Írán se přiznal k sestřelení letu PS752, měl jej prý za raketu

Odpovědnost za sestřel ukrajinského dopravního letadla s 176 lidmi přiznali už i nejvyšší představitelé země. Tragického omylu se prý dopustila protiletecká obrana, která stroj vyhodnotila jako útok USA střelou s plochou dráhou letu.

(pjed)

11.01.2020 14:18

Aktualizováno: 18:46

A3

Let PS752 mířil z Teheránu do Kyjeva. Sestřelen byl jen několik hodin po odpálení íránských raket na americké základny v Iráku. Foto LLBG Spotter, WmC

Ukrajinský civilní let 752 se 176 lidmi na palubě sestřelili ve středu omylem sami Íránci. V sobotu to přiznala íránská generalita, a poté i nejvyšší představitelé země. Podle vyjádření velitele vzdušných sil Íránských revolučních gard generála Amira Alího Hadžizádeha sestřelila let raketa gardistické protiletecké obrany, jejíž obsluha letoun chybně vyhodnotila jako americkou střelu s plochou dráhou letu. Na rozhodnutí, zda střílet či ne, měla dle generála jen deset sekund. Komunikace s velením byla prý rušena.

K sestřelení Boeingu ukrajinských aerolinií došlo v napjaté bezpečnostní situaci – pouze několik hodin po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku pojatém jako symbolická odveta za americký atentát na generála Kásima Sulejmáního z 3. ledna.

Generál Hadžizádeh přijal za sestřel plnou odpovědnost. Zároveň ale uvedl, že nadřízené informoval o dané skutečnosti už hned ve středu. Íránští vyšetřovatelé přitom ještě v pátek tvrdili, že sestřel raketou vyloučili a že za havárii mohla nejspíše technická závada.

Velení armády a gard zveřejnilo aktuálně i oficiální omluvu a vyjádření soustrasti rodinám obětí. S podobně laděnými vyjádřeními vystoupili také prezident Rúhání a nejvyšší vůdce íránské teokracie ájatolláh Chameneí.

Rúhání sestřel označil dále za „neospravedlnitelnou chybu“. Chameneí vyzval k „objasnění všech zkratů a chyb“, jež vedly k chybnému vyhodnocení situace.

Kanadský premiér Justin Trudeau, který ve čtvrtek vystoupil jako první hlava státu oficiálně s podezřením na sestřel letu, označil událost za „národní tragédii“ a vyzval k „učinění za dost spravedlnosti“ pro rodiny a blízké obětí.

Ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj pak apeloval na Írán, aby potrestal všechny odpovědné. „Očekáváme, že Írán (...) postaví odpovědné osoby před soud,“ uvedl doslova.

Sestřelený letoun ukrajinských aerolinií mířil původně z Teheránu do Kyjeva. Odtud měla velká část cestujících pokračovat do kanadského Toronta. Na jeho palubě bylo 78 Íránců, 63 Kanaďanů (vesměs íránského či afghánského původu), 11 Ukrajinců, deset Švédů, sedm Afghánců, čtyři Britové a tři Němci.

Kontext a důsledky
Dle znalců problematicky leteckých neštěstí jsou omyly s podobně tragickými konci vzácné, zvláště ve vyhrocených bezpečnostních situacích se ovšem stávají.

V červenci 2014 byl například sestřelen ruským systémem Buk z území proruských separatistů na Ukrajině Boeing 777 Malajských aerolinek s 298 lidmi na palubě. V červenci 1988 zase sestřelil americký raketový křižník USS Vincennes íránský Airbus A300 s 290 lidmi.

V obou případech rozhodla dle všeho záměna za vojenský stroj. V obou případech rovněž nikdo nepřežil.

Co je nicméně v podobných situacích ještě vzácnější, je skutečnost, že se viník otevřeně přizná. Rusko i separatisté v případě malajského Boeingu nad Ukrajinou odmítli jakoukoliv odpovědnost; Moskva dokonce zinscenovala vlastní vzdorvyšetřování, které závěry mezinárodního popřelo.

V případě amerického sestřelení íránského stroje pak sice USA vyjádřily lítost a zaplatily odškodné rodinám obětí, učinily tak ale až s odstupem mnoha let a plnou vinu nepřiznaly nikdy.

