Sčítání lidu se blíží. Co chtějí církve utajit?

Dotazník sčítání lidu 2021 nejspíš tentokrát nebude obsahovat otázku na náboženskou příslušnost. Je tento údaj pro společnost podstatný, nebo není?

V atlasech, encyklopediích nebo učebnicích zeměpisu najdeme kromě geografických informací o území, jeho výškovém profilu, o vodstvu a klimatu zemí také informace o jejich obyvatelstvu, o jeho historii, politickém uspořádání, etnickém složení, o vědě, umění a vzdělání, a rovněž také informace o náboženství.

Náboženská příslušnost se ve druhé polovině minulého století začala jevit jako málo důležitá. V části světa, která si říkala, že je vyspělá, začal klesat počet lidí, kteří se identifikovali s některým náboženstvím. Náboženství ztrácelo důvěru lidí. Náboženští profesionálové patřili k nejméně oceňovaným povoláním. V posledních dvou desetiletích však sociologové mluví o návratu náboženství do osobního života i do společnosti. Sekularizace jako zesvětšťování politiky, školství a kultury se zpomalila, někde zastavila, ba zvedla se nová vlna zájmu o tento rozměr lidského života.

Naděje, ale i obavy z náboženství, z různých stylů jeho prožívání, vedou k zájmu o náboženskou charakteristiku státu či jiných územních a sociálních útvarů. Zatímco komunistický režim ve sčítáních lidu v létech 1961, 1970 a 1980 tuto otázku ze sčítání vyloučil s odůvodněním, že náboženská příslušnost je soukromou věcí občana, v polistopadových poměrech se přirozeně zájem o toto téma vrátil. Připojili jsme se k evropským státům, kde se sleduje.

8715334804d567bdfa8f38_-var-www-vhosts-ceskydomov-cz-httpdocs-uploads-temp-3478189404d567bdfa6b46-__mg_5703-jpgTéměř polovina respondentů se roku 2011 k otázce náboženské příslušnosti nevyjádřila vůbec. Repro DR

V cenzech z let 1991, 2001 a 2011 jsme na tuto otázku mohli, ujišťováni, že informace bude anonymizována, o svém postoji informovat. Společně s další, možná také citlivou otázkou, totiž na národnost (kde bylo možno vyplnit příslušnosti dvě) byla odpověď ohledně náboženství dobrovolná. V prvních dvou sčítáních po sametové revoluci využil možnosti otázku ignorovat malý a klesající počet sčítaných lidí, tedy lidí bydlících k rozhodnému datu v českých zemích. Lidé se přestali obávat vyslovit se.

Přes zdánlivou bezvýznamnost tohoto tématu ukazují absolutní počty či procenta za české obyvatelstvo na drama. Miliony z deseti milionů českých obyvatel změnilo svůj postoj k náboženství. Čísla přitom ukazují jiný vývoj, než se míní v populárních debatách na tento námět. Například počet lidí, kteří o sobě referují, že jsou „bez vyznání“ nebo „bez náboženské víry“, v prvním sledovaném desetiletí stoupal, ve druhém překvapivě výrazně klesl. Je jich dnes méně než na začátku nových poměrů.

Objevila se nová sledovaná a publikovaná položka, lidé „věřící bez uvedené náboženské příslušnosti“, a k tomuto postoji se přihlásilo zaokrouhleně sedm procent obyvatel. Je to druhá nejpočetnější skupina. Svádělo by nás to sice k tomu označit 10 procent římských katolíků a 7 procent věřících bez vazby na konkrétní vyznání za okrajové a bezvýznamné skupiny, jsou to však skupiny viditelné a slyšitelné. Přitom takzvaných „něcistů“, kteří připouštějí, že „ono něco je“, může, i když to nelze empiricky potvrdit, být i víc. Velká část respondentů se totiž roku 2011 nevyjádřila vůbec.

Sčítání 2021
Nejen pro religionisty, kteří chtějí, nakolik je to možné, sledovat náboženství nepředpojatě, věcně či objektivně, by bylo zajímavé se dovědět, jak tyto trendy pokračovaly v tomto desetiletí. Zajímavé by to mohlo být i pro stát, neboť náboženství, ať se nám to líbí nebo nelíbí, patří k bezpečnostním faktorům. Z hlediska řekněme kulturního by stálo za to vědět, v čem obyvatelé této země spatřují naději a inspiraci. Jsou-li spíše chladnými skeptiky, nebo upřímnými hledači smyslu. Koneckonců státy vznikají a padají s hodnotami, na kterých jsou postaveny.

