pravém slova smyslu, protože výsledek je nezávazný. Chceme v něm upozorňovat na krajinný ráz a střety s ochranou přírody. Nečekám však, že by MŽP v případě této stavby dalo nesouhlasné stanovisko, prostě nějak podané připomínky vypořádají do nezávazného stanoviska. Pokud se výrazněji neozvou obce a vlastníci. A tady se vracím k počátku – cílem naší pondělní tiskové zprávy bylo upozornit veřejnost, že běží posuzování vlivů na životní prostředí.

Takže není příliš velká pravděpodobnost, že by ty dráty přes něco neprošly?
Mám-li to říct upřímně, pravděpodobnost je hodně malá. Mají to už zarámované přes Politiku územního rozvoje – to je ten velký územní plán. Pokud jde o investice, to by musel ovlivnit stát jako vlastník investora, akciové společnosti ČEPS. Ale obzvlášť teď po volbách jsou karty rozdány v náš neprospěch.

Teoreticky: kdyby to ČEPSu neprošlo, co by se dělo dál? Může dojít k něčemu, co ho zastaví?
Kdyby to neprošlo v EIA, budou mít komplikovanou situaci s dalším povolovacím procesem, ale nikoliv nepřekonatelnou. Druhá věc jsou investiční možnosti. ČEPS plánuje ročně investovat pět miliard do sítí. Dosud dával méně. Těch pět miliard je celý roční objem a současně potřebuje stavět i vyvedení výkonu z Prunéřova, propojovat severní Moravu, kde má vzhledem k tamějšímu průmyslu slabé sítě a investovat do obnovy – a do toho má mít investici dvanáct miliard do jediného nového vedení... Opravdu nevím, jestli bude schopný to utáhnout. Limit může být nakonec ve financování. Ale připomenu, že to vedení je tu kvůli novým reaktorům v Temelíně. Pokud by se nestavěly, i když třebas jen z ekonomických důvodů, tak to vedení nebude mít smysl. Je to stavba přímo související s jadernou expanzí ČEZu.

A jak to tedy vidíte? Myslíte si, že se dráty podaří prosadit bez nějakého závažnějšího odporu?
Čekáme, jestli bude nějaká odezva obcí. Pokud bude, poskytneme jim naši pomoc, jak se mohou bránit, jak postupovat ve správních řízeních. Těžko spekulovat, zda se z toho vyvine nějaký nový případ typu propojení skrze Lužické hory. Je to stavba dlouhá sto dvacet kilometrů vedoucí přes devadesát tři katastrů, tak uvidíme. Ale budou-li na té trase alespoň nějaká ohniska odporu, vidím možnost jim pomáhat a třeba je i nějakým způsobem stmelovat – ale to bych předjímal. Sami do dalších řízení budeme vstupovat jako účastníci, pokud nám tedy v nejbližším roce neořežou zákony tak, že bychom nemohli.

Mluvíte o alternativní energetice založené na menších, decentralizovaných zdrojích a také o takzvané „inteligentní síti“ na distribuci elektřiny. Jak by se to vlastně v našich podmínkách mělo realizovat? Ono to vypadá trochu jako sci-fi...
Ale ne. Třeba u nás ve Vrchlabí se to už rozjíždí a po Evropě se to také zkouší. Budoucí energetika bude z mnoha důvodů fungovat mnohem více decentralizovaně než je ta dnešní. A je potřebné mít sítě, které také umí pracovat s množstvím fluktuujících zdrojů jako jsou větrné a solární elektrárny. Chytrá síť dokáže přizpůsobovat spotřebu podle momentálního výkonu a naopak. Umí spouštět spotřebiče, u kterých nevadí, že neběží kontinuálně. A také pracuje s akumulací. Dnes se sází na rozvoj elektromobilů, které by to inteligentní nabíjení také uměly. Tohle naše síť neumí, ta je orientována na velké zdroje a rozvod jejich energie do nejmenší zásuvky ve zdi, ale neumí moc pracovat s rozptýlenými zdroji.

A kdyby se to mělo realizovat, na kolik by to řádově vyšlo?
Samozřejmě tam půjde také o miliardy. A je právě třeba ty omezené peníze nasměrovat spíš sem do budoucnosti než stavět sítě podle modelu z minulého století. Mimochodem, nad inteligentními sítěmi jsou ještě takzvané „supergrids“ – sítě, které převádějí energii mezistátně z regionů, kde je velká převaha například větrné nebo sluneční energie. Tedy konkrétně „větrné“ gigawatty od Severního moře a Atlantiku nebo „sluneční“ gigawatty z jihu Evropy, případně i severu Afriky do jiných částí Evropy. Ale jinak by se evropská energetika postavená z poloviny a více na obnovitelných zdrojích energie asi nepodařila udělat.

Ale nemáte obavy, že to u nás zejména teď po volbách půjde úplně opačným směrem?
Mám. Ale to už jsem měl před volbami, byť si stále myslím, že evropské direktivy či zvyklosti budou tu destrukci ochrany životního prostředí omezovat. Už dnes to jde opačným směrem, jeden krok za druhým. Úřednická vláda, která se stala zejména přes Tošovského mluvčím energetiků a která se tváří jako nestranná, prostě dělá kroky pro velkou energetiku. Od návrhu státní energetické koncepce přes Prunéřov po kampaň proti obnovitelným zdrojům. Teď je na stole návrh demontáže podpory obnovitelných zdrojů energie pomocí nového zákona o podporovaných zdrojích energie. Prostě probíhá zápas mezi starou centralizovanou a centrální moc podporující podobou energetiky a její čistější a bezpečnější alternativou, přičemž politickou moc mají v ruce představitelé a zastánci té první.