„Chápe-li se (aktuální íránské) přiznání v kontextu celkové situace v posledních týdnech (...), je na místě jej vnímat jako akt de-eskalace (...) Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf sice označil sestřel za důsledek ,krize způsobené adventurismem USA´ (...) v první vlně reakcí byl ale jediný. Něco takového je krajně nezvyklé. Krajně nezvyklá je ovšem i celá současná situace,“ uvedla v sobotním vysílání BBC Lyse Doucetová, analytička zahraničního dění této stanice.

Mezi znalými pozorovateli začíná v současnosti debata, jestli přispělo k až nečekaně mírné íránské odplatě za zabití Sulejmáního (Američané byli před raketami dopředu varování, a nikdo tak nezemřel, další akce přitom už nenásledovaly) právě vědomí odpovědnosti za středeční tragédii, anebo jestli bylo vše ještě jinak.

Odpovědnost za sestřel civilního letadla staví na každý pád Írán do pozice, ve níž by jen těžko obhajoval nějaké další útoky na americké cíle, kdyby chtěl nyní hned pokračovat v odplatě.

V Teheránu se navíc sešel hned v odpoledních hodinách první protest zejména mladých lidí požadujících rezignaci nejvyšších představitelů. Protestu se zúčastnilo několik set osob. Novinkou ovšem je, že o demonstraci informovala i média blízká republikánským gardám.

„Je tu cítit mnoho nahromaděného hněvu. Spousta lidí, a s nimi pochopitelně rodiny obětí, nemůže uvěřit, jak jim mohla vláda o tragédii tak dlouho lhát,“ hlásila do sobotního vysílání Al-Džazíry Dorsa Džibbaríová, íránská zpravodajka stanice.


Další informace:

The Guardian Iran plane crash – live news
BBC News Iran plane crash: What we know about flight PS752
BBC News Iran plane crash: Demands for justice after admission jet was shot down
Al Džazíra Iran says it 'unintentionally' shot down plane: Latest updates


A co si myslíte vy? Diskuse (22 příspěvků)

Pavel Kolařík - informatik

Asi by stálo za to Pondělí, 13.Ledna 2020, 21:49:50

se zabývat tím, co se v Íránu děje teď. Jde tam dost do tuhého.

Jindřich Kalous - důchodce

Pondělí, 13.Ledna 2020, 23:53:48

https://www.blisty.cz/art/98384-dochazi-v-iranu-k-sametove-revoluci.html

Jindřich Kalous - důchodce

Úterý, 14.Ledna 2020, 08:57:30

V Íránu se fakt asi děje něco neobvyklého:
https://www.theguardian.com/world/2020/jan/13/journalists-quit-iranian-state-broadcaster-over-crash-cover-up

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Úterý, 14.Ledna 2020, 13:09:26

Zatímco ta Chomejního revoluce byla konzervativní, tato nová (pokud nějaká přichází) bude spíš liberální.

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Úterý, 14.Ledna 2020, 14:26:13

To je ovšem zbožné přání těch, kdo by Írán rádi viděli zpět ve sféře západního vlivu, nebo ještě lépe jako další rozvrácený stát. Takhle jednoduché ale věci a poměry v regionu nejsou.

Pavel Kolařík - informatik

Úterý, 14.Ledna 2020, 14:38:33

Náš "aktivní účastník internetových diskusí" tady bude mít zase hodně práce.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Úterý, 14.Ledna 2020, 16:02:18

"To je ovšem zbožné přání těch, kdo by Írán rádi viděli zpět ve sféře západního vlivu..."
Zbožné přání pana Kalouse je jistě pravý opak.

Jindřich Kalous - důchodce

Heleně Zemanové Úterý, 14.Ledna 2020, 17:44:2

Co vlastně konkrétně považujete za pravý opak příslušnosti ke sféře západního vlivu? Nebo přesněji řečeno, co si myslíte, že za něj považuju já?

Jestli něco Íráncům přeju, tak aby si to mohli rozhodnout sami, aby jim do toho rozhodování nevrtaly cizí armády a tajné služby ani nadnárodní korporace a aby neskončil v takovém rozvratu jako Libye, Irák nebo Sýrie.

Ukažte mi jedinou zemi na Středním Východě, kde export euroamerické liberální demokracie skončil úspěšně. Ledaže byste za úspěch považovala chaos, ve kterém si můžou dělat co chtějí proxy milice a kontraktoři a který je zlatým dolem pro obchodníky se zbraněmi a ropou.