Vláda připravila pro projednání v parlamentu zákon, který by nám o tom mohl něco říct, do té míry, do jaké je ovšem strohá řeč kvantitativních údajů výmluvná. Jde o návrh Zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Zákon je třeba schválit včas, aby se mohly připravit sčítací archy a počítačové podklady pro elektronické vyplňování údajů, které snad tentokrát bude silně zastoupeno, kdo ví, zda ne převažující. Sčítání pravděpodobně proběhne k půlnoci z 26. na 27. března 2021, takže zbývá rok a pár měsíců.

V § 7 textu zákona připraveného pro vládu Českým statistickým úřadem po zapracování akceptovaných připomínek najdeme seznam údajů zjišťovaných prostřednictvím sčítacích formulářů. Jiné údaje úřad získá z různých státem vedených informačních systémů. Vedle jména a bydliště se o fyzické osobě má zjišťovat národnost, mateřský jazyk, nejvyšší dosažené vzdělání a počet živě narozených dětí. Dotaz na náboženskou příslušnost chtějí tentokrát statistici vynechat.

Přesněji řečeno, vynechat ho nechtěli, ale jeho vyřazení jim bylo shora nadiktováno. Při obhajobě tohoto rozhodnutí bychom se možná dočkali odkazu na nejnižší úspěšnost tohoto dotazu v posledním sčítání. Je to skutečně tak, že 45 procent respondentů využilo roku 2011 možnosti na tuto otázku neodpovědět. O skoro polovině obyvatel tedy už teď nevíme, jsou-li nějakého vyznání, věřícími bez uvedeného vyznání, lidmi nevěřícími či nenáboženskými. Ostatní údaje o náboženství jsou tím zkresleny.

Na druhou stranu privatizace osobního přesvědčení či životní orientace je rovněž údajem, který něco vypovídá. Nevíme dopředu, jak by se dobrovolné otázky chopili respondenti tentokrát. Odvolání na to, že náboženství ztrácí ve společnosti ohlas, je liché. Vývoj v prvních dvou desetiletích za svobodných poměrů ukazuje, že je to naopak údaj dramaticky proměnlivý.

Opomenutí údaje se děje podle údajů z první ruky na nátlak nejprve osobně Dominika Duky, k jehož lobbování ve vedení statistického úřadu, jako obvykle poslušně, přidala Ekumenická rada církví ČR sdružující 11 církví zastupujících něco mezi jedním až dvěma procenty obyvatel. Důvod, proč si Církev římskokatolická nepřeje, aby se veřejnost dověděla reálný počet jejích stoupenců, je prostý a jednoduchý. V období, kdy máme plnou svobodu vyznání, kdy jsou církve mohutně, a možná nadproporčně přítomny v médiích, se strmě propadá. Počet lidí, kteří se k ní přihlašují, se limitně blíží počtu pravidelných účastníků jejích bohoslužeb, a to dlouhodobě činí nějaká 3--4 procenta obyvatel.

Jiné křesťanské církve tento důvod nemají. Jsou co do členstva stabilní, nebo dokonce rostou, například Církev bratrská mnohonásobně. Cítí se však zavázány římské církvi za zdánlivě velkorysý, ve skutečnosti však dobře promyšlený dar. Přimluvila se totiž za politicky pečlivě vybrané církve a náboženské společnosti, aby z celkové finanční částky poskytnuté státem v zákoně o vyrovnání z roku 2012 nedostaly všechny dohromady 2 procenta, která by jim příslušela podle tehdejšího početního poměru, nýbrž 20 procent.

Jejich souhlas s utajením náboženské příslušnosti obyvatelstva byl dobře zaplacen stamilionovými částkami. Bylo by hanebné, kdyby zákonodárci, až se zákon dostane na pořad Sněmovny a pak Senátu, na tento nátlak a pochybný handl přistoupili. Nebylo by dobrou vizitkou České republiky vrátit se i v tomto ohledu k praxi minulého režimu.

