Polsko vytáhlo proti směrnici EU o copyrightu. Přidejme se, žádají Piráti vládu

Polsko u Soudního dvora Evropské unie napadne spornou směrnici upravující autorské právo na internetu. Čeští Piráti snahy Poláků podporují a apelují na vládu, aby se k žalobě připojila.

(jk)

09.09.2019 16:20

48355198966_377f0a215b_k

„Směrnice povede k cenzuře internetu, tedy k omezení svobody slova a práva na informace,“ varuje pirátský poslanec Ondřej Profant. Foto Flickr, Piráti

Piráti žádají vládu, aby se Česká republika připojila k žalobě proti evropské směrnici upravující vymáhání autorských práv na internetu. Ta má na jedné straně zajistit, aby novináři a umělci nebyli škodní na neoprávněném šíření autorských děl, na straně druhé zavádí automatizované filtry, které velmi pravděpodobně zachytí i množství legálního obsahu. Proti nejspornější části směrnice, článku sedmnáct, se jako první právní cestou rozhodlo bránit Polsko. Česká republika má dva týdny na to, aby zvážila, zda se připojí.

„Běží šestitýdenní lhůta, kdy má Česká republika možnost připojit se k Polsku v žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie. S Piráty jsme se rozhodli vzít věci do svých rukou a pokusit se přimět premiéra, abychom se k žalobě přidali. Podle nezávislého právního posudku zpracovaného doktorem Janem Vobořilem z Iuridicum Remedium povede článek sedmnáct k cenzuře internetu, a tedy k omezení svobody slova a práva na informace,“ uvedl poslanec Ondřej Profant (Piráti).

Hlavní problém daného článku Profant spatřuje v zavádění automatizovaných filtrů hledajících ve sdíleném obsahu autorsky chráněné materiály pomocí specializovaných algoritmů. Ty ovšem s nejvyšší pravděpodobností nerozpoznají kontext, ve kterém jsou autorská díla šířená, a budou tak zachytávat i například parodii či satiru.

Česká vláda se prozatím nevyjádřila
Algoritmické filtrování dat vychází z části směrnice, která de facto přesouvá odpovědnost za porušení autorských práv z uživatele internetu na poskytovatele dané webové platformy. Zatímco dříve musel provozovatel problematický obsah odstranit, pokud na něj upozornil například držitel práv, nyní se po něm žádají aktivní preventivní opatření. Ty je vzhledem k množství dat na internetu prakticky nemožné provádět pomocí lidských sil.

„Zavedení filtrů navíc nejspíš výrazně oslabí pozici malých technologických firem a startupů. Ty totiž nebudou mít prostředky takový filtr vyvinout, a zůstanou tedy závislé na filtrech od gigantů jako je Google, od kterých si je budou muset pořizovat,“ varuje dále Profant.

Piráti se proto obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničí Tomáše Petříčka a nového ministra kultury Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD). Nikdo z nich se k věci zatím nevyjádřil. Přenesení obsahu směrnice do českého práva má na starosti ministerstvo kultury. Jeho bývalý šéf Antonín Staněk (ČSSD) se za transpozici evropské směrnice v minulosti postavil a hájil ji i na půdě Rady Evropské unie.

Směrnice prošla europarlamentem beze změn
Směrnici provázejí spory a nejasnosti od samého počátku. Proti sobě stojí zájmy novinářů trpících neoprávněným přebíráním obsahu ze strany zpravodajských agregátorů typu Google News a široké spektrum aktivistů usilujících o maximální svobodu internetu, digitálních korporací a některých progresivních politiků.

Situaci navíc komplikuje složitost směrnice, stejně jako to, že se řazení jejích článků v průběhu změnilo. Materiál kromě diskutovaných algoritmických filtrů přináší i povinnost digitálních gigantů typu Googlu či Facebooku platit za zpřístupnění novinářského obsahu. To má zajistit spravedlivou odměnu pro žurnalisty. Opatření na druhou stranu možná povede k vyškrtnutí novinářských textů z vyhledávání, případně k tomu, že u jejich titulků vyhledávače přestanou zveřejňovat část perexu, jak bylo doposud zvykem.

Část novinářů hájících přijetí směrnice jako takové uznává, že materiál není bez kontroverzí. „Víme, že se nepodařilo vyřešit všechny problémy a budeme na nich pracovat v průběhu zavádění opatření. Věřím ale, že nám směrnice dá nástroje na obranu autorských práv v digitální ekonomice a zajistí spravedlivé odměňování novinářů,“ shrnul již dříve stanovisko Evropské federace novinářů její šéf Mogens Blicher Bjerregård.

O dílčí změny v předloze se pokoušelo několik pozměňovacích návrhů. Evropský parlament se jimi odmítl zabývat. Směrnici následně bez jakýchkoli úprav schválil většinou 348 hlasů, a vyslal ji tak dále, před Evropskou radu. Od té materiál putuje k jednotlivým členským státům. Ty jej mají schválit a následně během dvou let začlenit do svých právních systémů.