Jak už jsem tady psal víckrát, ke dnešní situaci v Íránu vede přímá linka od svržení Mosaddeka v roce 1953 za prokázané pomoci CIA. Režim, který pak byl nastolen a trval až do roku 1979, byl jistě vzorem demokracie a liberalismu, jinak by ho Západ nepochybně celou tu dobu nepodporoval...

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Za opak západního vlivu Úterý, 14.Ledna 2020, 17:54:1

se nabízí vliv východní.
Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel.

Jindřich Kalous - důchodce

Úterý, 14.Ledna 2020, 18:12:46

"Za opak západního vlivu se nabízí vliv východní."

Tak na východ od Íránu je Afghánistán, Pákistán, Čína, Indie, částečně i Rusko... Který východ jste měla na mysli?

Já bych tedy v tomto kontextu přál Íráncům, aby nemuseli být pod žádným zahraničním vlivem, když se tak sami rozhodnou.

Pavel Krupička - Bohnice

Úterý, 14.Ledna 2020, 21:24:58

Vidím, že jsou tady jisté nesrovnalosti ohledně výkladů pojmů Západ a Východ. Rád je pomůžu osvětlit :-) Paní Zemanová bude snad spokojena :-)

Demonstrovat si to můžeme na této tabulce, která pojednává o pobočkách firmy McDonald's po celém světě: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_with_McDonald%27s_restaurants

Z tabulky můžeme snadno zjistit, že v Íránu žádná pobočka Mcdonald´s není, tudíž je Írán barbarská východní země a je třeba ji zcivilizovat. Nejlépe by to snad zvládli vojáci z USA, protože naopak v USA se může lid hamburgery od McDonalda ládovat v úžasných 14 146 pobočkách, tudíž se jedná o extrémně vyspělou západní zemi, kam také tuším zisk ze všech těch poboček teče :-)

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Děkuji, pane Krupičko. Šíření hamburgerů je jasná zpráva. Úterý, 14.Ledna 2020, 22:00:57

Ale co říkáte na kebab? Není divné, že tuhle německou pochoutku považují Peršané za své národní jídlo? :-)

Jindřich Kalous - důchodce

Heleně Zemanové Úterý, 14.Ledna 2020, 22:17:3

Kebab vznikl pravděpodobně v Bagdádu, ale do světa ho rozšířili Turci, takže ho za své národní jídlo (pokud se dá takového pojmu vůbec použít) považují všechny národy na území bývalé Osmanské říše. (Dokonce i Řekové, kteří místo jehněčího masa používají vepřové, což muslimové samozřejmě nesmějí, a říkají tomu gyros.) Do Německa se kebab dostal spolu s tureckými gastarbeitery a jeho obliba mezi Němci se datuje zhruba až od začátku 70. let. V Německu je prý přes 15 000 kebabáren, takže jestli má Pavel Krupička pravdu, je to víc než McDonaldů v USA. :-D A hlavně je kebab zdravější, protože je skoro bez tuku.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Přátelé, Úterý, 14.Ledna 2020, 22:48:35

prahnu po dalších poučeních z kulinářského světa. Bez vás bych byla úplně ztracená.

Pavel Kolařík - informatik

Úterý, 14.Ledna 2020, 23:16:3

Já z kulinářského světa sice nemám nic, ale jenom konstatuji, že i v Íránu prokazatelně používají západní vymoženost zvanou internet.

Pavel Krupička - Bohnice

Středa, 15.Ledna 2020, 02:55:48

Paní Zemanová, poučení z kulinářského světa nám Vámi oblíbený kapitalismus poskytuje nespočet. Např teď jsem si koupil jakési "Ladovy perníčky" a protože chutnaly tuze divně, podíval jsem se na složení, kde jsem ke svému překvapení nenašel med. Kdyby tam nebyl doopravdy, nedivil bych se. Obal s Ladovým obrázkem (pokud to zase nebyl fake) měly ale hezký.

Když vezmu v hypermarketu do ruky několik nejdražších ovocných sirupů, kde jsou obrázky a fotky výhradně velkých malin, tak všude najdu ve složení náhražky tipu jablko, černý bez, rybíz a další ovoce, dokonce je tam i mrkev! Když chci maliny, dostanu v kapitalismu mrkev, to dá přeci rozum! A podle toho pak také ty sirupy chutnají, jak to ti lidé můžou kupovat, netuším.