A co si myslíte vy? Diskuse (20 příspěvků)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Budeme se ptát Pátek, 1.Listopadu 2019, 09:49:28

I na to, koho občané naposledy volili, případně rovnou na sexuální orientaci?
Já jen, že by ta data taky ledacos projasnila.
:-)

Martin Profant - Praha 7

Davidu Lobpreisovi Pátek, 1.Listopadu 2019, 16:19:41

Odpověď na tu první otázku, totiž koho jste naposledy volil, z hlediska toho, co smí statistika, známe. Daly nám ji minulé volby. Nikoho statisticky nezajímá, zda XY volil Ano, ale podíl lidí v populaci, kteří tak učinili, Podobně není statistice nic do toho, zda je XY katolík, ale podíl lidí, kteří se hlásí (vyznávají se-- odtud konfese) k tomu či onomu náboženství.

Otázka na sexuální orientaci by byla opravdu zajímavá, dotýká se velmi důležitých politických rozhodnutí, nicméně je -- oproti příslušnosti k církvi či společenství věřících -- zcela intimní a týká se navíc oblasti, ve které lidé mohou i dnes zakoušet pro určité odpovědi represe a pohrdání. Proto existuje důvodný předpoklad, že by většina lidi s diskriminovanou orientací na tuto otázku neodpověděla. Protože diskriminovaní pochopitelně nevěří záruce anonymity, byť je to vůči ČSÚ liché podezření.

Známe obdobný problém u národností, podle sčítání lidu z roku 2011 se k romské národnosti hlásí jen 13 150 lidí.
Není mi ovšem jasné, jaké diskriminace by se dnes mohl obávat katolík nebo český bratr.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 1.Listopadu 2019, 18:18:0

"Oproti příslušnosti k církvi se otázka na sexuální orientaci týká oblasti, ve které lidé mohou pro určitou svoji odpověď zakoušet pohrdání."

Nejen v článcích Ivana Štampacha se bohužel najde opravdu hodně podnětů, které by dnes mohly vyvolávat pohrdání vůči lidem právě z důvodu jejich příslušnosti k církvi (především té římskokatolické).

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Sobota, 2.Listopadu 2019, 17:38:21

Ano. Jak vás to konkrétně diskriminujete? Máte kvůli článkům Ivana Štampacha problém jako katolík najít práci, nepronájmou vám proto byt, nepustí Vás do restaurace? Prostě zakoušíte to, co je denní chleba diskriminovaných?

Mimoto to není v souvislosti se články Ivana Štampacha pravda. Nenapadá katolické věřící, tedy příslušníky církve. Napadá nešvary kléru a církevní organizace, nikoli skupinu obyvatel.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Nenapadá katolické věřící, tedy příslušníky církve." Sobota, 2.Listopadu 2019, 23:37:18

"Rozsáhlost případů zneužívání příslušníky katolické církve..." (Ano, také bych řekl, že tento perex nad jeho článkem není z jeho pera.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Napadá nešvary kléru, nikoli skupinu obyvatel." Neděle, 3.Listopadu 2019, 00:31:50

Náš farář je taky katolík.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Vážený pane Profante Středa, 6.Listopadu 2019, 08:17:32

1) Tak snad jde spíš o ty korelace znaku "koho jsem naposledy volil", "náboženské vyznání" s jinými znaky, které se během censu zjišťují, ne? (viz. např. #data mining, #cambridge analytica, etc.).
2) Způsob jakým zacházíte se slovem "diskriminace" se trochu míjí se způsobem, jak se to slovo používá v angličtině a tedy i ve Všeobecné deklaraci lidských práv, která byla v angličtině publikována. V zásadě tedy jde hlavně o "rozlišování", tedy právě přiřazování různých znaků (pohlaví, věk, náboženské vyznání, etc) lidem. Již samo "rozlišování/diskriminace" je ve VDLP chápáno z různých důvodů jako nevhodné a já osobně v tom s autory VDLP velmi souhlasím.
3) Co se týče kritiky nějakých nešvarů uvnitř katolické církve v rámci ČR, moc mne to nezajímá a spíš se tomu směju. Zvlášť, když o nich dumají lidé, kteří se ani neúčatní pravidelných bohoslužeb.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Lobpreisi, Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 13:46:30

sčítání lidu opravdu nesmí mít nic společného s data mining. To, že se upravuje zákonem (resp. zákony), s tím docela souvisí.

