Bízková schválila Prunéřov. Greenpeace: Je to jen první krok

Ministerstvo životního prostředí dnes v rámci hodnocení EIA vydalo souhlas s modernizací elektrárny Prunéřov podle návrhu ČEZ. Ekologické organizace rozhodnutí pokládají za politicky motivované a v dalších správních řízeních neobhajitelné.

(jp)

29.04.2010 15:35

306649_mediafax_martin_majer

Rut Bízková na Den Země: Tak já myslím, že vysadíme pár stromů a bude to dobrý. Foto Martin Majer, Mediafax

Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlasné stanovisko k obnově tepelné elektrárny Prunéřov II. Rozhodnutí se očekávalo od chvíle, kdy se ministryní životního prostředí stala Rut Bízková, bývalá mluvčí uhelných elektráren ČEZ.

Ta dnes k rozhodnutí uvedla: „Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad složitý. Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu,“ řekla ministryně životního prostředí Rut Bízková.

Organizace Greenpeace, která spolu s Ekologickým právním servisem vede proti schválenému typu modernizace kampaň Pohoda ČEZ – včerejší technologie již dnes, pokládá rozhodnutí za politicky motivované.

„To je ale překvapení: ministryně, která se do funkce dostala jen díky šikovné politické rošádě pod taktovkou Martina Romana, vydala takové rozhodnutí, jaké si ČEZ přál. Čekal snad někdo něco jiného? Na paní ministryni se moc nezlobíme, je to jen legionářka Romanova impéria. A to vše proto, aby mohl ušetřit pět miliard na zdraví Severočechů,“ komentoval dnešní rozhodnutí Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

Ekologické organizace upozorňují, že ČEZ opakovaně odmítl předložit k posouzení variantu projektu Prunéřova, která by používala účinnější a čistší technologii, a to i přesto, že k tomu byl Ministerstvem životního prostředí přímo vyzván. Tím podle nich porušil své povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu k tomu uvedl: „Dnešní rozhodnutí ministerstva považujeme za zjevně věcně nesprávné a nezákonné, a tudíž napadnutelné.“ Šrytr Deníku Referendum řekl, že ačkoli si umí představit i nějakou formu žaloby na MŽP pro neplnění povinností, za efektivnější pokládá rozhodnutí zvrátit v následných správních řízeních, jež mají větší váhu a rozhodnutí v nich vynesená jsou soudně přezkoumatelná.

Ekologické organizace rovněž upozorňují, že ČEZ uzavřel smlouvy na dodávky technologií do Prunéřova ještě před tím, než proces EIA vůbec začal. Podle ekologických organizací to prokazuje, že ČEZ od samého počátku vůbec nepočítal s tím, že by projekt nebyl v jím navržené podobě schválen.

Nová ministryně Bízková v minulém týdnu zrušila na ministerstvu sekci ochrany klimatu a ovzduší, jejíž představitelé polovičaté modernizaci Prunéřova otevřeně oponovali. Odvolání jejího šéfa, náměstka ministra Aleše Kutáka, přitom požadoval kvůli Prunéřovu ČEZ již loni po tehdejším ministru Ladislavu Mikovi.

„To dnešní rozhodnutí je sice očekávané, ale je nemravné a nechutné. Je to obraz bažiny, do které se česká společnost propadla,“ zhodnotil dnešní verdikt Jan Piňos, který se v Greenpeace případu dlouhodobě věnoval.

Ministerstvo ale ve svém zdůvodnění verdiktu používá argumentaci, ve které se se zákonným požadavkem co nejúčinnější modernizace pokouší vyrovnat.

„V prvním případě šlo o to, že navrhovaný záměr má mít účinnost 40 %, tedy méně než 42 %, která by odpovídala využití nejlepších dostupných technik. Navrhovaná technika s účinností 40 % způsobí, že elektrárna ročně vyprodukuje o 205 082 tun oxidu uhličitého (CO2) více,“ uznává ministerstvo argument ekologů.

A vyrovnává se s ním tímto způsobem: „Ministerstvo zařadilo do podmínek, v rámci nichž je kladné stanovisko vydáno, i požadavek na to, aby elektrárenská společnost ČEZ snížila produkci oxidu uhličitého o toto množství dalšími opatřeními, např. zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech. Toto snížení musí být uskutečněno nad rámec jiných zákonem daných požadavků. Tímto způsobem bude fakticky dosaženo celkově stejné bilance v emisích CO2.“

Jan Rovenský z Greenpeace k tomu ovšem podotýká, že takové podmínky jsou zcela nezávazné a zcela nevynutitelné: „To je prostě legrace. Kdyby to mysleli vážně, museli by ČEZ přinutit takovou variantu vypracovat a tu potom schválit.“

Podle Jana Šrytra, právníka EPS, je tato konstrukce ministerstva právně neudržitelná a projekt podle jeho přesvědčení nemůže získat ani územní povolení, ani integrované povolení o znečištění, protože způsob, jakým se ministerstvo s podmínkou nejvyšší účinnosti pokusilo vyrovnat, zákon vůbec nepřipouští.

Jan Rovenský rovněž upozorňuje, že ministerstvo navíc manipuluje s grafem, podle nějž nejhůře vychází nulová varianta, což může tvrdit jen proto, že počítá s provozem do roku 2035. Přitom nulové varianty odstavení Prunéřova k roku 2015 nebo 2020 vycházejí dokonce příznivěji než nejúčinnější modernizace, ale ministerstvo je vůbec nezvažovalo.

Na otázku Deníku Referendum, proč Greenpeace nulovou variantu vůbec neprosazovalo, Rovenský říká: „Od začátku jsme tvrdili, že je to jediná možnost vedle nejúčinnější modernizace. A říkám to nerad, ale byly za tím taktické důvody. Víme, že nejlepší by bylo elektrárnu úplně zavřít, ale kdybychom to požadovali, nenašli bychom spojence ani na Bursíkově ministerstvu.“

„Skoro to vyšlo, nemohli jsme tušit, že kvůli Prunéřovu Fischer přeskládá vládu,“ tvrdí Rovenský. Jeho organizace je podle jeho slov odhodlána pokoušet se modernizaci Prunéřova nadále znemožnit dalšími protesty i soudní cestou.

„Tak to je teprve začátek,“ říká Rovenský s odkazem na územní řízení i řízení o integrovaném povolení, u nichž se občanským sdružení otevře možnost nechat rozhodnutí úřadů přezkoumat i soudně, včetně případného krácení práv Mikronésie, jejíž nárok podle právního názoru ekologických organizací rovněž bude muset být znovu posuzován.