Nebo jsem si onehdy koupil malinový sirup za cca 100 Kč, který měl být podle obalu 100 %, ale vzhledem k jeho chuti a hustotě bych ho tipoval na s bídou 20 % a možná ještě s nepřiznanými náhražkami. Můžu si místo toho koupit limonády, ale skoro ve všech jsou odporná umělá sladidla a byl bych pak provinilý ze spotřeby většího množství plastového odpadu.

Z tradiční a chutné české paštiky (vlastněné dnes jakousi norskou společností) se stala za 30 let hrouda sádla bez chuti, hlavně že Bolek Polívka dostal za reklamu na ní balík peněz.

Atd. Hádám, že zítra si koupím kávu, ala doma zjistím, že je to cikorka, jako za války. Jistě to má všechno nějakou skrytou logiku, jejíž podstata mi uniká, ale prosťáček jako já na ten kapitalismus zřejmě nestačí.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 15.Ledna 2020, 03:32:32

Také jsem jednou koupila hruškový ovocný čaj, který byl z jablečných slupek. Po hruškách ani stopy. Ale většinou složení nečtu. Buď mi to chutná nebo to nekupuji. Řada lidí řeší nekvalitní potraviny tak, že si vyrábí vlastní. Je jasné, že každý nemá tu možnost. Musíte mít zahrádku a čas, něco chovat atd. Ale lidé by se mohli domluvit a dělat takové věci společně - založit třeba nějaké menší svépomocné družstvo.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Paní Zemanové Středa, 15.Ledna 2020, 09:00:26

"Já hlavně přeju Íráncům, aby dokázali omezit vliv ajatolláhů a dospěli k vlastní formě sekularismu, tedy k takovému stupni oddělení islámu od státu, jaké bude vyhovovat většině obyvatel."

U té Chomejního revoluce (která se jistě nedá označit jako puč islamistů proti sekulárům) to bylo právě naopak. Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém, nikoliv aby stát byl od islámu oddělen. Možná si od toho slibovali i to, že stát bude sociálnější, těžko říct.
Mezitím se toho jistě mnoho změnilo, vyrostla nová generace, tak uvidíme.

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Středa, 15.Ledna 2020, 17:00:27

Důležitou součástí íránského převratu v r. 1979 byla i radikální levice. S ní se islamisté vypořádali v dalším kole - definitivně získali navrch až po roce 1981, kdy první umírněný president utekl před hrozbou zatčení do ciziny, druhý se stal ihned po volbách obětí atentátu a teprve až pak definitivně nastoupili ajatolláhové.

"Lidé chtěli, aby šaría prostupovala státní systém..."

Spíš bych to napsal tak, že islamisté byli šikovnější organizátoři a demagogové než sekulární opozice. Původně ta revoluce tak jednoznačně nevypadala.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Z Íránu aktuálně Středa, 15.Ledna 2020, 17:26:9

K tomu současnému vývoji by tu měla mít v nejbližších dnech text Fatima Rahimi, která čte narozdíl ode mne persky, tak se můžeme těšit

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Středa, 15.Ledna 2020, 18:11:36

"Je jasné, že každý nemá tu možnost."

Žiju v ovocnářském kraji, takže jablka a mošty nakupuju u sadaře. Na dostřel od nás je kravín s vlastní malou mlékárnou, kde se dá sehnat všechno z jejich vlastní výroby, od mléka (včetně syrového od krávy) přes máslo, sýry a jogurty až po zmrzlinu. Jiný sedlák chová ovce a slepice a prodává ovčí sýry i vejce. V okruhu rozumné dojezdové vzdálenosti (i veřejnou dopravou) je několik malých pekáren a řezníků. Snad s výjimkou zeleniny mám veškeré základní potraviny z místních zdrojů. Moje domovská obec má 600 obyvatel, takže je vidět, že i mimo velká centra s progresivními bioalternativci se dá stravovat zdravě. To vše bez velkého reklamního humbuku. Nepochybuju o tom, že i jinde než u nás takové možnosti jsou.

Pavel Kolařík - informatik

Doufejme tedy, Středa, 15.Ledna 2020, 18:14:16

že avizovaný článek Fatimy Rahimi nebude taky hned zaplevelen ani diskusemi o moštech, ani dubiozními odkazy "K věci" našeho "aktivního účastníka internetových diskusí".