Pokud si vybavuji, v obou původních jazykových verzích se slovo diskriminace vyskytuje čtyřikrát, třikrát v článku 7 a jednou v článku 23. V článku 7 se jedná o diskriminaci z pohledu rovné ochrany zákona, uplatnění práv vyplývajících ze VDLP a z podněcování k diskriminaci k této ochraně a právům. V článku 23 se jedná o diskriminaci ohledně mzdy za stejnou práci.
Ve všech případech se tedy nemluví jen o "rozlišování", ale diskriminace tu znamená rozlišení, které provází omezení přístupu ke konkrétním zdrojům slušného lidského života a uznání (bezpečí právní ochrany, přístup k zdroji důstojné obživy).
A z kontextu jasně plyne, že taková diskriminace se děje „zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení“. (čl. 2, ods.1).
Ostatně pokud Vám nestačí vlastní znění Deklarace, podívejte se do kteréhokoli velkého výkladového slovníku, významové pole slova diskriminace se v češtině a angličtině liší pranepatrně.

A trvám na tom, že si v českých zemích umím představit skrytou společenskou diskriminaci, tedy omezení rovného přístupu podle pohlaví, barvy pleti, sexuální orientace, národnostní příslušnosti, sociálního původu ... ale náboženskou diskriminaci vůči věřícím kteréhokoli křesťanského vyznání s výjimkou Jehovistů nikoli. Diskriminaci vůči muslimům a buddhistům si ovšem ani nemusím představovat, tu bohužel až příliš dobře známe.


Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"A trvám na tom, že si umím představit diskriminaci v souvislosti se sexuální orientací, ale náboženskou diskriminaci nikoli." Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 14:57:11

Tak například ten případ z Polska:

Ten čin je to v rozporu s katolickou morálkou, ale patrně není v rozporu s právem, ani v rozporu s morálkou liberální. Způsob získání důkazu však v rozporu s právem být může, může být také diskriminací, a to jak diskriminací příslušníka LGBT, tak diskriminací příslušníka kléru - tedy také diskriminací nábožensky věřícího člověka. A jeho postih v rámci církve, se kterým patrně budou v tomto případě souhlasit jak katolíci, tak i proticírkevní liberálové, tak tento postih může být paradoxně diskriminací (diskriminací z hlediska liberální morálky a z hlediska LGBT menšiny).

V takovéto společenské atmosféře záměrných provokací a kladení pastí na lidi si tedy tu diskriminaci dovedu představit velice dobře.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Milý pane Nusharte Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 15:28:20

1) "the quality or power of finely distinguishing" (https://www.merriam-webster.com/dictionary/discrimination).
Není zač,
2) Sám tvrdíte, že vnímáte "prejudiced or prejudicial outlook, action, or treatment" (tamtéž) vůči lidem různých náboženství.
Proto mne překvapuje, že se tak stavíte na stranu názoru, že je potřeba to ještě posilovat nějakým cenzem.
3) O to víc ve státě,který je momentálně řízen tak, že (alespoň pro mne) je často dost obtížné sledovat hranice mezi soukromým a veřejným sektorem.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 15:41:9

Není to omyl, pane Lobpreisi? Komu je určena Vaše odpověď?

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 15:46:51

Nikoli. O tom nešťastníkovi někdo dokázal, že se chová pokrytecky. Přitom to pokrytectví mohlo být lidsky pochopitelné. Krutá hloupost idiota, který se domnívá, že dělá záslužnou věc a s dobrým tučným svědomím ohavně ublížuje lidské bytosti, to se nedá věcně považovat za diskriminaci a navíc by to pro tu odpornost byl eufemismus.

Věcně: pokud bude ten kněz kromě veřejného zostuzení, které mu zjevně téměř znemožňuje vykonávat jeho poslání, církevně potrestán, nebude to, protože je katolík a ani proto, že je má takovou či onakou sexuální orientaci.

Když natočíte řidiče linkového, jak řídí na mol své soukromé auto, přejel psa, povalil plot a umístíte to na video, je dost pravděpodobné, že i při dnešním nedostatku řidičů přijde o práci. A nebude to diskriminace ani alkoholiků, ani řidičů autobusů.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Nushartovi Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 17:24:44

Omlouvám, se, ta odpověď byla samozřejmě na pana Profanta.
Třeba si to přečte i tak...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 17:29:48

Zcela bez ironie: Opravdu nevím, jestli se první odstavec Vašeho předchozího příspěvku týká toho kněze, nebo toho aktivisty, který ho natočil (to jeho video jsem neviděl, předpokládám, že k posouzení situace to není nutné).

