V Británii zase vše jinak: parlament možná znovu zasedne

Odvolací soud ve Skotsku uznal argumentaci skupiny poslanců a prohlásil aktuální uzavření sněmovny za neplatné. Případ má nyní posuzovat britský Nejvyšší soud. Pokud dá za pravdu skotskému, dojde možná ještě i na říjnové předčasné volby.

(pjed)

11.09.2019 15:37

Aaa4

Jestli v Británii proběhnou předčasné volby před 31. říjnem a vyhrají-li je skalní brexitáři, může Johnsonova vláda nakonec stihnout i odchod z EU k datu slíbenému premiérem. Foto SN

Bennův zákon o brexitu

A1


Bennův zákon („Benn Bill“ dle předkladatele Hilaryho Benna) je zákon schválený společně všemi parlamentními stranami britské opozice a skupinou konzervativních, tedy do té doby vládních poslanců na začátku září 2019. Svými stoupenci je vykládán především jako pojistka proti eventualitě tvrdého brexitu – proti vystoupení Velké Británie z EU k 31. říjnu 2019 bez jakékoliv dohody.

Zákon konkrétně zavazuje britského premiéra, aby požádal nejpozději 19. října 2019 EU o odklad brexitu, a to k 31. lednu 2020, pokud A) britský parlament neschválí právě do 19. října nějakou dohodu o podobě brexitu, nebo B) britský parlament neschválí do 19. října sám brexit bez dohody.

Zákon obsahuje i doslovné znění žádosti, jíž má premiér odeslat. Dále zavazuje premiéra odklad brexitu přijmout, a to i v případě, že EU navrhne jiné datum než 31. ledna. Nepřijmout návrh jiného data může dle zákona premiér pouze v případě, že o příslušném datu nechá hlasovat parlament a ten jej odmítne.

Do třetice pak zákon zavazuje celou vládu, aby v případě odkladu data brexitu předložila parlamentu před 30. listopadem 2019 zprávu o průběhu dalších jednání o brexitu, a pokud ji parlament neschválí, aby předložila další o svých budoucích plánech pro brexitová jednání.

Obecně vzato je Bennův zákon prostředkem, jímž si parlament bere do svých rukou větší díl kontroly nad výsledkem Johnsonova brexitového vyjednávání, respektive brexitových plánů. Svými podporovateli je zákon vykládán jako pojistka proti Johnsonvě případné snaze o brexit bez dohody, kterou u premiéra, který soustavně něco jiného dělá a něco jiného říká, nelze prý vyloučit.

Johnson a jeho stoupenci přitom označují Bennův zákon za kapitulační („Surrender Bill“), neboť dle jejich vnímání vzkazuje EU, že se Británie aktuálně vzdává tvrdého vyjednávání, tedy dalšího boje, o podobu brexitu – že zákon oslabuje britskou vyjednávací pozici.

Ne od poloviny října, jak uváděly včerejší souhrny, ale už od poloviny září může v Británii začít další dějství bitvy o podobu brexitu – nyní uzavřený parlament se totiž již brzy možná opět otevře. Mohlo by se tak stát na základě rozhodnutí britských soudů. Vyšší odvolací soud ve Skotsku totiž dal ve středu za pravdu skupině poslanců v čele s Joannou Cherryovou, která napadla zákonnost srpnového rozhodnutí premiéra Johnsona ukončit ve druhém zářijovém týdnu probíhající schůzi parlamentu a přerušit chod instituce až do 14. října.

V dosud zveřejněné části rozsudku skotský soud konstatuje, že krok premiéra Johnsona byl prokazatelně motivován „nepřípustným záměrem obstruovat práci parlamentu“. Dále pak rozsudek uvádí: „Soud s ohledem na řečené vyhlašuje, že premiérovo doporučení Jejímu Veličenstvu královně (ukončit dosavadní schůzi) a následné uzavření parlamentu bylo nezákonné, a tudíž je neplatné a neúčinné.“

Britská vláda již vyslovila prostřednictvím mluvčího politování nad rozsudkem a potvrdila, že dala odvolání k Nejvyššímu soudu. Ten bude případ posuzovat příští úterý spolu se dalším podobným – podnětem protibrexitářské aktivistky Giny Millerové a konzervativního expremiéra Johna Majora.

Rozuzlení kauzy bude tedy známo po 17. září. Pokud dá přitom Nejvyšší soud za pravdu skotskému odvolacímu či rozhodne obdobně u odvolání Giny Millerové, může se parlament znovu ve druhé polovině září sejít a pracovat.

Možné důsledky
Dle prvních analýz v britském tisku může mít rozhodnutí skotského soudu zajímavé dopady na vnímání vztahu mezi monarchou a volenou politickou reprezentací. Odrazit se též může na budoucí podobě využívání tradičních ústavních zvyklostí.

Z hlediska aktuálního dění je ovšem důležitější, že případná obnova činnosti parlamentu uspíší další očekávaný střet mezi aktuální opoziční většinou a vládou Borise Johnsona. Opozice se snaží premiéra aktuálně donutit, aby zásadně zprůhlednil fungování kabinetu – ještě během posledního dne jednání parlamentu, tedy v pondělí, stihla schválit oficiální apel, aby vláda zveřejnila komunikaci premiéra s poradci ohledně přístupu k brexitu a oficiální dokumenty analyzující dopady případného brexitu bez dohody.

Pokud by začal parlament znovu pracovat, musel by Johnson zdůvodňovat, proč těmto apelům nevyhoví. Rovněž je mezi poslanci silná tendence nutit členy vlády ke zveřejňování podrobností o stavu jednání s EU. Ta podle Johnsona „pokračují zdárně“, podle hlav států a vlád EU i novinářů však takřka neprobíhají.

Vláda naopak v posledních jednacích dnech usilovala ve sněmovně o vyvolání předčasných parlamentních voleb, které by se konaly ještě před 31. říjnem, a daly tak Johnsonovi naději na opětovnou kontrolu situace.

Kombinace neúspěchu dosavadních vládních pokusů a uzavření parlamentu do 14. října znemožnila předčasné volby před dosud platným datem brexitu, to jest 31. říjnem – v Británii totiž musí následovat po vyhlášení voleb nejméně pětitýdenní období pro kampaň. Jestliže se však parlament znovu sejde, bude možnost předčasných voleb v říjnu znovu otevřená. A pokud by navíc vyhráli tyto volby skalní brexitáři, může Británie stihnout nakonec i odchod z EU právě k 31. říjnu, a to v režimu bez dohody. 


Další informace:

Sky News Demands to recall parliament as court rules suspension unlawful
BBC News Judges rule Parliament suspension is unlawful
The Guardian Scottish judges rule Boris Johnson's prorogation unlawful