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 17:47:11

Bez ironie:
Kněz je nešťastník, protože se stal oběť hnusné pasti. Sice nikoli nevinnou obětí, choval se jako pokrytec, ale to na věci nic nemění.

Ten, kdo past nastražil a pak video zveřejnil, je krutý a hloupý idiot. A skutečnost, že polský klér v souvislosti se sexuálními oběťmi k drsným reakcím provokuje, ho neomlouvá.

Video jsem taky neviděl a neuvidím. V tomto případě stačí jeho důsledky.

Martin Profant - Praha 7

milý pane Lobpreisi, Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 18:16:18

i ten Webster má jako první význam: prejudiced or prejudicial outlook, action, or treatment racial discrimination; the act, practice, or an instance of discriminating categorically rather than individually. V VDLP opravdu v jiném významu použit není a už v roce 1959 vysvětlovala Hannah Arendt v Reflections on Little Rock ono starší, latině odpovídající použití slova jako "rozčleňování, rozdělování, rozlišování" jako něco pro amerického čtenáře neznámého (náhodou jsem ten text překládal a proto jsem ty výkladové slovníky procházel).

Nemyslím, když bychom se například dozvěděli, že se u nás k buddhismu hlásí 12 020 a že se tedy jejich počet oproti cenzu z roku 2011 přibližně zdvojnásobil, nějak to zvýší předsudečné jednání vůči tomuto náboženství. Anebo, že naopak pražské zastupitelstvo přestane blokovat stavbu buddhistické stúpy u areálu Sapy.

Ostatně problém s diskriminací jsem popisoval jinak -- skupina se zkušeností diskriminačního jednání, kterému byla silně vystavena, bude mít očekávatelně silnou nedůvěru k deklarované anonymitě šetření.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Čtvrtek, 7.Listopadu 2019, 20:07:51

Ano, je to v rozporu s katolickou morálkou, ale nikoli v rozporu s morálkou liberální. Podle logiky, která je dnes bohužel čím dál častější, je tedy postih v rámci církve (z hlediska liberální morálky a LGBT menšiny) diskriminací.

Je to podobná logika, jako když kancelář ombudsmanky kdysi oznámila, že páry stejného pohlaví jsou diskriminovány, protože nemohou registrované partnerství uzavřít "před orgánem oprávněné [například katolické] církve".

To jsou holt ty paradoxy (multikulturní společnosti).

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Milý pane Profante Pátek, 8.Listopadu 2019, 05:51:2

Díky za odkaz na zajímavou literaturu. Zběžně jsem se seznámil jak s původní esejí tak s její kritikou a osobně z toho vyvozuji záměr, že se slovem diskriminace lze nakládat různě.
Můj názor na to jak rozlišování lidí podle nějakého jednoduchého kritéria (pohlaví, barvy pleti, příjmové kategorie, ale i jiných) může vést k představám o nějaké hierarchii asi není moc důležitý.
Každopádně si stále myslím, že pokud nějaký klič nepoužívám, těžko podle něj mohu lidi hierarchizovat.
Príma víkend přeju :-)

Martin Profant - Praha 7

Davidu Lobpreisovi Pátek, 8.Listopadu 2019, 11:09:4

Vy se opravdu domníváte, že rozlišení lidí podle vyznání není přítomné, pokud se na něj neptáme v cenzu? A že by hoši s vymaštěnou lebkou měli větší zábrany hodit zápalnou láhev do okna místnosti, ve které spí lide trochu jiné barvy pleti nebo trochu jiného zeměpisného místa narození, kdyby ve sčítání lidu nebyla kolonka národnost?

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Martinu Profantovi Pátek, 8.Listopadu 2019, 14:13:50

Pokud tomu dobře rozumím, rozdíl našich přístupů je v tom, že Vy si myslíte, že pokud se toho rozlišování dopouští stát (nebo je regulováno zákonem), jsou rizika nizká nebo žádná.
A já tu hájím ideál, že by bylo lepší to nedělat vůbec.